Autoritář s komplexy versus prozápadní modernista: Putin a Zelenskyj jsou naprosté protiklady
Jeden je bývalý příslušník KGB, který se u moci drží už více než 20 let, nenáviděný většinou světa. Druhý býval bavičem, než se z něj stal na Západě obdivovaný vojenský vůdce. Mezi 70letým ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho 45letým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským nejde jen o střet armád, ale i o střet dvou protikladných osobností, píše AFP.
„Očividně se jedná o dva zásadně odlišné typy vůdců. Jeden je moderní, mladý, neformální a orientovaný na rozvoj. Druhý je uzavřený, zastaralý, autoritářský s komplexy a šílenými nápady,“ uvádí ruský politolog Andrej Kolesnikov z moskevského centra Carnegie.
Putin i Zelenskyj se narodili ve stejné zemi - Sovětském svazu. Pětadvacetiletý věkový rozdíl se ale podepsal i na jejich rozdílných přístupech ke světu. Pro Putina je to touha po moci zabarvená nostalgickým revanšismem. Pro Zelenského je to otevřenost Západu a modernita. Od vstupu ruských vojsk na Ukrajinu loni 24. února se tato hodnotová opozice proměnila v opozici na bojišti, která připomíná boj Davida s Goliášem.
Herec Zelenskyj, prezident od roku 2019, neměl žádné politické zkušenosti kromě výstupů na sociálních sítích. Tohoto zvyku se drží i v době války, kdy každý večer zveřejňuje dobře nacvičené videoprojevy, ve kterých Ukrajincům dodává naději a slibuje vítězství. S rysy prohloubenými rokem bojů, s tmavýma očima a téměř vždy v khaki triku si ukrajinský prezident získal domácí i mezinárodní popularitu.
Šéf Kremlu podle ukrajinského politologa Anatolije Oktysjuka svůj protějšek úplně špatně odhadl. „Putin ho bral jako klauna, komika, šaška. Invaze... je důsledkem toho, že Zelenského podcenil, důsledkem jeho arogance a nedostatku respektu,“ uvedl Oktysjuk.
Vladimir Putin, na rozdíl od svého soupeře daleko od místa dění, získal image samotáře, který se zdržuje hlavně v Kremlu, kde se účastní nekonečných videokonferencí s ministry a dalšími vysoce postavenými úředníky a kde obviňuje Ukrajinu z nacismu nebo vyhrožuje Západu.
Ruský prezident se totiž většině veřejných vystoupení vyhýbá. K válečné zóně se nikdy nepřiblížil, což je v rozporu s obrazem tvrdého, houževnatého muže, který si po léta pěstoval předváděním bojových umění či jízdami na koni v tajze s odhalenou hrudí.
„Pro mě je to nikdo,“ řekl na konci ledna o Putinovi Zelenskyj. Na okraj ekonomického fóra v Davosu dokonce nadhodil, že Putin už dávno zemřel, a naznačil, že ho od té doby zastupuje dvojník. Putin zase Zelenského a jeho tým označil za „bandu narkomanů a neonacistů“, kteří stojí za „genocidou“ ruskojazyčného obyvatelstva na Ukrajině.
„Putin Zelenského nepovažuje za ten druh politika, se kterým se dá hovořit nebo vyjednávat. Zelenskyj je pro něj vetřelec, jsou neslučitelní,“ domnívá se Kolesnikov.
Rusko vrátilo na Ukrajinu tisíc těl, která podle ruského tvrzení mohou patřit zabitým ukrajinským vojákům. Oznámil to dnes ukrajinský koordinační štáb, který má na starosti výměny válečných zajatců a repatriaci těl zabitých vojáků. Štáb přislíbil, že těla budou o nejdříve identifikována, a poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže za pomoc při jejich repatriaci.
Polsko v noci na dnešek zaznamenalo zvýšenou aktivitu běloruských a ruských dronů, které se snažily dostat do jeho vzdušného prostoru. Dnes to podle polských médií na tiskové konferenci se svým českým protějškem Vítem Rakušanem řekl polský ministr vnitra Marcin Kierwiński. Rakušanovi poděkoval za podporu, kterou Česko vyjádřilo Polsku po incidentu z minulého týdne, kdy poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu polský vzdušný prostor narušily bezpilotní letouny, které podle Varšavy byly ruské.
„Lidskost, spolupráce a české vrtulníky pomáhající na polské východní hranici,“ napsal vicepremiér Rakušan na sociální síti X u fotografie s Kierwińským. V příspěvku také lidem v Polsku vzkázal, že „jsme s vámi“. Tento týden tři vrtulníky Mi-171Š české armády přistály na východní hranici Polska. Po několik měsíců mise bude jejich hlavním úkolem posilovat polské ozbrojené síly při ochraně vzdušného prostoru.
Nejméně pět lidí zabila ruská bomba svržená na město Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Oznámila to dnes ukrajinská policie a prokuratura, která smrt civilistů vyšetřuje jako válečný zločin.
Rusové zabili dvě ženy ve věku 62 a 65 let a tři muže ve věku 65, 67 a 74 let, uvedla policie. Podle prokuratury byla bomba o váze 250 kilogramů vybavena modulem, který z konvenční udělal řízenou klouzavou bombu. Ta zasáhla obytnou čtvrť města. V okamžiku exploze se tři muži a dvě ženy nacházeli na ulici.
