Putinův bývalý velitel varuje před občanskou válkou v Rusku. Přinese miliony obětí, bojí se
Bývalý ruský velitel Igor Ivanovič Strelkov, známý také jako Igor Girkin, nedávno varoval před „občanskou válkou“ v Rusku, která by mohla mít za následek „miliony obětí“, protože země pokračuje ve válce na Ukrajině, píše Newsweek.
Igor Girkin ve videu uvedl, že Moskva by se mohla „dostat do občanské války, při které by byly miliony obětí, občanská válka by přinesla naprostý kolaps a defragmentaci“. Video sdílel Anton Heraščenko, bývalý náměstek ministra vnitra Ukrajiny.
Rusko pokračuje v bojích na Ukrajině navzdory problémům se získáváním vojenského vybavení, nedostatkem pracovních sil a špatnou morálkou mezi vojáky.
Ruské síly v sobotu zahájily raketový úder, který zasáhl budovu v bytovém komplexu v Dnipru a zabil 29 lidí a desítky dalších zranil, uvedl guvernér regionu Valentyn Rezničenko.
Ačkoli ruské síly dosáhly určitého pokroku při dobytí ukrajinského města Soledar, vůdci ukrajinské armády mají stále kontrolu nad situací na západním okraji města, které je severně od Bachmutu, řekl Girkin ve středu v Telegramu.
Mezitím někteří kritici ruského prezidenta Vladimira Putina již dříve varovali před vypuknutím občanské války v Moskvě.
Mark Feygin, bývalý poslanec ve Státní dumě a právník pro lidská práva, loni v říjnu pro Newsweek řekl, že úplná porážka Putina na Ukrajině by mohla vyústit v „krvavou“ občanskou válku s řadou frakcí a regionů usilujících o moc.
„Co bude, závisí do značné míry na způsobu, jakým tato válka skončí,“ řekl Feygin a dodal, že Ukrajina by mohla „rozpadnout“ Putinovu vládu, aniž by si vzala zpět Krym, pokud budou kyjevští vojáci schopni plně osvobodit Chersonskou, Záporožskou, Luhanskou a Doněckou oblast.
Náhrada za Putina
„Nejjednodušší by bylo, kdyby se elity v Rusku rozhodly a vybraly si náhradu za Putina, náhradu, která by mohla vyjednávat se Západem, mohla by poskytnout určitý počáteční rámec pro uzavření logistiky té války a pak také pracovat na budoucích volbách,“ řekl Feygin.
Letos v listopadu některé uniklé e-maily od informátora ruské Federální bezpečnostní služby (FSB), které byly sdíleny s Newsweekem, odhalily, jak by možná občanská válka mohla vypuknout mezi Putinovými nejbližšími spojenci.
Agent, přezdívaný Vítr změny, píše pravidelné zprávy ruskému disidentskému exilantovi Vladimirovi Osečkinovi, ve kterých vyjadřuje frustraci a nespokojenost uvnitř FSB nad pokračující válkou na Ukrajině.
E-maily podrobně popisují vnitřní nepokoje a konflikty v Moskvě, předpovídají „nevyhnutelnou“ občanskou válku a že země brzy „sestoupí do propasti teroru“, protože lidé jsou z války stále unavenější.
Litva zřídila do 1. října bezletovou zónu poblíž svých hranic s Běloruskem v reakci na to, že litevský vzdušný prostor narušují cizí drony z tohoto směru. S odvoláním na dnešní vyjádření mluvčího litevského ministerstva obrany o tom informuje agentura Reuters. „Toto opatření bylo přijato s ohledem na bezpečnostní situaci a hrozby pro společnost, včetně rizik pro civilní letectví v důsledku narušování vzdušného prostoru bezpilotními letadly,“ uvedl mluvčí. Bezletová zóna dá litevským ozbrojeným silám více času reagovat na narušení vzdušného prostoru, uvedl mluvčí. Přesnou polohu ani velikost zakázané oblasti podél 679 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem nesdělil. Některé ruské regiony a části Ukrajiny, které Rusko okupuje, hlásí nedostatek benzinu. Problémy se zásobováním pohonnými hmotami přicházejí v době sezonního nárůstu poptávky a zvýšených ukrajinských útoků na ruské rafinerie, uvedla agentura Reuters. Rusko už koncem července zakázalo vývoz benzinu do zahraničí ve snaze zabránit jeho nedostatku na domácím trhu. Poptávka po pohonných hmotách je v této době zvýšená kvůli letnímu cestování a sklizni obilí. Někteří obchodníci varují, že samotné embargo na vývoz benzinu problémy s nedostatkem pohonných hmot nevyřeší. Upozorňují, že situaci kromě vysoké sezonní poptávky komplikují rovněž logistické problémy, nízké domácí zásoby a opravy v ruských rafineriích. Cílem ukrajinských útoků se tento měsíc staly například rafinerie v ruských městech Volgograd, Novokujbjaševsk, Rjazaň a Syzraň. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes obvinil evropské spojence Ukrajiny ze snahy podkopat údajný pokrok dosažený na americko-ruském summitu na Aljašce, kde v pátek prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin hovořili o možnostech ukončení války na Ukrajině. Podle agentury Reuters vyjádřil znepokojení nad tím, že evropští lídři diskutovali o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu bez zapojení Ruska. Případná přítomnost evropských vojáků na ukrajinském území je pro Rusko „zcela nepřijatelná“, řekl podle agentury AFP Lavrov s tím, že to označil za „zahraniční intervenci“. Bylo to přitom Rusko, které 24. února 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu a její části ruští vojáci okupují, napadená země se od té doby se západní pomocí brání. Lavrov zároveň obvinil Ukrajinu, že nemá zájem o dohodu o trvalém míru, a poukázal na blíže neurčené vyjádření ukrajinských představitelů ohledně současné situace.
