Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v neděli ráno, dobrou noc.
Rusko dnes podle kanceláře generální prokuratury zaútočilo na Doněckou oblast, během toho zemřely tři osoby a šest bylo zraněno.
Při rozsáhlém ukrajinském ostřelování ruského města Belgorodu dnes zahynulo 18 lidí a dalších 111 jich utrpělo zranění, uvedlo podle agentury TASS ruské ministerstvo pro mimořádné situace. Předchozí bilance úřadu hovořila o 14 mrtvých včetně dvou dětí a 108 zraněných.
Útok na Charkov by měl mít nyní 16 obětí, uvádí Nexta. Není jasné, kolik je zraněných a zda jsou mezi nimi i nějací mrtví. Předtím agentura informovala o osmi zraněných, ČTK o čtrnácti. Raketa vybouchla poblíž obytné budovy.
Charkovem na východě Ukrajiny dnes večer otřáslo několik výbuchů. Zasažen byl obytný dům v centru města a čtrnáct lidí utrpělo zranění, sdělil na sociální síti Telegram starosta Ihor Terechov. Oznámení o nových ruských útocích na Charkov přišlo nedlouho poté, co Rusko obvinilo ukrajinské síly z ostřelování ruského Belgorodu nedaleko od ukrajinských hranic. Charkov a Belgorod jsou od sebe vzdáleny zhruba 70 kilometrů.
V Charkově se podle Terechova večer ozvalo nejméně pět výbuchů. „Na vědomí obyvatelům Charkova a Charkovské oblasti. Buďte v krytech. Okupanti útočí!“ napsal k tomu na sociální síti Telegram šéf charkovské oblasti správy Oleh Syněhubov. Později uvedl, že ruské útoky zasáhly zejména místa v centru města a civilní infrastrukturu.
Česko se nebude účastnit jednání Rady bezpečnosti OSN, které na dnešní večer svolalo Rusko kvůli ostřelování ruského města Belgorod. Praha nebude sloužit lživé ruské propagandě, sdělil ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Moskva vyzvala, aby se český zástupce při OSN zúčastnil jednání Rady bezpečnosti OSN a vysvětlil české dodávky zbraní na Ukrajinu.
„Odmítáme se nechat Ruskem kamkoli předvolávat. Česko nebude sloužit lží otrávené propagandě agresora. Až bude chtít Rusko na půdě Rady bezpečnosti řešit stažení svých okupačních vojsk, rádi dorazíme,“ uvedl Lipavský.
Rusko podle agentury TASS žádá, aby se dnes český zástupce při OSN zúčastnil zasedání Rady bezpečnosti OSN, které se bude věnovat ostřelování ruského Belgorodu. Česko by na zasedání mělo vysvětlit své dodávky zbraní na Ukrajinu, prohlásil zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij. Zasedání rady Rusko svolalo na dnešních 21:00 SEČ.
Moskva dnes obvinila ukrajinské síly z ostřelování Belgorodu u ukrajinských hranic, které si podle ní vyžádalo nejméně 14 obětí na životě a přes 100 zraněných. Ukrajina podle Moskvy použila k útoku mimo jiné raketomety RM-70 Vampire české výroby.
Polští vojáci dnes pátrali po možné části objektu, který v pátek narušil u hranic s Ukrajinou polský vzdušný prostor. Armáda na sociální síti X uvedla, že nenašli nic, co by mohlo ohrožovat bezpečnost lidí v Lublinském vojvodství. Náčelník polského generálního štábu Wieslaw Kukula v pátek uvedl, že do vzdušného prostoru jeho země zřejmě vletěla ruská raketa a následně ho opět opustila. Ukrajina ten den čelila dosud nejrozsáhlejšímu ruskému vzdušnému úderu.
Ukrajina dnes na Belgorod útočila mimo jiné pomocí raketometů Vampire české výroby nebo kazetovou municí, tvrdí ruské ministerstvo obrany.
Rusko kvůli ostřelování Belogorodu požádalo o zasedání Rady bezpečnosti OSN, uvedla podle TASS mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.
V Moskvě se ani letos nechystá na Nový rok ohňostroj, ale téměř ve všech ostatních ohledech je v metropoli živo, jako obvykle touto dobou bývalo před válkou, kterou loni v únoru Rusko rozpoutalo na Ukrajině. Napsala to dnes agentura Reuters. Loni podle ní snížily chuť Moskvanů bavit se důsledky takzvané speciální vojenské operace, jak Kreml nazývá invazi do sousední země, a mobilizace.
Bilance obětí ukrajinského ostřelování ruského Belgorodu se zvýšila z deseti na 14, uvedly ruské úřady. Zranění podle nich utrpělo 108 lidí.
„Tento zločin nezůstane nepotrestán,“ uvedlo v prohlášení ruské ministerstvo obrany v reakci na útok na Belgorod.
„V Belgorodě kvůli ostřelování ukrajinskými ozbrojenými silami zemřelo devět dospělých a jedno dítě. Zraněno bylo 45 lidí, z toho čtyři děti,“ cituje ruská státní tisková agentura ministerstvo pro mimořádné situace s poznámkou, že informace se upřesňují. Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov o něco dříve informoval o smrti dvou dětí v důsledku ukrajinského ostřelování města.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle ruské agentury oznámil, že na místo zamířil na pokyn prezidenta Vladimira Putina tým ministerstva zdravotnictví v čele se šéfem resortu Michailem Muraškem a posila z resortu pro mimořádné situace, aby poskytli pomoc. Informace nelze nezávisle ověřit.
Deset lidí včetně jednoho dítěte zemřelo při masivním ukrajinském ostřelování ruského města Belgorodu, uvedlo dnes podle agentury TASS ruské ministerstvo pro mimořádné situace. Dalších 45 lidí podle něj utrpělo zranění. Podle ministerstva je mezi mrtvými jedno dítě, gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov o něco dříve informoval o smrti dvou dětí v důsledku ukrajinského ostřelování města.
Hasiči hasí auto poté, co do Belgorodu dopadlo pár ukrajinských střel. Rusko včera podniklo na Ukrajinu největší útok od začátku války.
1. ledna bude Kyjev držet kvůli vysokému počtu mrtvých po včerejším ruském ostřelování den smutku. Ten už dnes drží podle serveru Ukrajinska pravda další zasažená města - Záporoží, Dnipro a Oděsa.
„Zasaženo bylo téměř 120 měst a vesnic - stovky civilních objektů,“ napsal dnes Zelenskyj s poznámkou, že práce na odstranění následků pokračují.
Páteční ruský vzdušný útok na Ukrajinu si vyžádal nejméně 39 lidských životů, uvedl dnes na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Desítky dalších lidí podle něj utrpěly zranění. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko mezitím oznámil, že počet zabitých při tomto útoku v metropoli vzrostl na 16 a město bude držet 1. ledna den smutku. Ten už dnes drží podle serveru Ukrajinska pravda další zasažená města - Záporoží, Dnipro a Oděsa.
Podle britského ministerstva obrany Rusko v roce 2023 zaznamenalo prudký nárůst počtu zabitých a zraněných vojáků. Průměrný počet zabitých a zraněných Rusů za den se oproti roku 2022 zvýšil o téměř 300 čísel.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko uvedl, že z hlediska civilních obětí byl včerejší útok pro Kyjev dosud nejsmrtelnějším. „V tuto chvíli bylo z trosek skladu v Ševčenkovské čtvrti vytaženo 16 těl. Záchranáři pokračují v práci a trosky budou odklízet až do zítřka,“ uvedl.
Snímky z ruského Belgorodu, který byl včera zasažen Ukrajinou. Rusko včera Ukrajinu ostřelovalo nejvíc od začátku války.
Polští vojáci pátrají po možné části objektu, který v pátek narušil u hranic s Ukrajinou polský vzdušný prostor. Informují o tom dnes servery TVN 24 a Onet s odvoláním na armádu. Náčelník polského generálního štábu Wieslaw Kukula v pátek uvedl, že do vzdušného prostoru jeho země zřejmě vletěla ruská raketa a následně ho opět opustila. Ukrajina ten den čelila dosud nejrozsáhlejšímu ruskému vzdušnému úderu.
Dnes kolem osmé hodiny ranní se objevili vojáci v obci Sosnowa-Dembowa v Lublinském vojvodství, píše stanice TVN 24 na svém webu, podle níž v těchto místech pokračuje rozsáhlá pátrací akce už druhým dnem. Vojáci se pohybují v rojnici, popsal reportér televize. Armáda podle něj ujišťuje, že chce mít jistotu, že obyvatelům nehrozí nebezpečí a nikdo nenajde případnou část ruské rakety.
Americký Institut pro studium války se domnívá, že Ukrajina nemá dostatek systémů protivzdušné obrany, aby rovnoměrně pokryla celé své území, a Rusové se zřejmě pomocí nedávných sérií úderů - byť měly menší intenzitu - snažili donutit Ukrajince, aby protivzdušnou obranu soustředili na ochranu hustě obydlených míst, namísto poskytování krytí svým vojenským operacím.
Současné zásoby ruských střel, dronů a výrobní rychlost pravděpodobně neumožní ruským invazním silám provádět pravidelné rozsáhlé vzdušné útoky na Ukrajinu, Rusové nicméně zřejmě jsou schopni konzistentnějších útoků pomocí bezpilotních letounů. Píše to americký Institut pro studium války (ISW) ve své poslední analýze vývoje bojů, kde rozebírá páteční sérii ruských vzdušných úderů na Ukrajinu, která byla dosud nejrozsáhlejší od začátku ruské invaze loni v únoru.
Noční sestřelení nepřátelských bezpilotních letounů hlásí také ukrajinský generální štáb. „Ruští okupanti poslední noc podnikli další útok na Ukrajinu, použili deset dronů Šáhed. Ukrajinská obrana zničila pět z nich,“ uvedl v ranní operační svodce ukrajinský generální štáb. Ten následně dodává, že ruské vzdušné údery zasáhly 14 obcí v Charkovské, Luhanské, Doněcké a Záporožské oblasti, byť ze zprávy není zcela zřejmé, jakými zbraněmi tato místa Rusové zasáhli. Dalších 110 obcí v osmi oblastech se podle štábu dostalo pod ruskou dělostřeleckou palbu.
Ruská protivzdušná obrana zlikvidovala v noci na dnešek 32 ukrajinských bezpilotních letounů nad čtyřmi oblastmi, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle serveru Meduza.
Podle ruského resortu obrany jeho protivzdušná obrana zachytila bezpilotní letouny v Brjanské, Orelské, Kurské a Moskevské oblasti. Žádné další podrobnosti ministerstvo neuvedlo a není ani jasné, zda si útok vyžádal nějaké oběti, píše Meduza.
Kvůli novým ruským úderům se včera večer mimořádně na žádost Ukrajiny a jejích spojenců sešla Rada bezpečnosti OSN, informovala agentura Reuters. Západní spojenci - včetně USA, Británie a Francie - v ní Rusko tvrdě kritizovali. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja tvrdil, že jeho země cílila jen na vojenské cíle. Za oběti podle něj může ukrajinská protivzdušná obrana.
Útoky ruských vojsk, které si včera na Ukrajině vyžádaly tři desítky mrtvých a více než 100 zraněných, jsou ukázkou strašlivé reality, které tato země čelí. Uvedla to koordinátorka OSN pro humanitární pomoc Ukrajině Denise Brownová. Na masivní bombardování reagovali také americký prezident Joe Biden nebo britský premiér Rishi Sunak, podle nichž je útok důkazem, že ruský prezident Vladimir Putin trvá na zničení nezávislé Ukrajiny.
„Pro ukrajinský lid je to další nepřijatelný příklad strašlivé reality, které čelí,“ uvedla na sociální síti X Brownová. Důrazně přitom odsoudila „vlnu nenávistných útoků na obydlené oblasti Ukrajiny“.
Kvůli novým ruským úderům se večer mimořádně na žádost Ukrajiny a jejích spojenců sešla Rada bezpečnosti OSN, informovala agentura Reuters. Vystupňování vzdušných útoků předtím odsoudil i generální tajemník OSN António Guterres, uvedl jeho mluvčí Stéphane Dujarric.
Ruská protivzdušná obrana sestřelila několik vzdušných cílů přilétajících k Belgorodu, který leží asi 30 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Při náletu zahynul jeden člověk, další byl zraněn, uvedl podle ruských médií gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov.
„Nad Belgorodem a Belgorodským okresem zasáhl náš systém protivzdušné obrany - sestřelil několik vzdušných cílů přilétajících ke městu. Podle předběžných údajů je jeden zabitý a jeden zraněný,“ napsal Gladkov na sociální síti.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.