Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, tímto náš online přenos z války na Ukrajině pro dnešek končíme. Znovu se přihlásíme ve středu ráno, dobrou noc.
„Nevím, jak bychom mohli ospravedlnit setrvání v té dohodě po tom, co udělalo Rusko,“ poznamenal dnes mluvčí Bílého domu pro bezpečnost John Kirby k oznámení, že státy Severoatlantické aliance hodlají pozastavit smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE). Dodal, že USA hodlají plnit všechny závazky o společné obraně pramenící z článku pět Severoatlantické smlouvy. Podle tohoto článku je ozbrojený útok proti jedné nebo několika členským zemím NATO považován za útok proti celé alianci a ostatní členové se zavazují napadené zemi či zemím pomoci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že první nizozemské stíhačky F-16 jsou již Rumunsku, kde na nich budou trénovat ukrajinští vojáci.
Běloruský aktivista žijící v exilu dnes Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) předal druhou složku s materiály, které podle něho dokazují, že běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko je osobně zapojený do přesunu dětí z ukrajinských měst okupovaných Rusy do Běloruska. Pavel Latuška, bývalý běloruský ministr kultury, podle agentury AP řekl, že informace pocházejí od lidí, kteří jsou součástí režimu v Minsku.
Při ostřelování Doněcku zahynulo šest lidí a dalších 11 jich bylo zraněno, uvedl dnes na platformě Telegram Denis Pušilin, Moskvou dosazený šéf části ukrajinské Doněcké oblasti, kterou okupuje Rusko. Pušilin bilanci označil jako předběžnou a z útoku obvinil ukrajinskou armádu, která podle něj použila raketomety HIMARS.
Na čtyři hodiny a 36 minut se kvůli leteckým poplachům a opakovaným přerušením protáhl zápas ukrajinské fotbalové ligy mezi Dniprem-1 a Oleksandrijí. Podle BBC šlo o nejdelší zápas v historii soutěže. Domácí tým zvítězil 1:0 a udržel druhé místo v tabulce.
Maďarsko bude blokovat zahájení jednání s Ukrajinou o vstupu do Evropské unie, dokud Kyjev nesplní jeho požadavky týkající se maďarské menšiny na Ukrajině. Podle portálu Ukrajinska pravda to řekl Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Také Polsko upozornilo, že Ukrajina se k EU nebude moci připojit, dokud nebude vyřešen spor o exhumaci polských obětí volyňského masakru z druhé světové války.
Evropská komise zveřejní ve středu svou pravidelnou hodnotící zprávu o pokroku jednotlivých kandidátů členství v Evropské unii. Pozornost všech, a zejména Kyjeva, se soustředí na to, zda Evropská komise podpoří zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. Ve frontě na členství ale již dlouhé roky čeká i několik zemí západního Balkánu, které rovněž doufají v posun na cestě do nynější sedmadvacítky. Server Politico s odvoláním na své zdroje napsal, že se návrhu na zahájení přístupových jednání nejspíš dočká Ukrajina i Moldavsko a k překvapení mnohých rovněž Bosna a Hercegovina. Návrh EK nicméně budou muset ještě na svém prosincovém summitu potvrdit prezidenti a premiéři všech zemí EU.
Česko a Rakousko sdílí plnou solidaritu s Ukrajinou napadenou Ruskem i s Izraelem po útocích palestinských radikálů z Hamásu a sdílí i názor na právo obou zemí na sebeobranu. Na dnešní tiskové konferenci po jednání s českým ministrem zahraničí Janem Lipavským ve Vídni to řekl šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. Podle Lipavského se svět nachází v globální konfrontaci a je nutné sdílet hodnoty, podporovat mezinárodní řád založený na pravidlech a podporovat Ukrajinu a Izrael.
Státy Severoatlantické aliance hodlají pozastavit smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE), která je považována za klíčový prvek evropského bezpečnostního uspořádání dojednaného na konci studené války. Oznámení reaguje na kroky Ruska, které se již roky smlouvou neřídilo a v noci na dnešek od ní definitivně odstoupilo. NATO v prohlášení postup Moskvy odsoudilo.
Ruské imperialistické ambice ohrožují naši nezávislost a suverenitu, je to zřejmé i s ohledem na historickou zkušenost. V projevu ve vídeňské Diplomatické akademii to dnes řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský, který tam představil základní poselství českou vládou v letošním roce přijaté bezpečnostní strategie.
Dokument je aktualizací osm let staré strategie. Mimo jiné se v něm uvádí, že Rusko záměrně působí proti politické, ekonomické a společenské stabilitě v Česku a je hrozbou pro bezpečnost. Čína podle materiálu zpochybňuje mezinárodní řád, což přináší negativní důsledky i pro euroatlantickou bezpečnost.
Rusové pokládají miny v okolí kritické infrastruktury v okupovaných částech Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka. Miny podle ní rozmisťují proto, aby mohli infrastrukturu zničit v případě, že by z oblasti ustoupili.
Výbušniny podle ukrajinské rozvědky ruské síly rozmisťují u regulačních stanic plynových potrubí nebo elektrických rozvoden. "Tyto kroky okupantů svědčí o jejich pravděpodobném záměru zničit prvky kritické infrastruktury, až budou muset odstoupit," citovala agentura Unian vyjádření rozvědky.
Rusko v noci na dnešek dokončilo proceduru odstoupení od smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE), kterou tiskové agentury označují za klíčovou bezpečnostní smlouvu z období po studené válce. Krok Moskvy představuje nejnovější známku rostoucího napětí mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí (NATO), uvedla agentura Reuters.
Ruské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že smlouva, jejíž platnost Moskva pro Rusko pozastavila už v roce 2007, "je definitivně minulostí". Ruská diplomacie zdůraznila, že v současnosti žádné odzbrojovací dohody s členskými státy NATO a "s klienty tohoto paktu" nejsou možné.
ISW upozornil na dopis uvězněného bývalého vůdce proruských separatistů na východě Ukrajiny Igora Girkina, varujícího, že vzhledem k nynějším útočným operacím budou ruská vojska na jaře příštího roku ještě méně schopná ofenzívy než nyní. V dopise, který zveřejnila věznova manželka, Girkin upozornil, že situace ruských sil se postupně zhoršuje a ruské jednotky slábnou, přestože byly celkem úspěšně schopny odrazit ukrajinskou letní a podzimní protiofenzívu. Nebyly však už schopny završit ani omezené útočné operace u Kupjanska, Lymanu a Avdijivky, kde za omezený postup zaplatily velkými ztrátami.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila celkem 17 dronů nad Černým mořem a nad anektovaným Krymem, uvedlo dnes podle tiskových agentur ruské ministerstvo obrany. Gubernátor Sevastopolu Michail Razvožajev podle médií dříve ohlásil sestřelení pěti dronů nad přístavním městem, které je základnou ruské Černomořské flotily. Nálet si podle něj vyžádal jednoho zraněného, který není v ohrožení života, a v jedné z vesnic u města způsobil nevelký požár.
Na konci října se hlavně na ruských kanálech platformy Telegram rojily zprávy o tom, že ruský prezident Vladimir Putin zemřel. Minulý týden mluvčí ukrajinské rozvědky GUR naznačil, že šiřiteli fámy byli vysoce postavení ruští úředníci a jejím účelem bylo zkoumat reakci společnosti na takovou zprávu. Nicméně vedle toho se ruské úřady zaměřily i na to, zda reakce běžných Rusů byly radostné, a to nezůstane bez trestu.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Český ministr zahraničí Jan Lipavský se dnes při jednodenní pracovní návštěvě Rakouska setká se svým protějškem Alexanderem Schallenbergem a ve vídeňské Diplomatické akademii vystoupí s projevem na téma geopolitické výzvy a nová česká bezpečnostní strategie.
Se Schallenbergem probere Lipavský mimo jiné spolupráci v rámci takzvaného Slavkovského formátu, který kromě Česka a Rakouska tvoří Slovensko. Oba ministři mají hovořit také o podpoře Ukrajiny napadené Ruskem, o situaci v Izraeli nebo o současném politickém vývoji ve střední Evropě.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.