Strach z jaderného útoku: USA staví na Ukrajině síť radiačních senzorů, poznají sílu výbuchu
Spojené státy na Ukrajině budují síť radiačních senzorů, která v případě útoku jadernou zbraní nebo takzvanou špinavou bombou dokáže zjistit, kdo za ním stál. Napsal to list The New York Times (NYT), podle něhož je jedním z hlavních cílů těchto snah, aby v případě, že Rusko odpálí na ukrajinském území radioaktivní zbraň, bylo možné jasně prokázat jeho vinu.
Experti se od začátku ruské invaze z loňského února obávají, jestli ruský prezident Vladimir Putin není připraven použít jaderné zbraně v boji, což by bylo poprvé od roku 1945, kdy je ve válce proti Japonsku nasadily Spojené státy. Nynější přípravy jsou podle deníku zatím nejjasnějším důkazem toho, že Washington podniká konkrétní kroky, aby se připravil i na tento nejhorší možný scénář ruské války proti Ukrajině.
Jedno ze specializovaných oddělení amerického Národního úřadu pro jadernou bezpečnost (NNSA) listu potvrdilo, že „v celém regionu“ buduje síť atomových senzorů, které budou schopné „určit velikost, umístění a účinky jakéhokoli jaderného výbuchu“, čímž Rusku znemožní na Ukrajině použít jaderné zbraně, aniž by se přišlo na to, že za útokem stálo.
Přicházelo by to v úvahu například, pokud by Moskva falešně obvinila Kyjev, že odpálil jadernou zbraň. Obavy z toho, že by Rusko mohlo použít jaderné zbraně opakovaně, vzbudily některé výroky ruského prezidenta a třeba také loňské nepodložené tvrzení Moskvy o tom, že Ukrajina sestavuje špinavou bombu, tedy takovou, která po výbuchu zamoří okolí radioaktivním materiálem pomocí exploze konvenční výbušniny.
NYT také dříve informoval o tom, že loni v říjnu ruští vojenští velitelé probírali možnost použití taktické jaderné zbraně na Ukrajině. Washington před tím opakovaně varoval. Takový krok by podle něj byl „vážnou chybou“ a znamenal by pro Rusko následky.
Nově instalované senzory by posloužily i v případě pohotovosti v některé z jaderných elektráren na území Ukrajiny. Jejich informace by bylo možné využít například k lepší ochraně veřejnosti.
Bezpečnostní architekt společnosti Check Point Jiří Kohout, který dříve několik let pracoval pro bankovní sektor v oblasti bezpečnosti, v této souvislosti uvedl, že válka na Ukrajině nezačala až ruskou invazí v únoru 2022, ale už dlouho předtím sérií cílených kybernetických útoků. „Tyto útoky mířily zejména na komunikační systémy, aby omezily možnost šíření informací o dění v zemi, a zároveň na energetickou infrastrukturu, jejíž ochromení mělo oslabit schopnost Ukrajiny bránit se a fungovat v krizovém režimu,“ sdělil ČTK.
Rusko v noci na dnešek podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, bombardování a výpadky proudu hlásí řada míst. Podle agentury AFP to uvedla ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. S následky útoků se potýkají například Charkovská, Sumská nebo Oděská oblast.
„Nepřítel podnikl další masivní útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Z toho důvodu byly na množství míst nasazeny nouzové energetické zdroje,“ napsala ministryně na facebooku.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, uvedl dnes podle agentury AP premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Podle maďarské agentury MTI se výjimka vztahuje na plynovod TurkStream a ropovod Družba. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.
Zajištění takové výjimky bylo Orbánovou prioritou dnešní schůzky. Maďarský premiér mimo jiné argumentoval tím, že jeho země je vnitrozemský stát bez přístupu k moři, a proto musí odebírat ruský plyn a ropu.
