Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.
V Kyjevě dnes pohřbili ukrajinského vojáka Andreje Neshodovského. Podle agentury AP padl ve čtvrtek po útoku ruského dronu.
Vladimir Putin podle agentury RIA Novosti prezident v rozhovoru pro televizi Rossija 24 upřesnil, že k 1. červenci bude v Bělorusku dokončena stavba skladovacího objektu pro jaderné zbraně a pod kontrolou je bude mít Rusko, nikoli běloruská strana. Putin také řekl, že Rusko pomohlo Minsku modernizovat deset letadel, která jsou schopná nést jaderné zbraně, a připomněl, že už dříve Bělorusko získalo komplex střel Iskander, které také mohou nést jaderné hlavice.
Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní odsoudila prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina o umístění jaderných zbraní v Bělorusku.
„Dokud bude mít prezident Putin jaderné zbraně, nemůže být Evropa v bezpečí. Tuto nebezpečnou eskalaci odůvodňuje odkazem na desetiletí sdílení jaderných zbraní v NATO. Dokud se budou země podílet na tom, že jaderné zbraně považují za něco jiného než globální problém, pomáhá to Putinovi poskytovat krytí, aby mu takové jednání procházelo,“ uvedl v prohlášení prozatímní výkonný ředitel ICAN Daniel Hoegsta.
„Můj přítel. Volodymyr Špara, zvaný ‚Humanista‘, po boji v Bachmutu. Díky Bohu, že je naživu. Tvář války,“ napsal dnes na twitter poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko.
Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová na facebooku vyzvala Ukrajince, aby otevřeně nediskutovali o podrobnostech nadcházející ofenzívy.
„V živém vysílání neklaďte odborníkům otázky typu ‚jak probíhá protiofenzíva?‘, nepište na toto téma blogy ani příspěvky a už vůbec veřejně nediskutujte o vojenských plánech naší armády. Máme jediný strategický plán - osvobodit všechna naše území. A pokud jde o podrobnosti - ty jsou prostě vojenským tajemstvím,“ napsala Maljarová.
Rusové udeřili ve dvou okresech Dněpropetrovska.
Bělorusové dnes ve Varšavě uspořádali pochod ke Dni svobody. Přidali se i Poláci a Ukrajinci. Svátek se slaví 25. března na památku vzniku Běloruské lidové republiky.
Rusko rozmístí v Bělorusku taktické jaderné zbraně, řekl Putin podle agentury TASS. V Bělorusku má být deset letadel, schopných takové zbraně nést.
Novinářku zatčenou v Rusku převezli do psychiatrické léčebny, údajně ji také zbili. Rány měla schytat do břicha či do hlavy. Ženu zavřeli kvůli „lžím“ o Mariupolu – snažila se totiž v Rusku šířit pravdivé zprávy o útoku na činoherní divadlo.
Britské ministerstvo obrany ve své svodce napsalo, že ruský útok na Bachmut se z velké části zastavil. „Je to pravděpodobně především důsledkem krajního vyčerpání ruských sil. Ukrajina při své obraně rovněž utrpěla velké ztráty,“ uvedlo ministerstvo obrany v Londýně. Ke zhoršení situace z pohledu Ruska zřejmě přispělo také napětí, které v současnosti panuje mezi regulérní armádou a žoldnéřskou Wagnerovou (v ruském přepisu Vagnerovou) skupinou, míní Londýn.
Ministerstvo rovněž uvedlo, že Rusko zřejmě nyní upře svou operační pozornost na Avdijivku jižně od Bachmutu a také na severní sektor mezi městy Kreminna a Svatove. „To naznačuje celkový návrat k defenzivnějšímu operačnímu pojetí po nepřesvědčivých výsledcích pokusů o vedení všeobecné ofenzívy od ledna 2023,“ dodalo ministerstvo.
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, který dlouhodobě podporuje ruskou invazi, byl oceněn medailí za hájení lidských práv.
V místech, kde na dně Baltského moře loni v září explodovalo potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, se několik dní před výbuchy pohybovaly ruské válečné lodě. S odkazem na informace tajných služeb a vlastní analýzy to napsal německý zpravodajský server t-online. Podle něj šlo o plavidla, která měla potřebné vybavení na to, aby případně mohla umístit na mořské dno nálože s trhavinou.
Rusko omilostnilo přes 5000 odsouzených, kteří se nechali naverbovat do služeb žoldnéřské Wagnerovy skupiny a na základě kontraktu bojovali společně s ruskou armádou na Ukrajině. V audionahrávce zveřejněné na sociální síti to řekl šéf tohoto uskupení Jevgenij Prigožin. Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina do svých řad hojně přijímá trestance, které láká právě příslibem odpuštění zbytku trestu.
„V současné chvíli bylo díky milosti propuštěno přes 5000 lidí, kteří ukončili kontrakt,“ řekl Prigožin. Tvrdí také, že trestanci propuštění po bojovém angažmá mají velmi nízkou míru recidivy. „Podíl lidí, kteří znovu spáchají trestný čin během jednoho měsíce je 0,31 procenta. To je desetkrát až dvacetkrát méně než průměrné číslo před začátkem speciální operace,“ řekl s použitím eufemistického označení, které Rusko stále používá pro svou ozbrojenou invazi na Ukrajinu.
Ukrajina zatím nemůže zahájit novou protiofenzivu, protože pro ni nemá dostatek zbraní a munice, řekl prezident Zelenskyj japonskému deníku.
Turecký prezident Erdogan poděkoval po telefonu Putinovi za pozitivní přístup k prodloužení obilných dohod, apeloval rovněž na ukončení války.
V Kyjevě přestali mít lidé problémy s výpadky energií a na ulicích je poměrně živo, řekla v rozhovoru s ČTK ředitelka Českého centra v Kyjevě Tereza Soušková. Situace v hlavním ukrajinském městě se podle ní oproti podzimu, kdy Rusko podnikalo na Ukrajinu masivní vzdušné útoky, zlepšila. Válka je ale všudypřítomná, prostupuje jakýmkoli hovorem Ukrajinců a i v hospodě se běžně připíjí na ukrajinské vojáky.
„Byla jsem překvapená, nakolik Kyjev žije. Že jsou otevřené obchody, restaurace, lidé chodí ven, na kafe, na večeři, scházejí se,“ uvedla Soušková. Ulice a silnice se ale vyprazdňují v době nočního zákazu vycházení, který aktuálně platí od jedenácté hodiny večer do páté ranní a od neděle se večer o hodinu zkrátí. Jakoukoli aktivitu může také kdykoli přerušit vzdušný poplach.
Ukrajinským obráncům se daří stabilizovat situaci u Bachmutu, uvedl velitel ukrajinské armády Zalužnyj. Označil ji však nadále za složitou.
Dobrovolní specializovaní lékaři navštěvují s mobilními klinikami ukrajinské vesnice a města poblíž frontové linie a v oblastech, které ukrajinské jednotky nedávno osvobodily od ruských invazních sil. Nejžádanějšími specialisty jsou v nich oční lékaři, endokrinologové a kardiologové, uvedl zdravotnický koordinátor humanitární organizace FRIDA Bohdan Avramenko. Mobilní zdravotníci také očkují děti. Denně mohou ošetřit několik desítek až 250 pacientů, píše AP. Na místa, která už navštívili, se pak snaží jednou měsíčně vracet, aby lidem poskytli následnou péči.
Chrestyšče je obec ležící severozápadně od ukrajinského Slovjansku v Doněcké oblasti. Už před ruskou invazí v ní měli přístup k specializované lékařské péči jen ti, kteří se dokázali dostat do města. Ves však měla lékaře poskytujícího základní zdravotní péči, píše agentura AP. Zdravotnické středisko ovšem poškodily boje a lidé teď mají jen velmi omezený přístup k ošetření. Do vsi proto nedávno přijel s mobilní klinikou tým dobrovolných specializovaných lékařů, kteří ordinovali v obecní budově někdejší frontové obce.
Sedmadvacetiletý kardiolog Bohdan Avramenko, jenž je zdravotnickým koordinátorem ukrajinsko-izraelské zdravotnické humanitární organizace FRIDA Ukrajina, upozornil, že u místních lidí se kvůli omezené dostupnosti zdravotní péče zhoršily stávající nemoci, které by se přitom daly snadno léčit.
Rusko je velmi blízko k dosažení cíle plánovaného snížení těžby ropy o 500.000 barelů denně na zhruba 9,5 milionu barelů denně. Uvedl to v prohlášení vicepremiér Alexandr Novak. Snížení odpovídá pěti procentům předchozí produkce ropy v zemi. Rusko je druhým největším vývozcem ropy na světě za Saúdskou Arábií.
Vývoz ropy je hlavním zdrojem příjmů pro Rusko. Ohrožují ho však sankce západních zemí vůči Moskvě kvůli invazi na Ukrajinu. Rusku se zatím daří pohybovat ve spleti omezení, oznámené snížení těžby ale naznačuje, že omezení cen ruských ropných produktů by mohlo mít určitý dopad na zemi. Cena ruské uralské ropy se také již několik měsíců obchoduje s výraznou slevu proti ropě Brent, uvedla agentura Reuters.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ruské síly pokračují v útoku na Bachmut, v poslední době si v jeho okolí i městě samotném připsaly jisté územní zisky, uvádí ve svém pravidelném posouzení válečné situace na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Ukrajinský generální štáb dnes ohlásil odražení 59 útoků za poslední den.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.