Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, polská pohraniční stráž dnes večer informovala, že do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků.
Do Izraele přicestovalo zhruba 400 židovských uprchlíků z Ukrajiny, včetně sirotků. Na letišti je přivítal premiér Naftali Bennett, informuje dnes zpravodajský web BBC. "Izrael je můj druhý domov, možná teď můj první," uvedla Anna z Kyjeva po příletu do Tel Avivu. Má v plánu zůstat u svých příbuzných. "Jsem velmi emotivní. Chci jen spát a cítit se bezpečně a vím, že tady se bezpečně cítit budu," dodala.
Izrael očekává v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu velký nárůst imigrace. Odhaduje se, že by mohl přijmout kolem 200.000 Ukrajinců, kteří jsou Židé nebo mají židovské příbuzné, a zhruba 600.000 Rusů ve stejné kategorii, píše BBC.
Z Charkova jsou před půlnocí slyšeny nové výbuchy.
V mexické Guadalajaře se modlitby za Ukrajinu a konec ruské invaze účastnili fotbaloví fanoušci před Jalisco Stadium.
Charitativní koncert v Moravském divadle v Olomouci na pomoc Ukrajině sužované válkou vynesl přes 600.000 korun. Dnes večer jej sledoval zcela zaplněný sál s kapacitou 420 míst, řekl ČTK mluvčí divadla David Kresta. Výtěžek z koncertu poputuje na nákup zdravotnického materiálu a ochranného vybavení pro obránce Ukrajiny.
Benefiční akce se zúčastnili přední čeští písničkáři. Na jevišti divadla vystoupili Karel Plíhal se synem Matějem, Xindl X, Karel Holas a František Černý z kapely Čechomor, Jaroslav Samson Lenk a kapela Mňága a Žďorp. Právě Karel Plíhal byl iniciátorem charitativního vystoupení, svou myšlenkou následně nadchnul i další kolegy z branže. "V tuto chvíli koncert vynesl částku asi 618.000 korun. My doufáme, že se to ještě pohne a ještě se dostaneme na víc," uvedl krátce před 22:30 mluvčí.
Rusko zahájilo přípravy na odpojení se od globálního internetu, uvedla dnes na svém twitterovém účtu běloruská nezávislá televize Nexta s odvoláním na dokument ruské vlády. Nejpozději do pátku se podle ní všechny servery a domény musejí přesunout do ruské zóny.
Ukrajinci si na sociálních sítích připomínají a vzdávají hold vojákům, kteří padli v akci. Jedním z nich byl v neděli Ivan Antoniuk.
Británie bude zítra hlasovat o dalších sankcích proti Rusku.
Vláda uvedla, že předložila řadu pozměňovacích návrhů k zákonu o hospodářské kriminalitě, „aby zasáhla proti zkorumpovaným elitám a zvýšila tlak na Putinův režim“.
Při ruských protestech proti invazi bylo zadrženo více než 4300 lidí.
Podle nezávislé skupiny pro sledování protestů bylo při celoruských protestech proti invazi prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu zadrženo více než 4300 lidí. Tisíce lidí skandovaly "ne válce!" a „styďte se!“, podle videí, která na sociálních sítích zveřejnili opoziční aktivisté a blogeři.
Ukrajinské město Volnovacha bylo v prvních dnech války téměř úplně zničeno, příčinou bylo i intenzivní ostřelování zaměřené na civilní domy. Asi 90 % budov je v různém stádiu poškození, mrtví leží na ulici, říkají obyvatelé podle The Guardianu.
Stovky, ne-li tisíce lidí se stále ukrývají ve sklepech bez tepla a elektřiny a zásoby jídla a vody se tenčí. Rusko nevyhovělo nabídkám příměří a humanitárního koridoru umožňujícího evakuace.
Hudební služba Spotify oznámila, že v Rusku ruší možnost předplatit si "Premium".
„Pokud nebudeme moci úspěšně zpracovat vaši další platbu, vaše předplatné Premium bude automaticky zrušeno a přejdete na bezplatný plán,“ uvedl Spotify.
Předplatné Premium umožňuje využívat pokročilé funkce Spotify a nejsou v ní reklamy.
Dánsko má za cíl stát se nezávislým na ruském zemním plynu. Jde o důsledek ruské invaze na Ukrajinu, uvedla to dánská premiérka Mette Frederiksenová.
Dánsko v reakci na konflikt také výrazně navýší svůj obranný rozpočet, řekla.
Podle The Guardianu někteří Ukrajinci řekli, že jejich blízcí v Rusku odmítají uvěřit, že by ruští vojáci mohli bombardovat nevinné lidi, nebo že dokonce probíhá válka.
Po celé Ukrajině obyvatelé hlásili, že jejich blízcí rodinní příslušníci v Rusku opakovali oficiální stanovisko Kremlu a popírali útoky či rozsah násilí.
Počet lidí, kteří uprchli před ruskými vojsky z Ukrajiny do Polska, přesáhl milion. Na twitteru o tom informovala polská pohraniční stráž, která uvedla stav k dnešním 20:00 SEČ. V posledních dnech ukrajinsko-polské hranice překročilo okolo 100.000 lidí denně, za sobotu polští pohraničníci odbavili asi 129 000 osob.
Během posledního dne zabila ruská armáda tři obyvatele Doněcké oblasti, včetně 18měsíčního dítěte v Mariupolu, uvedl šéf Doněcké oblastní civilně-vojenské správy Pavlo Kyrylenko.
„Dne 6. března Rusové zabili nejméně 3 obyvatele regionu. Konkrétně dnes jsme se dozvěděli, že obětí ruských nacistů bylo 18měsíční dítě v Mariupolu - to je jen malá část válečných zločinů ve městě," napsal včera Kyrylenko na Telegramu. v sobotu v kanálu. Přesné údaje za neděli zatím nejsou známy.
Ukrajinští obránci v neděli zničili v Charkově 8 nepřátelských vozidel.
„Dnes, 6. března, Národní garda Ukrajiny a Národní obrana Charkova zničily 4 nepřátelská nákladní auta s palivem, 3 nákladní auta GAZ-66 a 1 obrněné vozidlo Tiger u Ruska Lozova,“ napsal v neděli předseda na svém Telegramu.
Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová dnes hájila rozhodnutí, že nenechala zavést hraniční kontroly kvůli Ukrajincům prchajícím před válkou do Německa. Svůj postoj zdůvodnila výjimečností současné situace, píše agentura DPA. "Jde o válku v Evropě, o válečné uprchlíky. Je to úplně jiná situace než v roce 2015," upozornila Faeserová v pořadu německé televize ARD.
Téměř 20 000 zahraničních dobrovolníků se už ukrajinským úřadům přihlásilo do bojů proti Rusku. Oznámil to dnes ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, podle kterého jsou zájemci z 52 různých států světa.
„Momentálně jich je okolo 20 000, pocházejí převážně z evropských zemí,“ citovala agentura AFP šéfa ukrajinské diplomacie. Kuleba také uvedl, že chápe potřebu bojovat, mnohem důležitější je ale podle něj politická, ekonomická a vojenská pomoc západních zemí, zejména podpora vzdušné obrany.
Armádní generál ve výslužbě David Petraeus, bývalý šéf amerického ústředního velení během konfliktů v Iráku a Afghánistánu, řekl: „Nepřijímám vojenské předpoklady, že Kyjev nevyhnutelně připadne Rusku".
Ruské síly zastavily desítky kilometrů dlouhý konvoj vojenských vozidel, který se blíží k ukrajinskému hlavnímu městu. Podle Petraeuse se zdá, že „nedokážou udržet své kolony zásobené palivem“ a pochválil dosavadní ukrajinskou odolnost.
Kvůli novému zákonu o „nepravdivých informacích“ je v Rusku dočasně pozastaven Tiktok.
„Ve světle nového ruského zákona o nepravdivých informacích nemáme jinou možnost, než pozastavit živé vysílání a tvorbu nového obsahu, zatímco přezkoumáme bezpečnostní dopady tohoto zákona. Naše služba zasílání zpráv nebude ovlivněna,“ uvedl TikTok na Twitteru.
Ukrajinci prchající z míst ničení a krveprolití na Ukrajině už vyslýchají vyšetřovatelé kvůli budoucímu procesu s válečnými zločiny Vladimira Putina.
Hranici překračuje více než milion uprchlíků a existuje množství očitých svědectví. Mezi důkazy patří také videozáznamy například na sociálních sítích.
Americká PVH Corp., která vlastní značky Tommy Hilfiger, Calvin Klein, Warner's a další, schválila rozhodnutí o dočasném uzavření svých prodejen a pozastavení veškerých komerčních operací v Rusku a Bělorusku od 7. března, uvedla společnost na svých sociálních sítích.
Společnost zároveň poskytne podporu 550 zaměstnancům v Rusku, ti budou nadále pobírat platy.
Již dříve obchodníci s módou Inditex Zara, Pull&Bear, Massimo Dutti, Bershka, Marks&Spencer, Mango, H&M oznámili pozastavení práce v Rusku.
Finanční společnost American Express pozastavuje veškeré operace v Rusku a v Bělorusku.
Visa a Mastercard podnikly podobné kroky s blokováním, které umožňuje pokračování domácích transakcí v Rusku. Pozastavení karet Mastercard a Visa se z velké části zaměřuje na zahraniční platby, takže místní spotřebitelé již nebudou moci používat své ruské karty v zahraničí nebo pro online mezinárodní platby.
Ukrajina pozastavila vývoz žita, ovse, pohanky, prosa, cukru a soli. Vládní nařízení bylo tento víkend zveřejněné na webových stránkách vlády v neděli.
Nulové kvóty se týkají také vývozu živého skotu a masných výrobků. Informovala o tom agentura Interfax.
Pákistánský premiér Imran Chán odpověděl na společný dopis vedoucích diplomatických misí, v nichž naléhali na Pákistán, aby odsoudil Rusko, slovy: „Co si o nás myslíte? Jsme vaši otroci... že cokoli řeknete, uděláme?“
Dne 1. března šéfové 22 diplomatických misí zveřejnili společný dopis vyzývající Pákistán, aby podpořil rezoluci na Valném shromáždění Organizace spojených národů odsoudit ruskou agresi proti Ukrajině, uvádí agentura Reuters.
V neděli bylo v Irpeni zabito 8 civilistů, řekl starosta města Olexandr Markushin.
„Ruští okupanti stříleli na naše civilisty. Byla zabita rodina, zasáhl ji granát a před mýma očima byly zabity dvě malé děti a dva dospělí. Celkem bylo při dnešním ostřelování zabito asi osm lidí,“ řekl.
Ukrajina není ochotna při rozhovorech s Ruskem slevit ze své územní celistvosti, ale je otevřená diskusi o „modelech budoucnosti mimo NATO“, řekl jeden z jejích vyjednavačů Fox News.
Ukrajina usiluje o členství v Evropské unii a NATO, ani s jedním nesouhlasí Moskva. Vladimir Putin uvedl potenciální členství Ukrajiny v NATO jako důkaz jeho agresi proti Rusku.
„Odpovědí, kterou dostáváme od zemí NATO, je, že nejsou připraveny ani diskutovat o tom, že bychom byli v NATO, ne na příštích pět nebo 10 let,“ řekl vyjednavač David Arakhamia v poznámkách zveřejněných v sobotu pozdě večer Fox News.
Druhá největší ruská banka VTB se chystá ukončit své aktivity v Evropě poté, co ji tvrdě zasáhly sankce zavedené západními zeměmi kvůli ruskému útoku na Ukrajinu. Informoval o tom dnes list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Odchod z Evropy již tento týden oznámila největší ruská banka Sberbank, která působila také v České republice.
Ruský prezident Vladimir Putin podle premiéra Petra Fialy (ODS) nenaplní svou hrozbu a jaderné zbraně nepoužije. Chce pouze demokratické země rozdělit a zastrašit. Ruského prezidenta může odradit jejich odhodlání použít sílu, které je chrání. Fiala to dnes uvedl ve svém pořadu otázek a odpovědí z Kramářovy vily.
„Ta pravděpodobnost, že by to někdo použil, ta je minimální. I Vladimir Putin ví, že by to byl konec pro Rusko,“ uvedl Fiala k možnosti použití jaderných zbraní v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině. Putin před týdnem nařídil uvést jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti. Podle Fialy tím chce ruský prezident pouze znejistit, zneklidnit a rozdělit společnosti demokratického Západu. „Že by to mohl opravdu použít, to nehrozí,“ uvedl premiér.
Loď pod německou vlajkou převážela ruskou ropu a kotvila ve Spojeném království. Pracovníci jí dali jasně najevo, že náklad nevyloží, a tak se přesunula dál.
Loď Seacod kotvila poblíž ropné rafinérie Stanlow na severozápadě, v neděli ale zamířila na sever. Společnost Unite uvedla, že plavidlo pluje pod německou vlajkou, takže se na něj nevztahuje britský zákaz ruské lodní dopravy. Podle některých jde o mezeru v zákazu kotvení ruských lodí.
Personál ukrajinské jaderné elektrárny v Záporoží stále jedná na příkaz Ruska, které ji minulý týden obsadilo, uvedl jaderný dozorčí orgán OSN.
„Jsem extrémně znepokojen,“ uvedl v prohlášení šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi a dodal, že ruské síly přerušily některé mobilní sítě a internet, což zkomplikovalo komunikaci s elektrárnou.
„Vedení a zaměstnanci musí mít možnost vykonávat své životně důležité povinnosti ve stabilních podmínkách bez nepřiměřených vnějších zásahů nebo tlaku,“ doplnil.
Ministerstvo obrany eviduje 284 žádostí o zapojení se do ukrajinských ozbrojených sil, uvedla dnes na dotaz ČTK vedoucí tiskového oddělení úřadu Jana Zechmeisterová. Počet českých obyvatel, kteří chtějí pomoci ukrajinské armádě, tak v porovnání se středečními údaji ministerstva vzrostl zhruba na trojnásobek.
Asistenční centrum v Brně za 24 hodin odbavilo 1244 uprchlíků z Ukrajiny. Ubytovalo 212 lidí. Od zahájení provozu ve středu odbavilo 4516 lidí.
Generální tajemník OSN Antonio Guterres vyzval k přerušení bojů na Ukrajině, aby byl zajištěn bezpečný odchod civilistů z Mariupolu, Charkova a Sumy, jakož i všech dalších míst zasažených konfliktem.
Pauza by také zajistila dodání životně důležitého humanitárního zboží těm, kteří neodejdou.
Ukrajinští hasiči bojují s požárem poté, co ruské rakety dopadly na ukrajinské letiště Vinnytsia.
Vysocí američtí představitelé odletěli do Venezuely na vzácná jednání s vládou Nicoláse Madura. Snaží se odradit jihoamerickou zemi od podpory Putinovy invaze na Ukrajinu.
Vyjednavači Bílého domu a ministerstva zahraničí se už v sobotu setkali se zástupci Madura ve venezuelském hlavním městě Caracasu, šlo o první takové setkání po mnoha letech.
Některé zdroje tvrdí, že se schůzky konají kvůli obavám z možné eskalace a následné venezuelské bezpečnostní hrozby. Podle jiných USA vidí venezuelskou ropu jako potenciální náhradu za ruský dovoz, pokud by uvalily sankce na Moskvu.
Příští týden bude z Turecka dodáno 1500 neprůstřelných vest pro ozbrojené síly Ukrajiny, informovala ukrajinská poslankyně Yulia Hryshyna.
Tváří v tvář neúspěšnosti vojenské invaze na Ukrajinu se ruské úřady připravují na realizaci pravděpodobného scénáře, který zahrnuje ostřelování obytných čtvrtí ruských měst poblíž ukrajinských hranic. Obvinit z toho chtějí Ukrajinu, Centrum pro Boj proti dezinformacím.
Poznamenává, že „toto bude použito jako základ pro vyhlášení všeobecné mobilizace v Rusku“. Rusko prý podobné scénáře opakovaně použilo jako záminku pro boje v Afghánistánu, Čečensku a Abcházii.
„Vzhledem k akcím ruské armády na Ukrajině budou provokace v ruských městech provázet četné civilní oběti, aby se vytvořil ‚krásný obrázek‘,“ stojí v prohlášení Centra pro boj proti dezinformacím.
Volodymyr Zelenskyj jednal s britským premiérem Borisem Johnsonem. Mluvili o dalším posílení sankcí proti Rusku a dohodli se na dalších společných krocích.
Ukrajinský ministr pro digitální transformaci Michail Fedorov apeloval na Microsoft, aby zablokoval přístup Ruska k jeho službám.
„Během deseti dnů války Rusko vypálilo přes Ukrajinu více než 400 řízených střel - školky, nemocnice a domy byly zničeny. Microsofte, Bille Gatesi, Satyo Nadello, pomozte to zastavit - zablokujte přístup k Azure, Skype, GitHub z Ruska“, napsal Fedorov na Twitteru.
Texaská kongresmanka vyzvala Rusko, aby propustilo Brittney Grinerovou, americkou basketbalovou hvězdu. Má obavy, že by ji Vladimir Putin mohl použít jako pěšáka během války na Ukrajině.
Dvojnásobná olympijská vítězka byla zadržena ruskými celními úřady, které tvrdí, že na letišti poblíž Moskvy objevily v jejím zavazadle náplně s hašišovým olejem. K zatčení došlo minulý měsíc a 31letému muži hrozí až 10 let vězení, pokud bude shledána vinnou z dovozu drog do Ruska.
Zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou by mohlo rozpoutat světovou válku, řekl dnes předseda Evropské rady Charles Michel. Toto opatření opakovaně požaduje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mluvčí ruského ministerstva obrany varoval, že jakoukoliv zemi, která ukrajinským vzdušným silám poskytne svá letiště, může Moskva považovat za účastníka konfliktu.
Řada ruských bank nyní plánuje začít k vydávání platebních karet využívat čínský platební systém UnionPay namísto západních platebních systémů Visa a Mastercard. Uvedla to dnes podle agentury Reuters ruská centrální banka poté, co firmy Visa a Mastercard oznámily ukončení aktivit v Rusku.
Počet uprchlíků z Ukrajiny, kteří přijeli do ČR kvůli ruské invazi, se podle odhadů od pátku zdvojnásobil na 100.000. Dnes to na dotaz ČTK uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Mezi uprchlíky, kteří se do Česka dostávají vlakem i automobily, podle ministra převažují ženy, děti a lidé ve vyšším věku.
Za deset dní od začátku ruské agrese proti Ukrajině uteklo do sousedních zemí již přes 1,5 milionu lidí, oznámil dnes vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi. Evropská komise podle její místopředsedkyně Věry Jourové počítá s tím, že by čtyřicetimilionovou zemi mohlo v krajním případě opustit osm milionů lidí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl Vladimiru Putinovi během nedělního telefonátu o svých obavách z možného bezprostředního útoku na ukrajinské město Oděsa, prohlásila to Macronova kancelář.
Macron také uvedl, že je důležité najít řešení konfliktu a chránit ukrajinská jaderná zařízení.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal uvedl, že podepsal formální žádost zahraničním vládám, včetně Spojených států, aby ukončily členství Ruska a Běloruska v Mezinárodním měnovém fondu a Světové bance.
„Tyto dvě země porušily své závazky a nasměrovaly své politiky k válce,“ uvedl v prohlášení.
Předseda gruzínské Nejvyšší rady Ruslan Stefančuk apeloval na gruzínský parlament, aby nemlčel o ruské agresi na Ukrajině. Tbilisi podle něj nechce plně podporovat Ukrajinu kvůli sankčnímu tlaku z Ruska.
Vyzval gruzínský parlament, aby vyslechl názor gruzínského lidu, který vyzývá k podpoře Ukrajiny.
Mezinárodní výbor Červeného kříže vyzývá, aby se Ukrajina a Rusko dohodly na konkrétních podmínkách pro bezpečný odchod civilistů z Mariupolu.
„Na pozadí tragických událostí a utrpení civilistů v Mariupolu selhal dnešní druhý pokus o evakuaci přibližně 200 000 lidí z města. Včerejší i dnešní neúspěšné pokusy jasně ukazují na nedostatek podrobných a účinných dohod mezi stranami konfliktu,“ uvedl.
Organizace poznamenala, že MVČK není a nemůže být garantem dohod o příměří mezi stranami ani garantem provádění takových dohod.
Guvernér Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko řekl, že ukrajinští inženýři byli nuceni opravit plynovod poškozený ruskými silami, což zastavilo dodávky do částí jihovýchodní Ukrajiny .
Inženýři uzavřeli potrubí, aby zabránili úniku plynu, řekl a dodal, že tok plynu po proudu nyní klesá a později během dne se úplně zastaví.
Kyrylenko řekl, že každá lokalita mezi městem Vuhledar v Doněcké oblasti a přístavem Berdjansk zůstane bez plynu, dokud se škody napraví. Vzdálenost mezi těmito dvěma městy je 117 km. „Tvrdě pracujeme na tom, abychom tento problém co nejrychleji odstranili,“ řekl Kyrylenko.
Bývalý rakouský kancléř Christian Kern, který zemi vedl v letech 2016 a 2017, dnes oznámil, že odchází z dozorčí rady ruských drah. Informovala o tom agentura DPA.
Na vysokém postě v ruské společnosti Lukoil však zůstává bývalý lidovecký kancléř Wolfgang Schüssel, který vedl rakouskou vládu v letech 2000 až 2007. Na svou funkci v Rosněfťu nerezignovala ani bývalá ministryně zahraničí Karin Kneisslová, která na sebe upozornila tím, že si v roce 2018 na svou svatbu pozvala ruského prezidenta Vladimira Putina.
Ruské síly vystřelily do davu lidí, kteří protestovali proti invazi Ukrajiny. Stalo se to v jihoukrajinském městě Nová Kachovka, zraněno je 5 lidí. Uvedl to The Guardian s odkazem na ukrajinskou agenturu Interfax.
Asi 2000 lidí vyšlo do ulic Nové Kachovky, aby dali najevo svůj nesouhlas s invazí. Mávali ukrajinskými vlajkami a vyzývali ruské síly k odchodu. Podobné protesty se konaly i v dalších okupovaných oblastech.
Prominentní člen brazilské pravice čelí výzvám k rezignaci poté, co byl unikly zvukové zprávy s řadou bezcitných a misogynních poznámek o ukrajinských uprchlících.
Jde o Arthura do Vala, kongresmana ze São Paula a bývalého příznivce brazilského pravicového prezidenta Jaira Bolsonara.
Spojené státy mají důvěryhodné zprávy o záměrných ruských útocích na civilisty na Ukrajině, oznámil americký ministr zahraničí Antony Blinken.
V pořadu stanice CNN Blinken uvedl, že Washington tyto zprávy schraňuje, aby mohl podpořit případné vyšetřování možných válečných zločinů. Moskva tvrdí, že na Ukrajině cílí výhradně na vojenské objekty a infrastrukturu.
Ukrajinský poslanec Dmytro Razumkov, vůdce mezifrakčního sdružení Rozumna Politika, vyzval ke konfiskaci části ruského plynu přepravovaného přes Ukrajinu a jeho vstřikování do ukrajinských zásobníků plynu.
„Dnes přepravujeme ruský plyn přes náš stát a Rusko vydělává stovky milionů dolarů každý den. Považujeme za nutné tento plyn po překročení hranic s Ukrajinou zabavit a přečerpat do zásobníků plynu pro potřeby ukrajinského lidu a ekonomiky a přebytky vyvézt do evropských zemí," napsal Razumkov v neděli na Telegramu.
Ukrajinská generální prokurátorka Irina Venediktová oznamuje zahájení mezinárodního pátrání po ruské televizní moderátorce Tině Kandelakiové za otevřenou podporu ruské invaze na Ukrajinu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že je potřeba vyšetřit, zda Rusko páchá na Ukrajině válečné zločiny . „Myslím, že je třeba provést důkladné a jasné vyšetřování této otázky,“ řekla von der Leyenová v rozhovoru pro CNN.
Na Staroměstském náměstí v Praze se dnes odpoledne sešlo asi 150 lidí na protestu proti invazi Ruska na Ukrajině. Účastníci s ukrajinskými vlajkami požadovali vyhlášení humanitární bezletové zóny nad Ukrajinou. Demonstraci pořádala platforma Stojíme za Ukrajinou.
Protestovali a bezletovou zónu nad Ukrajinou požadovali také Němci.
Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že za incident v Záporožské jaderné elektrárně nesou odpovědnost ukrajinští radikálové, píše Reuters.
Putin dnes hovořil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Macron se Putina zeptal na okolnosti požáru v areálu jaderné elektrárny. „Vladimir Putin informoval o provokaci ukrajinských radikálů v oblasti Záporožské jaderné elektrárny,“ uvedl Kreml a doplnil, že „úroveň radiace je normální“.
Policie po celém Rusku při protestech proti invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra.
Ukrajinský prezident Zelenskyj uvedl, že na letiště ve Vinnycji dopadlo osm ruských raket a zcela ho zničilo. Podle ukrajinských úřadů záchranáři z trosek vyprostili čtyři lidi, z nichž jeden zemřel.
Zelenskyj obvinil ruskou armádu, že pokračuje v ničení ukrajinské infrastruktury, kterou „jsme budovali my, naši rodiče, naši prarodiče“. Opět vyzval k vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou.
Ministerstvo obrany ČR eviduje 284 žádostí o zapojení se do ukrajinských ozbrojených sil, uvedla dnes na dotaz ČTK vedoucí tiskového oddělení Jana Zechmeisterová. Počet českých obyvatel, kteří chtějí pomoci ukrajinské armádě v boji s ruskou invazí, tak v porovnání se středečními údaji ministerstva vzrostl zhruba na trojnásobek. Zároveň ale odpovídá počtu zájemců, kteří se s žádostí o prezidentskou výjimku pro zapojení do cizí armády obrátili do středy na Pražský hrad.
Ruské jednotky bojující na Ukrajině zničily vojenskou leteckou základnu ve Starokosťantynivu, uvedlo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. Později ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval, že ruský útok zcela zničil civilní letiště ve městě Vinnycja. Obě města se nacházejí na jihozápadě Ukrajiny.
„Ruské ozbrojené síly ráno 6. března provedly útok vysoce přesnými zbraněmi s dlouhým doletem. Zneškodněna byla základna ukrajinského letectva nedaleko Starokosťantyniva,“ řekl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.
Na Ukrajině od počátku ruské invaze zahynulo 364 civilistů, oznámilo OSN. Podle ukrajinské ombudsmanky si boje vyžádaly životy 38 dětí.
Podle údajů ukrajinského ministra zahraničních věcí Dmytra Kuleby se již 20 000 dobrovolníků vydalo bojovat na straně Ukrajiny. Informoval o tom na sociálních sítích deník The Kyiv Independent. Dobrovolníci se přihlásili z 52 různých zemí.
Liberecká nemocnice zřídila v krajském centru pomoci pro Ukrajince, které je v sousedství krajského úřadu v Liberci, detašované pracoviště pohotovosti. Lékaři a sestry tam budou pracovat ve 12hodinových směnách. Nemocnice o tom dnes informovala na twitteru.
„Cílem pohotovosti je pomoci všem, kteří mají nějaké zdravotní potíže a nemají ještě dokončený proces udělení víza, tedy nemají pojištění. Také pomáháme těhotným ženám s registrací k porodu a ke gynekologické péči a v neposlední řadě se tímto krokem snažíme eliminovat případná zdravotní rizika,“ uvedla nemocnice.
Kvůli pokračujícímu ruskému ostřelování selhal i druhý pokus evakuovat civilisty z obléhaného ukrajinského města Mariupol, uvedl dnes poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko. O přerušení evakuace informoval i Červený kříž. Právě ten měl pomoci s evakuací a vést konvoj autobusů i aut s civilisty po předem dohodnuté trase do Záporoží. První pokus o evakuaci civilistů z Mariupolu selhal již v sobotu.
Ve hře je další zpřísnění sankcí vůči Rusku, včetně vyloučení zbylých ruských bank z platebního systému SWIFT. V diskusní relaci slovenské televize Markíza to dnes uvedla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Vyslovila se rovněž pro snížení závislosti na dodávkách energií z Ruska.
„Úvahy jsou, že by koordinace jednotlivých států mohla postupovat dále. Je prostor k posunu dále. Hovoří se například i o dalších osobních sankcích vůči rodinným příslušníkům politického vedení (Ruska), hovoří se zrušení SWIFTu pro zbylé banky Ruska. Velkým tématem je odstřižení se v energetickém sektoru,“ uvedla Čaputová.
Tataři a Ukrajinci na Krymu protestují proti ruské okupaci v oblasti Chersonu. Záběry na twitteru sdílel obyvatel Krymu.
Rusko svrhlo osm raket na ukrajinské město Vinnycja. Záběr na jednu z nich zveřejnil na twitteru ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba. „Putin pokračuje ve svých zbabělých a barbarských raketových útocích a bombardování civilistů,“ napsal.
Proruští separatisté a Ukrajinská národní garda se navzájem obviňují z porušování příměří u města Mariupol. Klid zbraní měl umožnit z města evakuovat část ze 400 000 civilních obyvatel. Evakuace se ale příliš nedaří, napsala agentura Reuters. Jde již o druhý pokus o vytvoření humanitárního koridoru, ten první v sobotu selhal.
Dnes v 15:00 se uskuteční tisková konference k aktuální situaci a informacím k provozu metropolitního asistenčního centra hl. m. Prahy a Středočeského kraje v Kongresovém centru Praha. Zúčastní se primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) a hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN).
Humanitární vlaky ČR dočasně nebudou jezdit pro běžence až na Ukrajinu. Uprchlíci ale mohou jet zdarma běžnými spoji z Košic, jež mohou dráhy posílit.
Spojené státy uvažují o dohodě s Polskem, na základě které by Varšava poskytla ukrajinské armádě svá starší bojová letadla sovětské konstrukce MiG-29 a výměnou dostala stíhačky F-16 od Washingtonu. Na návštěvě Moldavska to dnes oznámil šéf americké diplomacie Antony Blinken. Dohodu by musel kromě Bílého domu schválit Kongres, ve kterém se o ní předběžně diskutovalo při sobotním videohovoru zákonodárců s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, napsal list The Wall Street Journal. Polská vláda dnes nicméně podobný záměr odmítla.
„Polsko nevyšle svoje stíhačky na Ukrajinu a ani jí nedovolí využívat jeho letiště. Významně pomáháme v mnoha dalších oblastech,“ napsala na twitteru kancelář polského premiéra.
Rusko zastaví svá vojska na Ukrajině jen v případě, že Ukrajinci přestanou bojovat a splní požadavky Moskvy, řekl Putin podle Kremlu prezidentu Turecka Erdoganovi.
Pracovníci ruských generálních konzulátů v Brně a Karlových Varech musejí podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) opustit Českou republiku do 12. března, jinak ztratí postavení diplomatů. Lipavský to dnes oznámil v televizním pořadu Otázky Václava Moravce.
Vláda se rozhodla odvolat souhlas s provozem obou ruských konzulátů v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině. Své rozhodnutí oznámila minulý týden ve čtvrtek. Rozhodnutí bylo odesláno tento pátek, uvedl Lipavský.
Z Ukrajiny by podle odhadů Evropské komise mohlo do dalších evropských zemí zamířit až osm milionů uprchlíků. EU cílovým zemím finančně pomůže.
Papež František dnes odmítl ruské tvrzení, že na Ukrajině provádí „speciální vojenskou operaci“. Konflikt nazval válkou a Ukrajinu označil za „zemi mučedníků“, ve které „tečou potoky slz a krve“. Informovala o tom agentura Reuters.
„Na Ukrajině tečou potoky krve a slz. Není to vojenská operace, ale válka, která vede ke smrti, zkáze a utrpení,“ uvedl papež při svém pravidelném týdenním požehnání poutníkům na Svatopetrském náměstí. „Počet obětí neustále narůstá, na útěku jsou zejména matky s dětmi. Potřeba humanitární pomoci pro tuto zemi mučedníků každou hodinou narůstá,“ dodal František.
Asistenční centrum pro válečné ukrajinské uprchlíky na letišti u Českých Budějovic zatím ponechá provoz pro registraci od 7:00 do 19:00. Ale v případě potřeby vykonává nutné administrativní úkony i mimo oficiální dobu. ČTK to řekla Marta Spálenková z jihočeského krajského úřadu. Centrum, které vzniklo na letišti v Plané u Českých Budějovicích, je otevřené nepřetržitě a uprchlíci z Ukrajiny si tam po příjezdu mohou několik hodin odpočinout a dostanou občerstvení.
„Oficiálně skutečně máme dobu pro vyřízení administrativních úkonů od 7:00 do 19:00. Ale dokážeme uprchlíky registrovat i mimo tyto hodiny, pokud na to naléhají a mají zajištěné ubytování,“ řekla Spálenková. Dodala, že denně asistenční centrum odbaví až pět stovek lidí prchajících z Ukrajiny.
Ombudsman Stanislav Křeček si vysloužil kritiku některých politiků i své zástupkyně Moniky Šimůnkové za reakci na projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Zelenskyj řekl, že Ukrajinci budou umírat kvůli slabosti NATO, které odmítá jeho žádosti o vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou. Křeček na facebooku uvedl, že Česko pomáhá Ukrajině na úkor vlastních občanů a „ještě se máme nechat urážet“, což se mu „přestává líbit“.
Šimůnková se od jeho slov distancovala. Ministr práce a sociálních věcí, vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) označil dnes v televizi Prima ombudsmanův výrok za slova, která jsou trochu mimo realitu. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) by měl Křeček přestat vykopávat umělé příkopy.
Na výstavišti Černá louka v Ostravě dnes začíná budování nového krajského asistenčního centra pro uprchlíky z Ukrajiny. Současné centrum, které funguje v Ostravě v ulici Červeného kříže 4, svou kapacitou nestačí. Centrum na Černé louce se má běžencům otevřít v úterý. ČTK to dnes řekl mluvčí moravskoslezských hasičů Jakub Kozák.
Nové centrum pro uprchlíky vzniká na místě, kde ještě v pátek bylo očkovací centrum proti covidu, největší v kraji. „Probíhalo bourání očkovacího centra, teď zrovna jsme tam byli ujasnit si se všemi složkami definitivní rozdělení dispozic, jak to tam bude vypadat. Největší mraveniště začne v pondělí ráno, kdy začne samotná výstavba. Dneska se tam bude natahovat internet, kabely, dělat věci technického rázu,“ řekl Kozák.
Cílem ruského prezidenta Vladimira Putina je podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové začlenit Ukrajinu pod Rusko. Bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel řekl, že by Rusko kvůli odporu ukrajinského obyvatelstva muselo Ukrajinu masivně okupovat, aby si Putin udržel alespoň částečnou kontrolu nad touto zemí. Uvedli to dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce
„Putin si plní dlouhodobý cíl Ukrajinu obsadit a naplnit si sen, že Ukrajina patří pod Rusko a že ukrajinský národ nemá nárok na samostatnou existenci,“ uvedla Jourová. Šance na diplomatické řešení není příliš velká, ale Evropská komise se podle eurokomisařky poohlíží po neutrálním vyjednavači, který by do toho mohl vstoupit. Připustila, že Čína by mohla být jedním ze zprostředkovatelů jednání.
Západ by se podle generála Pavla měl přestat Ruska bát a poskytnout Ukrajině výcvikovou, logistickou pomoc přímo na jejím území a pokusit se vybudovat koridory pro dodávky zbraní a humanitární pomoc. Vyhlásit bezletovou zónu nad Ukrajinou nemá smysl, pokud její dodržování nelze vynutit, míní Pavel.
V Plzni se za posledních 24 hodin registrovalo kolem 600 uprchlíků z Ukrajiny. Lidé čekají ve frontách. Kapacity odbavovacích stanovišť se rozšíří.
Izrael se bude podle premiéra Naftaliho Bennetta i nadále snažit pomoci při řešení rusko-ukrajinské krize. Šance na úspěch ale podle něj nejsou velké, uvedla agentura Reuters. Bennett v uplynulých hodinách jednal jak s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, tak s jeho ukrajinským protějškem. S Volodymyrem Zelenským hovořil Bennett po telefonu dnes již potřetí za dva dny, informoval mluvčí izraelského premiéra. Žádné další podrobnosti o telefonátu ale nezveřejnil.
Bennett se dosud nepřipojil k mezinárodnímu odsouzení ruské invaze na Ukrajinu. Premiér zdůrazňuje silné vazby, jaké spojují Izrael s Moskvou i Kyjevem. Kvůli této blízkosti k oběma válčícím stranám se Izrael nabídl jako prostředník, což podpořili ukrajinští představitelé, připomněla AFP.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí.
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruskému invazi na Ukrajinu zadržela nejméně 559 lidí, uvádí projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy. Protesty se konaly ve 21 městech v různých částech Ruska, například ve Vladivostoku, Irkutsku nebo Jekatěrinburgu. Agentura Reuters uvádí, že údaje OVD-Info nelze ověřit.
Ruské jednotky podle ukrajinských úřadů ve městě Buča ležícím na severozápad od Kyjeva ostřelují sídliště a blokují dodávky humanitární pomoci. Informuje o tom agentura Unian. V Irpini, která se nachází v sousedství Buči, podle zpravodaje Rádia Svoboda ruští vojáci stříleli po civilistech utíkajících z města.
Rada města Buči v prohlášení na facebooku uvedla, že ruští vojáci střílí na civilisty, včetně dětí, nebo na automobily. „Dodávky humanitární pomoci nejsou možné: obec je v nepřátelském obležení,“ píše se v prohlášení. Město žádá o pomoc, aby se podařilo zachránit jeho obyvatele. Už několik dnů nefungují dodávky elektřiny a tepla ani internetové připojení. Vedení Buči tvrdí, že ruští vojáci vykrádají sklady.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pořadu Partie dále uvedl, že vláda udělá maximum proto, aby pomohla co nejvíce lidem bude třeba. „Je možné že to bude v řádu stovek tisíc lidí,“ řekl. „Fakt si myslím, že Česká republika dělá v těchto dnech maximum a já jsem na to hrdý.“ Vláda pracuje na tom, aby lidem z Ukrajiny byly umožněny jazykové kurzy a integrace do vzdělávacího systému.
Ekonomické dopady války na Českou republiku a zbytek světa může vést k oslabení solidarity s Ukrajinou. Vláda ve středu projedná opatření proti zdražování energií a surovin. „Budeme se snažit, aby integrace obyvatel Ukrajiny byla opravdu dobrou integrací,“ uvedl v debatě CNN Prima News ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Důležité podle něj je, aby uprchlíci v Česku pracovali a zmírnily se tak dopady na ekonomiku.
Usnadnit orientaci ukrajinských uprchlíkům, kteří do jihomoravské metropole jedou autem, mají nově informační směrovky v ukrajinském jazyce. Celkem jich bylo ve městě osazeno 21. Navádí řidiče k Asistenčnímu centru na brněnském výstavišti, kde probíhá registrace příchozích. Iniciativa vzešla od policie a Brněnských komunikací.
Krajské asistenční centrum pomoci ukrajinským uprchlíkům v Pardubicích od středy do dnešního rána registrovalo 1 359 uprchlíků. Středisku se daří odbavit všechny, kteří ten den přijdou. ČTK to řekla krajská mluvčí hasičů Vendula Horáková.
„Zájem se zvládat daří. Pořadová čísla jsou zavedena. Systém běží bez problému. Jaké jsou čekací doby, přesně nevíme, ale odbavení jednoho člověka trvá v průměru 15 minut. Daří se odbavit všechny, co přijdou,“ uvedla Horáková.
Na Slovensku zůstaly stát dva vlaky, které vezly humanitární pomoc z ČR Ukrajině a měly odvézt Ukrajince do ČR. Důvodem je administrativní chyba.
Za deset dní od vypuknutí bojů na Ukrajině uteklo do sousedních zemí již přes 1,5 milionu lidí. Na twitteru to dnes oznámil vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Jedná se podle něj o nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi v Evropě od konce druhé světové války.
Více než 230 000 lidí už uteklo před válkou na Ukrajině do Moldavska. Zhruba 120 000 z nich v zemi zůstalo, uvedla premiérka při setkání s Blinkenem.
Krajské asistenční centrum pomoci ukrajinským uprchlíkům v Olomouci se večer začne stěhovat, aby zvýšilo svou kapacitu. V úterý zahájilo provoz v budově krajského úřadu u vlakového nádraží, od příštího týdne bude nabízet své služby uprchlíkům v Hanáckých kasárnách, které nabízejí větší prostory. V pondělí odpoledne bude v kasárnách první den materiální sbírky pro lidi z Ukrajiny, uvedl na sociální síti hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN)
„V noci na pondělí přesouváme naše asistenční centrum pro pomoc válkou zasaženým Ukrajincům do Hanáckých kasáren. Zvýšíme tím prostorovou kapacitu centra,“ uvedl hejtman. Poděkoval všem pracovníkům i dobrovolníkům, kteří se na chodu současného a přípravě nového centra podílejí.
V sobotu se cizinecké policii v Česku ohlásilo 3 800 uprchlíků, od začátku krize 42 000. Celkový počet uprchlíků je vyšší, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) už v pátek hovořil o 50 000.
Pardubický kraj v těchto dnech směřuje pomoc Ukrajině na Zakarpatí, kam míří uprchlíci před válkou s Ruskem. Do této oblasti přišlo 20 000 lidí, většina z nich tam chce zůstat, uvedlo hejtmanství v tiskové zprávě. Zástupci Užhorodu tam převzali několik desítek elektrocentrál, čerpadel nebo léky.
„Celá oblast čelí velkému humanitárnímu náporu, protože do regionu míří desítky tisíc vnitřně vysídlených osob ze střední a východní Ukrajiny. Řada z nich bude pokračovat dále na Slovensko či do Čech, ale většina na Zakarpatí zůstává,“ řekl hejtman Martin Netolický (3PK/ČSSD). Tlumočil informace předsedy Zakarpatské oblastní rady Volodymyra Chubirka, s kterým se setkal.
Příliv lidí prchajících do Polska kvůli válce na Ukrajině sílí, za sobotu polští pohraničníci odbavili asi 129 000 osob, uvedla dnes polská hraniční stráž na twitteru. To je druhý den v řadě rekordní počet. Od začátku ruské invaze přišlo do Polska 922 400 lidí z Ukrajiny.
Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) v Liberci za sobotu odbavilo přes 500 ukrajinských uprchlíků, to je nejvíc od jeho otevření. Do Prahy pro další vyjel dnes ráno z Jablonce nad Nisou evakuační autobus hasičů. Na facebooku o tom informoval Liberecký kraj. „Převeze je do libereckého KACPU pro snížení přetlaku v hlavním městě,“ uvedl kraj na sociální síti.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.