Erdogan si volal s Putinem i Zelenským: Kvůli Kachovce navrhuje vytvořit vyšetřovací komisi
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan navrhl vytvořit mezinárodní komisi, která by podrobně vyšetřila okolnosti zničení Kachovské přehrady na jihu Ukrajiny. Erdogan to dnes zmínil v telefonických rozhovorech se svými protějšky z Ukrajiny a Ruska Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem, oznámily tiskové agentury s odvoláním na jeho kancelář. Ze zničení vodního díla, které způsobilo rozsáhlé záplavy na dolním toku Dněpru, se Moskva a Kyjev obviňují navzájem.
Zničení přehrady v noci na úterý by podle Erdogana měla vyšetřit komise s účastí expertů obou znepřátelených stran, ale také OSN a mezinárodního společenství včetně Turecka. „Turecko je připraveno udělat v této otázce vše, co je v jeho silách,“ ujistil Erdogan a navrhl, že by i v tomto případě měla být využita metoda, která se osvědčila už loni v létě při vyjednání dohod umožňujících vývoz obilí z ukrajinských černomořských přístavů.
Rusko a Ukrajina tehdy spolu nevedly přímá jednání, ale každá strana jednala s OSN a Tureckem coby prostředníky a s nimi pak podepsala příslušný dokument. Loni v červenci se tak podařilo dojednat uvolnění exportu ukrajinských potravin na světový trh, potýkající se s potravinovou krizí.
„Hlas Turecka je důležitý, a to i pokud jde o stažení okupačních jednotek z ukrajinského území a návratu našich nezákonně uvězněných občanů (z Ruska), zejména krymských Tatarů, a dalšího pokračování obilné dohody,“ napsal na sociálních sítích Zelenskyj. S Erdoganem hovořil o „humanitárních a ekologických důsledcích ruského teroristického útoku na Kachovskou přehradu, zejména o rizicích pro Záporožskou jadernou elektrárnu“. Tureckému prezidentovi předal seznam naléhavých potřeb Ukrajiny při pomoci po katastrofách.
Putin v rozhovoru s Erdoganem podle oznámení Kremlu obvinil kyjevský režim, že na příkaz západních kurátorů nadále sází na eskalaci konfliktu, páchá válečné zločiny a využívá teroristické metody. Za názorný příklad Putin označil „barbarské zničení“ Kachovské přehrady, což také podle něj způsobilo rozsáhlou ekologickou a humanitární katastrofu.
Kachovská přehrada je jedním z největších vodních děl v Evropě, zadržovala 25krát více vody než česká Orlická přehrada. Její vodní plocha od sebe momentálně odděluje ukrajinská a ruská vojska. Hráz od loňského zahájení invaze na Ukrajinu okupovali Rusové.
Ze zničení vodního díla se vzájemně obviňují obě strany nejkrvavějšího evropského konfliktu od druhé světové války, který Rusko rozpoutalo vpádem svých vojsk na Ukrajinu loni v únoru.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
Ukrajinská prokuratura dnes oznámila, že začala vyšetřovat zabití dvou civilistů ruskými vojáky u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě země jako válečný zločin. Dříve ruští blogeři tvrdili, že dva seniory zabili za pomoci dronů ukrajinští vojáci, připomněl server BBC News.
„Podle poznatků z vyšetřování ruští vojáci 3. listopadu 2025 u vsi Kruhljakivka u Kupjanska zasáhli FPV drony dva neozbrojené civilisty. Oběti šly po cestě a držely bílou vlajku na znamení, že nebojují. V důsledku úmyslného útoku (civilisté) i jejich pes zahynuli na místě,“ napsala prokuratura na telegramu.
„V okolí se nenacházely žádné vojenské objekty, ani vojenské pozice. Tento cynický zločin je dalším důkazem, že ruští vojáci systematicky ignorují normy mezinárodního humanitárního práva a práva civilistů na život,“ dodala.
Německo příští rok zvýší pomoc určenou Ukrajině o zhruba tři miliardy eur (73 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters uvedlo spolkové ministerstvo financí. Původní návrh rozpočtu počítal se sumou 8,5 miliardy eur (207 miliard Kč), napsal deník Handelsblatt, který o navýšení s odvoláním na své zdroje informoval jako první. Německo patří k největším zbrojním podporovatelům Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi.
„S naší podporou budeme pokračovat tak dlouho, dokud to pro obranu před ruskou agresivní válkou bude nutné,“ citovala agentura Reuters mluvčího ministerstva financí.
