Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské argese na Ukrajině, budeme sledovat zase od sobotního rána.
Ukrajina oznámila potopení dvou menších ruských výsadkových lodí, které v noci na dnešek zasáhla u poloostrova Krym. Rusko zatím zprávu nekomentovalo.
Ukrajinská vojenská rozvědka nejprve uváděla, že jde o lodě třídy Serna, které mohou převážet až 45 tun nákladu a 92 vojáků. Na plavidlech se podle ní během ukrajinského útoku nacházela bojová vozidla pěchoty BTR-82. Ve svém pozdějším prohlášení upřesnila, že kromě plavidla třídy Serna zasáhla výsadkovou loď třídy Akula.
"V důsledku útoku šla obě ruská plavidla ke dnu: Akula okamžitě, Serna ještě neúspěšně bojovala o přežití, ale také se potopila," tvrdí HUR.
Ruské ministerstvo obrany dnes hlásilo zmaření ukrajinské snahy o vytvoření předmostí na levém břehu řeky Dněpr v jižněji položené Chersonské oblasti. Ruské prohlášení podle Reuters hovořilo o několikanásobných ukrajinských pokusech o vylodění s cílem vytvořit předmostí, přičemž podle Moskvy Kyjev přišel za týden o 500 vojáků. Ani toto tvrzení nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Rusko za měsíc bitvy o Avdijivku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny přišlo o asi 10.000 vojáků, uvedl dnes velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj. Zda se jedná o mrtvé, nebo i zraněné a zajaté, neupřesnil. Nesdělil ani to, o kolik vojáků v boji o toto město přišla ukrajinská armáda.
"Měsíc urputných bitev, vytrvalosti a vítězství našich obránců, kteří nadále hrdinně drží obranu," napsal na facebooku Zalužnyj, který dále informoval o zničení více než 100 nepřátelských tanků, 250 obrněných vozidel, přibližně 50 dělostřeleckých systémů a sedmi letadel Su-25. Velitel ukrajinské armády svá slova nijak nedoložil a stanice BBC na svém ruskojazyčném webu podotkla, že tyto údaje nemůže ověřit. Ruské ministerstvo obrany situaci ohledně ztrát během ofenzívy na Avdijivku nekomentovalo.
Ukrajinští ochránci přírody by chtěli využít při obnově přírody zničené válkou také zkušenosti z bývalého vojenského prostoru v Milovicích. Tamější přírodní rezervaci dnes navštívila skupina odborníků z řad ukrajinských ochranářů, národních parků a zástupců místních samospráv. V tiskové zprávě o tom dnes informoval ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.
"Část z nich pracuje v cenných oblastech, které jsou přímo zasažené válkou. Prošla jimi fronta, jsou zaminovaná, utrpěly škody od těžké techniky a podobně. Minimálně dvě kolegyně se věnují enviro škodám způsobeným invazí," uvedla Pavla Hofmeisterová z organizace Nesehnutí, která ukrajinskou návštěvu v Česku zajišťovala.
Ukrajinský teenager Bohdan Jermochin, kterého loni odvezli Rusové z okupovaného jihoukrajinského Mariupolu do Ruska, se bude moci vrátit do vlasti. Oznámil to dnes ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec i ruská zmocněnkyně pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová. Média dříve informovala, že sedmnáctiletý sirotek se pokusil z Ruska na Ukrajinu vrátit sám, později dostal předvolání k ruské vojenské odvodní komisi a následně požádal ukrajinského prezidenta o pomoc se svým návratem na Ukrajinu. Celý článek čtěte ZDE
Moskevské burze cenných papírů se daří, její hlavní index MOEX je zpět na úrovni před ruskou invazí na Ukrajinu, kterou země spustila v únoru 2022. Na burzu vstupují nové firmy a o akcie mají zájem drobní investoři. Podle deníku Rzeczpospolita je to způsobeno západními sankcemi, protože na důležitých finančních trzích není o ruské peníze zájem, píše na svém webu deník Rzeczpospolita.
V roce 2022 se rozhodla uskutečnit primární veřejnou nabídku (IPO) na akciové burze v Moskvě pouze jedna společnost. Letos to ale podle údajů agentury Bloomberg bylo už deset firem z různých odvětví, od informačních technologií po výrobu oděvů. Prostřednictvím primární a sekundární veřejné nabídky prodaly akcie za více než 12,4 miliardy rublů (zhruba 3,1 miliardy Kč). Mezi kupujícími převažovali individuální investoři.
Na 16 kilometrů dlouhá kolona kamionů se vytvořila na východním Slovensku před hraničním přechodem Vyšné Nemecké/Užhorod s Ukrajinou. Důvodem je přesun kamionové dopravy přes Slovensko kvůli omezením při jízdě z Polska na Ukrajinu. ČTK o tom dnes informovala policejní mluvčí Lenka Ivanová. Polští autodopravci v pondělí zahájili blokádu tří hlavních hraničních přechodů s Ukrajinou kvůli údajně nespravedlivé ukrajinské konkurenci.
Česko a Tchaj-wan budou spolupracovat na projektech humanitární pomoci válkou zasaženým oblastem Ukrajiny. ČTK to sdělil Tomáš Kopečný, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny. Nejde o dohodu mezi vládami, ale o právně nezávazné memorandum o porozumění, doplnil.
Memorandum umožní uskutečnit projekty například v oblasti čištění vod či v energetice. "Realizace bude probíhat přímo s municipalitami na Ukrajině, které identifikovaly své potřeby, a na základě toho jim ve spolupráci česká a tchajwanská strana dodají potřebnou techniku," poznamenal Kopečný. Spolupráce podle něj rozšíří humanitární dodávky od českých firem.
Za šíření fám o tom, že Ukrajinci v Rokycanech unášejí romské děti, a kvůli výzvám k násilí proti těmto cizincům obvinili ve čtvrtek rokycanští policisté dva muže. Viní je z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod a jednoho z mužů viní také ze šíření poplašné zprávy. ČTK to dnes řekla policejní mluvčí Dagmar Brožová.
Ukrajinské vojáky, kteří podstupují výcvik ve vojenském újezdě Libavá v Olomouckém kraji, přijel navštívit americký velvyslanec v Česku Bijan Sabet.
S obrovskou pokorou jsem se setkal tváří v tvář s 🇺🇦 vojáky během jejich výcviku na Libavé. V obraně svých domovů před Putinovou agresí čelí nepředstavitelným výzvám. Jejich neuvěřitelné odhodlání nás všechny inspiruje. Vždy budou mít naši podporu. ~ #AmbSabet #StandWithUkraine pic.twitter.com/FilvVlIsa6
— U.S. Embassy Prague 🇺🇸🇨🇿 (@USEmbassyPrague) November 9, 2023
Evropská unie se v očekávání náročných vyjednávání o další finanční pomoci pro Ukrajinu připravuje na možnost, že by ji schválila i bez souhlasu Maďarska. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na nejmenované unijní činitele a diplomaty. Budapešť dává dlouhodobě najevo výhrady a jednání blokovala i loni, kdy na poslední chvíli dojednalo kompromis české předsednictví Rady EU.
Ukrajinská rada pro televizní a rozhlasové vysílání rozšířila seznam ruských médií zakázaných na Ukrajině o dalších 16 položek, uvedl list Ukrajinska pravda na svém webu. Rada své rozhodnutí zdůvodnila neprůhlednou vlastnickou strukturou zmíněných médií a jejich zaměřením na publikum země, která se dopouští vůči Ukrajině agrese. Zakázaná média se řídí ruskými předpisy a vysílají pořady s účastí osob zařazených na Ukrajině na „černou listinu“ kvůli ohrožení národní bezpečnosti, dodala Ukrajinska pravda.
Rusové neustávají ve snaze obklíčit město Avdijivka, kde ale ukrajinské síly pevně drží obranu a způsobují Rusům těžké ztráty, tvrdí ukrajinské velení. Podle něj ukrajinské síly pokračují v ofenzivních operacích ve směru na Melitopol v okupované části Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. V podmínkách válečného konfliktu nelze tvrzení bojujících stran bezprostředně ověřit.
Ukrajinský generální štáb hlásí 69 bojových střetů během uplynulého dne a odražení desítek ruských útoků na východě země, jen u města Marjinka a vsi Novomychajlivka jich bylo 25. Dalších deset útoků odrazili Ukrajinci podle vlastního tvrzení u Bachmutu.
Ukrajinské jednotky rozšiřují své pozice na levém, východním břehu řeky Dněpr a přinejmenším na dvou místech přerušily ruským silám dopravu po silnici mezi obcí Oleški a městem Nova Kachovka, které leží přibližně 50 kilometrů severovýchodně od Chersonu, uvedl dnes také Institut pro studium války.
Ukrajina v noci na dnešek u Krymu zasáhla dvě malé ruské výsadkové lodě s posádkou a obrněnci, tvrdí podle Unian ukrajinská vojenská rozvědka.
Ruský prezident Vladimir Putin v doprovodu ministra obrany a náčelníka generálního štábu navštívil v noci na dnešek v Rostovu na Donu štáb Jižního vojenského okruhu, který řídí ruské vojenské tažení proti Ukrajině. Informovaly o tom dnes zahraniční tiskové agentury. Podle mluvčího Kremlu si Putin vyslechl hlášení o chodu vojenské operace a seznámil se s novými modely vojenské techniky. Překvapivá návštěva Rostova, která se uskutečnila po prezidentově cestě do Kazachstánu, je druhá během méně než měsíce, upozornila agentura AFP.
Soud v Rize ve čtvrtek poslal někdejšího ministra vnitra a poslance Jánise Ádamsonse na 8 a půl roku do vězení za špionáž ve prospěch Ruska. Informovala o tom agentura Interfax. Ádamsonsův ruský komplic Gennadij Silonov byl odsouzen na sedm a půl roku odnětí svobody.
Rusko bude mít problém odpovědět na ukrajinské vojenské operace v Chersonské oblasti. Myslí si to americký Institut pro studium války, podle kterého Rusko nedokáže do této oblasti poslat jedntotky a zároveň si udržet ofenzivní operace jinde.
Rusko během uplynulého dne ostřelovalo čtyři obce v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Podle místní administrativy útok způsobil více než 40 explozí.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.