Neděle 14. dubna 2024
Svátek slaví Vincenc, zítra Anastázie
Oblačno 23°C

Putinovy červené linie a hrozby eskalace: Západ prokoukl jeho blafování

Autor: mav, swp - 
28. ledna 2023
05:00

„Pokud bude ohrožena územní integrita naší země, bez pochyby využijeme veškeré dostupné prostředky k ochraně Ruska a našich lidí. Tohle není blaf,“ prohlašoval ruský prezident Vladimir Putin v září. Překračování červených linií a zmínky o eskalaci či jaderných zbraních nejsou v projevech prezidenta ani dalších ruských představitelů nijak vzácné. Západ je však vyhodnocuje jako blafování a v podpoře Ukrajiny nebrzdí.

HIMARS, Patriot, aktuálně tanky Leopard 2 a Abrams, v budoucnu třeba i stíhačky F-16? Západ se nenechává odstrašit vyhrožováním z Kremlu a Ukrajině posílá či slibuje stále účinnější zbraně. Putinovy červené linie už překročil několikrát, reakce Ruska pak většinou dost zaostávaly za výhrůžkami.

Podobně promlouvá Putinův věrný spojenec Dmitrij Medveděv, exprezident a nyní místopředseda bezpečnostní rady. „Pokud hrozba pro Rusko překročí stanovenou hranici nebezpečí, budeme muset reagovat. Bez žádosti o svolení kohokoliv, bez dlouhých konzultací. A to rozhodně není blaf,“ pronesl Medveděv 27. září podle agentury TASS.

„Porážka jaderné velmoci v konvenční válce může vyprovokovat jadernou válku,“ uvedl zase Medveděv na telegramu v polovině ledna. „Jaderné mocnosti nikdy neprohrály velké konflikty, na nichž by závisel jejich osud.“

Válka s NATO

„Z evropských metropolí a z Washingtonu neustále znějí prohlášení, že posílání různých zbraňových systémů včetně tanků na Ukrajinu žádným způsobem neznamená zapojení těchto zemí nebo Severoatlantické aliance do bojů, které se odehrávají na Ukrajině. S tím kategoricky nesouhlasíme,“ komentoval pak aktuální vývoj ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov ve čtvrtek. „Všechno to, co dělají aliance i zmíněné metropole, Moskva vnímá jako přímé zapojení do konfliktu.“

„V Německu vyrobené smrtící zbraně, dodávané kyjevskému režimu, se nepoužívají jen proti ruským vojákům, nýbrž i civilistům. Rozhodně je to červená linie, kterou německé úřady neměly překročit,“ řekl v říjnu agentuře TASS ruský velvyslanec v Německu Sergej Nečajev. „Toto krajně nebezpečné rozhodnutí bere konflikt na novou úroveň konfrontace a je v rozporu s prohlášeními německých politiků, že se do něj Německo nechce nechat zatáhnout,“ reagoval zase na slib kancléře Olafa Scholze poslat Ukrajině tanky Leopard 2 na webu své ambasády.

Méně významní politici a hlásné trouby pak často jdou ještě dál, mj. přímo apelují na Kreml, ať jaderné zbraně rovnou nasadí. „Ruští lidé jsou zabíjeni, náckové triumfují. Jak zareagujeme? Úpěním, že nebude jaderná válka?“ hřímal v minulých dnech proslulý prokremelský moderátor Vladimir Solovjov. „Proč stát tedy vytvořil jaderný arzenál taktických a strategických raket? Aby se bál je použít?“ A tak dále a tak dále…

„Putinovy červené čáry mají odstrašit západní státy od jejich překračování, ale Putin nebyl schopný Západu zabránit v překročení několika z nich,“ komentoval pro magazín Newsweek Mark N. Katz, profesor politologie na Univerzitě George Masona.

„Když jsou ruské síly pod tlakem, Putin nepřímo hovoří o nasazení taktických jaderných zbraní na obranu Ruska, zejména na obranu nově anektovaných území jihovýchodní Ukrajiny jako Krym,“ dodává Lawrence C. Reardon, politolog Newhampshireské univerzity. Podle něj taková prohlášení jistý dopad mají: „Nedávné váhání Berlína a Washingtonu poskytnout sofistikované tanky se nepojí pouze s těžkostmi, které by pro Ukrajinu znamenalo začlenění těchto tanků do svých sil, ale i se strachem z eskalace konfliktu,“ řekl Newsweeku. Nicméně výhrůžky Kremlu podle něj Západ bere stále méně vážně.

Kreml sice tvrdí, jak je Rusko ve válce se Západem a hlavně s NATO, ale ve skutečnosti se tak nechová. Na eskalaci je Severoatlantická aliance připravena odpovědět a Rusko se jí pravděpodobně nemůže rovnat nejen konvenčními,  ale možná ani jadernými zbraněmi.

Jak tedy může Putin přitvrzovat? Když se stal terčem útoku Kerčský (Krymský) most či když Berlín a Washington ohlásily dodávky tanků, následovaly salvy raket a útoky dronů na ukrajinská města, obytné budovy, civilní infrastrukturu. V zásadě jen symbolické zesílení bombardování, které probíhá i tak.

Ale odveta přímo na země Severoatlantické aliance? „Možným cílem jsou dodávky od NATO, dosud žádnou dodávku nezničil, snad i proto, že se obává odvety ze strany Aliance,“ napsal britský politolog Mark Galeotti pro Daily Mail. Další možný směr, kterým by se Putin mohl vydat, jsou podvratné akce. „Jako třeba bylo vyhození muničních skladů v Česku v roce 2014,“ připomněl Vrbětice. „Nicméně jeho hrozba jaderného útoku? To jsou plané výkřiky,“ doufá Galeotti. Jako autor Putinovy biografie zná „triky a úskoky“ ruského prezidenta. „Blafy už mu docházejí. Samozřejmě i Putin má scénáře nahánějící Ukrajině a Západu noční můry, ty zatím ale držel pod pokličkou,“ zakončil politolog.

Podle politologa Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity Michala Smetany mohou plané jaderné hrozby být i promyšlenou strategií – za skutečný útok jadernými zbraněmi by Rusko okamžitě platilo vysokou politickou cenu. Daleko výhodnější je jím hrozit, snažit se dostat protivníka k jednacímu stolu. „K nečekané eskalaci přesto může dojít,“ uvedl Smetana pro Český rozhlas.

„Když se Putinovým silám moc nedaří proti Ukrajině, je těžké si představit, že by si polepšily eskalací konfliktu útokem na některého člena NATO,“ dodává politolog Katz další vysvětlení, proč se Západ ruských hrozeb zase tolik nebojí.

Video  Putinův režim je založený na lži, říká expert. Rozpadne se Rusko a prohrálo už válku?  - Markéta Volfová, Lukáš Červený
Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Video se připravuje ...
Další videa