„Byli jsme potrava pro děla.“ Velitel Wagnerovy skupiny žoldáků dezertoval, o azyl žádá v Norsku
Bývalý velitel jedné jednotky ruských žoldnéřů z Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny Andrej Medveděv dezertoval z bojiště a utekl do Norska, kde požádal o politický azyl, uvedla ruská redakce BBC s odvoláním na nevládní organizaci pro ochranu lidských práv Gulagu.net.
Ta také zveřejnila zvukovou nahrávku, ve které Medveděv vylíčil, že se musel dostat před pohraniční zátarasy a ostnatý drát a že po něm ruští pohraničníci stříleli. Bojí se o život, protože po něm pátrají jak ruské úřady, tak bývalí spolubojovníci z Wagnerovy skupiny. Obává se, že by mohl skončit jako jiný zběh Jevgenij Nužin, muž rovněž dezertoval, Wagnerovci ho dopadli a ubili k smrti kladivem, celé si to navíc natočili na své mobily.
„Poslali nás na frontu bojovat jako potravu pro děla,“ svěřil se v rozhovoru se šéfem organizace Gulagu.net Vladimirem Osečkinem. Medveděv překročil hranice nedaleko ruského města Nikel, pak zavolal Osečkinovi. Výpověď se shoduje se záznamy finnmarkské policie, podle kterých strážníci provedli „nedramatické“ zatčení muže na norské straně Pasviku. Zadržený překročil rusko-norskou hranici v pátek 13. ledna, v 1:58 ráno tamního času, stojí v zápise.
O zadržení muže, který nelegálně překročil norskou hranici, informoval s odvoláním na policii norský tisk. „Zatím se jedná o lokální vyšetřování,“ odhalil pro stanici CNN bývalý norský novinář Eirik Veum. „Informace ale dostaly bezpečnostní složky a tajné služby, které budou vyšetřování sledovat,“ dodal.
Utéct zkoušel už dřív
Medveděv dříve tvrdil, že byl svědkem, jak žoldnéři bez soudu zabíjejí své kolegy, kteří během boje odmítli splnit rozkazy. Prohlásil také, že je připraven svědčit před mezinárodním soudem. Medveděv vysvětlil, že po překročení hranice došel k první domu, který viděl, a lámanou angličtinou vysvětlil svou situaci. „Mluvil jsem s místní ženou a požádal o pomoc,“ řekl v hovoru s Osečkinem. Doplnil, že pak ho zastavili pohraničníci a policie a odvedli na stanici. „Vyslýchali mě a pak mě obvinili z nelegálního překročení hranice. Vysvětlil jsem jim, proč jsem to udělal. Je to zázrak, že jsem se sem dostal,“ prohlásil. Není to poprvé, co se pokusil dezertovat, už dvakrát se zkusil dostat do Finska, ale nevyšlo to, sdělil reportérům CNN Osečkin.
Šéf Wagnerovců Jevgenij Prigožin na svém Telegramu v pondělí potvrdil, že Medveděv sloužil v jeho žoldnéřské skupině. „Měl by být souzen za pokus týrat vězně,“ napsal na Telegramu. Medveděv popírá, že by se při svém působení na Ukrajině dopustil nějakého zločinu. Osečkin objasnil, že Medveděvovi pomáhá od konce listopadu.
„Andrej se rozhodl opustit Wagnerovu skupinu, odmítl obnovit svůj kontrakt, když k tomu došlo, zbili ho. Navíc se dostal do zájmu ruských tajných služeb a obdobných oddílů Wagnerovců. Byl v ohrožení života,“ podotkl Osečkin. „Nesnažíme se ospravedlnit jeho činy v rámci Wagnerovy skupiny, mělo by ale být jasné, že se je rozhodl opustit. Utekl z teroristické organizace, která zabíjí Ukrajince i Rusy,“ zakončil Osečkin. BBC upozornila, že nemá možnost Medveděvova tvrzení ověřit.
Estonsko vyhostí kvůli porušování sankcí a dalším protistátním trestným činům ruského diplomata, oznámilo dnes ministerstvo zahraničí této pobaltské země. Moskva vzápětí uvedla, že sáhne k odvetě, informují tiskové agentury.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svém účtu na síti X uvedl, že během několika dnů proběhlo více než 30 rozhovorů s partnery a že na Rusko musí být vyvíjen tlak.
Ruští dezertéři
Gulagu.net loni pomohl dostat se z Ruska jinému dezertérovi z ruské armády, tehdy sedmadvacetiletému Nikitovi Čibrinovi z 64. motostřelecké brigády, která se účastnila ruské okupace ukrajinského města Buča u Kyjeva. V listopadu o Čibrinovi napsal britský list The Guardian, že požádal o azyl ve Španělsku a že je ochoten vypovídat u mezinárodního soudu o tom, co na Ukrajině zažil.
Ruské jednotky se na jaře stáhly od Kyjeva, který se jim nepodařilo dobýt. Když se svět dozvěděl o válečných zvěrstvech, které Moskva popírá, Putin vyznamenal 64. brigádu tím, že jí udělil čestný titul „gardová“.
Šlo tehdy o druhý známý případ ruského vojáka, který po zapojení do války proti Ukrajině utekl z Ruska. Loni v srpnu Pavel Filaťjev, který sloužil u výsadkářů, požádal o politický azyl ve Francii. Obává se, že ve vlasti by jej přísně potrestali za to, že na sociální síti zveřejnil 140 stran textu, ve kterém rekapituloval své válečné zážitky a popsal problémy ohrožující fungování ruské armády.
