Putin se čílí kvůli Leopardům pro Ukrajince: „Znovu nás ohrožují německé tanky s kříži na palubě“
Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že jeho zemi "opět" ohrožují německé tanky. Podle tiskových agentur to pronesl během proslovu ve Volgogradu u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu v bitvě u Stalingradu nad armádou nacistického Německa. Putin tak reagoval na nedávné rozhodnutí Berlína poskytnout tanky Leopard 2 německé výroby Ukrajině, aby se mohla bránit současné ruské vojenské agresi. Rusko téměř před rokem zaútočilo na sousední zemi a rozpoutalo tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.
Putin dnes ve Volgogradu, který se v dobách SSSR několik desetiletí jmenoval Stalingrad, podle agentury Reuters srovnával boj Ruska proti Ukrajině, kterou v její současné obraně proti ruské agresi podporují mimo jiné dodávkami zbraní západní spojenci, s vítězstvím Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce.
„Znovu nás ohrožují německými tanky - leopard - s kříži na palubě, a znovu se chystají bojovat s Ruskem na ukrajinské zemi,“ prohlásil dnes Putin podle ruské státní agentury TASS, přičemž vyjádřil přesvědčení, že Rusko opět zvítězí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes hovořil po telefonu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o vzájemné vojenské spolupráci a o sankcích proti Rusku. „Dnes jsme ladili naše postoje - Ukrajina a Spojené státy. Vyměnili jsme si hodnocení současné situace - Rusové zvýšili brutalitu svých útoků. Prezident Trump dostal všechny informace o ruských úderech na Kyjev a další města a vesnice,“ tweetuje Zelenskyj.
Hovořili také o ruské ekonomice, která stále stagnuje, a proto by americké sankce mohly přimět prezidenta Vladimira Putina, aby se s Kyjevem dohodl na klidu zbraní. Trump může v tomto procesu podle Zelenského sehrát zásadní roli.
„V ruských útočných bezpilotních letounech bohužel najdeme indické komponenty,“ napsal dnes s odkazem na zjištění deníku Hindustan Times šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Je třeba zbavit Rusy možnosti získávat součástky z jiných zemí a zastavit zabíjení Ukrajinců. Také nákup ruských energetických zdrojů je financováním války, což nepřispívá k míru,“ dodal.
Ukrajinská strana zaslala svou stížnost, respektive zjištění ohledně součástek vyráběných indickými společnostmi Vishay Intertechnology a Aura Semiconductor oficiální cestou přes ministerstvo zahraničí, vyplývá z dokumentů, které má indický deník k dispozici. Téma otevřela ukrajinská diplomacie také při jednání se zvláštním zmocněncem EU pro sankce Davidem O’Sullivanem, který v polovině července navštívil Dillí, aby informoval indické představitele o nejnovějším unijním sankčním balíčku.
„Pokud cena energií dostatečně poklesne, Putin přestane zabíjet lidi,“ řekl Donald Trump v rozhovoru s CNBC. „Pokud cena energie poklesne o dalších deset dolarů za barel, nebude mít na výběr, protože jeho ekonomika je v troskách.“
„Ideologie nacismu ve své moderní podobě, ve svém moderním projevu, opět vytváří přímé hrozby pro bezpečnost naší země,“ tvrdil dále šéf Kremlu.
Moskva dlouhodobě odůvodňuje svou válku proti sousední zemi potřebou její „denacifikace“ navzdory faktu, že v čele Ukrajiny stojí prezident židovského původu a krajní pravice - soudě podle výsledků posledních voleb - sehrává v ukrajinské politice jen okrajovou roli. Podle Kyjeva Rusko vede genocidní válku a ruští vojáci jsou podezřelí z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Bitva u Stalingradu je považována za jednu z rozhodujících bitev ve druhé světové válce. Boje, které se odehrávaly od srpna 1942 do února 1943, jsou rovněž považovány za nejkrvavější bitvu druhé světové války. Podle agentur boje u Stalingradu připravily o život až dva miliony vojáků a civilistů.
Většina města se před tamní kapitulací nacistických vojsk 2. února 1943 proměněna v trosky. Sovětské vítězství zvrátilo průběh války a bitva zůstává v moderním Rusku předmětem hrdosti, přičemž je vychvalována jako ukázka vojenské síly a morální vážnosti, píše agentura AP.
Rusko si 80. výročí vítězství v bitvě připomíná v době, kdy se Moskva snaží zintenzivnit svou vojenskou agresi na Ukrajině, kde čelí houževnatému odporu tamních obránců.
Od loňského února, kdy Putin vyslal na Ukrajinu desítky tisíc vojáků, se ruští činitelé snaží najít paralely s druhou světovou válkou a bojem proti nacistům, upozornila dnes agentura Reuters. Ukrajina, která tehdy byla součástí Sovětského svazu a zažila kvůli nacistickému vpádu utrpení a devastaci - tyto paralely odmítá a obviňuje Rusko z imperiální dobyvačné války.
