Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Běloruští pohraničníci prohlásili, že polský vrtulník 1. září narušil běloruský vzdušný prostor. Varšava tento incident nepotvrdila. Podle běloruských pohraničníků vojenský vrtulník Mi-24 údajně přeletěl hranici s běloruským okresem Byerastavica v Grodenské oblasti.
Vjačeslav Gladkov, gubernátor ruské Belgorodské oblasti, 1. září prohlásil, že v Jakovlevském a Koročském okrese byly sestřeleny dva vzdušné cíle. Nebyly hlášeny žádné oběti ani škody.
Ruské ministerstvo spravedlnosti přidalo na seznam takzvaných zahraničních agentů držitele Nobelovy ceny za mír a šéfredaktora opozičního listu Novaja gazeta Dmitrije Muratova. Informoval o tom server Meduza. Osoby, které se ocitnou na seznamu, jsou podrobeny zvýšené úřední kontrole.
Po loňském zpřísnění zákona se na seznamu může ocitnout prakticky kdokoli, kdo se znelíbí ruskému režimu. Jednašedesátiletý Muratov se podle oficiálního vyjádření ministerstva spravedlnosti podílel na vytváření a šíření materiálů jiných zahraničních agentů a také používal „zahraniční platformy pro šíření svých názorů, jejichž cílem bylo formovat negativní vztah k zahraniční i domácí politice Ruské federace“.
Rusové a Bělorusové se nebudou moci zúčastnit Asijských her, které začínají 23. září v čínském Chang-čou. „Ruští a běloruscí sportovci se Asijských her nezúčastní. Jedná se o rozhodnutí MOV, nikoliv OCA,“ uvedla Asijská olympijská rada (OCA).
Každý pátý obyvatel Ruska považuje smrt Prigožina za Putinovu pomstu. Téměř všichni Rusové (89 %) vědí o smrti zakladatele soukromé vojenské společnosti Wagner Jevgenije Prigožina, ale nemají jednotný názor na příčiny havárie letadla, v němž se vůdce žoldáků nacházel. Podle průzkumu „Levada Center“ se o něco více než čtvrtina respondentů (26 %) přiklání k názoru, že šlo o tragickou nehodu, zatímco každý pátý (20 %) věří verzi o pomstě ze strany úřadů za červnovou vzpouru.
Prokuratura tvrdí, že zabránila dodávkám 1 milionu nekvalitních potravinových balíčků pro ukrajinskou armádu. Generální prokuratura uvedla, že u soudu prokázala, že dodatečná dohoda ke smlouvě o nákupu vojenských potravinových souprav, kterou ministerstvo obrany uzavřelo s obchodní společností, byla nezákonná.
Dodatečná dohoda podle prokuratury předpokládala nákup potravinových balíčků, které nesplňovaly výživové normy pro vojenský personál stanovené ukrajinskými zákony. Pokud by smlouva vstoupila v platnost, ukrajinské ozbrojené síly by obdržely milion potravinových balíčků v nízké kvalitě v hodnotě 430 milionů hřiven (11 milionů dolarů), uvádí se ve zprávě z 1. září.
Polsko vyzvalo Evropskou unii, aby o 20 miliard eur (482 miliard Kč) zvýšila rozpočet Evropského mírového nástroje (EPF). Jeho prostřednictvím EU financuje nákupy zbraní pro Ukrajinu. S odkazem na svůj zdroj o tom píše agentura PAP. Představitel Polska podle ní vyzval k navýšení financí v EPF na dnešním jednání velvyslanců EU v Bruselu, kterého se zúčastnila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.
„Polsko na schůzce apelovalo na zvýšení rozpočtu EPF o 20 miliard eur, aby se udržela pomoc ukrajinské armádě, a informovalo o výcviku téměř 30.000 ukrajinských vojáků,“ řekl zdroj agentuře PAP. „Von der Leyenová odpověděla, že výcvik je polským úspěchem,“ dodal zdroj.
Ruské jednotky 1. září ostřelovaly město Seredyna-Buda v Sumské oblasti a zranily čtyři obyvatele, napsala generální prokuratura na telegramu. Útok údajně poškodil 16 bytových domů a 12 rodinných, pět administrativních budov, tři vzdělávací instituce, několik obchodů a vozidel.
Ukrajinský prezident Volodmyr Zelenskyj by se měl tento měsíc zúčastnit každoročního setkání světových lídrů v OSN v New Yorku a jednat na zasedání Rady bezpečnosti OSN o Ukrajině, řekl v pátek novinářům albánský velvyslanec v OSN Ferit Hoxha.
Albánie je v září předsedajícím členem patnáctičlenné rady. Světoví lídři se mají od 18. září začít scházet v New Yorku na zasedání Valného shromáždění OSN. Zasedání Rady bezpečnosti o Ukrajině se má konat 20. září.
V Německu shodil muž desetiletého chlapce z mostu kvůli ukrajinštině, píše server NEXTA. Podle prokuratury muž desetiletého chlapce shodil přes zábradlí mostu do kanálu. Dítě se udeřilo o kovové zábradlí a utrpělo zranění hlavy a levé nohy. Když chlapec ležel v kanále, muž po něm hodil skleněnou lahev, která zasáhla pravé rameno dítěte. Podle státního zastupitelství nebyl chlapec vážně zraněn. V nemocnici se mu dostalo ošetření a poté byl propuštěn. Policie po neznámém útočníkovi stále pátrá.
Ukrajinská vojenská rozvědka v pátek uvedla, že nedávný dronový útok na letiště na severozápadě Ruska, který poškodil několik dopravních letadel, byl proveden z ruského území. Útok na pskovské letiště vzdálené asi 700 kilometrů od Ukrajinských hranic byl zatím posledním útokem, který otřásl ruským územím od červencového slibu Kyjeva, že konflikt „vrátí“ na území Ruska.
Šéf ukrajinské tajné služby se vyslovil pro přenesení války na území Ruska. Kyrylo Budanov se domnívá, že by se válka zahájená Kremlem měla vrátit na území Ruska. Řekl to v rozhovoru s novinářkou Natalií Mosijčuk. „Válka by se měla přesunout na jiné území, což je pro nás jednoznačně Rusko a další území, kde je jejich vliv. Čím rozsáhlejší operace, tím lépe,“ řekl.
Ruské ostřelování rezidenční oblasti Chersonu na jihu Ukrajiny zabilo jednoho člověka, uvedla dnes podle serveru Ukrajinska pravda oblastní prokuratura. Proruští separatisté ovládající Doněck na východě Ukrajiny pak informovali o smrti šestileté dívky, která podle nich zemřela při ostřelování místního obchodního centra.
Mrtvým v Chersonu je 34letý muž, který zemřel v rodinném domě. Jihoukrajinské město Rusové ostřelovali před jednou hodinou odpoledne místního času ( před polednem SELČ), podle prvních zpráv z minometů, uvedla oblastní prokuratura.
Rusko uvedlo, že se zmocnilo několika strategických výšin u Kupjansku. Ruské ministerstvo obrany v pátek přiznalo, že boje na jihu a východě Ukrajiny byly „obtížné“. Uvedlo, že ukrajinské vojenské velení pořádá útoky, aniž by svým jednotkám poskytlo dostatečné krytí.
Ukrajina za poslední týden navrátila z Ruska 11 dětí, informovala kancelář prezidenta. „Pracujeme na nalezení unesených dětí a jejich návratu domů. Akční plán Bring Kids Back UA vypracovaný na žádost prezidenta spojuje úsilí státu a partnerů. Byly vytvořeny mechanismy pro reintegraci a adaptaci dětí unesených Ruskem,“ uvedl vedoucí kanceláře prezidenta Andrij Jermak.
Mluvčí Bílého domu John Kirby v pátek novinářům řekl, že Spojené státy v posledních 72 hodinách zaznamenaly na jihu země v blízkosti Záporožské oblasti znatelný postup ukrajinských sil. Kirby rovněž uvedl, že není schopen potvrdit zprávy o tom, že ruské mezikontinentální balistické rakety Sarmat schopné nést jaderné zbraně byly uvedeny do bojové služby.
Ukrajinská Národní agentura pro prevenci korupce zařadila 1. září na seznam „mezinárodních sponzorů války“ velké potravinářské koncerny PepsiCo a Mars. Přestože se společnosti zavázaly omezit své podnikání, pozastavit reklamní aktivity a výrobu v Rusku, nadále v zemi působí a „odvádějí značné daně do jejího státního rozpočtu, čímž podporují ekonomiku agresora“, napsala agentura.
Ukrajina obdrží 160 protidronových systémů Slinger od australské společnosti Electro Optic Systems. Příslušné smlouvy již byly podepsány.
Rusko vyčlení během 2,5 roku téměř dva biliony rublů (0,46 bilionu korun) na rozvoj ovládnutých území na Ukrajině, řekl při setkání s žáky Vladimir Putin.
Rusko uvedlo do bojové pohotovosti raketový komplex Sarmat, sdělil dnes podle ruské agentury Interfax šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov. V červnu ruský prezident Vladimir Putin řekl, že se tak brzy stane. Komplex zahrnuje odpalovací zařízení a mezikontinentální balistickou raketu, která podle tvrzení ruských představitelů může nést několik jaderných hlavic najednou.
Dvě lodě opustily přístav Pivdennyj v Oděské oblasti prostřednictvím koridoru vytvořeného ukrajinským námořnictvem, oznámilo 1. září ministerstvo pro infrastrukturu.
Více než 3,6 milionu ukrajinských dětí, z toho 400.000 v cizině, se dnes reálně či virtuálně vrátilo do školních lavic. Jde o druhý začátek školního roku na Ukrajině během války, kterou loni v únoru rozpoutalo Rusko vpádem svých vojsk do sousední země, napsala agentura AFP.
Ruské bombardování a ostřelování od vypuknutí konfliktu postihlo 3750 škol, z toho 3389 vzdělávacích zařízení Rusové poškodili a 361 škol úplně zničili, uvedlo dnes ukrajinské ministerstvo školství.
Během ruského útoku na Cherson dnes zemřela jedna osoba. Šlo o 34letého muže, útok zasáhl rezidenční budovu, oznámila chersonská oblastní vojenská správa.
Rusko se podle britského ministerstva obrany snaží chránít Krymský most rozsáhlými opatřeními. Mezi nimi jsou obrněné vozy vybavené generátory kouře, protivzdušné systémy a podvodní bariéry vytvořené ze záměrně potopených lodí.
Podíl Ruska na zahraničním obchodě EU ve druhém čtvrtletí spadl pod dvě procenta. Schodek EU v obchodování s Ruskem prudce klesl, uvedl Eurostat.
Velvyslanci Ruska a Běloruska se v letošním roce budou moci znovu zúčastnit banketu, který následuje po slavnostním předávání Nobelových cen ve švédské metropoli Stockholmu. Loni nebyli pozváni kvůli ruské agresi vůči Ukrajině a běloruské podpoře Moskvy. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC News s odvoláním na Nobelovu nadaci.
Prezidenti Ruska a Turecka Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan spolu budou v pondělí jednat v černomořském letovisku Soči na jihu Ruska. Oznámil to dnes podle tiskových agentur Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, který tak potvrdil dřívější informace médií.
Putin a Erdogan se naposledy osobně setkali loni v říjnu v Astaně, ale jsou v ustavičném kontaktu. Naposledy si telefonovali 2. srpna. Erdogan naposledy Rusko navštívil loni 5. srpna, kdy byl rovněž v Soči, připomněla agentura TASS.
Soud dnes uložil 21 let vězení uprchlému Alojzi Polákovi, který bojoval na Ukrajině v řadách separatistů. Podle nepravomocného verdiktu usmrtil jedenapadesátiletý muž z Brna jako ostřelovač v letech 2016 až 2020 nejméně čtyři příslušníky ukrajinských vládních jednotek. Státní zástupce pro něj žádal 25 let za mřížemi. Obhájce poukazoval na to, že muž už zřejmě nežije, a proti rozsudku se okamžitě odvolal.
Podpora demokratického světa Ukrajině čelící ruské vojenské invazi je i vzkazem Číně ohledně dodržování mezinárodních pravidel, uvedla na dnešním summitu Meziparlamentní aliance pro Čínu (IPAC) ve Sněmovně její předsedkyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Aliance vznikla zhruba před třemi lety a sdružuje poslance demokratických zemí, kteří se zaměřují na vztahy s Čínou.
Ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině se podle Pekarové Adamové stala čínská hrozba ještě naléhavější. Čínské komunistické vedení podle ní vidí v konfliktu možnost k naplnění svých cílů. „Tím, že ukazujeme naši jednotu a podporu Ukrajincům, vysíláme do Pekingu silný vzkaz, že mezinárodní řád založený na pravidlech trvá a že použití síly v mezinárodních vztazích je nepřijatelné,“ uvedla předsedkyně Sněmovny.
Západ usiluje o strategickou porážku Ruska a tato snaha se v dohledné době nezmění, uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Při dnešním setkání se studenty a pedagogy moskevské diplomatické školy MGIMO se skepticky vyjádřil o nadějích na návrat k normálním vztahům se Západem. Ty podle něj postrádají pevné základy.
„Naděje těch, kteří naříkají nad zhroucením našich vztahů se západními kolegy, na to, že se jednou všechno vrátí do normálu, jsou postaveny na písku. Politická linie Západu a kurz vyhlášený s cílem uštědřit Rusku strategickou porážku, v dohledné budoucnosti nikam nezmizí. Velmi dobře tomu rozumíme,“ řekl Lavrov podle státní agentury TASS.
Na ruské město Kurčatov, kde se nachází jaderná elektrárna, dnes zaútočil pouze jeden dron. Oblastní gubernátor Roman Starovojt potenciální poškození atomového zařízení nezmínil. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin mezitím na sociální platformě sdělil, že ruská protivzdušná obrana sestřelila bezpilotní letoun, který se blížil k metropoli. O zásahu protivzdušné obrany informovali také gubernátoři Pskovské a Belgorodské oblasti.
Město Kurčatov se nachází asi sedm desítek kilometrů od hranic s Ukrajinou. Gubernátor uvedl, že dron zasáhl budovu, která není určena k bydlení, a nepatrně poškodil její fasádu. Nikdo nebyl zraněn.
V Moskvě vypukl požár, mohly ho způsobit drony.
Ruské síly zahájily během posledního dne útoky proti sedmi oblastem, dva lidi zabily a sedm zranily, informovali místní představitelé brzy 1. září.
Prvních 10 tanků Abrams bude na Ukrajinu přivezeno v polovině září. Ukrajinská armáda úspěšně dokončila výcvik. Tanky jsou nyní v Německu. Na Ukrajinu budou dodány po dokončení finální opravy.
V Moskvě lze pozorovat silný požár v Jihozápadním okrese. Uvádí se, že jde o drony.
Americké ministerstvo obrany oznámilo 31. srpna kontrakt na Advanced Medium Range Air-to-Air Missiles (AMRAAM) od americké společnosti Raytheon pro Ukrajinu.
Při útoku dvou ukrajinských dronů na město Kurčatov v ruské Kurské oblasti byl poškozen obytný dům a administrativní budova, napsal dnes na Telegramu oblastní gubernátor Roman Starovojt. Ve městě se nachází jaderná elektrárna, podotkla agentura Reuters.
V Kurské oblasti dva drony podle gubernátora Starovojta napadly město Kurčatov, které se nachází asi sedm desítek kilometrů od hranic s Ukrajinou. „Na místo vyjeli specialisté, kteří hodnotí rozsah škod. Podrobnosti se upřesňují,“ napsal gubernátor.
Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně potvrdit z nezávislých zdrojů. Ukrajina, která se brání ruské ozbrojené agresi už více než rok a půl, se nevyjádřila. Území Ruska se v poslední době stává terčem útoků bezpilotních letounů poměrně často.
Ruská protivzdušná obrana sestřelila dron letící směrem k Moskvě, informoval starosta Sergej Sobyanin na Telegramu 1. září.
Je jí teprve jednadvacet let, a přesto její bohatství převyšuje i konta mnohem starších ročníků. Ruska Varvara Skochová má na účtu 2,3 miliardy eur, což je v přepočtu přibližně 55 miliard korun. S nabytím majetku mladičké miliardářce pomohl její otec Andrej Skoch (57). Ten je ruským poslancem za bělgorodský region sousedící s Ukrajinou, vlivným důlním magnátem a také velmi blízkým přítelem ruského prezidenta Vladimira Putina.
Na obloze nad Pskovem byl zjištěn neidentifikovaný objekt a byla přijata opatření k jeho zneškodnění, napsal dnes večer gubernátor ruské Pskovské oblasti Michail Vedernikov na platformě Telegram. Zveřejnil rovněž krátké video, na němž je vidět střelba na nebe. Na zemi podle něj nejsou žádné škody. Ve stejném regionu zaútočily v noci na středu bezpilotní letouny na vojensko-civilní letiště, Rusko z tehdejšího útoku obvinilo Ukrajinu, která se už déle než rok a půl brání ruské invazi.
„Pozorovatelé na jednom z kontrolních stanovišť vzdušného prostoru objevili na obloze ojedinělý neidentifikovaný objekt,“ napsal Vedernikov. „Ve videu jsou (vidět) opatření k jeho neutralizaci,“ poznamenal. Podrobnosti přislíbil zveřejnit později.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.