18°C
„Jsme jako krysy, které žijí pod zemí.“ Ukrajinci o životě v troskách a obavách z návratu Rusů
Tamara Klimašenková stála tam, kde dříve byla její oblíbená květinová zahrada. Vytáhla telefon a ukázala fotografie pivoněk, petúnií a heřmánků, které kdysi pěstovala. Teď je její zahrada poseta šrapnely. S reportáží o tom, jak se žije obyvatelům zruinovaných měst, přišel americký deník The Washington Post.
Její manžel, Anatolij Klimašenko, ukázal na místo, kde došlo k explozi. Jeden výbuch zasáhl zelňačky, další jahody a další zase garáž, kterou muž postavil.
Lyman byl v květnu místem krutých bojů, kdy ruské síly obsadily město, a dále také v létě. Rusové okupovali Lyman až do 1. října, než uprchli před rychle postupující ukrajinskou protiofenzívou.
Ale i mezi troskami svého domu se strženými stěnami a dřevěnými prkny visícími ze stropu Klimašenkovi řekli, že se obávají ještě horšího osudu, a sice další ruské invaze, potenciálně jejich třetí za osm let, což si prezident Vladimir Putin dal za hlavní cíl - „osvobození celého Donbasu“, jejich město je tak opět v hledáčku Kremlu.
„Přinesou další zkázu,“ řekl 62letý Anatolij. „A už není co zničit.“
Stejně jako mnoho dalších na tomto místě, Klimašenkovi asi šest měsíců spali v podzemním skladišti, aby se vyhnuli ostřelování, a nyní využívají humanitární organizace, aby měli co jíst.
Putinovo naléhání, že válka bude pokračovat, dokud nebudou splněny jeho cíle, znamená, že boj o Lymana – nebo to, co z něj zbylo – neskončil. Ruský prezident v posledních dnech zdůraznil své nezákonné nároky na anexovaná území a trval na tom, že lidé jako Klimašenkovi a jejich sousedé jsou nyní ruskými občany, kteří musí být osvobozeni od Ukrajinců, kteří je v září osvobodili od Rusů.
Tento destruktivní a zdánlivě nesmyslný cyklus dobývání a osvobozování probíhá již téměř devět let – od té doby, co Kreml začal podněcovat separatistickou válku falešnými tvrzeními, že rusky mluvící Ukrajinci byli ohroženi prozápadními, prodemokratickými demonstranty, kteří se rozzuřili poté, co prezident Viktor Janukovyč pod tlakem Putina porušil slib a nepodepsal rozsáhlé politické a ekonomické dohody s Evropskou unií.
Dolyna, město duchů
V Lymanu a nedalekém Jampilu již byly srovnány se zemí celé čtvrti, střechy domů zmizely, u dětských hřišť zůstaly obrovské krátery a zůstalo jen několik desítek starších lidí.
Návštěva města Dolyna, které bylo dříve domovem pro 21 000 lidí, nemá už vůbec žádné obyvatele. Je slyšet jen zvuk větru.
Většina obyvatel, kromě těch nejzoufalejších a nejchudších, uprchla na východ v případě podpory Ruska, na západ v případě podpory Ukrajiny. Roky válek zanechaly v oblasti pustinu a také zocelily obyvatele proti Kremlu. Tito obyvatelé se vysmívají ruským tvrzením, že jejich síly budou vítány s otevřenou náručí.
Putin falešně obviňuje Kyjev a jeho západní příznivce z provádění genocidy v Donbasu, širším území, které zahrnuje Doněckou a Luhanskou oblast. Západní příznivci Ukrajiny uvalili bezprecedentní sankce, jejichž cílem je potrestat Rusko za invazi a pokus o anektování Donbasu spolu s regiony Záporoží a Cherson v rozporu s mezinárodním právem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se zavázal získat zpět všechna okupovaná území. Ale pravděpodobně tato území čeká stejný osud - devastace stejná jako v Lymanu a jeho okolí.
62letá Larisa z Lymanu si vzpomněla, že napočítala až 200 explodujících granátů denně, když byla spolu se svými devíti sousedy na začátku podzimu po dobu pěti týdnů zavřená ve sklepě mezi ruskou a ukrajinskou linií v příměstské části města, která bývala součástí letoviska.
Jeden granát přímo zasáhl 70letého muže, známého svou laskavostí. Byl to amatérský včelař Mikhalych a stalo se tak ve chvíli, kdy odešel nakrmit toulavé psy v sousedství. Jeho tělo leželo na ulici, ale sousedé s ním nemohli nic udělat po dobu pěti dnů kvůli bombardování.
„Je to peklo, armagedon, a už jsme to prožili,“ řekla Larisa, která nechtěla uvádět celé své jméno ze strachu z Rusů. Když mluvila, obešla rozbité sklo, dětské brýle a odhozenou láhev Coca-Coly. „Je to osvobození?“
„Bojíme se, že se vrátí“
Než našla tělo svého syna šest dní po jeho smrti a než šrapnely rozbily její zdi a donutily ji žít sedm měsíců ve sklepě, 65letá Tamara Kovalenková řekla, že jí moc nezáleželo na tom, jestli její město ovládá Rusko nebo Ukrajina, teď je to ale jinak. „Úplně jsem změnila své názory,“ řekla Kovalenková, když si z distribučního místa Organizace spojených národů v centru města vyzvedla tašku darovaného jídla. „V roce 2014 jsem k Rusům necítila nenávist.“ S balíčkem pomoci se Kovalenková vrátila do domova bez elektřiny, tepla a tekoucí vody.
Dělostřelecké granáty explodovaly v dálce zhruba každých 30 sekund a každých pár minut vybuchovala palba z kulometů z předních linií asi šest mil daleko. „Teď se tak bojíme, že se vrátí, že se snažíme na to nemyslet, ani si to nepředstavovat,“ řekla Kovalenková. „Jsme jen vyděšení.“
Jak tvrdí mnozí experti, Putinovy opakované pokusy zmocnit se území vedly k nárůstu proukrajinských nálad. Studie provedené v letech 2014 a 2022 zjistily, že region se po Putinových invazích stal výrazně více proukrajinským, řekl Paul J. D'Anieri, profesor politologie. Dokonce i mnozí z těch, kteří by mohli být nakloněni přivítání ruských vojáků, se nyní zdají být příliš vyčerpaní, než aby je to zajímalo.
Od té doby, co bylo před devíti měsíci ostřelování zničeno schodiště do jejího bytu, žila 62letá Lubov Gazhlová ve špinavém skladu pod zemí, v úzkém bludišti zrezivělých trubek a obnažených cihel. Kritička ukrajinské a západní vlády řekla, že je hrdá na své ruské kořeny a citovala epickou báseň „Ruslan a Ludmila“ od ruského spisovatele Alexandra Sergejeviče Puškina.
Ale Gazhlová dodala, že především chce, aby boje skončily. „Je mi jedno, jestli nám v tuto chvíli vládnou Afričané,“ řekla Gazhlová a ukázala novinářům malou plechovku, kterou používala jako záchod během posledních devíti měsíců. „Kdo může takhle žít?“
Ve městě Kreminna, blízko frontových linií, jsou zbourány vodní systémy. V částech Luhanska obyvatelé vybombardovaných budov shromažďují klády, aby vytopili své domovy, a sprchují se ve stanech pomocí venkovních věder. V Doněcku je Bachmut zničen měsíci válčení.
Mnoho lidí, kteří zůstali v západních městech Donbasu, tvrdí, že se život od doby, kdy byli Rusové v září a říjnu nuceni ustoupit, trochu zlepšil. Západní pomoc začala přicházet denně a poskytovala základní potraviny a zdravotnické potřeby.
Začaly opravy hrstky rozbitých střech. V Jampilu byl před dvěma týdny znovu otevřen obchod Bon Appetite – jediný otevřený obchod ve městě – poté, co byl po celou dobu okupace zavřený.
Pokrok je však pomalý a jizvy po Putinově invazi zůstávají.
„Jsme jako krysy, které žijí pod zemí“
V Lymanu plakala 67letá Zoja Konstantinovna (67) do látky, když popisovala, jak raketová palba zasáhla její bývalý domov, a pak novinářům ukázala uzavřený pytel s vodou, který používá denně jako sprchu i nyní, více než tři měsíce poté, co ukrajinské síly znovu dobyly město.
Zhruba dva tucty ze stovek lidí, kteří kdysi bydleli v jejím bytovém komplexu, nyní tráví většinu dní v podzemním bunkru, přičemž ostřelování stále představuje příliš velké nebezpečí na to, aby spali jinde.
„Jsme jako krysy, které žijí pod zemí,“ řekla Konstantinovna. „Politika - to vše je nám velmi vzdálené. Jediné, co chci, je klid a zdraví. Prostě už takhle nechceme žít.“
Victorie Svičinská, která už prožila dvě okupace, řekla, že chodí domů každou noc a poslouchá zprávy z předních linií, dokud jí funguje telefon.
Když byl Lyman obsazen, ruští vojáci proměnili její dům na dobu pěti měsíců ve vojenskou kasárnu. Vyrabovali jí sporák, vytrhli záchodové prkénko a zdemolovali část domu. „Až se příště vrátí, vezmou nám život,“ řekla Svičinská.
12:50
Dnes
Ruské ropné společnosti v dubnu meziročně snížily produkci pohonných hmot v důsledku ukrajinských útoků na ruské rafinerie. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval ruský list Kommersant. Dodávky na ruský trh to ale neovlivnilo, v dubnu se podle listu dokonce zvýšily.
Produkce vysokooktanového benzinu se v období od 1. do 23. dubna meziročně snížila o 0,8 procenta na 2,57 milionu tun. Od začátku roku vykazuje pokles o 0,6 procenta na 13,08 milionu tun. Produkce nafty se pak za stejné období meziročně snížila o 2,8 procenta na 5,06 milionu. Od začátku roku vykazuje pokles o 1,5 procenta na 25,96 milionu tun.
12:14
Dnes
„Aktuálně neexistují žádné předpoklady pro jednání, protože všichni dobře znají stanovisko Ukrajiny neakceptovat jakékoliv rozhovory. Proto speciální vojenská operace pokračuje,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Připomněl, že Rusové a Ukrajinci při jednáních v Istanbulu už před dvěma lety dohodli mírovou smlouvu. Dokument byl podle něj fakticky parafován, ale Kyjev odmítl smlouvu dotáhnout do konce kvůli „přímému nátlaku Londýna“.
Mluvčí Kremlu dal před dvěma týdny najevo, že případná jednání o míru s Ukrajinou by musela přihlížet k tomu, že Rusko za této války připojilo ke svému území další čtyři ukrajinské oblasti, po poloostrově Krym anektovaném už před deseti lety. I tehdy mluvčí ruského prezidenta před novináři připustil, že necítí žádnou ochotu Kyjeva jednat s Moskvou.
11:15
Dnes
Ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny ruské střely zasáhly dva objekty kritické energetické infrastruktury, ve kterých vypukl požár, uvedl list Ukrajinska pravda s odvoláním na regionální úřady. Útok si podle nich nevyžádal mrtvé ani zraněné, ani nepoškodil bytový fond. Odpojení od sítě zatím není nutné, ale oblastní správa žádá občany, aby v době mezi 19:00 a 22:00 (18:00 až 21:00 SELČ) nezapínali přístroje s velkým odběrem elektřiny.
Ruské rakety mířily na energetické objekty i v Dněpropetrovské a Ivano-Frankivské oblasti, uvedl s odkazem na ministra energetiky Hermana Haluščenka server RBK-Ukrajina. „Je poškozeno zařízení. Na jednom z objektů byl zraněn náčelník směny,“ řekl ministr.
Rusové útočili na čtyři tepelné elektrárny společnosti DTEK, které vážně poškodili, dodal server s odvoláním na prohlášení společnosti. Energetici pracují na odstranění škod. Od začátku války to byl podle tvrzení Ukrajinců už 170. útok na elektrárny DTEK. Terčem se stala i plynárenská zařízení, nikdo ale nebyl zraněn, útok ani nenarušil poskytování služeb odběratelům. Škody se odstraňují, uvedla plynárenská společnost Naftohaz.
Video Diplomat Jindrák: Putin je chladně kalkulující mašina. A jaká byla Zemanova první reakce na válku?
Video se připravuje ...
Témata:
Související
