Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ruské jednotky bojují s ukrajinskými silami v obléhaném východoukrajinském městě Avdijivka. Dřívější zprávy tamního starosty dnes podle agentury Reuters potvrdila ukrajinská armáda. Město, které leží na severním okraji Doněcku, je pod trvalou ruskou palbou od poloviny loňského října.

„Mohu to potvrdit - ano, ke střetům dochází nejen v oblasti domů severně od města, ale už i v samotném městě,“ řekl k situaci v Avdijivce v televizním vysílání mluvčí ukrajinské armády Dmytro Lychovij. Ruští vojáci se podle něj soustředili severně od města, kde zablokovali jedinou silnici zásobující ukrajinské síly ve městě. Situace je podle něj „obtížná, ale zvládnutelná“.

Ukrajina má na změnu na pozici hlavního velitele ukrajinské armády jako svrchovaný stát plné právo, uvedly dnes americká diplomacie a Pentagon. Spolu s generálním tajemníkem Jensem Stoltenbergem se shodují, že na jejich podpoře Ukrajiny ve válce s Ruskem, která trvá už bezmála dva roky, dnešní oznámení o výměně na vedoucí pozici nic nemění.

Ruská ústřední volební komise dnes podle očekávání odmítla zaregistrovat odpůrce rusko-ukrajinské války Borise Naděždina jako kandidáta pro březnové prezidentské volby v Rusku. Kreml se totiž obával, že „kandidát z ulice“ získá více než deset procent hlasů a předstihne kandidáty prokremelských parlamentních stran, napsal s odvoláním na anonymní zdroje blízké ruské prezidentské kanceláři zpravodajský server Meduza působící z lotyšského exilu. Naděždin by podle portálu také mohl Kremlu pokazit plán, že Vladimir Putin v březnu zvítězí s rekordním počtem hlasů.

Protiválečný kandidát neměl šanci na registraci, shodují se podle Meduzy zdroje z odboru domácí politiky, který má v prezidentské kanceláři na starosti Sergej Kirijenko. Kreml si sice pohrával s myšlenkou pustit k volbám „liberála“, ale nakonec od toho ustoupil.

Spojené státy v rámci nových sankcí zakazují dovoz některých kategorií diamantů těžených v Rusku. Uvedlo to dnes na svých internetových stránkách americké ministerstvo financí a rovněž oznámilo uvalení sankcí za porušování ruského cenového stropu na ropu.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po stovce válečných zajatců, píše s odkazem na ruské ministerstvo obrany tamní agentura TASS. Výměnu následně potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Dalších 100 Ukrajinců je doma. Národní garda, pohraniční stráž, příslušníci ozbrojených sil. Většina z nich jsou obránci Mariupolu,“ napsal Zelenskyj s odkazem na jihoukrajinské město, které ruští vojáci po těžkých bojích dobyli na jaře 2022. O stavu vrácených zajatců se nezmínil.

Senát USA se dnes vyslovil pro zahájení práce na balíčku válečných finančních prostředků pro Ukrajinu a další spojence, píše agentura AP. Podle ní však přetrvávají pochybnosti o podpoře ze strany republikánů, kteří odmítli pečlivě vyjednaný kompromis, jenž peníze na podporu Ukrajiny i Izraele spojoval se zpřísněním imigrační politiky.

Zelenskyj dnes Zalužnému poděkoval za obranu země a „za všechna vítězství, kterých jsme společně dosáhli“, a navrhl mu, aby zůstal součástí jeho týmu.

Zalužnyj podle agentury Reuters uvedl, že měl se Zelenským důležitý rozhovor a že bylo přijato rozhodnutí změnit taktiku a strategii. „Úkoly roku 2022 jsou jiné než úkoly roku 2024. Všichni se proto musí změnit a přizpůsobit se také novým skutečnostem, abychom společně zvítězili,“ uvedl.

Ruské ostřelování v Avdijivce zabilo 72letou ženu, řekl dnes guvernér Vadym Filaškin. Aktuální situace je ve městě místy kritická, propukly tam první pouliční boje s ruskými vojáky.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po stovce válečných zajatců, píše s odkazem na ruské ministerstvo obrany TASS. Ukrajina zatím výměnu nekomentovala.

Šéf generálního štábu ukrajinské armády Zalužnyj po schůzce s prezidentem podle ukrajinských médií řekl svým spolupracovníkům, že skončil ve funkci. Zalužného v čele ukrajinské armády střídá dosavadní velitel pozemních sil Syrskyj. Změnu podle agentur oznámil ukrajinský prezident Zelenskyj.

Obrazem: Ruská armáda na Ukrajině

O změnách ve vojenském velení Ukrajiny dnes jednali prezident Zelenskyj a šéf štábu Zalužnyj, uvedla média. Připomněla spekulace o odvolání generála.

Ruský prezident Vladimir Putin a další vysoce postavení ruští činitelé by měli být vyšetřováni a stíháni za svou roli ve zjevných válečných zločinech spáchaných ruskými silami během bojů o ukrajinské město Mariupol, uvedla dnes organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW). Zveřejnila zároveň novou zprávu analyzující boje o přístavní město, jejich následky a ruskou okupaci. Moskva by podle ní měla poskytnout obětem a jejich rodinám reparace.

Nejméně pět raněných si vyžádalo ostřelování vsi Rževka v ruské Belgorodské oblasti, hraničící s Ukrajinou. Oznámila to dnes média s odvoláním na gubernátora Vjačeslava Gladkova. Jeden ze zraněných přišel o horní a dolní končetiny, lékaři bojují o jeho život, uvedl gubernátor na sociální síti. Dalšího raněného si podle něj vyžádal útok dronu, který zasáhl autobus ve vsi Novaja Tavolžanka.

Ruské síly 8. února zasáhly vesnici Romaškove u Chersonu a zranily jednoho obyvatele, informovala vojenská správa Chersonské oblasti. Při ruském úderu na Romaškove utrpěl 58letý muž poranění hlavy, uvedl regionální úřad na Telegramu.

Velení ukrajinské policie se rozhodlo rozpustit pluk speciálních sil v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, jehož příslušníci se vzbouřili proti zařazení do bojové jednotky. Všichni příslušníci pluku budou převeleni do útočné brigády, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření zástupce šéfa policie Oleksandra Facevyče. Ti, kteří převelení odmítnou, budou propuštěni z policie a současně dostanou předvolání na vojenskou správu, dodal.

„Přijali jsme rozhodnutí rozpustit policejní pluk zvláštního určení v Dněpropetrovské oblasti. Pluk jako takový tedy nebude (dále) existovat,“ řekl Facevyč. „Všichni příslušníci pluku bez výjimky budou převeleni do brigády Ljuť (Zuřivost),“ dodal s tím, že policie plní úkoly při obraně státu jako součást ozbrojených sil.

Polský premiér Donald Tusk dnes vzkázal členům amerického Senátu za Republikánskou stranu, aby se styděli. Stalo se to poté, co ve středu zablokovali návrh, který spojoval zpřísnění imigrační politiky s penězi na podporu Ukrajiny a Izraele. Polsko patří od začátku ruské invaze na Ukrajinu mezi země, které Kyjev silně podporují.

„Drazí američtí republikánští senátoři. Ronald Reagan, který pomohl milionům z nás znovu získat svobodu a nezávislost, se musí obracet v hrobě. Styďte se,“ napsal dnes Tusk na sociální sítí X.

Evropská unie navrhla uvalit sankce na 55 společností a více než 60 osob v rámci nového balíčku sankcí proti Rusku, informuje agentura Bloomberg. Nová omezení se dotknou fyzických a právnických osob spojených s výrobou zbraní, dodávkami klíčových technologií a elektroniky.

Vasilij Anisimov se vzdal ruského občanství a stal se sedmým miliardářem, který tak učinil poté, co Rusko zahájilo válku proti Ukrajině, uvedl Forbes Russia. Anisimov je bývalým partnerem sankcionovaného magnáta Ališera Usmanova a zakladatelem společností Trustconsult a Coalco International. Forbes odhaduje jeho majetek na 1,6 miliardy dolarů.

Finsko prodloužilo uzavření hranic s Ruskem do 14. dubna, uvedlo tamní miniterstvo vnitra. „Nevidíme žádné známky toho, že by Rusko měnilo své chování. Naopak, informace, které jsme obdrželi, potvrzují náš předpoklad, že Rusko pokračuje ve své hybridní operaci,“ uvedla ministryně vnitra Mari Rantanenová.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching během telefonátu odmítli to, co nazvali vměšování Spojených států do vnitřních záležitostí jiných zemí. Podle agentury Reuters to dnes uvedl poradce Kremlu Jurij Ušakov. Čínská státní televize CCTV oznámila, že Si v telefonátu s Putinem řekl, že by se obě strany měly rozhodně postavit proti vměšování vnějších sil do vnitřních záležitostí.

Hlavy států podle Ušakova projednávaly také mezinárodní otázky včetně dění na Blízkém východě a „situace na Ukrajině“, jak Ušakov nazval válku, kterou v této zemi rozpoutalo Rusko svým vojenským vpádem před téměř dvěma roky.

Podle německého kancléře Olafa Scholze může Ukrajina brzy čelit vážnému nedostatku zbraní a munice. V některých finančních závazcích vůči napadené zemi je třeba pokračovat, přičemž některé finanční zdroje již byly vyčerpány, uvedl ve sloupku pro The Wall Street Journal. „Dlouhodobé důsledky a náklady spojené s nezastavením Putinovy agrese převýší veškeré investice, které nyní učiníme,“ uvedl Scholz.

Moskva dosáhla konkrétních výsledků v diplomatickém úsilí o propuštění izraelských rukojmích, které zadržuje palestinské hnutí Hamás v Pásmu Gazy od vypuknutí války s Izraelem loni v říjnu. Ruský prezident Vladimir Putin to podle tamních tiskových agentur řekl čelným představitelům ruských židovských obcí, informovala v noci na dnešek agentura Reuters.

Putin na setkání s ruským vrchním rabínem Berelem Lazarem a předsedou Federace židovských obcí Ruska Alexandrem Borodou řekl, že Rusko v této snaze využilo svých kontaktů s politickým křídlem Hamásu. Delegace hnutí, které USA či EU označují za teroristickou organizaci, jednala na ruském ministerstvu zahraničí v Moskvě koncem října a znovu v lednu. Izrael tyto kontakty důrazně odsoudil.

Česká vláda by měla přehodnotit svůj postoj k Bělorusům, kteří chtějí opustit tuto zemi, a zabývat se žádostmi o azyl i z jiných než humanitárních důvodů. Uvedla to v rozhovoru s ČTK europoslankyně a místopředsedkyně Pirátů Markéta Gregorová.

Poukázala při tom na novou vlnu represe ze strany režimu běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a na situaci rodin uprchlých protivládních aktivistů, které by nově mohly být vystaveny útlaku. Udělování víz Bělorusům Praha omezila po začátku ruské invazi na Ukrajinu.

Zástupce starosty Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti byl 8. února zastřelen ve svém autě neznámými pachateli, informovala generální prokuratura. Podle vyšetřování neznámé osoby zahájily palbu proti autu místostarosty a muže na místě usmrtily. Oblastní prokuratura začala případ vyšetřovat jako vraždu.

V Evropské unii žije 4,31 milionu ukrajinských válečných uprchlíků, kteří mají dočasnou ochranu. Informoval o tom dnes evropský statistický úřad Eurostat s tím, že jde o stav k 31. prosinci 2023. Nejvíce utečenců před ruskou agresí na Ukrajině přijaly Německo, Polsko a Česká republika, která poskytuje dočasnou ochranu více než 370.000 lidí.

Německo přijalo přes 1,2 milionu Ukrajinců, kteří v EU požívají dočasný ochranný status, a Polsko necelý jeden milion. U Česka uvádí Eurostat 373.035 přijatých ukrajinských válečných uprchlíků. Ve srovnání s čísly z loňského července se počet ukrajinských uprchlíků v EU celkově zvýšil, v létě to bylo 4,1 milionu utečenců. Nicméně v Německu jejich počet poklesl z tehdejších 1,6 milionu.

Obrazem: Kolumbijští dobrovolníci na Ukrajině

Ruská ústřední volební komise odmítla zaregistrovat odpůrce války Borise Naděždina do březnových prezidentských voleb. Na platformě Telegram to oznámil samotný uchazeč o úřad hlavy státu, který avizoval, že se proti tomuto rozhodnutí odvolá k Nejvyššímu soudu. Komise podle ruské státní agentury TASS uznala 95.587 podpisů podporujících jeho kandidaturu z celkově téměř 105.000, které jí Naděždin předložil. Pro registraci kandidatury potřeboval 100.000 uznaných podpisů.

„Nesouhlasím s rozhodnutím ústřední volební komise. Po celém Rusku jsem nasbíral více než 200.000 podpisů. Sběr jsme prováděli otevřeně a poctivě – celý svět sledoval fronty v našich štábech a na místech sběrů,“ napsal Naděždin a podotkl, že kandidatura do letošních voleb je nejdůležitějším politickým rozhodnutím v jeho životě a od záměru neustoupí.

Vláda v Berlíně zvažuje, že zestátní německá aktiva ruské ropné společnosti Rosněfť. S odkazem na právní zástupce ruské firmy v Německu o tom dnes informovala agentura Reuters. O chystaném kroku se v minulých dnech spekulovalo v německých médiích.

Německé ministerstvo hospodářství firmu o zamýšleném kroku informovalo v úterý. Podnik teď uvedl, že bude bránit práva akcionářů. Německá vláda už převzala nad německými aktivitami Rosněftu kontrolu po rozšíření ruské invaze na Ukrajinu před dvěma lety.

Ukrajinská protivzdušná obrana zlikvidovala 11 z celkově 17 ruských dronů nad čtyřmi regiony na jihu, ve střední části a na východě země, informovali ukrajinští činitelé. Škody hlásí ze tří regionů, zprávy o zraněných nejsou.

„Bohužel nebylo možné vyhnout se zásahům,“ uvádí armáda zodpovědná za obranu jihu Ukrajiny a informuje o škodách na civilní infrastruktuře v Oděse a Mykolajivu, kde hlásí mimo jiné poškození obytných budov, vzdělávací instituce, výškového domu, průmyslového areálu nebo sportovně-rekreačního komplexu. Ve Vinnycké oblasti trosky sestřeleného dronu způsobily požár v infrastrukturním zařízení, uvedlo vojsko.

Ukrajina sestřelila v noci 11 ze 17 dronů Šáhed, které mířily na jih země. 

Rakety vypálené ve středu na Charkov byly severokorejského původu.

V ukrajinském Mykolajivu drony v noci zničily 20 obytných budov.

Včera večer jsme informovali o střelách mířících na ruský Belgorod, Nexta přinesla video. 

Ruské drony v noci zaútočily na Oděsu, bylo jich 11. Poškodily vícepodlažní budovu a budovu vzdělávací instituce, informoval gubernátor Oděské oblasti Oleh Kiper.