Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pondělního rána.
Ukrajina by měla na nadcházejícím summitu Severoatlantické aliance dostat „jasné bezpečnostní záruky“. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který dnes zveřejnila americká stanice ABC. Členské země NATO by podle něj měly ukázat, že se Ruska nebojí. Dvoudenní alianční summit ve Vilniusu začíná v úterý.
„Ukrajina by měla dostat jasné bezpečnostní záruky, dokud není v NATO,“ vyzval Zelenskyj v rozhovoru s moderátorkou pořadu This Week Marthou Raddatzovou.
Ukrajina teď není připravena na vstup do Severoatlantické aliance. V rozhovoru poskytnutém stanici CNN to řekl americký prezident Joe Biden. Problém je válka s Ruskem, zapracovat podle něj musí Ukrajina ale také na demokratizaci. Důležité je nyní podle Bidena připravit „rozumnou cestu“, aby se Ukrajina v budoucnu členem aliance stát mohla. Státy NATO včetně USA budou i nadále poskytovat Kyjevu vojenskou pomoc a zbraně, které Ukrajina potřebuje pro svou obranu, dodal Biden.
„Nemyslím si, že by byla připravena na členství v NATO,“ odpověděl americký prezident na otázku, kterou v rozhovoru položil moderátor Fareed Zakaria. Podle amerického prezidenta ohledně vstupu Ukrajiny nepanuje v NATO jednomyslnost, protože je země nyní ve válce s Ruskem. Vstupem Ukrajiny by se ve válce s Ruskem ocitlo i samotné NATO.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes po telefonu jednal se šéfem turecké diplomacie Hakanem Fidanem o dohodě o přepravě zemědělských komodit přes Černé moře, jejíž platnost vyprší 17. července. Uvedla to agentura Reuters. Telefonát se uskutečnil den po návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Turecku. Lavrov a Fidan podle agentury TASS jednali i o velitelích pluku Azov, kteří se Zelenským Turecko opustili.
Šéf Brjanské oblasti na západě Ruska Alexandr Bogomaz informoval, že protivzdušná obrana sestřelila nad jím spravovaným regionem dvě ukrajinské rakety. Pád jedné rakety podle něj zcela zničil závod na zpracování dřeva.
Rakouská energetická skupina OMV nehodlá přestat nakupovat plyn z Ruska. Deníku Financial Times to řekl její šéf Alfred Stern. Podle něj společnost bude kupovat plyn od ruské firmy Gazprom podle smlouvy, která platí až do roku 2040. Stern však dodal, že se firma snaží své dodavatele plynu diverzifikovat.
Kambodža dnes varovala Ukrajinu před použitím kazetové munice, kterou jí slíbily dodat Spojené státy. Premiér Hun Sen uvedl, že jeho země má s těmito kontroverzními zbraněmi „bolestnou zkušenost“, informovala agentura AFP.
„Představovalo by to pro Ukrajince obrovské nebezpečí na mnoho let, dokonce i na sto let, pokud by se v ukrajinských oblastech okupovaných Rusy použila kazetová munice,“ uvedl kambodžský premiér na twitteru.
Ruští představitelé dnes uvedli, že protivzdušná obrana sestřelila nad ruskou Rostovskou oblastí a nad ukrajinským poloostrovem Krym, který Rusko od roku 2014 okupuje, dvě rakety. Informovala o tom agentura Reuters. Žádné mrtvé ani zraněné si podle úřadů rakety nevyžádaly, hlášeny jsou jen škody na majetku.
Ukrajinský fotbalový klub Dynamo Kyjev v prohlášení zkritizoval Fenerbahce Istanbul za účast na turnaji v Rusku. Turecký celek podle něj nemá svědomí ani čest.
Erdogan chce prodloužit smlouvu o obilí o další 3 měsíce. Iniciativa pro obilí Černého moře, která umožňuje Ukrajině pokračovat ve vývozu obilí uprostřed ruské války v plném rozsahu, byla prodloužena 17. května a její platnost vyprší 18. července.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k 9. červenci, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Provoz na Krymském mostě je dočasně zastaven v obou směrech. Podle ruských účtů na kanálu Telegram je to kvůli pokusu ukrajinských ozbrojených sil zaútočit na jeho část poblíž Kerče.
Po týdnech příprav a vyjednávání zamíří lídři zemí NATO na začátku příštího týdne do Vilniusu, kde chtějí na dvoudenním summitu potvrdit podporu Ukrajině a najít kompromis v otázce jejího přijetí do aliance. Kyjev žádá jasný signál ohledně svého budoucího členství, spojenci ovšem nejsou v této věci jednotní. Dalším ožehavým tématem jsou pokračující tahanice kolem přijetí Švédska, očekávají se také debaty o dalším posilování východního křídla NATO a výdajích členských zemí na obranu.
Podívejte se na nové snímky ukrajinského prezidenta Zelenského s polským prezidentem Dudou.
Ukrajinský prezident Zelenskyj se v Lucku na západě země setkal se svým polským protějškem Dudou, navštívili katedrálu, informuje web Suspilne.
Ruští okupanti zaútočili na město Kramatorsk. Podle policie Doněcké oblasti se tak stalo po půlnoci. Poškozeny byly 3 bytové domy, obchod a auto. Naštěstí nejsou hlášeny žádné oběti.
Německo plánuje odložit vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance během nadcházejícího summitu NATO ve Vilniusu 11. až 12. července z obavy, že ukrajinské členství povede k válce mezi blokem a Ruskem.
Od té doby, co začala válka na Ukrajině, začal Vladimir Putin cestovat častěji svým luxusním obrněným vozidlem, píše deník Daily Mail. Nedá se totiž tak snadno sledovat jako letadlo. Vozidlo je vybaveno relaxační místností, kosmetickým salonem, posilovnou nebo pohotovostí. Putin vlak využívá k přepravě mezi svými paláci.
"Jsem pevně přesvědčen, že armáda je týmová práce. A dnes jsme s vámi, budeme pokračovat v boji. V boji rozhodně ještě řekneme své slovo. Dnes je hlavní to, že ukrajinská armáda převzala strategickou iniciativu na frontové linii. A každý den postupujeme vpřed, ničíme nepřítele, osvobozujeme dočasně okupovaná území," řekl velitel pluku Azov Denys Prokopenko ve Lvově novinářům podle agentury Interfax-Ukrajina. Celý článek čtěte ZDE.
Tady jsou ještě další fotografie ukrajinských hrdinů z Azovstalu s prezidentem Volodymyrem Zelenským ze Lvova.
Záběry z vyprahlé nádrže Kachovka po zničení přehrady.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Propuštění velitelé z Mariupolu Denys Prokopenko, Svjatoslav Palamar, Serhij Volynskyj, Oleh Chomenko a Denys Šleha se poprvé setkali s některými svými příbuznými a vystoupili před novináři.
„Samozřejmě, to je, proč jsme se vrátili na Ukrajinu. To je náš hlavní cíl,“ odpověděl Prokopenko na otázku, zda se chce vrátit na frontu.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.