Hrdinové z Azovstalu jsou zpátky na Ukrajině: Vrátíme se na frontu, slibuje velitel
Velitel ukrajinského pluku Azov, který se v sobotu vrátil do vlasti z Turecka spolu se čtyřmi spolubojovníky a prezidentem Volodymyrem Zelenským, chce zpátky na frontu. "Samozřejmě. Kvůli tomu jsme se na Ukrajinu vrátili. Je to náš hlavní cíl," řekl Denys Prokopenko ve Lvově novinářům podle agentury Interfax-Ukrajina. Pět velitelů, kteří společně s dalšími vojáky loni bránili do konce bitvy o Mariupol tamní železárny a ocelárny Azovstal, jsou na Ukrajině mnohými oslavováni jako hrdinové.
„Jsem pevně přesvědčen, že armáda je týmová práce. A dnes jsme s vámi, budeme pokračovat v boji. V boji rozhodně ještě řekneme své slovo. Dnes je hlavní to, že ukrajinská armáda převzala strategickou iniciativu na frontové linii. A každý den postupujeme vpřed, ničíme nepřítele, osvobozujeme dočasně okupovaná území,“ řekl Prokopenko v sobotu večer po návratu na ukrajinské území.
Pětice velitelů do západoukrajinského města dorazila v 500. den ruské invaze, přijela s prezidentem Zelenským, který je dopravil z Turecka nejprve do Polska, a to českým vládním speciálem. Tím ukrajinská hlava státu v předchozích dnech cestovala nejprve z Bulharska do Česka a poté se vypravila na návštěvu Slovenska a Turecka, kde Zelenskyj jednal se svým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ukrajinští velitelé v této zemi pobývali od svého propuštění z ruského zajetí v září loňského roku.
Česká muniční iniciativa, která zajišťuje dodávky dělostřelecké munice pro Ukrajinu, si klade za cíl zajistit pro Kyjev munici v hodnotě pěti miliard eur (přes 121 miliard Kč), zatím má ale přísliby pouze na 1,4 miliardy eur. Novinářům v Bruselu to dnes řekl nejmenovaný vysoký vojenský představitel NATO. Připomněl, že česká vláda potvrdila, že bude iniciativu i nadále koordinovat. Vyzval proto spojence, aby do muniční iniciativy i nadále přispívali.
„Mohu potvrdit, že iniciativa stále běží. Česká strana oznámila, že bude iniciativu i nadále řídit a koordinovat,“ uvedl nejmenovaný vojenský představitel NATO. I on vyzdvihl její přínos s tím, že zajišťuje „stabilní a robustní dodávky velkorážní munice pro Ukrajinu“. „Bylo pro mě zajímavé zjistit, že na trhu je k dispozici mnohem více munice, než jsme si vždy mysleli. A česká iniciativa tyto možnosti identifikovala,“ dodal tento zdroj. Teď je podle něj na jednotlivých spojencích, aby i letos poskytli peníze, za které bude možné pořídit odpovídající množství munice, již Kyjev nutně potřebuje.
Nejnovější ruské útoky ukazují, že bezpečnostní otázky jsou nyní klíčovou prioritou, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud bude Rusko nadále zabíjet lidi a ničit infrastrukturu, veřejnost podle něj nebude věřit v diplomacii, jakkoliv bude aktivní.
„Bezpečnostní otázky jsou nyní klíčovou prioritou a vše ostatní musí být řešeno pouze ve spojení se skutečně zaručenou bezpečností,“ napsal Zelenskyj v příspěvku na X, v němž poskytl výčet ruských útoků z poslední doby.
Dokud Rusko pokračuje v zabíjení lidí a ničení naší ukrajinské infrastruktury, nebude existovat dostatečná důvěra veřejnosti ani v aktivní diplomacii, uvedl. „Je důležité, aby to pochopili všichni partneři Ukrajiny - ve Spojených státech i v Evropě,“ dodal s tím, že ukrajinští diplomaté budou tuto pozici sdělovat partnerům a informovat je o skutečné bezpečnostní situaci na Ukrajině.
Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci letos opět přijede i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na síti X to dnes oznámili pořadatelé. Převezme mimo jiné Cenu Ewalda von Kleista, kterou se organizátoři konference letos rozhodli udělit ukrajinskému lidu. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání ruské invazi.
„Je nám ctí potvrdit, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vrátí do Mnichova a povede delegaci,“ uvedli pořadatelé na síti X. Zelenskyj pronese projev a na okraj konference převezme jménem Ukrajinců Cenu Ewalda von Kleista. Pojmenovaná je po zakladateli konference. Loni ji dostala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, v roce 2024 barbadoská premiérka Mia Mottleyová a tehdejší klimatický zmocněnec USA John Kerry a v roce 2023 Finsko se Švédskem za své zlomové rozhodnutí vstoupit do Severoatlantické aliance.
Vojáci Denys Prokopenko, Svjatoslav Palamar, Serhij Volynskyj, Oleh Chomenko a Denys Šleha stáli loni v čele několikatýdenního ukrajinského odporu proti ruským silám z bunkrů a tunelů pod obřími ocelárnami v Mariupolu, strategickém přístavu na jihu Ukrajiny. V květnu se s dalšími spolubojovníky na rozkaz ukrajinské armády vzdali.
V září přišla zpráva o výměně zajatců, při které se Kyjevu podařilo dostat z ruského zajetí 215 lidí včetně zmíněných pěti velitelů, a to výměnou za 55 ruských nebo proruských zajatců a oligarchu Viktora Medvedčuka. Zelenskyj poté prohlásil, že pětice bude do konce války žít v Turecku. Podle agentury Reuters to byla jedna z podmínek výměny, kterou zprostředkovala Ankara.
V sobotu ukrajinský prezident oznámil, že pět velitelů veze do vlasti. Ve Lvově poděkoval Erdoganovi za pomoc při zajištění jejich propuštění a slíbil dostat domů zbývající válečné zajatce. Kreml návrat pětice na Ukrajinu zkritizoval jako porušení dohody. „Nikdo nás o tom neinformoval. Podle dohody měli tito vůdci zůstat na území Turecka až do konce konfliktu,“ řekl agentuře RIA Novosti mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
