Hrdinové z Azovstalu jsou zpátky na Ukrajině: Vrátíme se na frontu, slibuje velitel
Velitel ukrajinského pluku Azov, který se v sobotu vrátil do vlasti z Turecka spolu se čtyřmi spolubojovníky a prezidentem Volodymyrem Zelenským, chce zpátky na frontu. "Samozřejmě. Kvůli tomu jsme se na Ukrajinu vrátili. Je to náš hlavní cíl," řekl Denys Prokopenko ve Lvově novinářům podle agentury Interfax-Ukrajina. Pět velitelů, kteří společně s dalšími vojáky loni bránili do konce bitvy o Mariupol tamní železárny a ocelárny Azovstal, jsou na Ukrajině mnohými oslavováni jako hrdinové.
„Jsem pevně přesvědčen, že armáda je týmová práce. A dnes jsme s vámi, budeme pokračovat v boji. V boji rozhodně ještě řekneme své slovo. Dnes je hlavní to, že ukrajinská armáda převzala strategickou iniciativu na frontové linii. A každý den postupujeme vpřed, ničíme nepřítele, osvobozujeme dočasně okupovaná území,“ řekl Prokopenko v sobotu večer po návratu na ukrajinské území.
Pětice velitelů do západoukrajinského města dorazila v 500. den ruské invaze, přijela s prezidentem Zelenským, který je dopravil z Turecka nejprve do Polska, a to českým vládním speciálem. Tím ukrajinská hlava státu v předchozích dnech cestovala nejprve z Bulharska do Česka a poté se vypravila na návštěvu Slovenska a Turecka, kde Zelenskyj jednal se svým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ukrajinští velitelé v této zemi pobývali od svého propuštění z ruského zajetí v září loňského roku.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme v sobotu ráno, dobrou noc.
Rusko tvrdí, že jeho síly dobyly tři ukrajinské vesnice, jednu v Sumské oblasti, kde nedávno začalo ofenzivu, a dvě na východě v Doněcké oblasti. S odvoláním na každodenní hlášení ruského ministerstva obrany o tom dnes informovaly zahraniční agentury Reuters a AFP.
Ministři vnitra pobaltských zemí dnes podepsali memorandum o posílení spolupráce v civilní obraně, které počítá s vypracováním společných plánů hromadné přeshraniční evakuace. Oznámilo to litevské ministerstvo vnitra. Polský server Onet dohodu spojil s obavami, aby podzimní rusko-běloruské vojenské cvičení nepřerostlo v invazi ruských vojsk do Estonska, Litvy a Lotyšska, které se až s pádem komunismu vymanily z nadvlády Moskvy a po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu se cítí ohroženy východním sousedem.
Vojáci Denys Prokopenko, Svjatoslav Palamar, Serhij Volynskyj, Oleh Chomenko a Denys Šleha stáli loni v čele několikatýdenního ukrajinského odporu proti ruským silám z bunkrů a tunelů pod obřími ocelárnami v Mariupolu, strategickém přístavu na jihu Ukrajiny. V květnu se s dalšími spolubojovníky na rozkaz ukrajinské armády vzdali.
V září přišla zpráva o výměně zajatců, při které se Kyjevu podařilo dostat z ruského zajetí 215 lidí včetně zmíněných pěti velitelů, a to výměnou za 55 ruských nebo proruských zajatců a oligarchu Viktora Medvedčuka. Zelenskyj poté prohlásil, že pětice bude do konce války žít v Turecku. Podle agentury Reuters to byla jedna z podmínek výměny, kterou zprostředkovala Ankara.
V sobotu ukrajinský prezident oznámil, že pět velitelů veze do vlasti. Ve Lvově poděkoval Erdoganovi za pomoc při zajištění jejich propuštění a slíbil dostat domů zbývající válečné zajatce. Kreml návrat pětice na Ukrajinu zkritizoval jako porušení dohody. „Nikdo nás o tom neinformoval. Podle dohody měli tito vůdci zůstat na území Turecka až do konce konfliktu,“ řekl agentuře RIA Novosti mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
