Putin bude do října mrtvý, předpovídá opozičník: „Narozenin se nedočká, bude zabit“
Podle ruského politika Ilji Ponomarjova bude ruský prezident Vladimir Putin zabit před svými narozeninami, neboť v jeho úzkém kruhu rostou nepokoje ohledně průběhu neúspěšné invaze na Ukrajinu. Politik také věří tomu, že se Putin bude zodpovídat za své válečné zločiny před tribunálem v Haagu. Mezinárodní trestní tribunál mezitím shromažďuje důkazy o válečných zločinech, které se odehrály na Ukrajině, píše deník Daily Mail.
Vladimir Putin bude do října zabit lidmi zevnitř Kremlu, prohlásil exilový opoziční politik. Ilja Ponomarjov, jediný člen ruského parlamentu, který v roce 2014 hlasoval proti anexi Krymu, věří, že slábnoucí podpora a strach z možného procesu v Haagu by mohly znamenat, že Putin bude letos zavražděn svým nejbližším okolím.
Politik byl členem Státní dumy v letech 2007 až 2016, ale nyní žije na Ukrajině, kde vede nové hnutí, které, jak doufá, promění Rusko v moderní demokracii. Pro Newsweek řekl: „Putinova moc spočívá v jeho postavení alfa samce, jako osoby, která je neporazitelná. Rok 2022 byl rokem, kdy tato pozice začala slábnout. Předvídám, že se svých příštích narozenin nedočká."
„Mým snem je samozřejmě vidět ho v Haagu, ale nemyslím si, že se toho dožije,“ dodal Ponomarjov. „Ti kolem něj mu nedovolí jít do Haagu, protože jeho svědectví by pro ně mohlo být velmi škodlivé. Bude zabit.“
Válečné zločiny
Rusko bylo obviněno ze „systémových“ válečných zločinů na Ukrajině americkou velvyslankyní pro globální trestní spravedlnost Beth Van Schaackovou.
Cílené útoky na civilisty, použití znásilňování jako válečné zbraně, únosy dětí a hromadné popravy, to vše může představovat válečné zločiny. Akce Moskvy by mohly být klasifikovány jako „zločiny proti lidskosti“, které by mohly být souzeny u Mezinárodního trestního soudu v Haagu.
Navzdory výzvám, aby soud jednal, a mnoha důkazům proti Putinovi stále nic nenasvědčuje tomu, že by Mezinárodní trestní tribunál chtěl Vladimira Putina obvinit.
Žalobce Karim Khan byl na Ukrajině a shromáždil dostatek důkazů, které svědčí o spáchání válečných zločinů, uvedl Mezinárodní trestní tribunál.
Sám Ponomarjov se snaží Putina sesadit zřízením Prvního kongresu lidových zástupců Ruska s nadějí na vytvoření ústavy, která zaručí cestu k demokracii.
Chatrné zdraví?
Mnozí se obávají, že jediný důvod, proč by Putin odstoupil, by bylo jeho zdraví, o kterém se již dlouhodobě spekuluje. Znalci tvrdí, že v minulosti trpěl rakovinou, mezitím jeho nedávná veřejná vystoupení, kdy vypadal neklidně a nejistě, často se přidržoval objektů, vyvolala další otázky.
Šéf zpravodajských služeb řekl, že se Putinův vnitřní kruh zužuje a jeho moc oslabuje. To jej podle šéfa zpravodajských služeb činí zranitelnějším a snáze oklamatelným ohledně postupu ruských vojsk. Nedávná zpráva serveru Wall Street Journal také přišla s tvrzením, že Putin se vyhýbá internetu, protože má strach, že ho Západ sleduje. Je tedy plně závislý na zprávách svých poradců, kteří se ale bojí říct mu pravdu.
Některým aktualizacím z bitevního pole může dokonce trvat několik dní, než dorazí na jeho stůl, což znamená, že informace již nejsou relevantní. Jeho ochotní poradci často zdůrazňují úspěchy Moskvy a zlehčují její četné neúspěchy ve válce.
Americké zpravodajské služby tvrdí, že neexistuje ani jeden vysoký představitel Kremlu, který by byl ochoten vstoupit s ruským vůdcem do konfliktu nebo čelit jeho pokřivenému světonázoru.
Prezident dokonce uspořádal setkání s vojenskými experty a výrobci zbraní, kteří byli zmateni jeho pomýleným stavem mysli.
Odkládání cest
Telegramový kanál General SVR, který má údajně zdroje v Kremlu, uvedl, že Putinovi lékaři nedávno zaznamenali „výrazné zhoršení jeho zdravotního stavu“ a doporučili mu, aby se vzdal veřejných vystoupení a místo toho odpočíval. „V prosinci na lékařská doporučení prezident zrušil několik tradičních akcí a několik návštěv,“ uvedl kanál.
Putin se „rychle unaví“, trpí „častými závratěmi a bolestí hlavy“, dodal kanál.
Stres z jeho neúspěšné války na Ukrajině si také vybírá svoji daň, tvrdí se. „Neustálé nervové napětí a ponoření se do problémů na frontě vytvořilo negativní prostředí pro průběh jeho nemocí.“ V prosinci zrušil plánovaná vystoupení na řadě významných akcí.
Mezi ně patří odvolání prezidentské cesty do Pskova na poslední chvíli dne 28. prosince, kdy se oficiálně jako důvod zrušení jeho návštěvy uvedly „nepříznivé podmínky pro let“, přestože předpovědi počasí ukazovaly, že obloha je jasná.
Ruský prezident údajně odložil návštěvu největšího ruského tankového závodu v Nižním Tagilu na Urale a také zrušil své obvyklé vystoupení na konci roku na zasedání ministrů své vlády.
Putin odmítl pokračovat se svou tradiční prosincovou tiskovou konferencí, na níž prezident obvykle mluví až čtyři hodiny a klade otázky novinářům a divákům, a dokonce zrušil svůj milovaný zápas v ledním hokeji na konci roku.
Časté spekulace
Spekulace o Putinově zdraví se šíří od chvíle, kdy 24. února vydal rozkaz překročit ukrajinské hranice. Během veřejných vystoupení se jevil nejistý. Před jedním setkáním s běloruským diktátorem Alexandrem Lukašenkem na začátku války bylo vidět, jak se jeho ruka třese ve zjevném příznaku Parkinsonovy choroby. Jiné fotografie ukázaly, jak pevně svírá okraj stolu, jako by se snažil udržet ruku a zastavit chvění. Jeho chůze také vyvolala podezření kvůli zjevnému kulhání.
Jen před měsícem ruský investigativní web Proekt uvedl, že získal dokumenty, které dokazují, že Putin cestuje s velkým týmem lékařů. Byli mezi nimi specialista na resuscitaci, specialista na léčbu násilných traumat a specialista na rakovinu.
Ruský prezident také často na několik dní mizel z očí veřejnosti bez jakéhokoli vysvětlení. V roce 2015 zmizel na dobu 10 dní, což některé přimělo jít tak daleko, že naznačovali, že zemřel. Putin se pak v roce 2017 ztratil na 8 dní, v roce 2018 ho pak nebylo vidět během prezidentské volební kampaně. Při té příležitosti byl Kreml nucen přiznat, že prezident byl „nachlazený“.
Kreml neustále popírá zprávy o tom, že Putin trpí špatným zdravím, zejména od začátku války na Ukrajině. A nikdy se neobjevil žádný pevný důkaz, který by naznačoval, že je vážně nemocný.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko podepsal výnos o udělení milosti 25 vězňům, oznámila dnes podle tiskových agentur Lukašenkova kancelář. Mezi omilostněními jsou i političtí vězni, ale přesný počet ještě není znám, protože seznam omilostněných nebyl zveřejněn, napsala agentura AFP s odvoláním na nevládní organizaci na ochranu lidských práv Vjasna.
„V předvečer svátku národní jednoty Alexandr Lukašenko rozhodl o omilostnění 25 lidí, a to včetně odsouzených za extremistickou činnost,“ uvedla tisková služba hlavy běloruského státu podle agentury Interfax. Mezi omilostněnými je 12 žen a 13 mužů; 19 lidí je mladších 40 let. Mnozí mají děti, jedna odsouzená je matkou více dětí. Jeden z omilostněných spáchal trestný čin ještě před dosažením plnoletosti, dodal Interfax.
Polské úřady dnes upřesnily, že kvůli přeletu dronu nad vládními budovami ve Varšavě zadržely v pondělí večer mladou Bělorusku a občana Ukrajiny. Původně premiér Donald Tusk informoval o zadržení dvou běloruských občanů poté, co dron zneškodnila vládní ochranka SOP. Není jasné, čím byly nepřesné informace šéfa vlády způsobeny, poznamenala agentura AP.
„Zadržen byl ukrajinský občan a běloruská občanka. Policie pokračuje ve vyšetřování a tento incident bude v každém případě objasněný, aby bylo možné vyloučit všechny možné interpretace a poznat pravdu, co bylo zdrojem této nezamýšlené či zamýšlené provokace nad vládními budovami,“ řekl dnes Tusk novinářům podle serveru Onet.
Na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu dnes zazněla od všech 27 zemí EU jednoznačná podpora Ukrajiny a její obrany. Českým novinářkám to dnes v Bruselu řekl ministr Martin Dvořák. Země jako Slovensko a Maďarsko se staly v posledních měsících terčem kritiky kvůli blokování nejrůznějších sankcí proti Rusku. Bratislava a Budapešť mají rovněž výhrady k pokračujícímu posílání vojenské pomoci na Ukrajinu.
Hlavním tématem dnešního jednání byla příprava zasedání příštího summitu, který bude 23. a 24. října. „Témata se úplně zásadně nemění. My jsme rádi, že Ukrajina zůstává stále na vrcholu našeho zájmu. Podpora je úplně jednoznačná, zazněla z úst všech přítomných,“ uvedl Dvořák.
