Putina rozzuřil nedostatek letadel: „Proč vyvádíš blbosti,“ hřímal na svého poslance
Ruský prezident Vladimir Putin se rozzuřil kvůli probíhající válce na Ukrajině. Generál Ozbrojených sil Ruské federace Sergej Surovikin byl včera po pouhých třech měsících degradován hlavou státu. Byl nahrazen Valerijem Gerasimovem. Kromě toho Vladimir Putin také veřejně zostudil jednoho ze svých místopředsedů vlády kvůli tomu, že nedokázal obstarat vojenská a civilní letadla. Putin se ho ostře zeptal: „Proč vyvádíš blbosti?" Informoval o tom deník Daily Mail.
Vladimir Putin včera nařídil další změnu svého válečného kabinetu, když po pouhých třech měsících ve službě degradoval náčelníka svých sil na Ukrajině.
Generál Sergej Surovikin, který si vysloužil hrůzostrašnou přezdívku „generál Armagedon“ za použití brutální taktiky během ruské intervence v Sýrii, byl 8. října jmenován hlavním ruským vojenským velitelem. Putin však včera nahradil Surovikina generálem Valerijem Gerasimovem, náčelníkem ruského generálního štábu, kterého mnozí považovali za hlavního strůjce invaze. Kritici ho však již obvinili z vojenských neúspěchů Moskvy.
Během videokonferenčního hovoru také ponížil jednoho ze svých místopředsedů vlády, opřel se do něj za to, že neobstaral civilní a vojenská letadla, a obvinil ho z „blbnutí“.
Během krátké doby, kdy dohlížel na jednotky na Ukrajině, se Surovikin zasloužil o posílení koordinace a posílení kontroly. Ale také v listopadu oznámil ponižující stažení z Chersonu, což pravděpodobně vedlo k jeho odvolání.
Britské ministerstvo obrany uvedlo, že se „ukazuje vážnost situace". Formální vysvětlení ruského ministerstva obrany pro reorganizaci bylo, že je třeba rozšíření vojenských úkolů a potřeba „užší interakce mezi složkami armády“.
Gerasimov je vnímán jako loajální vůči Putinovi, nemá politické ambice a pravděpodobně se postaví na stranu Putina ve všech strategických rozhodnutích – což je pravděpodobně důvod jeho povýšení.
Rozzuřený Putin
Trapná degradace generála Armagedona přišla ve chvíli, kdy se Putin rozčílil kvůli kolabující ruské ekonomice a neúspěchu ve válce. Veřejně pak ponížil jednoho ze svých místopředsedů vlády.
Rozzlobený Putin se naštval na Denise Manturova na vládní videokonferenci za to, že nedokázal obstarat vojenská a civilní letadla.
Obvinil ho, že si hraje na blázna poté, co politik, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu odletěl přes Nový rok na dovolenou do země NATO, a sice do Turecka.
Video ukazuje, jak Putin prohlašuje: „Neexistují žádné smlouvy. Co mi chceš říct? Vím, že ve firmách nejsou žádné smlouvy, řekli mi to ředitelé. Proč doopravdy blbneš?“
Nešťastnému ministrovi řekl, že má jeden měsíc na vyřešení nepořádku, který vedl k nedostatku vojenských a civilních letadel zasažených západními sankcemi.
Putin zaútočil: „To vše musí být provedeno do měsíce, žádám vás, do měsíce... Copak nechápeme, v jakých podmínkách žijeme?“
Pokáraný Manturov sklonil hlavu.
V Ženevě se ráno uskutečnilo několik koordinačních schůzek před jednáním o Ukrajině. Na místo přicestoval americký ministr zahraničí Marco Rubio. Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) se na okraj summitu Evropské unie a Africké unie zúčastní jednání, kde budou lídři evropských zemí mluvit o pozici k řešení ruské agrese na Ukrajině. Americký mírový plán pro Ukrajinu považuje Fiala za východisko k dalším jednáním. Novinářům před odletem na summit do Angoly řekl, že s dlouhodobým řešením musí plně souhlasit Ukrajina. Zvláštní jednání evropských lídrů se podle Fialy uskuteční v dějišti summitu v pondělí. „Je dobře, že pokračujeme v koordinaci evropského postoje, ale nemůžeme jen koordinovat, musíme být akceschopní. Jsem rád, že je na stole nějaký plán, který chápu jako východisko k dalším jednáním. V zájmu všech je, aby boje na Ukrajině skončily, aby Rusko přestalo se svou vojenskou agresí,“ řekl. Kanadský premiér Mark Carney a německý spolkový kancléř Friedrich Merz jednali na okraj summitu G20 v Jihoafrické republice o americkém plánu na ukončení války: „Líbí se nám první bod - Ukrajina jako suverénní stát, to je dobrý začátek,“ řekl dnes Carney novinářům diplomaticky. Oba lídři zopakovali podporu Ukrajině, která čelí ozbrojené ruské agresi, a zdůraznili, že jakákoli dohoda musí respektovat její základní zájmy a poskytnout jí bezpečnostní záruky. Zavázali se spolupracovat se spojenci na dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině, stojí dále v prohlášení.
