Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
To je pro dnešek z našeho zpravodajství z války na Ukrajině vše. Další zprávy přineseme v neděli ráno, dobrou noc.
Takto nyní vypadá nové vedení ukrajinské armády. Fotografii sdílel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Po odvolání hlavního velitele ozbrojených sil Valerije Zalužného oznámil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj další personální změny v ukrajinské armádě. Vybral nové zástupce hlavního velitele a také zástupce náčelníka generálního štábu, informoval web Ukrajinska pravda. Změny na vrcholných postech ozbrojených sil přichází jen krátce před druhým výročím invaze Ruska na Ukrajinu.
Charkovský starosta Ihor Terechov v reakci na dnešní ruský útok vyhlásil neděli dnem smutku. Při nočním úderu zemřelo sedm osob, 57 bylo zraněno.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes měl jednání s novým vedením armády. „Pokračujeme v procesu obnovy řízení ukrajinských obranných sil. Povinnosti přebírají lidé, kteří jsou v armádě dobře známí a dobře vědí, co armáda potřebuje. Jde o válečné velitele, jejichž zkušenosti budou přínosem pro celou armádu,“ napsal na síti X Zelenskyj.
Today, I had meetings with military and government officials. We are continuing the management renewal process in Ukraine's Defense Forces.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 10, 2024
Taking over duties are people who are well-known in the army and know well what the army needs. This war's combat commanders, whose… pic.twitter.com/WMu0la7bR0
Evropě se podařilo relativně dobře zvládnout energetickou krizi spojenou s ruskou invazí na Ukrajinu. Agentuře DPA to řekl šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Vyjádřil rovněž naději, že se členské země IEA z této krize dokázaly poučit.
Rumunské ministerstvo dnes uvedlo, že z rumunské základny byla kolem 1:15 (0:15 SEČ) vyslána stíhačka F-16 tureckého letectva k provedení „průzkumných misí“ v rumunském vzdušném prostoru s cílem monitorovat situaci. Obyvatelé dvou místních rumunských okresů dostali SMS s výstrahou. Rusové v noci cílili i na ukrajinské dunajské přístavy Izmajil a Reni, které se nachází na hranici s Rumunskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že dnes mluvil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. „Hovořili jsme o situaci na bojišti a obranných potřebách Ukrajiny, které zahrnují bezpilotní letouny, dělostřelectvo, munici a systémy protivzdušné obrany od přenosných až po systémy dlouhého dosahu. Jednali jsme také o přípravě bilaterálního dokumentu o bezpečnostních závazcích na základě Vilniuské deklarace G7. Takové bezpečnostní dohody demonstrují vedoucí postavení Evropy, motivují ukrajinskou společnost a bojovníky a vysílají Rusku silný signál o neochvějné podpoře Evropy Ukrajině,“ napsal Zelenskyj.
I spoke with @EmmanuelMacron and thanked him and the French people for their unwavering support.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 10, 2024
A very positive and focused call, which is exactly what is required right now.
We talked about the battlefield situation and Ukraine's defense needs, which include drones, artillery… pic.twitter.com/KfnAdNsoXH
Při protestech příbuzných ruských vojáků mobilizovaných do války proti Ukrajině zadržela policie v Moskvě a Jekatěrinburgu několik lidí. V Jekatěrinburgu v podhůří Uralu policisté v civilu odvedli pět lidí během kladení květin u vojenského památníku, uvedla dnes lidskoprávní platforma OVD Info. V Moskvě policisté podle portálu Sota odvedli na služebnu dva novináře, kteří byli mezitím opět propuštěni.
Počet osob zraněných po útoku na Charkov vzrostl na 57. Oznámil to starosta města Ihor Terechov.
Podívejte se na odhad ruských ztrát k dnešnímu dni.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Feb. 10, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/P4VGd3VrCd
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) February 10, 2024
Ukrajinské bojové řady jsou vyčerpány dvěma roky války, bojů s ruskou válečnou mašinérií, vítají proto i zocelené bojovníky z jednoho z nejdéle trvajících ozbrojených konfliktů na světě – profesionální vojáky z Kolumbie. Ti posilují řady dobrovolníků z různých koutů světa, kteří už reagovali na výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zapojit se do války jeho národa s Ruskem, napsala agentura AP.
Další útok byl v noci na dnešek hlášen z Oděské oblasti, podle šéfa místní správy Oleha Kipera zranění utrpěli čtyři lidé. Drony podle něj útočily ve třech vlnách, všech dvanáct se podařilo sestřelit, škody a zraněné si vyžádaly padající trosky. Kromě oblastní metropole Oděsy byla cílem útoků i přístavní infrastruktura na Dunaji. Rumunské ministerstvo obrany uvedlo, že terčem byly ukrajinské dunajské přístavy Izmajil a Reni.
„Bylo tam hodně paliva, a proto jsou následky ohně tak strašné,“ uvedl zástupce charkovské prokuratury Oleksandr Filčakov k výbuchu čerpací stanice. Šéf charkovské vojenské správy Oleh Syněhubov dodal, že zemřelé tři děti byly sourozenci a zahynuli i oba jejich rodiče. Další tři lidé jsou zraněni.
Severoatlantická aliance se podle svého šéfa Jense Stoltenberga musí připravit na konfrontaci s Ruskem, která by mohla trvat desetiletí. Spojenci by proto měli rychleji rozšířit své obranné kapacity. Stoltenberg to podle agentury DPA řekl v rozhovoru s listem Welt am Sonntag.
„NATO neusiluje o válku s Ruskem,“ zdůraznil čtyřiašedesátiletý šéf aliance. „Musíme se však připravit na konfrontaci, která by mohla trvat desetiletí,“ poznamenal zároveň. Podle Stoltenberga totiž neexistuje žádná záruka, že se ruská agrese nerozšíří i na další země, pokud vyhraje válku na Ukrajině.
Ruský útok na Charkov si v pátek pozdě večer vyžádal sedm životů, včetně tří dětských. Napsaly to dnes agentura AFP a ruskojazyčný server BBC s odvoláním na místní úřady. Ruské drony podle nich zasáhly čerpací stanici, což způsobilo rozsáhlý požár, který zničil 15 domů, kolem 50 lidí muselo být evakuováno.
Úřady nejprve mluvily pouze o jednom zraněném, později ale našly další oběti. Šéf charkovské vojenské správy Oleh Syněhubov informoval o sedmi mrtvých, mezi nimiž jsou i půlroční kojenec a děti ve věku čtyř a sedmi let. Další lidé jsou zraněni.
V obci Velykyj Burluk, která leží východně od druhého největšího ukrajinského města, byla zasažena nemocnice a restaurace.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.