Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, pro dnešek online z války na Ukrajině končíme. Znovu se přihlásíme v pátek ráno, dobrou noc.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba si dnes volal s šéfem diplomacie EU Josepem Borellem, mluvili spolu o přípravách na vstup Ukrajiny do Evropské unie. „Rovněž jsme se zabývali budoucími kroky k posílení evropského obranného průmyslu a zvýšení obranné výroby v zájmu evropské bezpečnosti a vítězství Ukrajiny,“ uvedl Kuleba.
During our call, @JosepBorrellF and I discussed the preparation of the EU progress assessment of Ukraine’s membership bid.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) November 2, 2023
I briefed HR/VP in detail on Ukraine's progress in implementing seven EU recommendations. I anticipate the European Commission's assessment to be fair and…
Odstoupení Ruska od ratifikace jaderné smlouvy dnes odsoudil šéf diplomacie EU Josep Borrell, který ve svém prohlášení poukázal na to, že se k němu země rozhodla „v kontextu ilegální útočné války proti Ukrajině a po měsících nezodpovědné jaderné rétoriky a výhrůžek, z nichž některé specificky hovořily o obnovení jaderných zkoušek“. Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že USA jsou rozhodnutím Moskvy znepokojeny a označil ho za „krok špatným směrem“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes v Kyjevě setkal s nizozemskou ministryní obrany Kajsou Ollongrenovou. „Děkuji Nizozemsku za to, že se ujalo vedení v podpoře a povzbuzování dalších partnerů, jako tomu bylo v případě letounů Patriot a (stíhaček, pozn. red.) F-16,“ napsal Zelenskyj.
Welcomed Dutch Defense Minister @KajsaOllongren to discuss further steps to strengthen Ukrainian warriors and protect the grain corridor.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 2, 2023
I thank the Netherlands for taking the lead in support and encouraging other partners, as was the case with the “Patriots” and F-16s.
🇺🇦🇳🇱 pic.twitter.com/7x2W3FtIha
U americké veřejnosti za posledních několik měsíců výrazně posílil názor, že Spojené státy příliš podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou agresí, ukazuje nový průzkum společnosti Gallup. Při říjnovém dotazování toto stanovisko zastávalo 41 procent dotázaných, zatímco v červnu to bylo jen 29 procent.
Ruská armáda podle tvrzení moskevského ministerstva obrany sestřelila u Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny devět ukrajinských dronů. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Ukrajinská strana ani Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) zatím údajný incident nijak nekomentovaly.
Americká vláda dnes oznámila sankce proti 130 cílům včetně osob a firem v Číně, Turecku a Spojených arabských emirátech (SAE) v novém kole svých snah odstřihnout Rusko od dodávek technologií s vojenským využitím. Uvedené tři země se podle federálního ministerstva financí staly klíčovými uzly pro dovoz zahraniční techniky do Ruska, které loni v únoru zahájilo agresi vůči sousední Ukrajině. Součástí nového balíku je i rozšíření sankcí na ruské bankovnictví.
Ukrajinské úřady přidaly na svůj seznam takzvaných sponzorů války švýcarskou potravinářskou firmu Nestlé, která nehledě na ruskou invazi na Ukrajinu dál podniká v Rusku. Informoval o tom portál Meduza. Na ukrajinském seznamu spravovaném Ukrajinskou národní agenturou pro prevenci korupce (NAZK) figuruje už kolem 40 velkých zahraničních společností.
Česko loni splnilo závazek poskytnout na oficiální rozvojovou pomoc 0,33 procenta hrubého národního důchodu (HND), zejména šlo o náklady na přijetí uprchlíků z Ukrajiny po ruské invazi. Na dnešní tiskové konferenci to řekl předseda Výboru OECD pro rozvojovou spolupráci Carsten Staur. Meziroční nárůst činil 167 procent. Staur také uvedl, že Česko proaktivně podporuje lidskoprávní aktivisty i například politické vězně v zahraničí. Má to ve své DNA, míní.
V oblastním středisku Chersonu byl podle velitele vojenské správy města Romana Mročka poškozen objekt kritické infrastruktury. Dnešní poškození objektu kritické infrastruktury v Chersonu podle představitele správy Mročka dočasně přerušilo dodávky proudu do některých domácností. „Probíhají práce na odstranění důsledků havárie,“ sdělil Mročko. Předtím informoval o zranění 70leté ženy v Chersonu během ostřelování ve čtvrtek večer.
Analýza satelitních snímků naznačuje, že Rusko zvyšuje své kapacity pro výrobu zbraní a buduje v této souvislosti nové továrny, napsala na svém webu rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Jde podle ní o státní zbrojařské továrny nebo partnerství veřejného a soukromého sektoru, které vyrábějí a opravují vybavení a munici pro válečné úsilí Moskvy - od vojenských letadel přes bojové vrtulníky až po bezpilotní letouny či řízenou munici.
Při prozkoumání satelitních snímků poskytnutých společnostmi Planet Labs, Airbus a Maxar Technologies našli analytici ukrajinského investigativního oddělení RFE/RL nazvaného Schemes několik nových zařízení včetně hangárů a výrobních závodů v Rusku, které se od ruské invaze na Ukrajinu rychle rozrostly nebo byly nově postaveny.
Náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v Kyjevě jednal se svým ukrajinským protějškem Valerijem Zalužným, řešili aktuální vývoj bezpečnostní situace a další možnosti české podpory, výcviku a výměny zkušeností. Armáda o tom dnes informovala na sociální síti X. Ukrajinští partneři podle vyjádření ocenili dosavadní pomoc české armády. V Česku se podle dřívějšího vyjádření Řehky za letošní rok zatím vycvičilo přes 2500 ukrajinských vojáků.
“Budeme Ukrajině dál pomáhat. Naše konzultace jsou potřebné právě proto, aby pomoc Ukrajině měla co největší efekt," uvedl k dnešnímu jednání Řehka. "Velmi si vážím cenných informací, které nám naši ukrajinští partneři poskytují. Naše armáda tak získává neocenitelné zkušenosti," doplnil.
Náčelník generálního štábu Řehka jednal v Kyjevě se svým ukrajinským protějškem generálem Zálužným a s dalšími partnery bezpečnostních složek Ukrajiny. Řešili aktuální vývoj bezpečnostní situace a další možnosti české podpory, výcviku a výměny zkušeností. Ukrajinští partneři… pic.twitter.com/lo5VtAtdBd
— Armáda ČR (@ArmadaCR) November 2, 2023
Českým firmám začaly přicházet první objednávky spojené s obnovou Ukrajiny. Některé obdržely konkrétní nabídky a nyní je uskutečňují, další jsou ve fázi příprav. Vyplývá to z průzkumu mezi téměř 200 členy Hospodářská komory a Svazu průmyslu a dopravy ČR, jehož výsledky má ČTK k dispozici. Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka mají zakázky v současnosti hlavně firmy, které zatím s ukrajinským trhem neměly zkušenosti.
Firmy začaly dodávat na Ukrajinu hlavně zdravotnické vybavení nebo zemědělské stroje. Usilují ale i o kontrakty na obnovu energetické, dopravní a vodovodní infrastruktury, stavební práce a materiál.
"Překvapivě na první zakázky dosahují převážně firmy, které dosud neměly s dodávkami na Ukrajinu žádnou zkušenost. Předpokládali jsme, že získávat zakázky se bude dařit hlavně firmám, které již mají na Ukrajině rozvinuté obchodní vazby, a proto se dobře orientují v ukrajinském legislativním prostředí a administrativních procesech, ale také v logistice. Takových firem je ale zatím jen pětina, drtivou většinu tvoří nováčci na trhu,“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon o odstoupení Moskvy od ratifikace Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT). Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS, podle níž byla příslušná norma oficiálně zveřejněna, a zákon tak vstupuje v platnost. Už před tím ho schválily obě komory ruského parlamentu.
Předseda Dumy - dolní komory parlamentu - Vjačeslav Volodin dříve prohlásil, že Rusko ruší svou ratifikaci CTBT kvůli nezodpovědnému přístupu Spojených států ke globální bezpečnosti. USA smlouvu podepsaly, ale neratifikovaly.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila šest dronů nad Černým mořem a Ruskem obsazeným poloostrovem Krym. O jaké drony šlo, neuvedlo.
Na Ukrajině pokračují boje na exponovaných místech frontové linie. Ruská armáda dál podniká útoky na Avdijivku na ukrajinském Donbasu a její okolí, informoval dnes generální štáb ukrajinské armády. "Nepřítel za podpory letectva nezanechává pokusů obklíčit Avdijivku," uvedl štáb podle ruské redakce BBC. Dodal, že Rusům se ale ukrajinskou obranu u Avdijivky prorazit nedaří.
Ruské ostřelování v noci na dnešek zabilo seniorku v obci Stanislav v Chersonské oblasti, informoval šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Obec podle něj Rusové zasáhli asi čtyřicetkrát.
"Pekelná noc ve Stanislavu. Ve vesnici bylo přes 40 zásahů," napsal Prokudin na sociální síti Telegram. Palba podle něj poškodila budovu školy, ambulance i rodinné domy.
Ruské síly, které mají v Chersonské oblasti pod kontrolou levý břeh Dněpru, intenzivně ostřelují obce na pravém břehu, kde leží i vesnice Stanislav. Terčem ruské palby se nezřídka stává také oblastní centrum Cherson.
Ukrajince kromě války, kterou v zemi před více než 20 měsíci spustilo Rusko svou invazí, nejvíc trápí korupce spolu s nízkými platy a důchody. Vyplývá to z průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS) provedeného na přelomu letošního září a října.
"Největší problém Ukrajiny a Ukrajinců je bezpochyby válka. Pokud se však zeptáte, jaké problémy mimo válku Ukrajince nejvíce trápí, 63 procent respondentů uvedlo korupci," uvádí institut. Nízké platy a důchody představují problém pro 46 procent dotázaných.
Server Kyiv Post připomněl, že Ukrajinci jsou i přesto optimističtí, co se boje s korupcí týče. V předchozím průzkumu KIIS zveřejněném 25. října 59 procent dotázaných uvedlo, že se ukrajinské úřady snaží s korupcí bojovat a věří v pozitivní vývoj.
Středoevropskou univerzitu (CEU), kterou založil americký filantrop maďarského původu George Soros, Rusko označilo za "nežádoucí organizaci". Informovala o tom agentura Reuters. Mezi české organizace, které Rusko považuje za nežádoucí, patří třeba Člověk v tísni nebo Prague Civil Society Centre.
Ruské úřady obviňují CEU, že diskredituje ruské politické vedení a jednotky, které vpadly na Ukrajinu.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.