Putin bude do října mrtvý, předpovídá opozičník: „Narozenin se nedočká, bude zabit“
Podle ruského politika Ilji Ponomarjova bude ruský prezident Vladimir Putin zabit před svými narozeninami, neboť v jeho úzkém kruhu rostou nepokoje ohledně průběhu neúspěšné invaze na Ukrajinu. Politik také věří tomu, že se Putin bude zodpovídat za své válečné zločiny před tribunálem v Haagu. Mezinárodní trestní tribunál mezitím shromažďuje důkazy o válečných zločinech, které se odehrály na Ukrajině, píše deník Daily Mail.
Vladimir Putin bude do října zabit lidmi zevnitř Kremlu, prohlásil exilový opoziční politik. Ilja Ponomarjov, jediný člen ruského parlamentu, který v roce 2014 hlasoval proti anexi Krymu, věří, že slábnoucí podpora a strach z možného procesu v Haagu by mohly znamenat, že Putin bude letos zavražděn svým nejbližším okolím.
Politik byl členem Státní dumy v letech 2007 až 2016, ale nyní žije na Ukrajině, kde vede nové hnutí, které, jak doufá, promění Rusko v moderní demokracii. Pro Newsweek řekl: „Putinova moc spočívá v jeho postavení alfa samce, jako osoby, která je neporazitelná. Rok 2022 byl rokem, kdy tato pozice začala slábnout. Předvídám, že se svých příštích narozenin nedočká."
„Mým snem je samozřejmě vidět ho v Haagu, ale nemyslím si, že se toho dožije,“ dodal Ponomarjov. „Ti kolem něj mu nedovolí jít do Haagu, protože jeho svědectví by pro ně mohlo být velmi škodlivé. Bude zabit.“
Válečné zločiny
Rusko bylo obviněno ze „systémových“ válečných zločinů na Ukrajině americkou velvyslankyní pro globální trestní spravedlnost Beth Van Schaackovou.
Cílené útoky na civilisty, použití znásilňování jako válečné zbraně, únosy dětí a hromadné popravy, to vše může představovat válečné zločiny. Akce Moskvy by mohly být klasifikovány jako „zločiny proti lidskosti“, které by mohly být souzeny u Mezinárodního trestního soudu v Haagu.
Navzdory výzvám, aby soud jednal, a mnoha důkazům proti Putinovi stále nic nenasvědčuje tomu, že by Mezinárodní trestní tribunál chtěl Vladimira Putina obvinit.
Žalobce Karim Khan byl na Ukrajině a shromáždil dostatek důkazů, které svědčí o spáchání válečných zločinů, uvedl Mezinárodní trestní tribunál.
Sám Ponomarjov se snaží Putina sesadit zřízením Prvního kongresu lidových zástupců Ruska s nadějí na vytvoření ústavy, která zaručí cestu k demokracii.
Chatrné zdraví?
Mnozí se obávají, že jediný důvod, proč by Putin odstoupil, by bylo jeho zdraví, o kterém se již dlouhodobě spekuluje. Znalci tvrdí, že v minulosti trpěl rakovinou, mezitím jeho nedávná veřejná vystoupení, kdy vypadal neklidně a nejistě, často se přidržoval objektů, vyvolala další otázky.
Šéf zpravodajských služeb řekl, že se Putinův vnitřní kruh zužuje a jeho moc oslabuje. To jej podle šéfa zpravodajských služeb činí zranitelnějším a snáze oklamatelným ohledně postupu ruských vojsk. Nedávná zpráva serveru Wall Street Journal také přišla s tvrzením, že Putin se vyhýbá internetu, protože má strach, že ho Západ sleduje. Je tedy plně závislý na zprávách svých poradců, kteří se ale bojí říct mu pravdu.
Některým aktualizacím z bitevního pole může dokonce trvat několik dní, než dorazí na jeho stůl, což znamená, že informace již nejsou relevantní. Jeho ochotní poradci často zdůrazňují úspěchy Moskvy a zlehčují její četné neúspěchy ve válce.
Americké zpravodajské služby tvrdí, že neexistuje ani jeden vysoký představitel Kremlu, který by byl ochoten vstoupit s ruským vůdcem do konfliktu nebo čelit jeho pokřivenému světonázoru.
Prezident dokonce uspořádal setkání s vojenskými experty a výrobci zbraní, kteří byli zmateni jeho pomýleným stavem mysli.
Odkládání cest
Telegramový kanál General SVR, který má údajně zdroje v Kremlu, uvedl, že Putinovi lékaři nedávno zaznamenali „výrazné zhoršení jeho zdravotního stavu“ a doporučili mu, aby se vzdal veřejných vystoupení a místo toho odpočíval. „V prosinci na lékařská doporučení prezident zrušil několik tradičních akcí a několik návštěv,“ uvedl kanál.
Putin se „rychle unaví“, trpí „častými závratěmi a bolestí hlavy“, dodal kanál.
Stres z jeho neúspěšné války na Ukrajině si také vybírá svoji daň, tvrdí se. „Neustálé nervové napětí a ponoření se do problémů na frontě vytvořilo negativní prostředí pro průběh jeho nemocí.“ V prosinci zrušil plánovaná vystoupení na řadě významných akcí.
Mezi ně patří odvolání prezidentské cesty do Pskova na poslední chvíli dne 28. prosince, kdy se oficiálně jako důvod zrušení jeho návštěvy uvedly „nepříznivé podmínky pro let“, přestože předpovědi počasí ukazovaly, že obloha je jasná.
Ruský prezident údajně odložil návštěvu největšího ruského tankového závodu v Nižním Tagilu na Urale a také zrušil své obvyklé vystoupení na konci roku na zasedání ministrů své vlády.
Putin odmítl pokračovat se svou tradiční prosincovou tiskovou konferencí, na níž prezident obvykle mluví až čtyři hodiny a klade otázky novinářům a divákům, a dokonce zrušil svůj milovaný zápas v ledním hokeji na konci roku.
Časté spekulace
Spekulace o Putinově zdraví se šíří od chvíle, kdy 24. února vydal rozkaz překročit ukrajinské hranice. Během veřejných vystoupení se jevil nejistý. Před jedním setkáním s běloruským diktátorem Alexandrem Lukašenkem na začátku války bylo vidět, jak se jeho ruka třese ve zjevném příznaku Parkinsonovy choroby. Jiné fotografie ukázaly, jak pevně svírá okraj stolu, jako by se snažil udržet ruku a zastavit chvění. Jeho chůze také vyvolala podezření kvůli zjevnému kulhání.
Jen před měsícem ruský investigativní web Proekt uvedl, že získal dokumenty, které dokazují, že Putin cestuje s velkým týmem lékařů. Byli mezi nimi specialista na resuscitaci, specialista na léčbu násilných traumat a specialista na rakovinu.
Ruský prezident také často na několik dní mizel z očí veřejnosti bez jakéhokoli vysvětlení. V roce 2015 zmizel na dobu 10 dní, což některé přimělo jít tak daleko, že naznačovali, že zemřel. Putin se pak v roce 2017 ztratil na 8 dní, v roce 2018 ho pak nebylo vidět během prezidentské volební kampaně. Při té příležitosti byl Kreml nucen přiznat, že prezident byl „nachlazený“.
Kreml neustále popírá zprávy o tom, že Putin trpí špatným zdravím, zejména od začátku války na Ukrajině. A nikdy se neobjevil žádný pevný důkaz, který by naznačoval, že je vážně nemocný.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
„Ukrajinská vlajka (...) je dnes prostřílena kulkami, spálena ohněm boje, ale vlaje jako symbol svobody, a proto si zaslouží zvláštní úctu a respekt. Strhnout ukrajinskou vlajku z budovy parlamentu evropské země, jejíž bratrský národ podporuje Ukrajince ve spravedlivém boji, je pochybný čin. I kdybys jen držel žebřík,“ napsal dnes na X předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk. Zároveň poznamenal, že ukrajinskou vlajku jako první vztyčují vojáci na územích osvobozených od ruských okupantů a přikrývá rakve vojáků, kteří padli jako hrdinové v boji „za budoucnost svobodného světa“.
Později Stefančuk na síti X tématu věnoval ještě jeden příspěvek a napsal, že vedle ukrajinské vlajky dnes vlaje v ukrajinském parlamentu také česká vlajka. „Na znamení vděčnosti českému lidu za obrovskou pomoc a podporu Ukrajině, která se stala obětí nepřátelské ruské agrese. Za soucit. Za solidaritu,“ napsal předseda parlamentu mimo jiné i v češtině. „Stejně jako miliony Ukrajinců a Ukrajinek nikdy nezapomenu na pohostinné přijetí, útočiště a ochranu, které našim lidem poskytli Češi,“ dodal. Zmínil mimo jiné českou muniční iniciativu nebo slova prvního prezidenta České republiky Václava Havla: „Rusko samozřejmě dodnes neví, kde jsou jeho hranice.“
Americký prezident Donald Trump řekl v Bílém domě maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že s ním chce jednat o budoucí schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Orbán následně před novináři prohlásil, že Maďarsko a Spojené státy vedou jako jediné promírovou politiku, pokud jde o ukončení války na Ukrajině.
