Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Prezident Zelenskyj plánuje uspořádat na 25. února konferenci s ukrajinským vojenským a politickým vedením, aby diskutovali o budoucnosti země, uvedl to dnes prezidentský mluvčí Serhij Nykyforov.

Prezident bosenské Republiky srbské (RS) Milorad Dodik dnes obdržel vyznamenání z rukou ruského prezidenta Vladimira Putina. Během své návštěvy v ruském Tatarstánu bosenskosrbský předák zopakoval, že odmítá vstup Bosny do NATO, informovala bosenská média.

„Odmítáme se připojit k sankcím Západu vůči Rusku (...). A především bez váhání odmítáme vstoupit do aliance NATO,“ uvedl podle stanice N1 Dodik na setkání s Putinem v ruské Kazani.

Ruský Nejvyšší soud odmítl odvolání Borise Naděždina proti rozhodnutí ústřední volební komise, která ho nezaregistrovala jako kandidáta do březnových prezidentských voleb, informovala dnes média. Politik, označovaný za odpůrce války proti Ukrajině, ohlásil, že se proti tomuto rozhodnutí odvolá, podobně jako proti předchozím dvěma zamítnutím jeho žádostí.

„Nesmířím se s odmítnutím,“ napsal na sociální síti Telegram.

Švédská bezpečnostní služba SÄPO varovala před teritoriální hrozbou, kterou podle ní představuje ruská špionáž, zejména v Arktidě. Zpravodajská služba to dnes uvedla ve své výroční zprávě o hodnocení hrozeb. Rusko i Čína podle ní ohrožují bezpečnost na vzdáleném severu země.

Prezident Petr Pavel se v pátek setká na Pražském hradě s ukrajinskými válečnými uprchlíky. Zúčastní se také debaty k druhému výročí ruské invaze na Ukrajinu, v sobotu pak navštíví shromáždění na Staroměstském náměstí v Praze. Informoval o tom dnes v tiskové zprávě odbor komunikace prezidentské kanceláře.

„Smyslem setkání na Pražském hradě je představit a ocenit některé úspěšné Ukrajince, kterým se u nás například podařilo rozjet podnikání, provozují bistro nebo cukrárnu a pomáhají svým krajanům u nás i doma,“ uvedl Hrad k setkání s uprchlíky, které se uskuteční v pátek od 10:00.

Česko kvůli invazi na Ukrajinu nadále nebude vydávat víza a povolení k pobytu Rusům a Bělorusům. Prodloužení nařízení na návrh ministerstva zahraničí dnes schválila vláda, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet ale podle něj zároveň musí vytvářet podmínky pro působení v Česku pro opozici či studenty, kteří nechtějí mít nic společného s režimy Ruska a Běloruska.

Česko Ukrajině napadené Ruskem dosud ze svých skladů poslalo například 62 tanků, 131 bojových vozidel pěchoty, šest vrtulníků či 16 systémů protivzdušné obrany. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Za pomoc Ukrajině získalo Česko kompenzace od spojenců v hodnotě zhruba 19 miliard korun, například dvě miliardy z Evropské unie, sedm miliard od Spojených států.

Česko by mohlo od Německa darem získat dalších 15 tanků Leopard 2A4 jako ocenění za vojenskou pomoc Ukrajině. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). O nabídce dnes kabinet informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podle Fialy by šlo o podobný scénář, na základě kterého už česká armáda získala 15 tanků za dodávky obrněné techniky na Ukrajinu.

Ukrajinské ozbrojené síly podle několika novinářů a dalších zdrojů v úterý zasáhly ruský vojenský výcvikový prostor u okupované Volnovachy v Doněcké oblasti na východní Ukrajině. Při útoku přišlo o život nejméně 60 ruských vojáků, uvedl zpravodaj ruskojazyčné redakce stanice BBC. Gubernátor ruského kraje, ze kterého je zasažená jednotka, označil zveřejněné informace za nedůvěryhodné a zveličené, ale počet obětí neupřesnil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval k urgentním jednáním s polskými představiteli a Evropskou unií kvůli situaci na ukrajinsko-polské hranici, kterou blokují polští zemědělci.

Polští zemědělci blokády hraničních přechodů s Ukrajinou zahájili začátkem února, kdy začal celopolský protest rolníků proti klimatické politice EU a dovozu levnějšího zboží, zejména z Ukrajiny. Už dříve hraniční přechody s Ukrajinou blokovali polští autodopravci, kteří tak dávali najevo nespokojenost s konkurencí ze sousední země.

Ve věku 86 zemřel disident z dob Sovětského svazu, obránce lidských práv a ukrajinský nacionalistický politik Stepan Chmara. Informovala o tom dnes na sociálních sítích jeho manželka Roksolana Chmarová.

Na činnosti disentu v rámci SSSR se Chmara podílel od 60. let. V roce 1980 jej zatkla tajná služba KGB a byl odsouzen k sedmiletému trestu za „ukrajinskou nacionalistickou činnost“. Odpykal si jej téměř celý v trestanecké kolonii na Urale, přičemž „omilostněn“ byl několik týdnů před koncem výkonu trestu.

V letech 1990 až 1998 a 2002 a 2006 byl Chmara poslancem Nejvyšší rady, ukrajinského parlamentu. V 90. letech byl rovněž předsedou okrajové Ukrajinské konzervativní republikánské strany, jejíž program se zakládal na ukrajinském nacionalismu, snaze o dekomunizaci země a odporu vůči rusifikaci.

Ruský proválečný bloger a poddůstojník ruské armády Andrej Morozov, známý pod přezdívkou Murz, zahynul. Podle jeho známých šlo o sebevraždu, napsal dnes na svém webu list Kommersant. Bloger podle portálu Meduza spáchal sebevraždu poté, co na něj ruští propagandisté uspořádali štvanici, protože tvrdil, že dobytí východukrajinské Avdijivky stálo Rusko 16.000 vojáků. Ruské ministerstvo obrany se nevyjádřilo, dodal server.

Murz se zastřelil, uvedl advokát Maxim Paškov, který se s blogerem stýkal. „V noci jsme se bavili, nebyly tam žádné náznaky,“ dodal. O Murzově smrti informovala také manželka uvězněného ruského nacionalisty Igora Girkina, zvaného Strelkov, který svého času velel oddílům proruských separatistů na východě Ukrajiny. „Co největší množství lidí musí vědět, co ho (blogera) zabilo,“ napsala Miroslava Reginská podle Meduzy s odkazem na poslední Murzovy příspěvky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval k urgentním jednáním s polskými představiteli a Evropskou unií kvůli situaci na ukrajinsko-polské hranici, kterou blokují polští zemědělci.

Polští zemědělci blokády hraničních přechodů s Ukrajinou zahájili začátkem února, kdy začal celopolský protest rolníků proti klimatické politice EU a dovozu levnějšího zboží, zejména z Ukrajiny. Už dříve hraniční přechody s Ukrajinou blokovali polští autodopravci, kteří tak dávali najevo nespokojenost s konkurencí ze sousední země.

SBU zadržuje podezřelého ze špiona obviněného z napomáhání ruským úderům na Charkov.

Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) zadržela obyvatele Charkova, který údajně napomáhal ruským útokům na civilní infrastrukturu města, včetně stávky z 23. ledna, při níž bylo zraněno devět lidí, informovala 21. února tisková služba SBU.

Příbuzným zemřelého předáka ruské opozice Alexeje Navalného dnes z vězení kondolovala jeho spolupracovnice Lilija Čanyševová, odsouzená na 7,5 roku. Už v úterý na Navalného smrt reagovali opoziční politici Ilja Jašin a Vladimir Kara-Murza odsouzení za kritiku ruské invaze na Ukrajinu. Jašin si odpykává trest v délce 8,5 roku a Kara-Murza 25 let.

„Cenzura mi nedovolí říct všechno, co si myslím o smrti Alexeje Navalného. Upřímnou soustrast blízkým a rodičům. Truchlím,“ vzkázala podle portálu Meduza z vězení Čanyševová, která dříve vedla pobočku takzvaného Navalného štábu v Ufě na Urale a kvůli tomu byla odsouzena za extremismus.

Obsáhleji na Navalného smrt v úterý reagoval Kara-Murza. „Umírají ti nejlepší, ti nejodvážnější a nejméně lhostejní,“ napsal na sociální síti X. Zodpovědnost za Navalného smrt připsal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a uvedl, že Navalnyj byl Putinovým „osobním vězněm“.

Ruské dobytí Avdijivky na východě Ukrajiny znepokojilo obyvatele okolních měst a mnozí – většinou senioři – nyní odcházejí do bezpečnějších regionů. Měsíce se schovávali před neustálou nepřátelskou palbou, sledovali, jak se čtvrti mění v trosky, a teď se k nim blíží frontová linie, napsala dnes agentura Reuters. Mnozí z prchajících Ukrajinců se mohou stěží hýbat a s evakuací jim pomáhá charitativní organizace Schid SOS (Východ SOS).

„Dostaly se do Nevelske,“ prohlásila Maryna Batraková o ruských invazních silách a s odkazem na město nacházející se východně od jejího Selydove. „Ještě 20 až 30 kilometrů a je to. Zničí i nás. Viděli jste, jak ta města vymazali z povrchu zemského?“ dodala.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu pomohly české humanitární organizace milionům Ukrajinců přímo na Ukrajině i těm, kteří uprchli do Česka. Na pomoc vynaložily miliardy korun, které získali ve sbírkách. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnily organizace Člověk v tísni a ADRA. Podrobnější informace poskytovatelé pomoci na Ukrajině zveřejní ve čtvrtek dopoledne na tiskové konferenci. O víkendu uplynou od začátku ruské invaze dva roky, v následujících dnech se chystají akce po celém Česku.

Ministři pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) či zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) se shodují, že není namístě rozvolňovat omezení povolení k pobytu pro ruské a běloruské občany. Vláda dnes probere návrh ministerstva zahraničí na prodloužení zákazu. Podporovat členy opozice, kteří se postavili proti režimům, je ale podle nich třeba.

Česko by podle návrhu ministerstva zahraničí kvůli invazi na Ukrajinu nadále nemělo vydávat víza a povolení k pobytu Rusům a Bělorusům. Současné nařízení platí do 31. března, nově úřad pro zjednodušení navrhuje nové vládní nařízení bez konkrétně stanoveného časového omezení.

Británie dnes uvalila sankce na šest lidí z vedení trestanecké kolonie, v níž v pátek zemřel předák ruské opozice Alexej Navalnyj. Londýn v oznámení o zmrazení aktiv a zákazu vstupu do země odsoudil nelidské podmínky, v nichž byl Navalnyj vězněn. Po ruských úřadech Londýn požaduje, aby vydaly jeho tělo jeho rodině. Stejný požadavek vznesla i opozičníkova matka Ljudmila Navalná, o její stížnosti na ruské úřady informoval soud v Salechardu.

Jihomoravský kraj vynaložil za rok 2022 a 2023 na pomoc Ukrajině, která bojuje s ruskou agresí, částku přesahující 924 milionů korun. Téměř 848 milionů pokryly peníze ze státního rozpočtu, 60 milionů prostředky z krajského rozpočtu a zbytek dary. Převážná část výdajů se týkala zabezpečení ubytování pro uprchlíky a činnosti Krajského asistenčního centra (KACPU), uvedl dnes v tiskové zprávě hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Útočníci s vazbami na Rusko v minulých měsících vedli prostřednictvím e-mailového spamu rozsáhlou dezinformační kampaň o válce na Ukrajině. Během dvou vln manipulativních e-mailů se útočníci pokusili přímo ovlivnit a demoralizovat ukrajinské obyvatele. V souvislosti s dezinformačními e-maily se pak objevily i phishingové útoky, které byly zaměřeny na ukrajinskou obrannou společnost a na agenturu Evropské unie. Česka se útoky nedotkly. V tiskové zprávě to dnes uvedla bezpečnostní firma Eset, která útoky odhalila.

Ve válce na Ukrajině, kterou před dvěma roky rozpoutalo Rusko, padlo přinejmenším 45 123 ruských vojáků, zjistila ruská služba stanice BBC společně se serverem Mediazona. Z toho nejméně 6614 vojáků bylo podle médií zabito od loňského října do letošního února - tedy v době, kdy invazní jednotky intenzivně útočily u Avdijivky a v jejím okolí na východě Ukrajiny. K bilanci servery dospěly na základě informací z otevřených zdrojů, tedy ze zpráv médií, oznámení činitelů či příspěvků příbuzných na sociálních sítích. Skutečný počet zabitých bude zřejmě výrazně vyšší.

Slovensko bude přispívat méně obyvatelům země, kteří ubytovali Ukrajince starší 15 let, již odešli z vlasti před válkou. Rozhodla o tom dnes vláda premiéra Roberta Fica. Ministerstvo vnitra návrh na snížení příspěvků zdůvodnilo kromě jiného tím, že plošný systém poskytování ubytování uprchlíkům je náročný na veřejné finance.

Rusku dodávají zboží podléhající západním sankcím především země Střední Asie a Turecko. Často jsou to výrobky potřebné pro válečné účely, například vozidla nebo ložiska. Podle analytiků mnichovského hospodářského institutu Ifo to vyplývá z údajů o obchodu se sankcionovaným zbožím. Kvůli vývozním omezením, která zavedla Evropská unie a další západní státy, chybí Rusku asi třetina sankcionovaných výrobků ve srovnání s předválečným obdobím.

Zástupci zemí Evropské unie dnes odsouhlasili třináctý balík sankcí proti Rusku, který rozšiřuje sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí, které se podle unijní diplomacie nějakým způsobem podílejí na agresi proti Ukrajině. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Sankce musí ještě formálně schválit členské státy, stane se tak písemnou procedurou v příštích dnech ideálně tak, aby balíček vstoupil v platnost u příležitosti druhého výročí zahájení ruské agrese proti Ukrajině, které připadá na sobotu.

Francouzská potravinářská společnost Danone plánuje prodat své ruské aktivity podnikateli napojenému na Čečensko. S odkazem na své zdroje a zhlédnuté dokumenty to napsal britský deník Financial Times (FT). Nad podnikáním francouzské firmy převzala před sedmi měsíci kontrolu Moskva, a to na příkaz ruského prezidenta Vladimira Putina. Danone se chystá ve čtvrtek zveřejnit hospodářské výsledky, informace FT nechtěla firma komentovat.

Během ukrajinského ústupu od Avdijivky na východě Ukrajiny mohly do zajetí padnout stovky ukrajinských vojáků, uvedl deník The New York Times (NYT) s odvoláním na nejmenované zdroje z řad vojáků a západních představitelů. Ukrajinské stažení od města přitom označil za chaotické. Pokud by se zajetí velkého množství ukrajinských vojáků potvrdilo, bylo by podle něj pro Ukrajinu značnou ztrátou.

Nesledovat zprávy a nehlásit se ke své zemi - i to jsou mechanismy, kterými se někteří Rusové pokoušejí osobně vypořádat s tím, že Rusko už dva roky vede válku na Ukrajině. Další se staví k událostem čelem a berou na sebe díl zodpovědnosti. Někteří si ale zase myslí, že invaze na Ukrajinu byla nevyhnutelná a že se na jejich životech nijak zvlášť nepodepsala. 

Ruské ministerstvo obrany informovalo, že náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov navštívil velitelské středisko ruských vojsk „v zóně speciální vojenské operace“ na Ukrajině a vyznamenal vojáky, kteří se podíleli na dobytí Avdijivky v Doněcké oblasti. Dobytí Avdijivky Rusko ohlásilo o víkendu.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynuly téměř dva roky. Třiatřicetiletá ukrajinská novinářka Julija Drozdová měla na začátku války pocit, že se její život rozpadl, později začala zase cítit půdu pod nohama. Dnes říká, že jí posledních 24 měsíců přijde jako velmi krátká doba. Od loňského podzimu je to těžší, protože se kupí pesimistické zprávy o zablokované zahraniční pomoci, neúspěšných ukrajinských operacích na bojišti a konec války je v nedohlednu, uvedla nyní v telefonickém rozhovoru s ČTK. V zemi je podle ní, především kvůli mobilizaci, cítit napětí.

Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk dnes ohlásil zničení dalšího ruského stíhacího bombardéru Su-34. O sestřelení několika těchto strojů a letounů Su-35 informoval i v předchozích dnech. Tyto informace nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Ukrajinské ozbrojené síly podle několika novinářů a dalších zdrojů v úterý zasáhly ruský vojenský výcvikový prostor u okupované Volnovachy v Doněcké oblasti na východní Ukrajině. V areálu v té době právě nastoupili vojáci v očekávání příjezdu ruského generálmajora Olega Moisejeva. Při útoku zemřelo nejméně 60 ruských vojáků, uvedl zpravodaj ruskojazyčné redakce stanice BBC. O útoku napsal také ukrajinský novinář Denys Kazanskyj nebo ruský proválečný bloger Jegor Guzenko.

Tři ze čtyř největších bank v Číně přestaly přijímat platby od ruských sankcionovaných finančních organizací. Oznámil to Aleksej Porošin, ředitel společnost First Group.

Záběr snipera ze speciální jednotky ukrajinské armády.

Ukrainian SOF 3rd regiment sniper. Avdiivka. 2024 pic.twitter.com/7cQ3Jm3Yju

— SPECIAL OPERATIONS FORCES OF UKRAINE (@SOF_UKR) February 21, 2024

První skupina ukrajinských pilotů dokončí trénink na stíhačkách F-16 v létě. Informaci přinesla televize CNN s odkazem na piloty, kteří prochází výcvikem na americké letecké základně v Arizoně. 

Ukrajina během noci na dnešek sestřelila 13 ruských dronů a jednu raketu. Oznámilo to ukrajinské letectvo.

Do Česka dnes přijede generální ředitel Vojenského štábu Evropské unie Michiel van der Laan. Ve čtvrtek se setká s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou, jednat by měli mimo jiné o budoucích vojenských misích EU nebo o pomoci Ukrajině při výcviku jejích ozbrojených sil. Návštěva potrvá do pátku 23. února

Americký prezident Joe Biden zkritizoval svého pravděpodobného soka v letošní prezidentské volbě Donalda Trumpa za jeho vyjádření ke smrti ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného. Biden se podle tiskových agentur otázal, proč Trump úmrtí v sibiřské trestanecké kolonii, které šéf Bílého domu a další západní státníci připisují režimu ruského vůdce Vladimira Putina, obrací v kritiku Spojených států. Trump v několika vyjádřeních ani jednou nedal najevo, že by Navalného smrt spojoval s Putinem.

Bidenův předchůdce v prezidentském úřadu ve své první reakci v pondělí uvedl, že mu Navalného smrt pomohla uvědomit si, že USA jsou "selhávající země". Nepřímo také přirovnal Navalného perzekuci k soudním řízením, které jsou ve Spojených státech vedeny proti jeho osobě. V úterý se k události z minulého pátku vyjádřil znovu, tentokrát na dotaz moderátorky stanice Fox News. Navalného označil za odvážného muže, který se neměl vracet do své vlasti, k přímé kritice Putina však Trump opět nesáhl.

"Proč Trump vždycky obviňuje Ameriku? Za Navalného smrt je odpovědný Putin. Proč to Trump nemůže prostě říct?" uvedl Biden podle agentury Reuters.