„Putinova hrozba jaderného útoku je velmi reálná,“ varuje ruský opozičník
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho lidé – ať už političtí spojenci, nebo třeba televizní moderátoři a šiřitelé kremelské propagandy, často sklouzávají k výhrůžkám jaderné války. Krvavá agrese, kterou Putin rozpoutal loni v únoru, ani zdaleka nepřinesla kýžené úspěchy, jež si od vpádu na Ukrajinu sliboval. Západní vojenští experti uklidňují, že co se jaderných pohrůžek týče, jde o planá slova, nicméně člen ruské opoziční strany Jabloko, tvrdí, že hrozba je víc než reálná, uvedl list Daily Mail.
Zakladatel středově-liberální partaje Jabloko Grigorij Javlinskij zdůraznil, že Putinova jaderná hrozba nejsou jen prázdná slova a že rozhodně nejde o „blufování“. Javlinskij je známým kritikem ruského prezidenta. Experti se ale stále nemůžou shodnout na tom, zda by ruský lídr skutečně zašel tak daleko a použil svůj jaderný arzenál. Pokud už si připustí, že by k tomu mohlo dojít, odborníci většinou mluví o „menší taktické jaderné střele“.
„Nejsou to jen planá slova,“ zopakoval několikrát Javlinskij, který sám má ukrajinské kořeny – narodil se ve Lvově, v komentáři pro Newsweek. Varoval, že kremelský režim by se mohl uchýlit k užití jaderné bomby v případě, že by se Ukrajina pokusila dobýt zpátky anektovaný Krym. Javlinskij se Putinovi třikrát postavil u prezidentských voleb, jeho vize Ruska se rozhodně neshoduje s imperialistickými ideami současné hlavy státu.
V 90. letech Javlinskij totiž posvětil plán na přechod umírajícího Sovětského svazu do ekonomiky volného trhu, v roce 1993 pak založil i stranu Jabloko a určitý čas stál v jejím čele. Patří mezi nejhlasitější ruské politiky, kteří se vyslovili proti válce a kteří se dožadují míru. Pravidelně upozorňuje i na reálnou šanci, že Putin skutečně sáhne po atomové zbrani. Reportéři Daily Mailu připomněli, že Rusko má více než 2 tisíce taktických střel s jadernou hlavicí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
Ukrajinská prokuratura dnes oznámila, že začala vyšetřovat zabití dvou civilistů ruskými vojáky u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě země jako válečný zločin. Dříve ruští blogeři tvrdili, že dva seniory zabili za pomoci dronů ukrajinští vojáci, připomněl server BBC News.
„Podle poznatků z vyšetřování ruští vojáci 3. listopadu 2025 u vsi Kruhljakivka u Kupjanska zasáhli FPV drony dva neozbrojené civilisty. Oběti šly po cestě a držely bílou vlajku na znamení, že nebojují. V důsledku úmyslného útoku (civilisté) i jejich pes zahynuli na místě,“ napsala prokuratura na telegramu.
„V okolí se nenacházely žádné vojenské objekty, ani vojenské pozice. Tento cynický zločin je dalším důkazem, že ruští vojáci systematicky ignorují normy mezinárodního humanitárního práva a práva civilistů na život,“ dodala.
Německo příští rok zvýší pomoc určenou Ukrajině o zhruba tři miliardy eur (73 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters uvedlo spolkové ministerstvo financí. Původní návrh rozpočtu počítal se sumou 8,5 miliardy eur (207 miliard Kč), napsal deník Handelsblatt, který o navýšení s odvoláním na své zdroje informoval jako první. Německo patří k největším zbrojním podporovatelům Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi.
„S naší podporou budeme pokračovat tak dlouho, dokud to pro obranu před ruskou agresivní válkou bude nutné,“ citovala agentura Reuters mluvčího ministerstva financí.
