Putin přišel o trumf: Nebývale teplá zima dala výhodu Evropě, zajistila jí rok navíc, míní expert
Od chvíle, kdy ruský prezident Vladimir Putin nařídil svým vojákům invazi na Ukrajinu, trápí evropské vlády zejména jedna otázka: co by se stalo, kdyby Moskva vypnula plyn? Mnohé evropské země se na dodávky ruského plynu dlouhodobě spoléhají a hrozba jejich přerušení byla trumfem, který mohl Putin použít v případě, že by se válka protáhla, píše v analýze server CNN.
„V Rusku tradičně panuje názor, že jednou z jeho nejlepších zbraní ve válce je zima,“ uvádí bezpečnostní expert Keir Giles z britského institutu Chatham House. „V tomto případě se Rusko snažit využít zimu, aby posílilo další ze svých zbraní: energetiku. Rusko spoléhalo na to, že zimní mrazy přivedou Evropu k rozumu a veřejné mínění napříč kontinentem přesvědčí, že podpora Ukrajiny za prázdné peněženky nestojí,“ dodává Giles.
Na dlouhou zimu se ale stále čeká. Západní a střední Evropa si letos užily nad očekávání mírné zimní počasí, které společně s koordinovanou snahou o snížení spotřeby plynu Putina připravily o jeho největší páku k vyjednávání.
S postupujícím rokem 2023 mají nyní evropské vlády až do následující zimy možnost a čas snížit závislost na ruském plynu. To by mohlo hrát klíčovou roli při udržování jednotné fronty Západu v době, kdy je konec války v nedohlednu.
Teplé zimní měsíce podle Adama Bella, bývalého energetického činitele britské vlády, „Evropě v podstatě zajistily další rok. Studenější prosinec a leden by spotřebovaly výraznou část evropských zásob plynu,“ uvedl Bell.
Kritici evropské vlády viní, že se příliš soustředí na momentální ceny plynu, než aby investovaly do dlouhodobých řešení, jako jsou obnovitelné zdroje energií. „Je pochopitelné, že instinktem politiků je snížit cenu, protože tím přímo řeší problémy domácností a podniků s náklady. Zlevnění plynu ale vymaže motivaci potřebnou ke snížení celkové spotřeby,“ domnívá se výzkumník Centra pro studium evropských politik (CEPS) Milan Elkerbout.
Otázkou pak zůstává, zda evropské země krátké příležitosti na posílení své energetické bezpečnosti využijí.
„Zranitelnost Evropy, která se tak náhle projevila, existovala kvůli dlouhodobé lhostejnosti západních mocností,“ říká Giles. „Západní Evropa odmítla naslouchat hlasům států v první linii, které před úmysly ruského režimu varovaly a věděly, že dražší energie je cena, kterou má smysl zaplatit výměnou za oslabení ruského tlaku. Tato lhostejnost ponechala Rusku několik snadných cílů v hlavních západoevropských metropolích, zejména v Německu,“ uvádí odborník.
Evropa se v minulosti zdráhala propojit své energetické politiky a trhy. Důvodů je více, od vlastních zájmů (proč by jedna země měla mít výhody z toho, že si jiná utvořila zásoby?) po kontrolu trhu (proč by mělo levnější LNG ze Španělska oslabovat ceny francouzské jaderné energie?). A i kdyby někteří politici projevili zájem energetickou politiku a trh sjednotit, bylo by nesmírně obtížné takový projekt centrálně řídit.
Právě proto je současná příležitost tak důležitá. Aktivní boje, které pokračují na frontě, by měly sloužit jako připomínka, že neschopnost jednat může vést příští zimu ke katastrofě. A energetická krize způsobená Putinem by znamenala, že se mu do rukou vrátí trumf, o který přišel jen díky čisté náhodě a nezvykle teplému počasí, uvádí CNN.
Dobrý den. Ruské síly na Ukrajině postupují na všech frontách. Po návštěvě ruských jednotek na bojišti to prohlásil náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov, uvedla v noci na dnešek agentura Reuters.
„Naše jednotky v zóně speciální vojenské operace postupují prakticky všemi směry,“ řekl Gerasimov. Rusko invazi označuje jako speciální vojenskou operaci.
Nejtěžší boje se podle Gerasimova odehrávají v okolí města Pokrovsk. „Nepřítel se všemi způsoby a bez ohledu na ztráty neúspěšně snaží zastavit náš postup a znovu převzít iniciativu,“ uvedl s tím, že ukrajinská armáda v oblasti nasadila ty nejlepší jednotky, které převelela z jiných regionů. „A to našim vojákům usnadňuje postup v jiných sektorech,“ dodal.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
