18°C
Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, pro tuto chvíli končí online zpravodajství k Ukrajině. Pokračujeme zase brzy od rána, dobrou noc.
Lotyšsko plánuje, že v příštích pěti letech investuje do posílení ochrany své hranice s Ruskem a Běloruskem 300 milionů eur (7,6 miliardy korun). Vláda v Rize dnes podle agentury DPA schválila příslušné plány.
Podle nich mají podél východní hranice vzniknout opevněná místa pro vojáky, různé zátarasy, protitankové příkopy nebo muniční sklady. Lotyšsko chce s Litvou a Estonskem vytvořit obrannou linii, kterou se chtějí zajistit před možným útokem ze strany Ruska nebo Běloruska, které je blízkým spojencem Moskvy. DPA píše, že ministři obrany těchto zemí o tom v půlce ledna podepsali smlouvu. Zabezpečení vznikne v souladu s obrannými plány NATO, země budou výstavbu mezi sebou koordinovat, platit ji ale budou ze svých rozpočtů.
Šéf lotyšské pohraniční stráže Guntis Pujáts v pondělí upozornil, že s blížícím se jarem rostou počty migrantů, které se z Běloruska snaží dostat přes lotyšskou hranici. Lotyšsko, Litvo a Polsko obviňují režim v Minsku, že lidi z krizových oblastí využívá jako zbraň v hybridní válce proti Evropské unii.
Slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ohledně vyslání západních vojáků na Ukrajinu přivedou svět na pokraj jaderné války, řekl v talk show Solovjov Live šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin. Francouzský prezident tuto možnost na konci února nevyloučil, šéf francouzské diplomacie Stéphan Séjourné ale vzápětí řekl, že Paříž by své vojáky na Ukrajinu neposlala bojovat, ale plnit jiné úkoly.
Naryškin v pořadu reagoval na otázku, zda taková prohlášení vedoucích představitelů EU ženou svět na pokraj jaderné války, píše agentura TASS. „Ano. Vypovídá to o vysoké míře politické nezodpovědnosti současných evropských zemí, v tomto případě francouzského prezidenta,“ uvedl Naryškin.
Na severovýchodě Polska se za dva dny našly tři zřejmě meteorologické balony. Není vyloučené, že nad polské území přiletěly z ruské Kaliningradské oblasti. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz řekl, že o nich příští týden budou jednat nejvyšší bezpečnostní činitelé v zemi.
První balon se našel v neděli večer, další dva pak během pondělka. Mluvčí prokuratury v Elblongu Ewa Ziembková v pondělí podle agentury PAP řekla, že na součásti balonu, který dopadl u městečka Milakowo, byly nápisy v azbuce a číselná řada.
Bezpečnostní analytik Konrad Muzyka portálu gazeta.pl řekl, že pokud jde o ruské nebo běloruské balony, nemusejí být nad polským územím náhodou. Moskva nebo Minsk podle něho mohou zkoumat, za jak dlouho Polsko zareaguje. Pokud by balony v Polsku dopadaly často, mohlo by podle něho jít o cílenou provokaci.
„První zdokumentované zničení salvového raketometu HIMARS,“ tweetuje kanál Nexta. „Záběry zveřejnila kremelská média. Jedná se o první vizuálně potvrzenou porážku HIMARS za celou válku,“ dodává. Projekt Oryx, který z veřejných zdrojů shromažďuje potvrzené ztráty obou stran na Ukrajině, zatím má ve statistikách jeden poškozený HIMARS před rokem.
O konkrétní podobě české iniciativy na zajištění munice ze třetích zemí pro Ukrajinu se jedná, řekl dnes po schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem premiér Petr Fiala (ODS). Těší ho jasná pozice a iniciativní role Francie. Politici dnes v Praze jednali také o bilaterální spolupráci v obranném průmyslu.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš zpochybňoval ve Sněmovně kvalitu zemědělských komodit a potravin dovážených z Ukrajiny; zmiňoval případy „otráveného“ ukrajinského obilí a kuřecího masa. Zmínil i případy z Polska a ze Slovenska a kriticky zhodnotil český souhlas s prodloužením unijní dohody o bezcelních obchodních vztazích s Ukrajinou. „Protože my samozřejmě kvůli Ukrajině a hlavně naše vláda, která je více proukrajinská než pročeská, uděláme všechno,“ prohlásil Babiš, který stojí za holdingem Agrofert, který podniká i v zemědělství a potravinářství.
„To byla skutečně jedna dezinformace vedle druhé... Já se bojím, že on je tady opravdu král dezinformátorů,“ zhodnotil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) Babišovo vystoupení. Předseda ANO podle ministra citoval z „pochybných tiskovin“ a „podbízivě a podprahově útočil na ukrajinské přátele, kteří vzdorují agresi putinovského Ruska“. Výborný také zdůraznil, že Česko souhlasilo s pokračováním dohody o bezcelních obchodních vztazích, protože obsahuje změny některých podmínek.
Na Ukrajinu má Česko a Francie shodný pohled, řekl prezident Emmanuel Macron v Praze. Podporovat ji podle něj budou země tak dlouho, jak bude potřeba, aby Rusko nezvítězilo.
označuje který dnes na úřadu vlády podepsali francouzský prezident Emmanuel Macron akční plán strategického partnerství České republiky a Francie do roku 2028, který ruskou invazi na Ukrajinu za nelegální a nevyprovokovanou ozbrojenou agresi.
Dokument se zabývá evropskou a zahraniční politikou, bezpečností a obranou, migrací, obchodní výměnou, ale také sociálními věcmi, vědou či kulturou.
„Vítám rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu vydat zatykače na velitele ruského dálkového letectva a Černomořské flotily, kteří jsou obviněni z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných během ruské bombardovací kampaně proti ukrajinským civilistům a kritické infrastruktuře v letech 2022 a 2023,“ komentuje krok Haagu Volodymyr Zelenskyj.
„Každý ruský velitel, který nařídí útoky proti ukrajinským civilistům a kritické infrastruktuře, musí vědět, že spravedlnosti bude učiněno zadost. Každý pachatel takových zločinů musí vědět, že bude pohnán ke spravedlnosti,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X.
Maďarský prezident Tamás Sulyok podepsal zákon o vstupu Švédska do NATO, informuje agentura Reuters. Stalo se to jen několik hodin poté, co se Sulyok ujal prezidentského úřadu.
Maďarský parlament rozšíření aliance o Švédsko schválil 26. února po měsících průtahů. Maďarsko bylo poslední zemí, která tak učinila. Švédsko se stane 32. členem NATO. Přihlášku do něho podalo společně s Finskem v důsledku ruské invaze na Ukrajinu předloni na jaře.
Ruské síly ostřelovaly město Krasnohorivka v Doněcké oblasti a zabily 72letého muže, informoval guvernér Vadym Filaškin.
Děti stráví s manželem několik hodin tak jednou týdně, někdy méně často, řekla v rozhovoru s britským televizním moderátorem Piersem Morganem manželka ukrajinského prezidenta Olena Zelenská. V interview, na které upozornil server Ukrajinska pravda, mimo jiné popsala, jaký dopad má ruská vojenská agrese proti Ukrajině na její děti nebo, jak se Volodymyr Zelenskyj vypořádává se stresem.
„Snažíme se žít co nejnormálněji to jde. Naše děti studují, dcera je nyní studentkou druhého ročníku vysoké školy, má kamarády, syn chodí do školy. Ale samozřejmě je to těžké, když nemůžete pro své děti nic naplánovat,“ řekla v rozhovoru, který podle Morgana poskytla během nedávné své cesty do Británie. Zelenští mají dvě děti - devatenáctiletou Oleksandru a desetiletého Kyryla.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dorazil na úřad vlády, kde bude jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS). Mluvit by měli o obranné spolupráci, energetice či válce na Ukrajině. Po schůzce mají v plánu také podpis akčního plánu strategického partnerství ČR a Francie pro roky 2024 až 2028. Dokument upravuje vzájemnou spolupráci například v obraně, bezpečnosti či azylové politice.
Prezident Petr Pavel je pro hledání nových forem pomoci Ukrajině včetně diskuse o možné přítomnosti v zemi. Nikoli bojových jednotek, ale formou asistence. Pavel to řekl na dnešní tiskové konferenci po jednání s francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Praze.
Český prezident má dojem, že z pohledu možné ruské reakce je stejně nebezpečné trénovat ukrajinské vojáky na území států Evropské unie, jako na Ukrajině. „Ukrajina, přestože je napadena, je stále suverénní zemí, a i kdyby na jejím území fungovala nějaká výcviková mise, není to porušením žádného mezinárodního pravidla,“ řekl Pavel.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na dva ruské velitele, Sergeje Kobylaše a Viktora Sokolova, kvůli jejich údajným válečným zločinům na Ukrajině. Oba jsou podle soudu důvodně podezřelí, že pod jejich velením byly prováděny raketové útoky na ukrajinskou civilní energetickou infrastrukturu.
Rusko nesmí zvítězit ve válce na Ukrajině, je nutné podporovat ukrajinský lid a tamní armádu tak dlouho, jak to bude třeba, řekl dnes v Praze prezident Francie Emmanuel Macron. Uvedl také, že považuje českou iniciativu na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU za významnou. Francie se připojí, budou o tom jednat ministři.
„Máme stejný pohled na to, jak se vyvíjí situace na Ukrajině, jak by asi měla být řešena, jakými cestami, v jakém horizontu. Pro nás jedinou cestou je pokračovat v podpoře Ukrajiny nejenom proto, že to vidíme jako principiálně správné, ale také proto, že nechceme, aby Rusko se svým viděním světa uspělo. My chceme žít ve světě, kde pravidla jsou respektována, kde platí stejně pro menší i větší země a na těchto pravidlech chceme dále stavět. Pokud by Rusko na Ukrajině uspělo, tak jsme my v těchto principech prohráli a to by rozhodně nebyl svět, který chceme. Proto musíme Ukrajinu podporovat dál,“ apeloval Pavel na tiskové konferenci s francouzských prezidentem Emmanuelem Macronem.
Americké úřady o víkendu zatkly civilního pracovníka letectva, který podle čerstvě zveřejněné obžaloby sdílel utajované informace o válce na Ukrajině s neznámou osobou na zahraniční internetové seznamce. Jeho stíhání oznámilo v pondělí americké ministerstvo spravedlnosti, informovala agentura AP.
Obviněný 63letý David Franklin Slater zřejmě dnes stane u federálního soudu ve státě Nebraska při úvodním soudním jednání. Velká porota proti němu schválila obžalobu o třech bodech, podle níž po internetu sdílel informace o „národní obraně“ s osobou, která tvrdila, že je žena z Ukrajiny.
Podívejte se na aktuální snímky ukrajinských vojáků v přední linii poblíž Bachmutu.
Na Pražský hrad čtvrt hodiny po poledni dorazil francouzský prezident Emmanuel Macron. Se svým českým protějškem Petrem Pavlem bude jednat mimo jiné o konkrétních iniciativách k vojenské pomoci Ukrajině, včetně českého plánu na nákup velkorážové munice v zemích mimo Evropskou unii. Na Macronův příjezd na Hradčanském náměstí čekaly asi tři stovky lidí.
Podle výsledků prvního vyšetřování může za uniklý záznam z rozhovoru mezi německými armádními generály o systému zbraní Taurus a jejich teoretickém použití ukrajinskou armádou individuální selhání. Dnes to v Berlíně řekl německý ministr obrany Boris Pistorius, informuje DPA. Únik byl podle něj způsoben chybou jednoho z účastníků, který se připojil ke konferenční schůzce ze Singapuru. Ministr obrany ale vyloučil, že by se schůzky zúčastnil ruský špión.
Rusko v pátek zveřejnilo záznam interního rozhovoru čtyř vysoce postavených představitelů německé armády, včetně velitele letectva Inga Gerhartze. Probírají, jak by ukrajinská armáda teoreticky mohla použít německé střely s plochou dráhou letu Taurus, pokud by je Německo Ukrajině dodalo.
V ruské Belgorodské oblasti dnes ráno vzplály rezervoáry v ropném skladu, uvedla ruská tisková agentura RIA Novosti. I tento útok byl operací ukrajinské vojenské rozvědky, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na svůj zdroj z tajné služby.
Evropské novináře a média ohrožuje zejména použití špionážních počítačových programů a soudní tahanice s cílem ztížit jejich investigativní práci. Ve své výroční zprávě to uvádí platforma Rady Evropy na ochranu žurnalistiky. Obavy vzbuzuje i nejistá situace novinářů v exilu, zejména těch původem z Ruska a Běloruska, a celková atmosféra v Evropě po ruské invazi na Ukrajinu.
„Zpráva platformy ukazuje rostoucí rizika a překážky, kterým novináři a média v Evropě čelí. Potřebujeme rozhodné kroky ze strany států na ochranu novinářů a proti hrozbám pro svobodu médií, jako je zneužívání soudních procesů a nezákonné sledování,“ uvedla generální tajemnice Rady Evropy Marija Pejčinovičová Buričová.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Podívejte se na video ze zničení ruské hlídkové lodi Sergej Kotov.
Ukrajině se v noci na dnešek podařilo pomocí mořských dronů zasáhnout ruskou hlídkovou loď Sergej Kotov, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroj v ukrajinské vojenské rozvědce. Informace o osudu lodi se podle něj zpřesňují. Agentura Unian mezitím napsala, že podle ruských proválečných účtů na platformě Telegram se loď potopila. Rusko zprávu zatím oficiálně nekomentovalo.
„Bezpilotními čluny zaútočili na hlídkovou loď projektu 22160 Sergej Kotov. Zatím se upřesňují informace o osudu posádky, ale s plavidlem je konec,“ uvedl podle Unian jeden z těchto internetových proválečných účtů. Na dalších účtech proruští blogeři podle agentury vyjadřovali obavy nad tím, jak rychle ruská Černomořská flotila v bojích s ukrajinskými silami přichází o svá plavidla.
Po sobotní explozi bezpilotního letounu v druhém největším ruském městě gubernátor Petrohradu Alexandr Beglov spolu s dalšími hodnostáři a pravoslavnými duchovními podnikl modlitební cestu po okružní dálnici okolo města. Napsal to server Meduza s odvoláním na místní média a vyjádření pravoslavné církve.
Sumská oblast se podle webu Kyivindependent.com stala terčem ruského bombardování. Zasaženo bylo celkem 11 komunit. Zraněný je naštěstí však jenom jeden člověk.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
