Putin se čílí kvůli Leopardům pro Ukrajince: „Znovu nás ohrožují německé tanky s kříži na palubě“
Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že jeho zemi "opět" ohrožují německé tanky. Podle tiskových agentur to pronesl během proslovu ve Volgogradu u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu v bitvě u Stalingradu nad armádou nacistického Německa. Putin tak reagoval na nedávné rozhodnutí Berlína poskytnout tanky Leopard 2 německé výroby Ukrajině, aby se mohla bránit současné ruské vojenské agresi. Rusko téměř před rokem zaútočilo na sousední zemi a rozpoutalo tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.
Putin dnes ve Volgogradu, který se v dobách SSSR několik desetiletí jmenoval Stalingrad, podle agentury Reuters srovnával boj Ruska proti Ukrajině, kterou v její současné obraně proti ruské agresi podporují mimo jiné dodávkami zbraní západní spojenci, s vítězstvím Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce.
„Znovu nás ohrožují německými tanky - leopard - s kříži na palubě, a znovu se chystají bojovat s Ruskem na ukrajinské zemi,“ prohlásil dnes Putin podle ruské státní agentury TASS, přičemž vyjádřil přesvědčení, že Rusko opět zvítězí.
Evropská komise zpřísnila vízová pravidla platná pro ruské občany. Nově nebudou získávat víza pro opakovaný vstup a budou muset žádat o vízum při každém vstupu do Evropské unie. Krok podle EK souvisí se zvýšenými bezpečnostními riziky, která vyplývají z nevyprovokované a neodůvodněné ruské agrese proti Ukrajině, včetně zneužívání migrace jako zbraně.
„Zahájit válku a očekávat volný pohyb v Evropě je těžké ospravedlnit,“ uvedla na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „EU zpřísňuje vízová pravidla pro ruské občany uprostřed pokračujících narušení kvůli dronům a sabotážím na evropské půdě,“ dodala s tím, že „cestování do EU není samozřejmost, je to privilegium“.
Budou nicméně existovat výjimky pro omezené a odůvodněné případy, jako jsou nezávislí novináři a obránci lidských práv.
Nejméně dva zabité civilisty a několik raněných si podle ukrajinských úřadů vyžádaly útoky ruských dronů, bombardování a dělostřelecké ostřelování během noci a dneška. Nálety také způsobily škody na energetické infrastruktuře země, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi.
Při ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny ruským dělostřelectvem přišel o život muž ve věku 52 let, oznámila ukrajinská prokuratura, která zabití civilisty vyšetřuje jako válečný zločin. Při ruském bombardování města Orichiv zahynul šedesátiletý zaměstnanec komunálního podniku a zranění utrpěl manželský pár ve věku 57 a 54 let, napsal na telegramu šéf sousední Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Dříve informoval o zranění dalšího muže (48), na jehož auto ve městě Huljajpole zaútočil dron.
Švýcarská společnost Gunvor stáhla svoji nabídku na koupi zahraničních aktiv ruské ropné firmy Lukoil. Rozhodla se tak poté, co ji americké ministerstvo financí označilo za loutku Ruska a dalo najevo, že Washington je proti dohodě, napsala agentura Reuters. Tento krok zmařil největší akvizici společnosti Gunvor a zdůraznil snahu Washingtonu izolovat Rusko pomocí sankcí a omezit jeho příjmy, které používá k válce na Ukrajině. Kreml v reakci na oznámení uvedl, že zahraniční zájmy Lukoilu by měly být respektovány.
Americké ministerstvo financí v příspěvku na síti X uvedlo, že prezident Donald Trump dal jasně najevo, že válka musí okamžitě skončit. A dokud ruský prezident Vladimir „Putin bude pokračovat v nesmyslném zabíjení, loutka Kremlu, společnost Gunvor, nikdy nezíská licenci k podnikání a vydělávání“.
Ředitel pro korporátní záležitosti Gunvoru Seth Pietras uvedl, že prohlášení ministerstva financí je „zásadně zavádějící a nepravdivé“ a firma by uvítala možnost, aby byla tato zjevná nedorozumění napravena. „Mezitím Gunvor stahuje nabídku na mezinárodní aktiva Lukoilu,“ dodal.
„Ideologie nacismu ve své moderní podobě, ve svém moderním projevu, opět vytváří přímé hrozby pro bezpečnost naší země,“ tvrdil dále šéf Kremlu.
Moskva dlouhodobě odůvodňuje svou válku proti sousední zemi potřebou její „denacifikace“ navzdory faktu, že v čele Ukrajiny stojí prezident židovského původu a krajní pravice - soudě podle výsledků posledních voleb - sehrává v ukrajinské politice jen okrajovou roli. Podle Kyjeva Rusko vede genocidní válku a ruští vojáci jsou podezřelí z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Bitva u Stalingradu je považována za jednu z rozhodujících bitev ve druhé světové válce. Boje, které se odehrávaly od srpna 1942 do února 1943, jsou rovněž považovány za nejkrvavější bitvu druhé světové války. Podle agentur boje u Stalingradu připravily o život až dva miliony vojáků a civilistů.
Většina města se před tamní kapitulací nacistických vojsk 2. února 1943 proměněna v trosky. Sovětské vítězství zvrátilo průběh války a bitva zůstává v moderním Rusku předmětem hrdosti, přičemž je vychvalována jako ukázka vojenské síly a morální vážnosti, píše agentura AP.
Rusko si 80. výročí vítězství v bitvě připomíná v době, kdy se Moskva snaží zintenzivnit svou vojenskou agresi na Ukrajině, kde čelí houževnatému odporu tamních obránců.
Od loňského února, kdy Putin vyslal na Ukrajinu desítky tisíc vojáků, se ruští činitelé snaží najít paralely s druhou světovou válkou a bojem proti nacistům, upozornila dnes agentura Reuters. Ukrajina, která tehdy byla součástí Sovětského svazu a zažila kvůli nacistickému vpádu utrpení a devastaci - tyto paralely odmítá a obviňuje Rusko z imperiální dobyvačné války.
