Pondělí 15. dubna 2024
Svátek slaví Anastázie, zítra Irena
Zataženo, déšť 16°C

Návrat gulagů? V ruských zbrojovkách nemá kdo pracovat, Putinův režim nasazuje vězně

Autor: Agentura.ru, mav, swp - 
2. února 2023
05:00

Ve válečných podmínkách se Putinovi úředníci stále více obracejí ke zkušenostem z dob stalinismu – jak v soukromých debatách, tak ve veřejném prostoru. Otevírá to nové manažerské možnosti; v časech nedostatku pracovních sil se muniční závody i zbrojovky chystají zaměstnat vězně, píše nezávislý ruský web Agentura.ru.  

Nebylo tajemstvím, že vojenskoprůmyslový komplex Ruska čelil nedostatku pracovních sil už před rokem 2022. V kontextu invaze na Ukrajinu se však situace ještě zhoršila. Někteří narukovali, jiní kvůli mobilizaci uprchli, dovoz kvůli sankcím vázne - a produkce musí pokračovat, ba růst. Fabriky se tak zkoušejí vrátit k osvědčenému zdroji levné práce: trestancům.

Zájem o vězně v poslední době roste. Mnozí se upsali žoldnéřské Wagnerově skupině a nechali se odvést do bojů na Ukrajinu – za půl roku služby mají slíbeno vymazání zbytku trestu. Jiným se nabízejí možnosti vyrábět tanky a další zbraně.

Jak už v létě uvedl ruský vicepremiér Jurij Borisov, výhledově může chybět vojensko-průmyslovému komplexu až 400 tisíc lidí (včetně 120 tisíc s vyšším vzděláním), to znamená, že každé páté pracovní místo v branži je neobsazené.

Nejsou strojaři ani dělníci

Uralvagonzavod v Nižném Tagilu na Urale patří k největším závodům těžkého strojírenství na světě; produkuje třeba vagony, stavební stroje, ale na globální špičku patří i ve výrobě hlavních bitevních tanků. Management přiznává, že se nedaří nabírat.

„Chybí nám specializovaný personál, především strojaři. Ale není dostatek ani personálu bez specializace, tedy lidí, které bychom mohli školit. Ani ženy bez specializace se nedaří nacházet,“ uvedl pro server Novje izvestija výkonný ředitel závodu Vladimir Roščupkin. Federální vězeňská služba už ohlásila, že do Uralvagonzavodu pošle v blízké budoucnosti 250 trestanců ze Sverdlovské oblasti.

Nakolik se mohou vězni osvědčit? „Průměrný ruský odsouzenec nemá potřebné dovednosti, nemá technické vzdělání, neumí ani pokládat cihly,“ popsal pro RBK Alexej Fedjarov z neziskové organizace Sedící Rusové, zaměřené na práva vězňů. „Průměrný ruský trestanec je buď podnikatel, bývalý úředník, nebo uživatel drog. Trestance s potřebnými dovednostmi spočítáte na prstech, v koloniích je nosí na rukou.“

„Za tři měsíce se můžete naučit provádět primitivní operace. Vyškolit normálního strojaře bude trvat dva roky. To je minimum,“ popsal Novým Izvestijím Leonid Šalimov, který pracuje mj. jako vývojář řídicího systému rakety Sojuz.

„Dřív bylo možné některé zakázky odmítat a brát jen ty, na které máme kapacity. To je dnes nemožné. A abychom to zvládli, potřebujeme strojaře, soustružníky, svářeče…“ řekl Šalimov. Spíš než angažovat vězně musejí zbrojovky přetahovat kvalifikované zaměstnance z jiných odvětví. Mají jedno lákadlo navíc: Zaměstnanců obranného průmyslu se netýká mobilizace.

Někdy to nestačí. Kurganmašzavod, který v uralském Kurganu na Transsibiřské magistrále vyrábí mj. bojová vozidla pěchoty BMP-3, rozeslal inzeráty do stovek úřadů práce po celé zemi, nabízí navíc ještě bydlení a zaměstnání pro rodinné příslušníky. Pořád málo.

„Je to velmi vážná situace. Nesplnění obranných příkazů státu je dnes až trestní odpovědností,“ popsal vysoce postavený manažer zbrojovky v Tulské oblasti pro Novje Izvestije. „Hlavním úkolem je najít lidi. Zvedáme platy, ale všechny, jež bylo možné najít na trhu práce, jsme už angažovali. Personální problém to nevyřešilo.“

A tak se do výroby povolávají i důchodci. „Všichni šedesátníci se dávno vrátili ke strojům,“ dodal Šalimov.

Zájem o práci trestanců byl už před válkou. Ředitel Federální vězeňské služby Alexandr Kalašnikov v květnu 2021 navrhoval zřídit nápravná střediska pro trestance na velkých stavbách. Asi třetina z necelého půl milionu vězňů si měla právo trest za mřížemi vyměnit za takové prospěšné práce, uvedl. „Nebude to gulag, budou to zcela nové, důstojné podmínky, člověk může pobývat na ubytovně či si pronajmout byt a být s rodinou, dostane slušný plat,“ uvedl Kalašnikov podle RBK. Mělo jít o náhradu za gastarbeitery ze Střední Asie, jejichž výpadek postihl ekonomiku v době pandemie covidu.

Nápadu se chytly Ruské železnice, vláda podpořila jejich plán využít práci až 600 trestanců pro budování infrastruktury Bajkalsko-amurské magistrály (BAM) na Dálném východě, psal web RBK. Tato trať začínala ve 30. letech jako projekt neslavného systému Gulag (Glavnoje upravlenije lagerej – Hlavní správa nápravně-pracovních táborů). O život tam přišly desetitisíce nuceně nasazených vězňů.

Vicepremiér Boris Černysov v říjnu navrhl návrat k další gulagové praxi, chtěl by obnovit tzv. šarašky – zvláštní konstrukční kanceláře, kde byli internováni vědci a inženýři a vyvíjeli nové technologie pro válku. Prošli jimi mj. známí konstruktéři letadel Tupolev či raket Koroljov a také disident spisovatel Alexandr Solženicyn, jenž o své zkušenosti napsal knihu Souostroví Gulag. Experti často v šaraškách končili z vykonstruovaných důvodů, jen aby je režim měl pod kontrolou.

„My společně – vědci, vláda, armáda – musíme vrátit staré dobré sovětské tradice. Vědci budou vyzváni, aby řešili nejen vojenské, ale i státní problémy,“ prohlásil vicepremiér Černysov podle agentury TASS, když navrhoval vytvoření „konstrukčních kanceláří mobilizačního typu“.

Dnes musí být zaměstnání trestanců dobrovolné, nucené práce vězňů zapovídá ruská ústava i zákoník práce. Například kauzy politického vězně Alexeje Navalného však ukazují, že praxe ne vždy odpovídá zákonům.

Video  Josif Vissarionovič Stalin – jeden z největších zločinců 20. století, za jehož vlády zahynuly desítky milionů lidí.  - Videohub
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa