Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online přenosu. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.
Česká republika má podle prezidenta Petra Pavla nejpevnější bezpečnostní ukotvení v historii. Vstup do Severoatlantické aliance (NATO) i Evropské unie považuje za úspěchy. Vědomí, že je Česko součástí nejsilnějšího obranného uskupení na světě, které budí respekt, je základem naší jistoty, řekl dnes prezident v projevu před předáváním státních vyznamenání ve Vladislavském sále Pražského hradu.
Češi mají podle hlavy státu mnoho důvodů ke zdravému sebevědomí, ač mají možná i kvůli složité novodobé historii někdy tendence se podceňovat, nevěřit ve vlastní schopnosti a ztrácet naději v lepší budoucnost. „K pozitivnímu pohledu do budoucnosti nepřispívá válka, kterou proti Ukrajině vede Rusko, ani islamistický teror, na který musí reagovat Izrael. My však dnes máme to nejpevnější bezpečnostní ukotvení, jaké jsme kdy v naší historii měli,“ řekl Pavel. Nelze ale podle něj spoléhat jen na vnější záruky spojenců, bezpečnost musí Česko posilovat zejména vlastními silami.
Česko podle prezidenta svými činy dokazuje důvěryhodnost a velikost v mezinárodním společenství. Pomoc Ukrajině je výrazem hodnot, které Česko sdílí se svobodným demokratickým světem, řekl Pavel. Je hrdý na solidaritu a humanitu české společnosti.
Blízcí se dnes v Kyjevě rozloučili s padlým hrdinou z Mariupolu. Voják Oleksandr Hrianyk zemřel v bitvě loni v květnu, teprve nedávno ale byly nalezeny a identifikovány jeho ostatky.
Kontroverzní běloruský vůdce Alexandr Lukašenko poblahopřál občanům České republiky k jejich dnešnímu státnímu svátku a naznačil, že jeho země je připravena obnovit spolupráci. Vztahy mezi Běloruskem a Českem jsou napjaté. Minsk je blízkým spojencem Ruska a podporuje ho i v jeho válce vedené proti Ukrajině, které zase pomáhá Praha.
Zásah protivzdušné obrany proti bezpilotním letounům ohlásilo dnes ruské ministerstvo obrany, podle kterého ruská armáda zneškodnila čtyři drony nad Orlovskou a dva nad Tulskou oblastí.
Ukrajinské letectvo oznámilo, že během noci na dnešek sestřelilo čtyři ruské rakety Iskander, které mířily na Dněpropetrovskou oblast.
Ukrajinská energetická společnost Ukrenegro prohlásila, že ruské útoky během minulého podzimu a zimy poškodily zhruba 70 velkých energetických zařízení.
Proruský ukrajinský politik Oleg Carjov se nachází v kritickém stavu na jednotce intenzivní péče poté, co byl postřelen. Oznámila to ruská média s odvoláním na Vladimira Rogova, úředníka ruské okupační správy na Ukrajině. Atentát na jednoho z nejznámějších představitelů proruských separatistů ve východoukrajinském Donbasu byl spáchán u jeho domu v Jaltě na Krymu, uvedla ruská redakce BBC s odvoláním na neoficiální ruské zdroje. Za atentátem stojí ukrajinská tajná služba SBU, napsaly shodně server Ukrajinska pravda a ruská redakce BBC s odvoláním na nejmenovaný zdroj v této rozvědce.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.