Dronové útoky na Moskvu, nájezdy partyzánu u hranic: To je začátek Putinova konce, říká expert
Když se Rusové na začátku května – třetího – probudili, jen s úžasem zírali na zprávy, které je informovaly o dronovém útoku na Kreml. Další rány přišly v podobě úderu partyzánů – Rusů bojujících na straně Ukrajině – na Belgorod a pak následoval další dronový útok na Moskvu, zasažena byla i luxusní čtvrť, kde má sídlo i prezident Vladimir Putin. Rusové tak pocítili strach plynoucí z války. Ať už za útoky stojí kdokoliv, podle experta jsou právě toto momenty, kdy se začne rozpadat Putinova vláda, jeho pozice, jeho režim. Podle odborníka je to počátek jeho konce.
Luke Coffey z amerického think-tanku Hudson Institute poskytl pro Daily Mail svou analýzu situace v Rusku a postavení Putina. Zmiňoval nejen dronové útoky či tažení partyzánů, ale rovněž vnitřní boje v ruských silách mezi armádou a Putinovými spojenci, jako je šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin nebo vůdce Čečenska Ramzan Kadyrov. Coffey dokonce naznačil, že pokud Putin neuspěje na Ukrajině, nepovede to pouze k jeho politickému pádu, nýbrž i k fragmentaci Ruska.
„3. května jsme viděli dva sebevražedné drony a jejich explozi nad Kremlem, nějakým způsobem se dostaly přes veškerou protileteckou obranu ve městě. Takový útok byl nemyslitelný, když loni v únoru vpadly Putinovy síly na Ukrajinu,“ shrnul Coffey s tím, že tohle je podle něj jen začátek. Jeho domněnka se potvrdila o 3 týdny později, když došlo k úderu na Belgorod a následně při dronovém úderu na Moskvu.
Očekává se, že Ruskem ještě hlouběji otřese ukrajinská protiofenziva, a minulý týden dokonce poprvé od počátku invaze zazněl v televizi požadavek na sesazení a nahrazení Putina. S tak „troufalým“ výrokem přišel opoziční politik Boris Naděždin. Z jeho strany to není poprvé, kdy vystoupil proti tažení na Ukrajině, podle něj má Rusko jen dvě možnosti – spustit všeobecnou mobilizaci a otevřeně vést válku, anebo začít jednat o ukončení konfliktu a mírovém uspořádání, on sám je pro druhou možnost.
Válka jako finální krok k rozpadu Sovětského svazu
„Takže je tohle skutečně začátek konce pro ruského tyrana? Ano,“ věří pevně expert, navíc patří mezi tu skupinu odborníků, kteří zastávají názor, že s koncem Putina přijde i konec Ruska, jak ho známe. „Domnívám se, že tohle jsou první kroky, které povedou k jeho konci. Je to začátek trajektorie, která se zakončí jeho sesazením a pravděpodobně i rozpadem Ruské federace,“ navázal Coffey.
Dotknul se také ruské historie od dob Ivana Hrozného, přes Petra Velikého, revoluci v roce 1917, až po rozpad Sovětského svazu v roce 1991, u sovětské éry se zastavil. „Oficiálně už Sovětský svaz neexistuje, rozpadl se, ale podle mého názoru jeho rozpad není u konce a dál se rozpadá. Až to budou rozebírat historici, bude to podle mě únor 2022, který se zapíše jako moment kolapsu svazu,“ hodnotí Coffey.
Podle něj se v roce 1991 „rozbilo jen ochranné sklo“ Sovětského svazu, nyní se má „roztříštit starý skleněný dům“. „Bude to kolaps, který bude jen velmi náročné opravit,“ nechal se slyšet Coffey. Tento pád podle jeho slov přijde s definitivní porážkou Ruska na Ukrajině. „Tento závěr – porážka – je nevyhnutelná,“ přiznal však, že si sám netroufá říct, kdy finální Putinův neúspěch přijde. Zmínil i to, že mnoho lidí vkládá naději do nové ukrajinské protiofenzivy, vojenští experti a i sami Ukrajinci jsou však střízlivější.
Pro Putina? Exil nebo smrt
„Ať porážka Ruska přijde kdykoliv, zemi a její elity to rozdělí do dvou skupin,“ vysvětlil. „Ta první, to budou ti, kdo zastával názor, že pokud by byli u moci oni, Rusko by zvítězilo. Ta druhá skupinka bude plná oligarchů toužících po konci masakrů a po obnově vztahů se Západem, ale to jen z důvodu, aby si zachovali svou moc a jmění,“ nastínil Coffey. A co se Putina týče? „Mrtvý nebo někdo v exilu,“ prohlásil expert.
„Bez svého svrchovaného vůdce se jako první odštěpí pohraniční regiony, půjdou proti Moskvě a budou se dožadovat nezávislosti,“ domnívá se Coffey. Putin by teoreticky mohl najít podporu v Prigožinovi nebo v Kadyrovovi, nebo v dalších loajalistech. „Dění po pádu Ruska bude nepředvídatelné a pravděpodobně násilné. Uvidíme stoupající nespokojenost a Moskva se bude muset rozhodnout, za co jí stojí bojovat. Budou to náročná rozhodnutí a kdokoliv, kdo stane v čele Ruska, si bude muset hlídat záda,“ poznamenal.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
Coffey rovněž uvedl, že do situace mohou zasáhnout i vlivy z vnějšku, například Čína, která by si mohla nárokovat území, o němž se léta domnívají, že si jej Carské Rusko přivlastnilo neprávem. Dalším takovým hráčem by mohlo být Turecko, které by se mohlo jat „příležitosti“ bránit turkické národy hojně rozšířené na teritoriu Ruska. A stranou rozhodně nezůstane ani Západ, zvláště s ohledem na to, že Rusko má jaderný arzenál o více než 6 tisících jaderných hlavicích, ani nemluvě o chemických a biologických zbraních.
„Aby bylo jasné, já osobně za takový scénář nebrojím, protože jsem si vědom všech problémů, které by případný rozpad Ruska způsobil. Myslím, že ani v zájmu Západu není nic takové,“ Coffey patří mezi menšinu expertů, kteří jsou toho názoru, že rozpad Ruska po válce je možný, podle většiny je to vysoce nepravděpodobné.
Konec Putina: Ano. Rozpad Ruska: Nikoli
James Rogers, zakladatel Rady pro geostrategii, je se svými soudy ohledně rozpadu Ruska mnohem opatrnější. S Coffeyem se shoduje v tom, že útoky na Rusko jsou pro Putina a jeho režim hrozbou, a mohly by potenciálně vést k jeho konci. Dodal však, že nic nezaručuje to, že jeho nástupce by ukončil válku a Ukrajině vrátil zabraná území. „Ano, je možné, že by to udělali, ale také možné, že ne, že by o konec války nestáli. Zvláště jestli by po Putinovi nastoupil někdo jako on,“ Rogers očekává, že počet útoků na Rusko bude stoupat.
