Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká napětí mezi Ruskem a Ukrajinou, budeme sledovat zase od středečního rána.

Spojené státy podle Bidena zatím neměly možnost ověřit, že se ruská vojska stahují od ukrajinských hranic, jak tvrdí Moskva. Konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem není podle šéfa Bílého domu jen střetem dvou zemí, ale bojem na obranu hodnot, na ochranu možnosti zemí svobodně si zvolit vlastní budoucnost a bojem za svobodu.

Občanům Ruska Biden vzkázal "nejste naši nepřátelé a nevěřím, že byste si přáli krvavou ničivou válku s Ukrajinou". Američanům na Ukrajině však doporučil urychleně opustit zemi, pokud tak dosud neučinili. "Obrana demokracie a svobody má vždy svou cenu," varoval Biden.

Ukrajina se obrátila se žádostí o mezinárodní podporu na Euroatlantické středisko pro koordinaci odpovědí v případě katastrof (EADRCC), které je součástí struktury NATO. Informovala o tom dnes Severoatlantická aliance.

NATO zveřejnilo i čtyřstránkový seznam položek materiální pomoci požadované Ukrajinou. Obsahuje například motorová vozidla jako deset jeřábových nákladních vozů, deset buldozerů či traktory, cisterny a terénní vozidla. Ukrajina dále žádá například o zařízení na vyhledávání výbušnin, kompresory, čerpadla, dieselelektrické generátory, hasičskou výstroj a další ochranné oděvy či léky.

Ruský útok na Ukrajinu je stále ještě jednou z reálných možností, uvedl americký prezident Joe Biden. Přesto doufá v diplomatické řešení.

"Jsme připraveni k rozhodné reakci na ruský útok na Ukrajinu, který je stále ještě velmi reálnou možností," prohlásil Biden.

Dvě ukrajinské banky a ukrajinské ministerstvo obrany dnes čelily rozsáhlému kybernetickému útoku. Pomoc s vyšetřováním incidentu Ukrajině podle agentury Reuters nabídl Bílý dům.

Později večer centrum upřesnilo, že bankám se podařilo internetové zdroje obnovit, přestože přístup k jejich internetovému bankovnictví může být pomalý nebo nestabilní. Dodalo, že odborníci na kybernetickou bezpečnost se snaží útok lokalizovat a že očekávají další incidenty. Internetová stránka ukrajinského ministerstva obrany byla i po tomto oznámení stále nedostupná.

Slovenský premiér Eduard Heger dnes podle médií řekl, že země je na případnou uprchlickou vlnu z Ukrajiny připravena. Chystaná opatření Bratislavy Heger neupřesnil. Slovensko dosud neoznámilo ani podobu své pomoci Kyjevu.

V souvislosti s možným vojenským konfliktem na Ukrajině ale Slovensko mění epidemická opatření pro cestující. Od středy se povinná karanténa na Slovensku nebude vztahovat na osoby, které do země vstoupí ze států, kde byly vystaveny ohrožení v důsledku vnitrostátního nebo mezinárodního ozbrojeného konfliktu. 

Agrární zahraniční obchod ČR s Ukrajinou loni vzrostl na 5,4 miliardy korun. Vývoz z ČR dosáhl 1,4 miliardy korun, dovoz činil čtyři miliardy korun. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu dopočítaných ministerstvem zemědělství (MZe), které má ČTK k dispozici. Ukrajina patří podle resortu mezi významné partnery v agrární oblasti. Žádné z dováženého zboží však nemá tak strategický význam a nedováží se v takových objemech, aby se v případě potřeby nedalo nahradit importem z jiných zemí. ČTK to dnes řekl mluvčí MZe Vojtěch Bílý.

Spojené státy zatím neviděly žádný důkaz o tom, že by se ruská vojska opravdu stahovala od hranic s Ukrajinou, uvedla dnes americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Takový krok by ale podle ní Washington uvítal, citovala prohlášení diplomatky agentura Reuters. Rusko má v blízkosti ukrajinských hranic přes 130.000 mužů, Západ ho podezírá z příprav na invazi, což však Kreml odmítá. Moskva dnes ohlásila začátek stahování některých svých vojáků do původních posádek.

„Byla by to vítaná zpráva, kdyby byla legitimní. Zatím jsme o tom neviděli důkazy,“ uvedla Thomasová-Greenfieldová v prohlášení, které poskytl její mluvčí.

Podle analýzy estonské tajné služby je Rusko připravené podniknout rozsáhlou vojenskou operaci proti Ukrajině. Moskvě se podařilo vytvořit pro to potřebné předpoklady a k zahájení útoku je potřeba jen politické rozhodnutí, uvádí se podle agentury DPA v dnes zveřejněné zprávě estonské rozvědky.

Podle ní Rusko soustředilo od podzimu u ukrajinských hranic 150.000 vojáků, jsou to příslušníci jednotek ze všech ruských vojenských okruhů a částí armády. Estonská rozvědka upozorňuje, že jde o největší koncentraci ruských sil za posledních 30 let a že představuje bezprostřední hrozbu pro Ukrajinu a ultimátum pro Západ.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v dnešním telefonátu se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem vyzval k „pragmatickému dialogu“ o bezpečnostních zárukách a žádá Washington, aby upustil od „agresivní rétoriky“. Uvedla to ruská diplomacie v prohlášení.

„Z naší strany byla zdůrazněna nutnost pokračovat ve společné práci, jak se dohodli (ruský prezident Vladimir) Putin a (americký prezident Joe) Biden v telefonickém rozhovoru 12. února v souvislosti s návrhy na bezpečnostní záruky předloženými USA a NATO,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.

Ukrajinské centrum pro informační bezpečnost upozornilo na kybernetický útok na dvě ukrajinské banky. Nefunguje ani web ministerstva obrany.

V případě ozbrojeného zásahu Ruska na Ukrajině je připraveno klást odpor 57,5 procenta Ukrajinců. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který provedl Kyjevský mezinárodní sociologický institut od 5. do 13. února po celé zemi. Připravenost Ukrajiny bránit se případné ruské vojenské ofenzivě roste, poznamenala dnes agentura Unian a dodala, že loni v prosinci vyjádřilo v obdobném průzkumu ochotu klást odpor 50,2 procenta dotázaných.

Od prosince vzrostla připravenost k ozbrojenému odporu – zatímco tehdy na tuto možnost kladně odpovědělo 33,3 procenta dotázaných, nyní tak učinilo 37,3 procenta účastníků průzkumu, uvedl Kyjevský mezinárodní sociologický institut.

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová vyjádřila podporu svému ukrajinskému protějšku. Pozvala ho do Prahy na jednání se šéfy Sněmoven Slovenska a Rakouska.

Ropa slábne v reakci na výrok Ruska, že stahuje část svých jednotek z okolí Ukrajiny. Brent ztrácí 3,9 procenta na 92,75 dolaru za barel.

Evropská unie dnes varovala před uznáním separatistických regionů na východě Ukrajiny Ruskem. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella by šlo o jasné porušení minských dohod o urovnání tamního konfliktu. Ruští poslanci dnes schválili usnesení vyzývající prezidenta Vladimira Putina k uznání nezávislosti povstaleckých „republik“, Luhanské a Doněcké.

„Toto uznání by bylo jasným porušením minských dohod,“ řekl Borrell s odkazem na ujednání podepsaná v běloruském hlavním městě v září 2014 a únoru 2015 ve snaze ukončit konflikt na východě Ukrajiny.

Podle moskevského zpravodaje deníku Financial Times si německý kancléř Scholz na společné tiskové konferenci rýpnul do prezidenta Putina. To když uklidňoval, že případný vstup Ukrajiny do NATO rozhodně není na pořadu dne: „Nemyslím, že dokud budeme v úřadě, bychom tomu čelili. Tedy nevím, jak dlouho pan prezident chce zůstat v úřadě,“ narazil na skutečnost, že Putin Rusku vládne už od roku 2000 a nechal měnit ústavu, aby mohl prezidentem zůstat ještě dlouho.

„Jsem upřímně vděčný primátorovi Prahy a starostovi Varšavy, kteří přijeli do Kyjeva na symbolickou návštěvu v tak těžké době pro Ukrajinu,“ prohlásil starosta ukrajinské metropole a bývalý boxer Vitalij Kličko. Zdeněk Hřib s Rafalem Trzaskowským tam přijeli vyjádřit Kyjevu solidaritu a nabídli, aby se přidal do takzvaného Paktu svobodných měst, který od roku 2019 sdružuje metropole visegrádské čtyřky – Prahu, Bratislavu, Budapešť a Varšavu – a usiluje o ochranu demokratických hodnot, jako jsou svoboda slova, shromažďování a tisku.

Primátor Prahy Zdeněk Hřib si v Kyjevě prohlédl kryt civilní obrany, město však prý normálně funguje. „Je důvod k ostražitosti, ale nevládne tam panika,“ píše na twitteru. 

„Z našeho pohledu je to, co se děje na Donbase, genocidou,“ prohlásil Putin před novináři. Podobně se vyjadřoval dříve. Na východě Ukrajiny bojují rusky mluvící povstalci s vládními vojsky.

Vladimir Putin na tiskové konferenci s německým kancléřem Olafem Scholzem opět zopakoval svůj hlavní požadavek, totiž zákaz členství Ukrajiny v NATO: „Musíme tuto otázku vyřešit nyní, musíme ji vyřešit v průběhu těchto jednání. Doufáme, že naši partneři naše obavy vyslyší a budou je brát vážně.“

„Jak moc asi vojákům a velitelům vadilo strávit x týdnů v polních podmínkách a nic z toho?“ ptá se na twitteru politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov. Máme čekat jejich návrat zase někdy později?

Cvičení ruské a běloruské armády, Homelská oblast, Bělorusko. K vidění je např. běloruská artilerie Polonez a ruský taktický operační raketový komplex OTR-21 Točka (Tečka).

Rusko nemůže zavírat oči nad přístupem USA a NATO k bezpečnosti, ale v reakcích USA a NATO na ruské návrhy jsou body, ve kterých lze spolupracovat, uvedl ruský prezident Vladimir Putin po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem. Varoval současně, že Moskva vnímá „násilné zadržování Ruska“ jako ohrožení. Scholz, který o den dříve jednal v Kyjevě, se vyslovil pro dialog s Ruskem, diplomacie podle něj nevyčerpala své možnosti. Uvedl také, že při jednání s Putinem nebylo opominuto žádné téma.

Americká ambasáda na Ukrajině se kvůli obavám z invaze přesunula z Kyjeva do Lvova. Aktivistce hnutí Femen se to nelíbí: „Nebuďte sralbotky!“ namalovala si na holé tělo. „Ulitý start,“ použila žena s pistolí v ruce sportovní terminologii.

„Sankce na ruské banky a firmy jsou připravené ke spuštění,“ ujišťoval novináře britský premiér Boris Johnson s tím, že by rád „oloupal fasádu ruského vlastnictví firem“, jak ho citovala BBC.. Ruští oligarchové rádi v Británii investovali, Britové se často diví, jak moc i z jaké nekalé činnosti nezřídka takové finance pocházejí.

Ministerstvo zahraničí neregistruje zvýšené počty ukrajinských žadatelů o víza do Česka. Velvyslanectví ČR v Kyjevě i generální konzulát ve Lvově zpracovávají zejména žádosti za účelem pracovní migrace.

Kyjevskou ambasádu pracovníci částečně evakuovali, proto má vízový úsek mírné zpoždění. U zaměstnávání ukrajinských pracovníků se zatím krize podle zástupců personálních agentur neprojevila. Situaci ale podle nich může zkomplikovat omezení provozu vízových center na východě Ukrajiny, která podle nich přestala přijímat žádosti o pracovní víza.

Rusko dalo Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na vědomí, že se nezúčastní jednání o koncentraci ruských vojsk u ukrajinských hranic, svolaného z iniciativy Kyjeva.

„Rusko nevede žádnou podstatnou vojenskou aktivitu, o které je nutné informovat (v rámci vídeňské úmluvy o opatřeních k upevnění důvěry a bezpečnosti z listopadu 2011),“ řekl agentuře TASS vedoucí ruské delegace na vídeňských jednáních o vojenské bezpečnosti a kontrole zbrojení Konstantin Gavrilov. Veškeré vojenské aktivity a přesuny se podle něj odehrávají v rámci plánovaného výcviku a nevyžadují informování partnerů, a proto Rusko nevidí důvod k účasti na dnešní schůzce vyžádané Kyjevem.

TASS dodal, že dnes se má ve Vídni za zavřenými dveřmi jednat o „neobvyklé vojenské aktivitě“ podél rusko-ukrajinských hranic, jak o to požádal ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba s odůvodněním, že Rusko na dřívější ukrajinskou žádost o vysvětlení neodpovědělo.

„Myslím, že signály o deeskalaci jsou součástí klamné taktiky Ruska. Putin nerad činí kroky otevřeně, když jsou na něj upřené všechny oči,“ tweetuje ukrajinská novinářka Olga Tokarjuková. „Nejnebezpečnější moment pro Ukrajinu přijde, až si svět úlevně oddechne a jeho pozornost se upře jinam.“

„Z Moskvy přicházejí náznaky, že diplomacie by měla pokračovat. To dává důvod k opatrnému optimismu. Ale zatím jsme neviděli žádné náznaky snížení napětí přímo v terénu,“ prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, který ve středu projedná další postup NATO s ministry obrany členských zemí. Hovořit s nimi bude mimo jiné o plánovaném navyšování počtu jednotek ve východním křídle aliance.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí na poradě s prezidentem Vladimirem Putinem navrhl pokračovat v jednáních se Západem, což prezident podle agentury Interfax podpořil. 

„Samozřejmě je jasné, že nyní musíme mluvit o složité bezpečnostní situaci v Evropě,“ řekl německý kancléř Olaf Scholz úvodem schůzky s Vladimirem Putinem, který by se jinak raději bavil o energetice.. „Nejdůležitější je, že můžeme pracovat na našich vztazích prostřednictvím jednání,“ dodal kancléř, který se o den dříve v Kyjevě sešel s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

„Rusko je spolehlivým dodavatelem energetických zdrojů již velice dlouho, desítky let. Za celou dobu nedošlo k jedinému výpadku v dodávkách energetických zdrojů z Ruska,“ připomněl prezident Putin.

Putin a Scholz usedli ke stolu se šestimetrovým odstupem, což je kremelské sanitární opatření pro ty Putinovy hosty, kteří odmítají ruské testy na covid-19. Ve stejné situaci se v Kremlu minulý týden ocitl francouzský prezident Emmanuel Macron. Scholz podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova odmítl podstoupit ruský PCR test; německá strana podle něj toto odmítnutí nevysvětlila.

Polský ministr zahraničí Zbigniew Rau jako zástupce země předsedající nyní Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v Moskvě ohlásil záměr vytvořit neformální platformu pro jednání o evropské bezpečnosti. Tato platforma má zabránit krizím, jako je nynější napětí kvůli Ukrajině. Rauův hostitel, šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov označil iniciativu za zajímavou.

„Chtěli bychom vytvořit neformální platformu, abychom zahájili jednání mezi členskými státy OBSE,“ řekl Rau. „Existuje šance - navzdory mezinárodnímu napětí - propast mezi našimi pozicemi zmenšit.“

„V souvislosti s hledáním východisek z rostoucího napětí v euroatlantickém prostoru jsme posoudili iniciativu polského předsednictví,“ prohlásil poté Rauův hostitel, šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. „Pokládáme návrh za zajímavý, protože ukazuje pochopení stávajících problémů a přání něco udělat pro to, aby tyto problémy zmizely z pořadu dne.“

Pojišťovna Uniqa dnes upozornila, že její cestovní pojištění pro klienty, kteří se nyní rozhodnou odcestovat na Ukrajinu, nebude platit. Důvodem je doporučení ministerstva zahraničních věcí před cestami na Ukrajinu. Klienti s platně sjednaným cestovním pojištěním Uniqa, kteří vycestovali na Ukrajinu ještě před vyhlášením varování, mají nadále pojistnou ochranu ve smluveném rozsahu. Podobné omezení zavedla třeba i Generali Česká pojišťovna.

Cestovní pojištění neplatí již delší dobu na územích Ukrajiny, která jsou dlouhodobě mimo kontrolu vlády v Kyjevě a kde je vyhlášen zákaz vstupu. Jde o části Doněcké a Luhanské oblasti.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová o situaci kolem Ukrajiny hovořila s japonským premiérem Fumiem Kišidou. „Úzce spolupracujeme na deeskalaci situace a na zajištění energetické bezpečnosti Evropy. Oceňuji rozhodnutí Japonska sdílet s Evropou své energetické přebytky,“ tweetovala předsedkyně.

Evropské akcie dnes posilují po zprávách, že část ruských vojáků se vrací do svých posádek. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 si kolem poledne připisoval zhruba jedno procento na 465,7 bodu. V pondělí kvůli obavám z ruské invaze na Ukrajinu 1,8 procenta odepsal.

„Růst akciového trhu odráží určitý pokles napětí na ukrajinské hranici. Ruské jednotky se prozatím zjevně vracejí na své základny,“ uvedla analytička Danni Hewsonová ze společnosti AJ Bell.

„Ohledně možného uznání tzv. Doněcké a Luhanské lidové republiky chci připomenout neměnné stanovisko Ukrajiny: pokud se Rusko rozhodne je uznat, de facto i de iure opustí minské dohody, a to se všemi z toho vyplývajícími následky. Už jsme ohledně toho varovali naše partnery,“ reagoval ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na usnesení ruské dumy v tomto směru.

Ruský prezident Vladimir Putin na úvod schůzky s německým kancléřem Olafem Scholzem prohlásil, že pro Moskvu je prioritou spolupráce v energetice s Berlínem jako jedním z hlavních partnerů.

Po ruském oznámení o návratu některých jednotek od Ukrajiny se poněkud uklidňuje světová ekonomika. Cena ropy se ze sedmiletého maxima snížila o 2,5 % na 94,10 dolaru za barel. Londýnská burza naopak vzrostla o 0,7 %, píše BBC.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo video nakládání těžké techniky na vlaky. Podle popisu na YouTube se jedná o jednotky Jižního vojenského okruhu, které se vracejí na své základny.

„Společně tady v Kyjevě reprezentujeme Pakt svobodných měst a jeho podporu svobodné Ukrajině,“ napsal na Twitter pražský primátor Zdeněk Hřib a přidal společnou fotku s varšavským protějškem z náměstí Nezávislosti v Kyjevě. 

Česko má zásobu ropných produktů na 94 dní. Legislativa požaduje 90 dní. V případě přerušení ropovodu Družba je navíc možné přivést ropu alternativní cestou: „Dle vyjádření zástupců Orlen Unipetrol RPA je možné začít přepravovat ruskou ropu ropovodem IKL se skluzem zhruba dva měsíce od vypuknutí krize,“ uvedla koordinátorka externí komunikace Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Aneta Procházková.

.

Ruští poslanci dnes většinou hlasů přijali usnesení vybízející prezidenta Vladimira Putina k uznání nezávislosti povstaleckých republik v Donbasu na východě Ukrajiny. 

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, poměrem hlasů 351 ku 16 při jedné abstenci schválila návrh předložený komunisty, který vybízí prezidenta Putina, aby uznal Doněckou a Luhanskou lidovou republiku. „Usnesení bude okamžitě předáno hlavě státu,“ uvedl předseda dumy Vjačeslav Volodin.

Putin dlouhodobě tvrdí, že Rusko nikoho neohrožuje. Takže když k invazi nedojde, nebude to vypadat, že se nechal odstrašit rozhodností Západu, říká profesor Sergej Radčenko z americké Univerzity Johnse Hopkinse podle BBC. „Jako když vaříte vývar,“ přirovnal Putinovu taktiku - může přitápět či plamen snižovat, aby vytvářel napětí, jak se mu zrovna hodí.

Kvůli napětí kolem Ukrajiny posílí Norsko svůj vojenský kontingent v rámce mise NATO v Litvě o 50 až 60 dalších vojáků, informoval norský ministr obrany Odd Roger Enoksen.

„Masivní posilování vojenské přítomnosti Ruska kolem Ukrajiny a požadavky na Spojené státy a Evropu změnily bezpečnostní situaci v Evropě,“ uvedl Enoksen. „Jde především o projev solidarity s našimi spojenci na východním křídle (NATO) v blízkosti Ruska,“ dodal.

Kreml potvrdil stahování sil jako „běžný proces“ návratu jednotek po cvičení do posádek. Podle agentury Reuters také prohlásil, že americká varování, že Rusko zaútočí ve středu na Ukrajinu, jsou neopodstatněnou hysterií, určenou ke zvýšení napětí v Evropě.

„Stažení vojáků uvěříme, až to uvidíme, teprve pak uvěříme v deeskalaci situace,“ vzkázal ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Polský ministr zahraničí Zbigniew Rau se dnes sejde se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. „Skrze diplomacii a dialog můžeme mnohého dosáhnout,“ komentoval schůzku Rau, který momentálně předsedá Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

„Jednotky Jižního a Západního vojenského okruhu, které splnily úkoly, již přistoupily k nakládání (vojenské techniky) na vagony a automobily a dnes zahájí cestu do svých vojenských posádek. Jednotlivé jednotky uskuteční přesun vlastními silami ve vojenských kolonách,“ oznámil mluvčí ministerstva obrany, generálmajor Igor Konašenkov.

„Společně s našimi partnery jsme dokázali zabránit nové eskalaci od Ruska,“ prohlásil šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

Test na koronavirus provede německému kancléři Olafu Scholzovi před jeho dnešním jednáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem lékař z německého velvyslanectví v Moskvě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zdroj z německé vlády. Podobně jako minulý týden delegace francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se nejspíše i německá strana obává možnosti, že by se Rusko mohlo odběrem dostat k DNA nejvyššího vládního představitele.

Scholz dnes zamíří do Moskvy s cílem odvrátit hrozbu invaze na Ukrajinu, u jejíchž hranic Rusko soustředilo více než 100.000 vojáků. 

„15. únor 2022 se zapíše do dějin jako den, kdy selhala západní propagandistická válka. Ponížení a zničení bez jediného výstřelu,“ napsala na svém facebooku mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, jedná se o reakci na oznámení toho, že Rusko stahuje vojáky od ukrajinských hranic. Kreml trval na tom, že jednotky u hranic má kvůli vojenskému cvičení, možnost invaze popíral.

Napětí mezi Ukrajinou a Ruskem by podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové nepominulo ani v případě, že by Kyjev přijal požadavky Moskvy. Rusko si vynucuje debatu o rozdělení vlivu v Evropě a jeho požadavky se týkají i Slovenska. Čaputová to dnes řekla na konferenci o zahraniční a evropské politice, kterou zorganizovalo i slovenské ministerstvo zahraničí.

„Je krátkozraké si myslet, že krize by pominula, i kdyby byly nepřiměřené ruské požadavky Ukrajinou akceptované. Ty požadavky se týkají i nás a našeho práva svobodně si vybrat, kam chceme jako země patřit,“ uvedla Čaputová.

„Zprávu o tom, že Rusko oznámilo začátek stěžení jednotek od ukrajinských hranic, beru s extrémní opatrností. Za prvé tomu uvěříme, až to uvidíme. Za druhé loni v květnu Rusové říkali to samé, ale ve skutečnosti u hranic nechali většinu těžké vojenské jednotky, aby se tam v případě potřeby mohli rychle vrátit,“ komentovala korespondentka Olga Tokariuková z Kyjeva.

Část ruských vojáků opustí pozice u ukrajinských hranic s tím, že vojenské cvičení s Běloruskem skončilo, uvedla agentura Reuters s odkazem na ruské ministerstvo obrany. Podle některých analytiků to může být první krok k deeskalaci, podle jiných je však příliš brzy na to soudit, zda jde o uvolnění napětí. Kyjev oznámení přivítal.

Satelitní snímky zachycené společností Maxar Technologies ukazují zvýšenou vojenskou aktivitu Ruska nedaleko Ukrajiny, a to jak v Rusku, tak v Bělorusku i na Krymu. Podle snímků Maxaru dorazila další vojenská technika a jednotky, mimo jiné dorazily bojové vrtulníky a stíhačky.

Ruská invaze na Ukrajinu je stále velmi pravděpodobná a může se uskutečnit v nejbližší době, řekla dnes stanici Sky News britská ministryně zahraničí Liz Trussová. Podle ní může vpád ruských jednotek na ukrajinské území ohrozit širší stabilitu Evropy a povzbudit agresory po celém světě. Moskva dlouhodobě popírá, že by se chystala sousední zemi napadnout.

„Jde o ... širší stabilitu Evropy,“ prohlásila Trussová. „A jde o širší globální stabilitu a o vzkaz, který dáváme agresorům a musíme ho předat Vladimiru Putinovi, že za agresi nemůže být žádná odměna,“ dodala ministryně.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na twitteru poděkoval Spojeným státům a Kanadě za finanční podporu. „Jsme velmi vděční Spojeným státům za to, že nám poskytly značnou finanční podporu. Děkujeme prezidentovi Joeovi Bidenovi za rychlé rozhodnutí a konkrétní výsledky našich jednání. A děkujeme také premiérovi Justinovi Trudeauovi za jeho včasné rozhodnutí poskytnout nám finanční asistenci. Společně jsme mnohem silnější,“ napsal Zelenskyj na twitteru.

„Situace je opravdu nebezpečná a každou chvíli může dál eskalovat. Zodpovědnost za její uklidnění je na Rusku a je na Moskvě, aby odvolala své vojáky. Evropská unie a NATO stojí za Ukrajinou,“ uvedla dnes ráno německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

Americké ministerstvo obrany posílá v rámci svého závazku do Polska armádu. Na snímcích členové 82. výsadkové divize americké armády, kteří relaxují před nasazením. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval politiky a podnikatele, kteří uprchli ze země, aby se vrátili. Na apel upozornil server Skynews krátce po projevu ukrajinské hlavy státu.  

„Lidé vás pověřili nejen vládnutím státu, ale také jeho ochranou. Vaší povinností je být v této situaci s námi, s ukrajinským lidem. Vyzývám vás, abyste se do 24 hodin vrátili do své vlasti a abyste stáli bok po boku s ukrajinskou armádou, diplomacií a lidmi,“ uvedl Zelenskyj. Apeloval jak na ty, kteří již zemi opustili, tak i na ty, kteří by to případně měli v plánu. 

Zelenskyj také přiblížil, jak bude vypadat středeční „Den jednoty“. Právě ve středu by mohlo dojít k pokusu o invazi, ačkoliv to Rusko popírá. Více se dozvíte v odkazu výše. 

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) dnes plánuje v Kyjevě setkání s tamním primátorem Vitalijem Kličkem. Jeho cesta na Ukrajinu se koná ve chvíli, kdy server Politico s odvoláním na tři oficiální zdroje z Washingtonu a Evropy napsal, že ruská invaze by mohla začít ve středu 16. února. Moskva to popírá. Více o Hřibově cestě najdete zde. 

Do Česka dnes přijede první část amerického vojenského konvoje. Přes české území se bude přesouvat na Slovensko. Z hraničního přechodu Rozvadov, bude s technickou přestávkou v Ostrově u Stříbra pokračovat po dálnicích D5, D0, D1 a silnici I/38 do Rančířova na Jihlavsku, kde vojáci přespí. Do 23. února přejede přes ČR na Slovensko až 1500 vojáků a 700 vozidel.

„Zajistíme, aby vše proběhlo hladce a bez komplikací. Bezpečnost je na prvním místě. Pokud nás zítra večer potkáte, dodržujte tato tři pravidla: nevjíždějte do konvoje, nepředjíždějte, pokud nemáte jistotu, že předjedete celý konvoj a dbejte pokynů policie,“ napsala k přesunu vojsk na facebooku česká armáda. 

Ukrajinci a Ukrajinky tvoří víc než čtvrtinu zahraniční pracovní síly v ČR. Vyplývá to ze statistik o zaměstnávání cizinců, které zveřejňuje ředitelství úřadu práce. Podle dostupných údajů pochází zhruba každý dvacátý zaměstnanec v zemi z Ukrajiny.

Spojené státy upravily svou výstrahu pro cesty do Běloruska, svým občanům nyní doporučují, aby zemi okamžitě opustili kvůli aktivitě ruských jednotek u běloruských hranic s Ukrajinou. Na svém webu to uvádí americké ministerstvo zahraničí. Západní země již delší dobu varují, že se Rusko zřejmě chystá na invazi na Ukrajinu, kolem 30.000 svých vojáků má přitom i na cvičeních v Bělorusku. Moskva to odmítá a obviňuje západ z hysterie.

„Kvůli navyšování nezvyklé a znepokojivé ruské vojenské aktivity poblíž hranic s Ukrajinou by si občané USA, kteří jsou v Bělorusku, nebo tam zvažují cestu, měli být vědomi, že situace je nepředvídatelná a v regionu panuje zvýšené napětí,“ píše americké ministerstvo zahraničí, které rovněž vyzývá Američany, aby „okamžitě odjeli veřejnými

Dobré ráno, vážení čtenáři, i dnes pro vás budeme sledovat situaci na Ukrajině. Německý kancléř Olaf Scholz po pondělní návštěvě Ukrajiny zamíří do Moskvy na jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V Moskvě povede rozhovory také polský ministr zahraničí Zbigniew Rau jako zástupce předsedající země Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která na dnešek svolala na žádost Ukrajiny jednání o ruských vojácích shromážděných poblíž ukrajinských hranic.