Lukašenko s Putinem po boku: „Jsme spoluagresoři, nejškodlivější lidé na této planetě!“
Záchvat sebereflexe, nebo naprostý cynismus? Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko předstoupil před novináře , kterým sdělil, že s Vladimirem Putinem jsou nejškodlivější, nejtoxičtější lidé planety - jen mají spor o to, kdo z nich je horší. Putinova návštěva v Minsku však vzbudila pozornost nejen kvůli tomu. A ruský prezident Bělorusům sliboval, že jejich zemi nepohltí...
„Víte, my dva jsme spoluagresoři, nejškodlivější a nejtoxičtější lidé na této planetě. Máme jen jeden spor - kdo je víc? Vladimir Vladimirovič říká, že já. A já už si začínám myslet, že on,“ uvedl Alexandr Lukašenko na tiskovce s Putinem po boku.
Putin přítomné novináře ujistil, že Rusko nemá v plánu Bělorusko „pohltit“, a řekl, že s Lukašenkem během setkání probíral pokračující spolupráci na společných vojenských cvičeních a vývoji nové vojenské techniky.
Rakety v pozoru
Bělorusko od začátku války na Ukrajině propůjčuje Rusku své území k provádění raketových útoků na napadenou zemi. O tom, že Rusko hodlá Bělorusku dodat raketové komplexy Iskander, které mohou odpalovat balistické rakety krátkého doletu s potenciálně jadernou hlavicí, informoval Putin v červnu.
Podle tvrzení mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ihnata už ovšem Rusko těmito raketami na Ukrajinu z běloruského území útočilo.
Bělorusko přitom uvedlo do pohotovostního bojového režimu raketové systémy S-400 a Iskander, které mu dodalo Rusko, prohlásil také Lukašenko na společné tiskové konferenci s Putinem v Minsku.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Za aktuálními dronovými incidenty nad letišti a vojenskými základnami v Belgii stálo pravděpodobně Rusko. Dnes o tom informovala agentura Belga s odvoláním na své zdroje v tajných službách. Letiště v Bruselu a Lutychu v úterý večer krátce pozastavila provoz kvůli zpozorovaným dronům, předtím belgická armáda po tři noci po sobě zaznamenala přelety bezpilotních strojů nad svými základnami. Incidenty s drony v posledních měsících hlásí i další evropské země.
Belgické tajné služby předpokládají, že za incidenty stál stát, pravděpodobně Rusko. Zdůvodňují to mimo jiné tím, že stroje letěly ve formaci, pod záštitou tmy a v blízkosti belgické kritické infrastruktury, což neodpovídá schopnostem lidí, které s drony létají pro vlastní zábavu. Ministr obrany Theo Francken řekl, že události očividně vypovídají o něčem mnohem větším. O situaci bude ve čtvrtek jednat bezpečnostní rada státu pod vedením premiéra Barta De Wevera.
Prezident Volodymyr Zelenskyj ve videozprávě poděkoval speciálním jednotkám Centra speciálních operací Alfa Bezpečnostní služby Ukrajiny za jejich úspěchy v Pokrovsku v Doněcké oblasti, kde pokračují těžké boje, a v okolí.
„Pokračujeme v ničení okupanta. Chtěl bych obzvláště pochválit speciální jednotky Centra speciálních operací 'A' SBU, které systematicky a velmi efektivně ničí ruské okupanty a jejich techniku v oblasti Pokrovska i v samotném městě,“ uvedl ukrajinský prezident .
Dvě ruské armády – 2. a 51. – pokračují v pokusech o uzavření kordonu kolem satelitních měst Pokrovsk a Mirnohrad v Doněcké oblasti protiútoky z jihozápadu a severovýchodu. Ukrajinské úřady tvrdí, že na tomto úseku fronty dosáhly úspěšných protiopatření, zatímco jednotliví vojáci, členové parlamentu a analytici požadují stažení ukrajinských ozbrojených sil z města.
Ruskému vpádu na Ukrajinu předcházelo loni v zimě rozsáhlé společné cvičení ruské a běloruské armády v Bělorusku. Podle dnešního Putinova vystoupení na konferenci v Minsku hodlají obě země v praxi společných manévrů pokračovat.
„Dohodli jsme se, že budeme pokračovat v praxi pravidelných společných cvičení i dalších aktivit týkajících se operativní bojové přípravy,“ sdělil ruský prezident. Podle Putina se nabízí také možnost, že se Rusko bude podílet na přípravě posádek běloruských armádních letounů, uzpůsobených k použití munice se speciální jadernou bojovou hlavicí.
Načrtnutá vojenská a ekonomická spolupráce obou zemí ale neznamená, že se Rusko snaží Bělorusko „pohltit“, upozornil Putin. Uvedl, že tyto „fámy“ jsou pokusem nepřátel Běloruska a Ruska zpomalit „integrační proces“ obou zemí. Rusko a Bělorusko tvoří formálně svazové soustátí od roku 1999.
Lukašenko zdůraznil, že Bělorusko se bez Ruska nedokáže obejít. „Buďme upřímní. Jsme schopni sami bez Ruska ochránit svoji nezávislost a suverenitu? Nejsme,“ uvedl.
Ruský vůdce se vydal na návštěvu do Běloruska poprvé od června 2019. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov popřel spekulace, že účelem dnešní Putinovy cesty je přesvědčit Bělorusko k přímé účasti v konfliktu na Ukrajině. Novináři pozvaní na tiskovou konferenci se ale Lukašenka a Putina na válku na Ukrajině nedotazovali.
Namísto toho se například zajímali, zda by Putin pogratuloval svému protějšku Emmanuelovi Macronovi, kdyby při nedělním finále mistrovství světa ve fotbale bývala zvítězila nikoli Argentina, ale Francie. Macron je s Putinem v telefonickém kontaktu a v minulosti byl kritizován za svůj poměrně vstřícný postoj k ruskému lídrovi.
Jednání v Minsku se účastnil také například ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ten ke schůzce sdělil, že Putin a Lukašenko potvrdili kurz obou zemí směřující k posílení nezávislosti Ruská, Běloruska i jejich svazového soustátí.
