Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Počet zraněných v ostřelované Záporožské oblasti vzrostl na 6.
Podle náčelníka místní vojenské správy byl při ostřelování jihovýchodní Záporožské oblasti zabitý jedenapadesátiletý muž. Rusové zasáhli vesnici Mala Tokmačka, která se nachází asi 25 kilometrů východně od Dnipra. Zraněná byla ještě žena (40) a muž (39).
Na krajská asistenční centra pomoci uprchlíkům (KACPU) se dnes kvůli změně podpory bydlení běženců z Ukrajiny obraceli pouze jednotlivci. Vyplývá to ze zjištění zpravodajů ČTK. Podle mluvčího ministerstva vnitra šlo nanejvýš o 20 lidí. Státní podporu ubytování ode dneška zpřísňuje novela zákona zvaného lex Ukrajina.
Kvůli změně podpory dnes KACPU fungovaly v pohotovostním režimu. „Zájem byl celorepublikově velmi malý – maximálně 20 lidí za den, většina se přišla informovat,“ řekl ČTK mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
Nespokojenost s válkou na Ukrajině je jedinečnou příležitostí k získání špionů v Rusku, která se naskytne jednou za generaci. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns. Dodal, že americká rozvědka si tuto šanci nehodlá nechat ujít. Uvedl také, že nedávná vzpoura žoldnéřů z Wagnerovy skupiny ukazuje na zhoubné dopady války na Rusko.
„Silná nespokojenost s válkou bude pokračovat v nahlodávání ruského vedení pod povrchem státní propagandy a uplatňovaných represí,“ řekl Burns v přednášce pro britskou nadaci Ditchley Foundation v anglickém Oxfordshiru. „Tato nespokojenost vytváří pro nás v CIA – zpravodajské službě v jádru založené na lidech – příležitost, která se naskytne jednou za generaci. Nenecháme ji promarnit,“ dodal Burns, který dříve působil jako americký velvyslanec v Moskvě.
Na „Wagnerově centru“ v Petrohradě, spojeném se zakladatelem Wagnerovy skupiny Jevgenijem Prigožinem, už není logo.
Na Ukrajině padli v boji proti Rusům gruzínští dobrovolníci Malkhaz Kvizhinadze a Johnny Odishvili, veteráni z rusko-gruzínské války (2008).
Ruský prezident Vladimir Putin byl minulou sobotu, kdy ruští žoldnéři podnikli tažení na Moskvu, na večírku na jachtě v Petrohradě. V komentáři zveřejněném v americkém deníku The New York Times (NYT) to tvrdí ruský novinář a spisovatel Michail Zygar. Putinova účast na party v době natolik nebývalých událostí, jako byly ty sobotní, podle Zygara svědčí o tom, že ruský prezident je odtržen od reality.
Žoldnéřské Wagnerově soukromé vojenské společnosti se minulý týden od pátečního večera do soboty podařilo urazit zhruba 700 kilometrů, než své protestní tažení asi 200 kilometrů před Moskvou ukončila. Dokázala obsadit také armádní stanoviště v Rostově na Donu a ve Voroněži na jihu Ruska. Kreml přiznal, že při zásahu ruské armády proti žoldnéřům zemřelo několik pilotů.
„Nic, ani ozbrojené povstání, by Putina nedonutilo vzdát se nějakého večírku,“ napsal Zygar. Doplnil, že Putin nikdy nevynechá soukromé večírky, které se konají každoročně u příležitosti petrohradských oslav zvaných Šarlatové plachty.
Osm desítek lidí se dnes odpoledne sešlo před bývalým konzulátem Ruské federace v brněnské ulici Hlinky. Právě tam začínala trasa pochodu nazvaného Ukrajina v Brně – Jedna rodina, která pokračovala přes Mendlovo náměstí po Pekařské ulici až na náměstí Svobody. Do trasy pochodu se nepostavili žádní odpůrci, průvod prošel hladce do svého cíle.
Na akci dorazilo více lidí, než se ohlásilo na facebookové stránce. „Účast lidí hodnotím pozitivně, je to první akce, kterou takto pořádáme, i když v minulosti jsem se akcí na podporu Ukrajiny účastnil. Tohle je pro nás premiéra a doufám, že na další akce přijde ještě víc lidí,“ řekl ČTK pořadatel Martin Holub.
V Záporoží při archeologickém průzkumu mělké pobřežní oblasti našli starobylou dubovou loď. Její stáří může přesahovat tisíc let.
Lidé v Berlíně protestují proti módní značce Hugo Boss kvůli zprávám, že německý módní výrobce obnovil vývoz do Ruska.
Zelenskyj při Sánchezově návštěvě obvinil některé západní partnery z nepochopitelných průtahů ohledně výcviku ukrajinských pilotů, uvedla AFP.
Španělský premiér Pedro Sánchez dnes vystoupil v ukrajinském parlamentu a řekl zákonodárcům, že země vyhraje válku proti Rusku. Jejich snaha vstoupit do EU je prý sice záslužná, ale nebude to „snadný proces“.
Sánchez připomněl vlastní přístupový proces Španělska, který začal v roce 1977 po přechodu země od diktatury k demokracii. Vyžadovalo to podle něj „změny, reformy a oběti“, což zemi přineslo „důležité lekce“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zavedl sankce proti 189 Rusům, dvěma Bělorusům a jednomu Gruzínci a také proti téměř 300 podnikům spojených s Ruskem a s válkou proti Ukrajině. S odvoláním na prezidentovy výnosy to dnes uvedl server listu Ukrajinska pravda. Na sankčním seznamu figuruje i Tamaz Gaiašvili, což je zakladatel společnosti Georgian Airways, na kterou Zelenskyj rovněž uvalil sankce, protože začala opět létat do Ruska.
„Vůbec mě nezajímá, kdo co proti mně zavádí. Ponechávám toto téma naprosto bez komentáře,“ prohlásil Gaiašvili podle ruské agentury TASS.
Ruské ministerstvo obrany vypovědělo smlouvu Prigožinově cateringové společnosti Concord. Společnost mimo jiné zásobovala ruskou armádu potravinami.
Úřady práce zatím nezaznamenaly žádné problémy kvůli změně podpory na bydlení ukrajinských běženců. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) to dnes uvedl na twitteru. Úřady mají o víkendu kvůli změně podmínek podpory pohotovost. Podle dřívějšího Jurečkova vyjádření by příchozí v nouzi mohli případně získat dávku mimořádné okamžité pomoci na bydlení, která by mohla pokrýt třeba kauci.
Ministr se před polednem zúčastnil pracovní porady k situaci uprchlíků před ruskou invazí na Ukrajinu a ke změnám, které začínají dnes platit. „Během dopoledne přišlo jen několik jednotlivců na ÚP (úřady práce), spíše s obecnějšími dotazy k HUD (humanitární dávce) a dotazy na ověřování příjmů,“ uvedl po poradě Jurečka. Všem také poděkoval za pomoc. Mluvčí ministerstva Eva Davidová doplnila, že vše proběhlo podle očekávání. Poděkování podle ní patří i samosprávám a nevládním organizacím.
Rusko obnovilo komerční lety na Kubu, a to poprvé od jejich pozastavení po invazi na Ukrajinu, informovala agentura Reuters.
Dvě děti, devítiletá dívka a patnáctiletý chlapec, byly zraněny, když dnes ruská vojska ostřelovala obytné čtvrti Chersonu na jihu Ukrajiny, oznámil šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Zraněné děti jsou v péči lékařů.
Při pátečním ruském ostřelování Chersonu přišli o život dva civilisté, další dva utrpěli zranění, uvedl dříve Prokudin. Ruští vojáci podle něj zasáhli i školu, kam si civilisté přišli pro humanitární pomoc. Dva lidé zemřeli, další dva – muži ve věku 34 a 51 let – byli hospitalizováni ve stavu, který lékaři označili za středně těžký.
Objevily se další informace o pátečním ruském útoku na školu v Serhijivce. Podle Reuters zemřely dvě ženy a šest lidí bylo zraněno. Zabita byla učitelka základní školy (56) a hlavní účetní (44). V budově se nacházelo pouze dvanáct zaměstnanců, v ukrajinských školách v pátek neprobíhalo vyučování.
Ukrajinská armáda si podle poznatků britské vojenské rozvědky vytvořila předmostí na levém, východním břehu Dněpru na jihu Ukrajiny. Ukrajinské síly už asi týden přepravují vojáky na levý břeh řeky u zničeného Antonivského mostu u Chersonu. Britské ministerstvo obrany dnes na twitteru uvedlo, že boj o předmostí budou téměř jistě komplikovat záplavy a nánosy bahna po zničení Kachovské přehrady.
Ukrajinci zahájili přepravu vojáků přes řeku přibližně 23. června a boje na východním břehu zesílily od 27. června. Ukrajinci na předmostí čelí mimo jiné jednotkám 7. gardové výsadkové divize, která patří do uskupení Dněpr.
Před Krymským mostem se vytvořila několik kilometrů dlouhá dopravní zácpa z Krasnodarského kraje. Táhla se asi pět kilometrů, auta čekala přes dvě hodiny.
Cena zemního plynu v Evropě v prvním pololetí klesla proti konci loňského roku na polovinu. S odvoláním na údaje londýnské burzy Intercontinental Exchange (ICE) a vlastní výpočty to dnes uvedla ruská tisková agentura TASS. Ke zlevnění plynu podle ní přispělo teplé počasí, zaplněnost zásobníků a pokles poptávky v Evropské unii.
Do Kyjeva dnes dorazil španělský premiér Pedro Sánchez.
Volodymyr Zelenskyj řekl o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi, který loni v únoru rozpoutal válku proti Ukrajině, že je více ohrožen než on sám: „Mě chtějí zabít jen v Rusku, ale jeho chce zabít celý svět,“ uvedl Zelenskyj v rozhovoru se španělskými novináři.
Ukrajinský prezident Zelenskyj v rozhovoru pro španělský deník El Mundo uvedl, že v bojích na Ukrajině padlo na 21 tisíc bojovníků wagnerovské skupiny a kolem 80 tisích jich bylo zraněno. „Wagnerovci mají dvě skupiny bojovníků, jedna část jsou profesionální žoldnéři, druhá skupina jsou naverbovaní trestanci. Dobré je, že jsme zlikvidovali tu nejvíce motivovanou část ruských složek,“ uvedl Zelenskyj.
Běloruský prezident Lukašenko v projevu uvedl, že postupně došel k tomu, že v jeho zemi musí být umístěny taktické jaderné zbraně. „Jsem si jist, že je nikdy nebudeme muset použít, dokud tu budou. A žádný nepřítel nikdy nevkročí na naše území,“ uvedl také.
Ruský prezident Vladimir Putin nedávno potvrdili, že část jaderných zbraní už je v Bělorusku, zbytek by měl dorazit do konce roku. Taktické jaderné zbraně s menší výbušnou silou jsou určené pro využití na bojišti a nejsou tak ničivé jako strategické jaderné zbraně.
Dobré sobotní ráno, vážení čtenáři. Hlásíme se s online reportáží, v níž sledujeme dění na Ukrajině.
List The Washington Post zjistil, že v červnu proběhla tajná návštěva šéfa CIA Williama Burnse na Ukrajině. Kyjev mu během ní představil ambiciózní plány na dobytí Ruskem okupovaných území a zahájení jednání o příměří před koncem tohoto roku.
Burns se během návštěvy setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i špičkami ukrajinských tajných služeb, které ujistil o tom, že administrativa prezidenta Joea Bidena bude s napadenou zemí i nadále sdílet své zpravodajské poznatky.
Ukrajinští činitelé dali Burnsovi najevo, že počítají s tím, že se jim do podzimu podaří osvobodit podstatné části území okupovaného Ruskem, proniknout dále na východ Ukrajiny, přesunout dělostřelectvo do blízkosti okupovaného Krymu a pak zahájit vyjednávání s Moskvou.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.