14°C
Lukašenkův nepřítel číslo 1 Cichanouská pro Blesk: Strach o děti po boji s diktátorem
Video se připravuje ...
Bojovala proti poslednímu evropskému diktátorovi Alexandru Lukašenkovi (68). Jenže nakonec musela svoji zemi opustit. Šéfka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská (40) se Blesku exkluzivně svěřila, jak situaci zvládá její rodina i zda se bojí o život.
Už jsou to více než dva roky od vašeho nuceného útěku z Běloruska, kde je u moci stále Lukašenko. Neskončila tím cesta vaší země za svobodou?
„Naše revoluce neskončila v roce 2020, pořád pokračuje. Možná už není tak viditelná jako před dvěma roky, ale lidé v naší zemi pořád vytvářejí tlak na tamní režim. Pokračujeme v odporu a pomáháme Ukrajincům v jejich vítězství, protože osud obou zemí je propletený.“
Zatímco naše sametová revoluce byla úspěšná, vaše hnutí ne. Čím to?
„Vy jste statečný národ. Navíc v té době byla celá Evropa nakloněna ke změnám. Svůj moment jste využili, lidé povstali a během měsíců jste získali skvělé lídry včetně Václava Havla. Situace v Bělorusku je ale jiná. Máme za sebou dvacet let Lukašenkovy diktatury, která nás vzdálila od evropských hodnot a vrátila zpět do sovětských časů. Kvůli represím je těžké cokoliv v naší zemi změnit. V roce 2020 navíc Bělorusové nejspíš necítili dostatečnou podporu ze zemí Evropské unie.“
Nebudou tak muset Bělorusové nakonec sáhnout k násilí?
„Před dvěma roky jsme se drželi ideje mírových změn, protože jsme opravdu věřili, že změny dosažené touto cestou jsou udržitelnější. Válka na Ukrajině ale ovlivnila mnoho občanů. Existují i radikální hnutí či myšlenky. Podle mě bychom ale neměli být stejní jako Lukašenko. V budoucnu bychom se ale měli pokusit o blokaci infrastruktury, o blokaci armádních institucí, aby lidé mohli vyjít zpět do ulic bez strachu, že po nich bude někdo střílet.“
Není Lukašenkův režim nakonec dnes silnější, než byl před dvěma lety?
„Naopak, je křehčí a méně stabilní. Tehdy Lukašenko nepředpokládal, že vyjde tolik lidí do ulic a přestal se cítit sebejistě. Každý den používá násilí a zavírá lidi, jen aby se ujistil, že má nad situací stále kontrolu. Pokud by opravdu byl sebevědomý, tak by všechnu tu hrůzu ukončil. Svojí účastí ve válce se ale stal válečným zločincem a musí dokazovat svoji oddanost Putinovi, protože jeho moc je na něm závislá. Je zahnán do kouta a to my chceme. Naším úkolem není ho zachránit z rukou Putina, ale zachránit naši zemi.“
Vyhrožuje Lukašenkův režim vám či vašim blízkým?
„Lukašenkův režim ohrožuje každého svobodomyslného Bělorusa. Nezáleží, jestli jde o naše sousedy, blízké, akademiky, děti, ženy, on neakceptuje žádné odlišné názory.“
Bojíte se o svůj život či životy vaší rodiny?
„Už jsem unavená se bát. Všichni jsme cílem režimu. Musíme ale dělat to, co je třeba, nemáme na výběr. Samozřejmě se bojím o své děti a mé kolegy. Ale vybrali jsme si tuhle cestu a musíme v ní pokračovat.“
Kdy jste naposledy mluvila se svým manželem Sergejem, který je ve vězení, jelikož se postavil Lukašenkovi?
„Naposledy jsem s ním mluvila pár měsíců po mém odchodu z Běloruska. Nevím, z jakého důvodu mu dovolili mi zavolat, ale bylo mi jasné, že nás poslouchají. Byla jsem nadšená, že můžu zase slyšet jeho hlas. Jeho právník ho jinak navštěvuje jednou týdně, aby viděl, že je v pořádku. Má zakázáno psát dopisy mě, ale může psát dětem. A ty mají dovoleno mu odpovídat. Chci, aby děti cítily přítomnost tatínka. Máme jeho fotky všude, díváme se na videa s ním, aby děti nezapomněly jeho hlas.“
Jak celou situaci zvládají vaše děti?
„Převrátilo jim to život naruby. Moje děti ví, co se děje. Chybí jim jejich domov, kamarádi, ale myslím, že je dobře, že vidí příklad ve svých rodičích a dalších blízkých. Vědí, že jejich otec je hrdinou, stejně jako další.“
Takže jsou hrdí?
„Samozřejmě. Nemůžu jim ale věnovat veškerou svoji pozornost kvůli práci. Jsem si ale jistá, že jednou to pochopí ještě víc a odpustí mi, že jsem se jim nemohla tolik věnovat.“
Myslíte, že by se vás Lukašenko pokusil unést stejně jako novináře Prataseviče?
„Každého ten režim může unést. Já jsem chráněna litevskou vládou. Často si i tak v hlavě promítám, co kdyby si pro mě opravdu přišli? Hlavně bych si zablokovala a rozbila telefon, aby se nedostali k citlivým informacím a já neohrozila další lidi.“
Co vám pomáhá se od všeho toho stresu odreagovat? Můžete mít přeci jen záblesky normálního života?
„Jsem pořád svobodná osoba. V Litvě můžu chodit nakupovat, do restaurací, ale pravda je taková, že na to nemám čas. Volný čas se snažím trávit s dětmi, protože mi hrozně chybí, chybí mi s nimi jen tak sledovat filmy či je objímat. Mým útočištěm je moje rodina. V takových chvílích jsem šťastná.“
Kdo je Cichanouská?
- běloruská aktivistka, učitelka a tlumočnice
- po zatčení svého manžela Sergeje kandidovala místo něj na prezidentku
- podle oficiálních výsledků voleb nezvítězila. Pravost výsledků ale zpochybnila EU i ona sama
- po brutálně potlačených protestech byla donucena utéct ze země
- nyní sídlí v sousední Litvě, kde má ochranu místní vlády
- má dvě děti
18:48
Dnes
Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se Evropská unie naučila hodně o vzorcích chování Kremlu i ruského prezidenta Vladimira Putina a stala se tak ostražitější. V rozhovoru ke 20. výročí dosud největšího rozšíření Evropské unie to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie podle ní není dokonalá, ani taková nemůže být, protože je spolkem 27 členských států a 450 milionů obyvatel, připomněla šéfka unijní exekutivy. Výhody, které členství v EU přináší, jsou ovšem podle ní obrovské.
„Pro mě je Evropská unie více než jen spolek zemí, je to náš společný domov,“ zdůraznila von der Leyenová v rozhovoru se skupinou novinářů ze států, které do EU před 20 lety vstoupily. V roce 2004 se unie rozšířila o Česko, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Kypr a Maltu.
Vzhledem k dění v některých nových členských státech, například pokud jde o problémy s dodržováním pravidel právního státu v Maďarsku či svobody médií na Slovensku, se někdy objevuje tvrzení, že tyto země ještě nebyly na vstup do EU zralé a připravené. S tím dnes ale Ursula von der Leyenová nechtěla souhlasit.
18:13
Dnes
Kyjevská městská správa oznámila naléhavou evakuaci dvou nemocnic v hlavním městě. Ukrajinská média naznačují, že evakuace je způsobena výhrůžkami ze strany šéfa běloruské KGB Ivana Tertela, píše kanál Nexta.
Na zasedání „Všeběloruského lidového shromáždění“ Tertel prohlásil, že jeho služba bude čelit „teroristům“ z Ukrajiny. „Všichni tito lidé a jejich plány jsou nám známy. V boji proti terorismu jednáme podle zákonů válečného stavu. Mezi teroristy jsou mrtví a zranění, budou potrestáni, přestože si za své doupě vybrali kyjevské nemocnice v Bohatyrské ulici 30-32, kde se vlastně schovávali za zády nemocných dětí,“ řekl šéf KGB.
18:01
Dnes
Na moskevském letišti Ostafjevo se v noci na dnešek podařilo zničit víceúčelový ruský vrtulník Ka-32, oznámila ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Zveřejnila také videozáznam, který podle ní operaci zachycuje. K zodpovědnosti za operaci se přímo nepřihlásila, ukrajinské zapojení ale naznačila heslem „Sláva Ukrajině!“ na konci oznámení. Podobná prohlášení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Vrtulník podle rozvědky používala ruská armáda během svého tažení na Ukrajině při podpůrných operacích. Vrtulníky Ka-32 se využívají k přepravě osob či nákladu, k pátracím a záchranným operacím při humanitárních katastrofách nebo i k hašení požárů.
Letiště Ostafjevo podle ukrajinské rozvědky patří ruskému ministerstvu obrany, které ho využívá společně se společností Gazpromavia patřící pod plynárenský podnik Gazprom. Podle dostupných informací slouží letiště pro civilní i vojenské lety.
Témata:
Související
