Ruské ostřelování se snížilo až o 75 procent: Nedostatek munice, nebo změna taktiky?
Rusko dramaticky omezilo dělostřelecké ostřelování ukrajinských pozic, na některých úsecích fronty až o 75 procent, uvedla americká televizní stanice CNN na svém webu s odvoláním na zdroje z USA i Ukrajiny. Ruské dělostřelectvo nyní v průměru podle amerických údajů vypálí 5000 ran za den místo někdejších 20.000. "Ukrajina disponuje poněkud jinými čísly," poznamenala k tomu ukrajinská agentura Unian.
Ve Washingtonu a Kyjevě dosud hledají vysvětlení pro omezení ruské palby. Buď Rusko začalo pociťovat nedostatek munice, anebo jde o širší přehodnocení taktiky tváří tvář úspěšným ukrajinským protiofenzívám.
Ať tak či onak, výrazný pokles dělostřelecké palby je dalším známkou slábnoucího postavení Ruska na bojišti téměř rok po rozpoutání války, usoudila CNN s odvoláním na vyjádření amerických a ukrajinských představitelů. Pokles intenzity ostřelování přichází v době, kdy se Ukrajina těší zvýšené vojenské podpoře západních spojenců. USA a Německo minulý týden oznámily, že ukrajinským silám poprvé poskytnou obrněná bojová vozidla a také další baterii raket protivzdušné obrany Patriot, která pomůže chránit ukrajinské nebe.
Pokles intenzity ruské palby ale není vždy a všude stejný a v některé dny Rusové vystřílejí mnohem více dělostřeleckých nábojů, například u měst Bachmut, Cherson či Kreminna. Podle amerických údajů se množství vystřelených ruských dělostřeleckých projektilů kleslo z 20.000 na 5000 za den, podle ukrajinských údajů z 60.000 na 20.000 za den, napsal Unian.
Ukrajinská agentura připomněla odhady, podle kterých ukrajinští vojáci už zničili 2940 ruských tanků, což je množství, které ruská armáda měla ve výzbroji před vypuknutím války (ale další tisíce tanků byly ve skladech). Ruská armáda také přišla o 45 procent z předválečného počtu obrněných vozidel a 48 procent předválečného počtu děl a raketometů. Zbrojovky se Kremlu nepodařilo převést na válečnou produkci, a to vedlo k tomu, že agresorům chybějí zbraně, uvedl Unian. Podle analytiků tento pro Rusko nepříznivý stav ještě zhorší další vlna mobilizace záloh.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.
Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Jejich vystoupení před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, přes hraniční bariéru sledovali ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.
Tusk na závěr jejich společného vystoupení prozradil, že krátce před ním dostal od ochranky doporučení, aby brífink zrušili nebo ho přesunuli jinam, protože se někde objevili běloruští vojáci s dlouhými zbraněmi. Ptal se von der Leyenové, jestli je připravená na tom místě vystoupit. "Uslyšel jsem slova, jaká jsem chtěl slyšet: nula ústupků," uvedl Tusk. "Nikdo nás tu nebude strašit, jsme tu proto, abychom ukázali skutečné evropské odhodlání," dodal. Na sociální síti X zveřejnil fotografii člena polské Státní ochranné služby, která má na starost bezpečnost nejdůležitějších lidí v zemi, jak se přes hraniční bariéru navzájem sleduje s běloruským vojákem v masce. Von der Leyenová "na vlastní oči viděla, jaká je situace na východní hranici EU a Polska", napsal Tusk.
Německý kancléř Friedrich Merz se připravuje na to, že válka na Ukrajině může trvat ještě dlouho. Řekl to dnes v letním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF. Války podle něj obyčejně končí vojenskou porážkou nebo hospodářským vyčerpáním jedné ze stran. Na takový scénař to podle něj ale ve válce Ukrajiny a Ruska nyní nevypadá.
"Vnitřně se připravuji na to, že tato válka může trvat ještě dlouho," řekl kancléř a dodal, že Německo a jeho partneři usilují o to, aby válka skončila co nejdříve. Podle Merze ale konflikt, který rozpoutalo Rusko v únoru 2022 svou invazí na Ukrajinu, nesmí skončit kapitulací Kyjeva. "Pozítří by byla na řadě další země a popozítří jsme pak na řadě my," varoval.
