Putin se čílí kvůli Leopardům pro Ukrajince: „Znovu nás ohrožují německé tanky s kříži na palubě“
Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že jeho zemi "opět" ohrožují německé tanky. Podle tiskových agentur to pronesl během proslovu ve Volgogradu u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu v bitvě u Stalingradu nad armádou nacistického Německa. Putin tak reagoval na nedávné rozhodnutí Berlína poskytnout tanky Leopard 2 německé výroby Ukrajině, aby se mohla bránit současné ruské vojenské agresi. Rusko téměř před rokem zaútočilo na sousední zemi a rozpoutalo tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.
Putin dnes ve Volgogradu, který se v dobách SSSR několik desetiletí jmenoval Stalingrad, podle agentury Reuters srovnával boj Ruska proti Ukrajině, kterou v její současné obraně proti ruské agresi podporují mimo jiné dodávkami zbraní západní spojenci, s vítězstvím Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce.
„Znovu nás ohrožují německými tanky - leopard - s kříži na palubě, a znovu se chystají bojovat s Ruskem na ukrajinské zemi,“ prohlásil dnes Putin podle ruské státní agentury TASS, přičemž vyjádřil přesvědčení, že Rusko opět zvítězí.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
„Ideologie nacismu ve své moderní podobě, ve svém moderním projevu, opět vytváří přímé hrozby pro bezpečnost naší země,“ tvrdil dále šéf Kremlu.
Moskva dlouhodobě odůvodňuje svou válku proti sousední zemi potřebou její „denacifikace“ navzdory faktu, že v čele Ukrajiny stojí prezident židovského původu a krajní pravice - soudě podle výsledků posledních voleb - sehrává v ukrajinské politice jen okrajovou roli. Podle Kyjeva Rusko vede genocidní válku a ruští vojáci jsou podezřelí z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Bitva u Stalingradu je považována za jednu z rozhodujících bitev ve druhé světové válce. Boje, které se odehrávaly od srpna 1942 do února 1943, jsou rovněž považovány za nejkrvavější bitvu druhé světové války. Podle agentur boje u Stalingradu připravily o život až dva miliony vojáků a civilistů.
Většina města se před tamní kapitulací nacistických vojsk 2. února 1943 proměněna v trosky. Sovětské vítězství zvrátilo průběh války a bitva zůstává v moderním Rusku předmětem hrdosti, přičemž je vychvalována jako ukázka vojenské síly a morální vážnosti, píše agentura AP.
Rusko si 80. výročí vítězství v bitvě připomíná v době, kdy se Moskva snaží zintenzivnit svou vojenskou agresi na Ukrajině, kde čelí houževnatému odporu tamních obránců.
Od loňského února, kdy Putin vyslal na Ukrajinu desítky tisíc vojáků, se ruští činitelé snaží najít paralely s druhou světovou válkou a bojem proti nacistům, upozornila dnes agentura Reuters. Ukrajina, která tehdy byla součástí Sovětského svazu a zažila kvůli nacistickému vpádu utrpení a devastaci - tyto paralely odmítá a obviňuje Rusko z imperiální dobyvačné války.
