Navalného a další vězněné Rusy podpořili europoslanci. Češka sepsula paranoidního Putina
Evropský parlament dnes vyjádřil podporu ruskému opozičnímu politikovi Alexeji Navalnému, jenž je podle přijaté rezoluce vězněn ve vlasti v nelidských podmínkách. Rusko musí propustit všechny politické vězně, bojující za demokracii ve své zemi, apeluje dokument, přijatý v poměru 497 ku 17 hlasům, 33 europoslanců se zdrželo.
Navalného, který je v současném Rusku patrně nejvýraznějším kritikem režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, vyznamenal EP před dvěma lety Sacharovovou cenou za svobodu myšlení.
V současnosti mu hrozí, že stráví až čtvrt století za mřížemi. Špatné zacházení s Navalným ve věznici přirovnal EP k mučení. V současnosti Navalnyj potřebuje zejména přístup k lékařům podle vlastního výběru, ke svým právníkům a ke komunikaci s rodinou.
EU a demokratické společenství potřebují jasnou strategii, a to jak na podporu vítězství Ukrajiny v nynější válce rozpoutané Putinem, tak pro vítězství demokracie v Rusku, uvedli členové EP.
Putin musí být postaven před soud i za zločiny proti vlastním obyvatelům, dodali. Vybídli také k uvalení sankcí proti osobám zodpovědným za pronásledování a mučení Rusů, kteří se odvážili demonstrovat proti válce.
„Navalnyj a všichni političtí vězni jsou výraznými symboly pro miliony Rusů, kteří touží po lepší budoucnosti. Sílí každým dnem, zatímco jeden paranoidní člověk se snaží vytrhnout Rusko z Evropy a přiblížit ho nejhorším východním diktaturám,“ uvedla v rozpravě Markéta Gregorová (Piráti).
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
