Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme a přejeme vám dobrou noc. Budeme se na vás těšit zase zítra.
Svět je dostatečně silný, aby potrestal Rusko za válku proti Ukrajině. „Směřujeme k zajištění toho, aby teroristický stát byl plně odpovědný za to, co bylo spácháno proti našemu státu, proti našemu lidu,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konferenci United for Justice.
Ruští vojáci 5. března ostřelovali vesnici Budarky v Charkovské oblasti a zabili manželský pár v autě, uvedl list The Kyiv Independent s odkazem na regionální prokuratura.
„Podle mého názoru je nutné, aby Putin pochopil, že s touto invazí a svou imperialistickou agresí neuspěje - že musí stáhnout vojáky,“ řekl německý kancléř Olaf Scholz pro stanici CNN. „To je základ pro rozhovory.“ Scholz prohlásil, že věří, že Ukrajina je „připravena na mír“.
Válka způsobila na Ukrajině škody na životním prostředí ve výši 76,5 miliardy eur. Jde o vypálené lesy a znečištění půdy i ovzduší. „Byly poškozeny téměř 3 miliony hektarů lesů, 500 000 hektarů je okupováno nebo je ve válečné zóně,“ řekl ministr životního prostředí Strilets.
Spojené státy spolupracují s ukrajinskými piloty v USA, aby zjistily, jak dlouho by jim trvalo naučit se létat se stíhačkami F-16. S odkazem na tři informované zdroje o tom dnes napsal zpravodajský web televize CNN. Ačkoli v tuto chvíli podle něj nic nenasvědčuje tomu, že by probíhal letecký výcvik, takový krok naznačuje, že USA možnost dodat Ukrajině stroje F-16 úplně nezavrhly.
Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) je nepravděpodobné, že by ruské síly brzy obklíčily Bachmut. Ruské síly si zřejmě zajistily dostatečnou výhodu, pokud jde o polohu, aby mohly zvrátit situaci v určitých částech Bachmutu, nicméně dosud nedonutily ukrajinské síly stáhnout se a pravděpodobně nebudou moci město brzy obklíčit, napsal institut ve své zprávě.
Mrtvého civilistu hlásí také v Charkovské oblasti u obce Kupjansk.
Při útoku na Chersonskou oblast byli podle tamních úřadů zabiti tři lidé, včetně dvou dětí. Dodávají, že ruské ozbrojené síly zasáhly obytnou budovu minomety.
Na Ukrajině nejspíš zmizely desítky tisíc dětí, které mohly být deportovány do Ruska. V rozhovoru s televizní stanicí Sky News to dnes uvedla ukrajinská poslankyně Ivanna Klympušová-Cincadzeová. Ukrajinci obviňují ruské úřady z násilných deportací dětí již delší dobu, Moskva to odmítá.
„Máme asi 13.000 případů, které jsou potvrzené, kdy byly ukrajinské děti deportovány do různých částí Ruské federace,“ uvedla Klympušová-Cincadzeová. „Nicméně máme rovněž informace o mnoha dalších, může jít o desítky tisíc. O nich ale nemáme oficiální záznam,“ dodala s tím, že jde o součást „genocidy, kterou Ruská federace páchá vůči ukrajinskému lidu“.
Ruská armáda zasáhla velící středisko ukrajinského pluku Azov v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Agentura Reuters podotýká, že v podmínkách válečného konfliktu není schopná takové tvrzení ověřit.
Ministerstvo další podrobnosti k údajnému útoku nezveřejnilo, informace o něm byla součástí každodenního hlášení o takzvané speciální vojenské operaci, jak Moskva svoji už déle než rok trvající invazi na Ukrajinu nazývá.
Žena a dvě děti byly zabity při ruském minometném ostřelování vesnice na jihu Ukrajiny, uvedl šéf prezidentské kanceláře v zemi Andrij Jermak.
Ukrajinské ministerstvo obrany sdílelo video, na kterém jeho jednotky dokončují tanková cvičení. „Společné cvičení 3. tankové brigády a 22. praporu speciálních operací prezidentské brigády má za cíl posílit útočné schopnosti Ukrajiny,“ komentuje ministerstvo svůj příspěvek.
Do Ruska bylo zatím deportováno nejméně 13 000 ukrajinských dětí, sdělila pro Sky News ukrajinská poslankyně Ivanna Klympušová-Cincadzeová. Její komentáře přicházejí poté, co list The Sunday Times uvedl, že ukrajinským dětem bylo řečeno, že je berou na školní výlety, ale mnoho z nich se nikdy nevrátilo.
„Je to součást genocidy, kterou Rusové vedou proti ukrajinskému národu,“ řekla.
Při útoku na město Kupjansk zahynul 65letý muž, další dva civilisté zahynuli v Bachmutu, informoval šéf místní oblastní správy Pavlo Kyrylenko. Při ruských útocích v Doněcké oblasti utrpělo zranění rovněž dalších sedm lidí, z toho jeden v Bachmutu.
Česká společnost Freeze Dry Company se věnuje lyofilizaci potravin, při které se suší potraviny za velmi nízkých teplot. Vyvinula technologii sušení hotových jídel, které vydrží deset let a jsou po zalití horkou vodou poživatelné. V rozhovoru s ČTK to řekl za společnost Rudolf Kalovský, který se na vývoji tohoto produktu podílel. Firma ho tři roky dodává Armádě ČR. Příští týden spustí sbírku, která by měla umožnit posílat zásilky sušených jídel vojákům na Ukrajině.
Počet nalezených obětí útoku na dům v Záporoží vzrostl na 13, informovala televize Nexta.
Dobré ráno, milí čtenáři.
Společnoct Eergoatom zveřejnila grafické znázornění ruských útoků na ukrajinské elektrárny.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.