Ruský opozičník o Putinově propagandě: Svoboda slova v Rusku neexistuje. Západ zasáhl pozdě
Vláda ruského prezidenta Vladimira Putina dokázala v průběhu dvaceti let zcela proměnit tamní zpravodajství. Od jeho nástupu k moci byla zlikvidována téměř veškerá nezávislá média, seriózní investigativní deníky byly staženy z trhu a Putinův kreativní tým nahradil dostupné informace propagandou. Západní svět se ovšem začal otázkou manipulace v Rusku detailněji zabývat až po vpádu okupačních jednotek na území Ukrajiny. Ruský opoziční politik a novinář Vladimir Kara-Murza popsal změny mediálního sektoru za poslední dekády.
Svoboda slova v Ruské federaci neexistuje od momentu, kdy se v květnu roku 2000 stal Putin prezidentem. Všechny vězeňské cely mají zabudovanou televizi, která se nikdy nevypíná a která vysílá jen pořady postavené na nepravdivých nebo alespoň částečně zmanipulovaných výrocích, napsal pro americký deník The Washington Post politik Kara-Murza.
„Sovětský svaz byl noblesním a benevolentním státem, zatímco Ukrajina je loutka Západu vedená neonacisty, skrze které se NATO a Spojené státy snaží zaútočit na Rusko,“ popsal hlavní body propagandy opozičník. „Ruští vojáci v přední linii jsou hrdinové, kteří brání vlast. A tak dále. Každý den, hodiny v kuse. V této zkreslené realitě žijí miliony Rusů již celé roky – a je to hrozivé.“
Západ ignoroval prosby z Ruska
Kara-Murza ve svém komentáři popisoval první dny Putinovy vlády. Vůdce měl tehdy krátce po své inauguraci vyslat ozbrojence do kanceláří největšího ruského mediálního holdingu té doby – společnosti Media Most, která vlastnila jednu z nejvyhlášenějších televizních stanic NTV. Stanice se věnovala seriózním zprávám a investigativnímu vyšetřování, kritizovala válku v Čečensku a odhalovala vládní korupci. Putin NTV zestátnil během jediného roku, upozornil Kara-Murza.
Opozičník v roce 2015 spolu s tehdejším premiérem Michajlem Kasjanovem vyzýval americkou vládu, aby uvalila sankce na nejnotoričtější propagandisty Kremlu. USA ale výzvám nevěnovaly pozornost.
„Až Putinova invaze na Ukrajinu a válka ve středu Evropy dohnala západní vlády k tomu, aby uvalily sankce na kremelský propagandistický stroj a jeho hlavní provozovatele,“ uzavřel Kara-Murza a apeloval, že „západní politici, kteří viní ruskou společnost z tolerování tohoto režimu po takovou dobu, by neměli zapomínat na své vlastní vůdce, kteří dělali přesně to samé“.
Projekt potravinových balíčků, psychosociální podpora lidem zasaženým válkou a Vánoční balíček pro děti ze sociálně slabých rodin zůstávají třemi pilíři pomoci Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Ukrajině. Do projektů je zapojeno v zemi zasažené válkou několik set lidí, jen ve Vánočním balíčku čeští dárci podpořili letos 467 dětí. Sedm stěžejních míst, kde ACHO pomoc nabízí, navštívil v uplynulých dnech olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. Cesta byla utajena kvůli bezpečnosti. „I když jsme hned první noc zažili poplach a létající rakety, překvapovalo mě, že život se tam nezastavil,“ řekl dnes novinářům Nuzík.
Arcibiskup se zástupci ACHO navštívil města jako Lopatyn, Ternopil, Berežany, Bortnyky nebo Kolomyju. „Naším cílem je pokračovat ve třech momentálně našich hlavních projektech. Prvním je letošní projekt Naplň talíř, jehož cílem je podporovat rodiny v nouzi, zapojeno je do něj 17 rodin z Lopatynu, kterým poskytujeme potravinové balíčky. Dalším projektem je Vánoční balíček, který děláme 17 let, vidíme v tom velké propojení českého dárce s ukrajinskými dětmi. Jde o přímou pomoc,“ řekla ČTK koordinátorka projektů ACHO na Ukrajině Khrystyna Novodvorska.
Ruské dronové útoky si dnes na Ukrajině vyžádaly nejméně jednu oběť a několik zraněných, uvedly podle agentury DPA ukrajinské úřady. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ukrajinské jednotky se stáhly z jedné vesnice nedaleko obléhaného města Pokrovsk. Tuto zprávu se ale podle agentury Reuters nepodařilo nezávisle ověřit. Kyjev naopak ohlásil ukrajinský útok na jeden z ruských závodů podílejících se na výrobě dronů.
Sedmačtyřicetiletý muž dnes zemřel po ruském dronovém náletu v okrese Synelnykove v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko na sociální síti facebook. Podle něj ruské útoky poškodily také místní infrastrukturu.
Mezinárodní jezdecká federace (FEI) umožní reprezentantům z Ruska a Běloruska návrat do svých soutěží, v nichž budou moci závodit jako neutrální sportovci. Organizace rovněž oznámila, že povolí pořádat akce FEI v Bělorusku. Obě rozhodnutí vstoupí v platnost od 1. ledna 2026.
Sportovci, koně i funkcionáři z obou zemí byli ze soutěží vyloučeni v roce 2022 po útoku na Ukrajinu. V roce 2023 FEI suspendaci prodloužila, nyní se ale rozhodla podle doporučení Mezinárodního olympijského výboru umožnit jejich návrat pod neutrální vlajkou. „Ověření neutrality provedou národní federace a případná odvolání přezkoumá FEI,“ uvedla federace.
