Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Pro dnešní večer se s vámi loučíme, děkujeme, že jste dění na Ukrajině s námi sledovali. Aktuální zprávy vám budeme přinášet opět zítra.
Rusko pokračuje ve skryté mobilizaci na anektovaném Krymu: V obsazeném Simferopolu okupační administrativa řízená Ruskem pokračuje v odvádění lidí, aby splnili kvantitativní mobilizační ukazatele stanovené Kremlem, uvedl ukrajinský generální štáb.
Rusko bude moct od příštího roku na Ukrajině používat vlastní „íránské“ drony. Podle stanice CNN Írán začal předávat plány a komponenty pro drony Moskvě, upozornil kanál Nexta.
Rusko zničilo nebo poškodilo téměř 800 objektů kulturního dědictví Ukrajiny, informovalo ministerstvo kultury a informační politiky.
Při ruském ostřelování obce Ševčenkove v Charkovské oblasti na východě země zemřela místní prokurátorka, informovala dnes oblastní prokuratura. Olena Maslyčová zemřela 20. listopadu v důsledku ruského raketového útoku na obytné domy, zůstal po ní patnáctiletý syn, sdělil úřad na svém telegramovém účtu. Maslyčová pracovala na prokuratuře deset let a dokumentovala fakta o ruské ozbrojené agresi na území Kupjanského okresu, poznamenal úřad.
Zítra se plánuje zavedení plánovaných odstávek elektřiny ve všech ukrajinských regionech, oznámila energetická společnost Ukrenergo.
Záběry z osvobozeného Chersonu, kde probíhá evakuace civilistů. Lidé nastupují do vlaku do Kyjeva.
Ruský vicepremiér Alexandr Novak dnes podle agentury TASS označil stanovení cenového stropu za narušování tržních principů. Sdělil také, že Rusko neplánuje vyvážet ropu do zemí, které se na zastropování budou podílet, a místo toho ji bude dodávat „tržně orientovaným partnerům“. Zastropování cen by podle něj mohlo vést i ke snížení těžby suroviny. Rusko dříve varovalo i před zastavením dodávek zemního plynu státům, které na tuto surovinu zavedou cenový strop.
Evropská unie se dohodla, že od 5. prosince přestane dovážet ruskou ropu a o dva měsíce později i ropné produkty. Ve stejné datum pak má začít platit cenový strop na dodávky ropy po moři, na jeho konkrétní částce se ale ještě partneři neshodli. Z embarga bude dočasně vyňata přeprava ropy ropovodem Družba. Embargo je součástí sankcí, které západní země zavádějí vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu.
Ukrajina tvrdí, že na levém břehu řeky Dněpr probíhá vojenská operace: Ukrajinské jižní operační velitelství uvedlo, že operace byla zahájena na Kinburnské kose v Mykolajivské oblasti, informoval list The Kyiv Independent.
Ve válečném muzeu v Kyjevě byla zahájena výstava ruských propagandistických plakátů z billboardů z osvobozeného Chersonu, uvedl kanál Nexta.
Zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko dnes oznámil, že kvůli rannímu ruskému ostřelování Chersonu zemřel jeden člověk. „Do oblastní nemocnice byli převezeni čtyři lidé se zraněními. Během hospitalizace bohužel jeden člověk zemřel,“ sdělil podle ruskojazyčné služby BBC Tymošenko. Kromě toho jedna žena utrpěla zranění při ruském ostřelování předměstí Antonivka, dodal.
Obyvatelé Chersonu nemohou uniknout připomínkám děsivých osmi měsíců, které strávili pod ruskou okupací, napsala před pár dny agentura AP. Řada lidí se podle ní pohřešuje, všude jsou miny, mnoho obchodů a restaurací má zavřeno, lidé nemají dost elektřiny a vody. Ve dne i v noci přitom slyší exploze, bojuje se hned za řekou Dněpr. Po stažení invazních sil z Chersonu na levý břeh Dněpru se ruské pozice nacházejí za řekou přímo naproti městu, podotkla BBC. Dělostřelecké ostřelování Chersonu a jeho okolí téměř neustává, řekl jí jeden z místních obyvatel.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu s prezidentem Volodymyrem Zelenským odsoudil ostřelování ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží. V prohlášení po telefonátu Macron uvedl, že cílem útoku byly i další jaderné elektrárny ve městech Rivne a Chmelnickij a také přehrada Nova Kachovka.
V Luhansku byl zadržen člen okupační správy. Takzvaný ministr přírodních zdrojů a bezpečnosti životního prostředí Luhanské lidové republiky Jurij Děgtjarev byl zadržen pro podezření z podvodu, informoval kanál Nexta s odkazem na ruskou agenturu TASS.
Plán Evropské komise (EK) navrhnout zavedení cenového stropu u zemního plynu by mohl znamenat významné riziko pro finanční stabilitu a zabezpečení dodávek na energetických trzích v Evropské unii. Uvedla to dnes energetická burza European Energy Exchange (EEX), která sídlí v Lipsku. EU se nyní snaží dostat pod kontrolu růst cen energií, za kterým částečně stojí pokles dodávek ruského plynu v důsledku války na Ukrajině.
„Tento návrh by mohl energetickou krizi rozšířit a učinit z ní ještě krizi finanční, protože výrazně narušuje obchodní aktivity hráčů na trhu,“ uvedl šéf strategie EEX Tobias Paulun. „Znepokojuje nás zejména to, že důsledky tohoto návrhu by se vyhodnocovaly až dodatečně,“ citovala jej agentura Reuters. Podobná kritika plánu je podle něj součástí dopisu, kterou svaz evropských energetických burz Europex adresoval Evropské komisi a ministrům energetiky a financí EU.
Lucembursko poskytne Ukrajině obrněná vozidla, oznámil ministr obrany François Bausch.
Téměř 114 milionů korun na platy a další výdaje spojené s prací ukrajinských asistentů si rozdělí 583 mateřských, základních a středních škol a konzervatoří. Stát peníze na účty krajských úřadů zaslal 10. listopadu. Školy by měly peníze obdržet do konce měsíce. Ministerstvo školství (MŠMT) to uvedlo na svém metodickém portálu edu.cz. V Česku je podle statistik MŠMT zhruba 10.900 mateřských, základních a středních škol. Konzervatoří v ČR podle rejstříku škol a školských zařízeních funguje 18.
Cílem práce ukrajinského asistenta pedagoga je podpořit začleňování válečných uprchlíků z Ukrajiny do škol v Česku. Tito asistenti nemusí v aktuálním školním roce splňovat požadavky na výbornou znalost češtiny. Česky by podle legislativy měli umět natolik, aby se ve škole dokázali domluvit.
Ukrajinci zlikvidovali jednoho z Kadyrových žoldáků. Jde o Saída Zakajeva, který byl známý ze snímku, kdy zesměšňoval proukrajinskou aktivistku v roce 2014 v Doněcku. Ženu okupanti přivázali ke sloupu a brutálně zbili.
Na Ukrajině vznikl nový pluk obránců, tvoří jej příslušníci turkických národů. Jednotka vznikla pod vedení Kyrgyzstánce Almaza Kudabeka, uvedl kanál Nexta.
Americký deník The New York Times (NYT) uvádí, že ověřil pravost videí, která podle Ruska ukazují popravu asi deseti ruských válečných zajatců Ukrajinci v obci Makijivka v Luhanské oblasti. Deník ale podotkl, že stále není jasné, jakým způsobem a z jakého důvodu byli ruští vojáci zabiti. Ukrajinská armáda už dříve uvedla, že videa prověřuje.
Záběry se od minulého týdne šíří na internetu a smrt zajatců přímo nezachycují. Na jednom z nich je vidět, jak ruští vojáci vycházejí z garáže nebo kůlny na zahradu, vzdávají se Ukrajincům a lehají si na zem obličejem dolů. Pak ale jeden z mužů vycházejících z kůlny začne střílet, zřejmě na ukrajinské vojáky. V tu chvíli je záznam přerušen. Na dalším videu, natočeném z výšky, je vidět, jak nejméně 11 mužů, pravděpodobně mrtvých, leží na zemi na tom samém místě, kam si lehali ruští vojáci na prvním záznamu. U některých jsou vidět známky toho, že byli zřejmě střeleni do hlavy. Například podle červených pásek kolem nohou lze usoudit, že jde o ty stejné muže.
„Vypadá to, že většina z nich byla střelena do hlavy,“ citoval americký list lékařku Rohini Haarovou, která je poradkyní organizace Lékaři za lidská práva (PHR). Haarová také podotkla, že když byli Rusové na zahradě obklíčeni, lehali si na zem, zřejmě neozbrojeni a s rozpaženýma rukama nebo s rukama za hlavou.
Běloruský vůdce Alexander Lukašenko tvrdí, že polský raketový útok z minulého týdne byl „úmyslnou provokací“ proti Moskvě a Minsku. „Dostali se do prekérní situace a nyní se snaží jako záludní zloději toto téma uzavřít. Už se o něm nediskutuje ani na Západě,“ řekl Lukašenko na schůzce s hlavou Udmurtské republiky podleběloruské tiskové agentury BelTA.
Ukrajinská prokuratura informuje o nálezu čtyř míst, kde podle ní ruské jednotky za okupace Chersonu brutálně mučily nezákonně zadržované lidi. Mučírny zřídili v budovách vazebních věznic a policejních oddělení, uvedl ukrajinský úřad na svém webu. Moskva navzdory mnoha svědectvím dlouhodobě popírá, že by se její vojáci dopouštěli na Ukrajině zločinů.
„Byly zajištěny části gumových obušků, dřevěná pálka, zařízení, jímž okupanti týrali civilisty elektřinou, žárovka a náboje ze zdí,“ informuje prokuratura, podle níž se v jedné místnosti našla také část trubky a pouta. „Využívali různé metody mučení, fyzického i psychického násilí,“ obvinil ukrajinský úřad ruské okupační síly. Vyšetřování pokračuje, poznamenala kancelář generálního prokurátora, která dále uvádí, že se snaží dohledat všechny oběti.
„Ruští propagandisté měli příkaz zapomenout na slovo Cherson. Město, jehož anexe byla ještě včera oslavována na Rudém náměstí, již v ruské mediální sféře neexistuje. Podporujeme tuto novou informační strategii: Dnes – zapomínáme na Cherson. Zítra – na Doněck a Krym. Již brzy – i na Ukrajinu,“ komentoval na svém twitteru poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.
Ukrajinské úřady jednají o demolici budovy ukrajinské tajné služby SBU v Chersonu na jihu země. Je podle nich plná min a výbušnin, napsala dnes agentura Interfax-Ukrajina. Podle úřadů bude levnější a jednoduší zajistit řízenou detonaci stavby, spíš než budovu od min důkladně vyčistit. Ukrajinské tajné služby si tak budou muset najít nové sídlo.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes poslance z členských zemí aliance varoval před polevující pomocí Ukrajině. Řekl, že státy NATO by za případné vítězství Ruska zaplatily vysokou cenu, informovala agentura DPA.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó je v Rusku, kde se dnes účastní fóra o jaderné energetice. Maďarsko udržuje politické i ekonomické vztahy s Moskvou navzdory ruské invazi na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes vyzvali, aby mezinárodní společenství ochránilo Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou na Ukrajině okupují ruská vojska. Oba přitom ve svých prohlášeních obvinili druhou stranu z ostřelování zařízení, které je největším svého druhu v Evropě. Informovala o tom agentura Reuters.
V Luhanské oblasti na východě Ukrajiny přišel o život bývalý důstojník ruské policie, který byl ve vlasti odsouzen na 15 let do vězení za vraždu manželky. Bývalý major Sergej Kadackij z Rostova bojoval v řadách žoldnéřů z Wagnerovy (v ruštině Vagnerovy) skupiny. Po smrti byl vyznamenán medailí Za odvahu, napsala na svém ruskojazyčném webu stanice BBC s odvoláním na rostovská média.
Ukrajina chce od příštího roku zvýšit poplatek za tranzit ropy do Maďarska a na Slovensko o více než 18 procent na 13,60 eura (331 Kč) za tunu. S odkazem na provozovatele ukrajinské sítě ropovodů Ukrtransnafta o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Ukrajinský podnik tvrdí, že ke zvýšení ceny je nucen kvůli tomu, že Rusové poškodili jeho energetickou infrastrukturu.
„Pokračující ničení ukrajinské energetické infrastruktury vedlo k výraznému nedostatku elektřiny, ke zvýšení jejích nákladů, k nedostatku paliva a náhradních dílů,“ stojí v dopise, do kterého měl Bloomberg možnost nahlédnout.
Ukrajinská vláda plánuje evakuaci Chersonu a Mykolajivu kvůli přicházející zimě. Boje v obou jihoukrajinských městech vážně poničily klíčovou energetickou infrastrukturu a ukrajinské úřady vyjádřily obavu z humanitární krize, kterou by klesající teploty mohly způsobit. Pomoc s evakuací nabídne v následujících dnech vláda těm, kteří mají zájem odejít dobrovolně, informoval dnes list The New York Times.
„V současnosti nemluvíme o nucené evakuaci, ale i v případě dobrovolné evakuace nese stát odpovědnost za dopravu. Lidé se musí dostat do místa, kde budou moct strávit zimu,“ uvedla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková.
Téměř všechny ruské regiony se rozhodly částečně zrušit slavnostní akce k vítání nového roku, hlavně ohňostroje a firemní večírky. Část akcí se nicméně uskuteční, a to hlavně ty, které jsou určeny dětem, napsala dnes agentura TASS s odvoláním na regionální úřady. Deník Kommersant dal rušení oslav do souvislosti se „speciální vojenskou operací na Ukrajině“, jak Moskva nazývá válku Ruska proti sousední zemi, která si už vyžádala desítky tisíc životů.
Česká veřejnost spoléhá v bezpečnosti a ochraně proti Rusku podle zjištění sociologického ústavu STEM na Evropskou unii. Nadpoloviční většina Čechů soudí, že by se státy Unie měly společně chránit před působením Ruska, které před devíti měsíci zahájilo invazi na Ukrajinu, a společně by měly postupovat také při ochraně hranic, řešení migrace, výcviku armád nebo nákupu plynu. V otázce nastavení cen energií a zdanění neočekávaných zisků výrobců a dodavatelů elektřiny je společnost rozdělena. Polovina preferuje společný postup v EU, podle druhé poloviny by to měl řešit stát sám. Vyplynulo to z průzkumu, který STEM udělal od 29. září do 10. října mezi tisícovkou dotázaných a ČTK jej má k dispozici.
Ukrajina zatím v nynější sezoně vyvezla téměř 16,2 milionu tun obilí, což je ve srovnání se stejným obdobím předchozí sezony pokles o 31,7 procenta. S odvoláním na údaje, které dnes zveřejnilo ukrajinské ministerstvo zemědělství, o tom informovala agentura Reuters.
Češi spolu s dalšími členy Visegrádské čtyřky (V4) a s Bulhary jsou ochotni přijmout uprchlíky z Ukrajiny. Nejvíc solidarity projevují Poláci, lidi prchající před válkou jsou ochotni vzít i do vlastní rodiny. Nejméně jsou pomoci nakloněni Maďaři. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu, které agentura STEM/MARK ve spolupráci s European National Panel sbírala od únorového začátku válečného konfliktu.
Nejméně jednu oběť na životě si vyžádalo ruské ostřelování města Ševčenkove v Charkovské oblasti na východě země. V sutinách obytného domu, který se zřítil po nedělním zásahu ruskou raketou S-300, záchranáři našli mrtvou osmatřicetiletou ženu a dva raněné, oznámil dnes server RBK-Ukrajina s odvoláním na šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova. Záchranáři pokračují v odstraňování trosek.
Polsko přijme nabídku Německa, které mu chce poskytnout své systémy protivzdušné obrany Patriot. Na twitteru to dnes napsal polský vicepremiér a ministr obrany Mariusz Blaszczak. Chce, aby mobilní raketové systémy byly rozmístěny u hranic s Ukrajinou.
„S radostí jsem přijal nabídku německé ministryně obrany (Christine Lambrechtové) týkající se toho, aby v Polsku byla rozmístěna další zařízení pro odpalování raket Patriot,“ napsal Blaszczak na twitteru. Až bude dnes s německou stranou o dodávce německých systémů telefonovat, navrhne, aby byly rozmístěny u hranic s Ukrajinou, dodal.
Čína pokračuje v nákupech ruských energií. Od ruské invaze na Ukrajinu se dovoz ruského zemního plynu, uhlí, ropy a ropných produktů do Číny zvýšil na téměř 60 miliard USD (1,4 bilionu Kč), před rokem činil přibližně 35 miliard USD, uvedla agentura Bloomberg.
Město Svatove na severovýchodě Ukrajiny se zdá být zranitelným místem na křídle ruských vojsk, upozornilo dnes britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky britské rozvědky. Ukrajinské velení v ranní svodce hlásí odražení jižněji vedených ruských útoků u Bachmutu a u dalších devíti obcí v Donbasu na východě země.
Nejvyšší soud (NS) potvrdil verdikt nad Lukášem Nováčkem, jenž se zapojil do činnosti proruských separatistů na východní Ukrajině. Má si odpykat šest let ve vězení. NS rozhodoval bez veřejného jednání. Výsledek sdělila ČTK bez uvedení jména odsouzeného mluvčí Krajského soudu v Plzni Jana Rubášová. Právě plzeňský soud se případem muže z Karlovarska zabýval jako první instance. Uložil Nováčkovi 20 let vězení. Podle Vrchního soudu v Praze se však nepotvrdilo, že se muž přímo zúčastnil bojů.
Evropští obchodníci pospíchají s doplňováním zásob ruské nafty před tím, než začne v únoru platit v EU zákaz jejího dovozu, protože alternativní zdroje jsou stále omezené. Píše to agentura Reuters.
Italská vláda požádá parlament, aby přijal nový zákon týkající se poskytování vojenské a humanitární pomoci Ukrajině i v příštím roce. V rozhovoru s listem Il Foglio to řekl italský ministr obrany Guido Crosetto.
Nyní italská vláda může pomoc Ukrajině čelící ruské agresi posílat bez toho, aniž by musela pokaždé žádat parlament o souhlas. Platnost dekretu, který to umožňuje, ale vyprší koncem roku. „Ministerstvo obrany brzy navrhne, aby toto opatření bylo obnoveno a jeho platnost prodloužena na celý rok 2023,“ řekl ministr obrany. Uvedl také, že Itálie bude pokračovat v dodávkách zbraní tak, jak se na tom dohodne se spojenci v Severoatlantické alianci a s ukrajinskými představiteli.
Ruské útoky zabily 1 v Charkovské oblasti, 3 zranily v Doněcké oblasti. V posledních 24 hodinách ruské síly zaútočily na osady v Doněcku, Charkově, Záporoží a Mykolajivské oblasti.
Zbraně, které západní země dodávají Ukrajině čelící ruské agresi, mohou skončit v rukou zločineckých skupin nebo teroristů operujících v Británii. V rozhovoru s listem The Sunday Times na to upozornil šéf Národního kriminálního úřadu (NCA) Graeme Biggar. Bezpečnostní činitelé v Evropě sledují, zda se na černém trhu neobjevily kulomety, pistole nebo granáty.
Stejně jako v případě jakékoliv jiné války, existuje nebezpečí, že jako „vedlejší efekt“ dodávek zbraní bojujícím zemím se tato výzbroj dostane do rukou těm, kterým nemá. „Na konci konfliktu bývá nadbytek zbraní, které se pak dostávají k zločincům nebo teroristům,“ řekl Biggar. Tak se to stalo například po válkách v bývalé Jugoslávii v 90. letech minulého století.
Fotografie z útoku na Dněpropetrovskou oblast:
Rusko v noci na 21. listopadu ostřelovalo obytnou oblast Nikopol v Dněpropetrovské oblasti a zranilo 78letého muže, řekl guvernér Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko v Telegramu. Podle guvernéra Dněpropetrovské oblasti Valentyna Rezničenka bylo v Nikopoli zasaženo několik soukromých rezidencí, aut a člunů.
Okupanti podminovali téměř každou kancelář v budově Bezpečnostní služby Ukrajiny v Chersonu. Pod tiskárnou v jedné z kanceláří byla nalezena mina ML7. Operační velitelství „Jih“ poznamenalo, že mnoho nálezů „se týká neodstranitelných zařízení“.
Výbuchy hlášeny severně od Ruskem okupovaného Melitopolu. Starosta Melitopolu Ivan Fedorov řekl , že severně od Rusy okupovaného Melitopolu poblíž železniční stanice ve vesnici Vesele byly slyšet tři exploze. Nebyly poskytnuty žádné další informace.
Ruská armáda pokračuje v ostřelování ukrajinských pozic dělostřeleckou palbou, na východě země podnikla jen za neděli téměř 400 takových úderů. Ve svém pravidelném večerním projevu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Nejtvrdší boje se nadále odehrávají v Doněcké oblasti. Ačkoli dnes (v neděli) bylo vzhledem k horšícímu se počasí zaznamenáno méně ruských útoků, jejich počet zůstává stále extrémně vysoký,“ prohlásil Zelenskyj. „V Luhanské oblasti se pomalu posouváme kupředu,“ dodal.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.