Putinův ministr Lavrov: Náhlý převoz do nemocnice ze summitu G20! Dezinformace, tvrdí Rusové
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov byl dnes po příletu na summit skupiny velkých světových ekonomik G20, který se koná na indonéském ostrově Bali, převezen do nemocnice. Podle guvernéra ostrova Bali se ale jednalo jen o prohlídku a šéf ruské diplomacie se těší dobrému zdraví. Nepotvrdily se tak informace agentury AP, podle nichž byl Sergej Lavrov hospitalizován kvůli problémům se srdcem.
AP se odvolávala na indonéské činitele, kteří si nepřáli být jmenováni, a kteří podle agentury potvrdili, že je Sergej Lavrov v nemocnici kvůli zdravotním potížím. Ruské ministerstvo zahraničí zprávu agentury AP vzápětí označilo za dezinformaci. „Tohle je pochopitelně vrchol falšování,“ napsala na sociální síť telegram mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Ruské ministerstvo zahraničí poté zveřejnilo video, na kterém se Sergej Lavrov usmívá nad hromadou listin. Sedí přitom u stolečku na místě, které vypadá jako palmami lemovaná hotelová terasa, oblečený jen do modrých kraťasů, modrého trička a obutý do černých polobotek. Na tričku má jméno amerického umělce Jeana-Michela Basquiata, který zemřel ve věku 27 let na předávkování heroinem.
Agentura TASS dodala, že je ministr Lavrov v hotelu. Sám Lavrov zprávy o tom, že byl převezen do nemocnice, označil za „politickou hru“, která není nová. „Už deset let píšou, že náš prezident onemocněl,“ řekl Lavrov a vyzval západní novináře, „aby byli poctivější a psali trochu víc pravdu“.
Srdeční problémy?
Guvernér indonéského ostrova Bali I Wayan Koster potvrdil, že byl ruský ministr zahraničí po příletu na Bali převezen do nemocnice Sanglah na kontrolu. Návštěva byla velmi krátká a Sergej Lavrov nemocnici opustil v dobrém zdraví, dodal guvernér. Samotná nemocnice tyto informace zatím nekomentovala.
Čtyři indonéští vládní a zdravotní činitelé agentuře AP sdělili, že byl Lavrov léčen v nemocnici Sanglah v provinčním hlavním městě Denpasaru, která je největší na Bali. Dva z nich uvedli, že důvodem byly srdeční problémy, napsala AP.
Rád ostatní komentuje
Indonésie na summit G20 pozvala ruského prezidenta Vladimira Putina a odmítla toto pozvání stáhnout, přestože k tomu po začátku ruské invaze na Ukrajinu vyzývala řada západních zemí. Rusko na poslední chvíli oznámilo, že místo Putina bude zemi na summitu zastupovat ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Lavrov je nejdéle sloužícím ruským ministrem zahraničí od sovětských dob, kdy tento post 28 let zastával Andrej Gromyko, známý na Západě pod přezdívkou "Pan nět", kterou si vysloužil svým nekompromisním postojem.
Sergej Lavrov vystudoval prestižní moskevský Státní institut mezinárodních vztahů; mluví plynně anglicky, francouzsky a také sinhálsky, protože jako sovětský diplomat sloužil na Srí Lance. Než se stal ministrem zahraničí, působil jako stálý zástupce Ruska při OSN.
Na Západě je známý svými jízlivými poznámkami, zejména na adresu partnerů, které považuje za špatně připravené, napsala agentura Reuters. Před ruskou invazí na Ukrajinu Lavrov opakovaně odmítal tvrzení USA a Velké Británie, že se Putin chystá nařídit invazi.
Poté, co Západ uvalil na Rusko nejpřísnější sankce v novodobé historii, Lavrov prohlásil, že se Moskva odvrátí od Spojených států a jejich spojenců a místo toho rozšíří vztahy se zeměmi v Asii, Africe a Latinské Americe.
Írán a Rusko mají společné protivníky a budou jednat o tom, jak se postavit hrozbám, kterým obě země čelí. Před dnešní schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to podle agentury TASS řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Na konzultace do Moskvy přijel poté, co Spojené státy v neděli zaútočily na tři íránské jaderné provozy.
„Vždy jsme měli (s Ruskem) společné starosti a společné protivníky,“ řekl Arakčí. „Máme společné názory a vedeme úzké konzultace, abychom čelili společným výzvám a hrozbám,“ dodal. Uvedl také, že jednání s Putinem „za současných nových okolností, kdy je světový řád skutečně ohrožen“, bude mít velký význam.
Moskva americký útok na íránské jaderné provozy odsoudila, ohrožují podle ní snahy, jejichž cílem je zabránit šíření jaderných zbraní. Rusko, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině, mluví v souvislosti s americkou operací o porušení mezinárodního práva.
Dosud se podařilo sehnat 80 procent ze slíbených dvou milionů kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, uvedla dnes šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před začátkem jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Rozhovorů se zúčastní osobně i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Podle Sybihy i Kallasové je potřeba dále zesílit tlak na Rusko.
Kallasová oznámila před několika měsíci iniciativu týkající se zvýšení vojenské podpory Ukrajině. Cílem je poskytnout Ukrajině v letošním roce pět miliard eur na dva miliony kusů dělostřelecké munice.„S radostí vám mohu oznámit, že 80 procent iniciativy již bylo přislíbeno. Ale samozřejmě toho musíme dělat více,“ řekla šéfka unijní diplomacie novinářům.
„Putin je válečný štváč. Je na čase použít všechny diplomatické nástroje a přinutit Rusko k tomu, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na mír,“ uvedl v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Sybiha. Ruský prezident podle něj rozumí jedinému, a to je síla. „Proto jsou potřeba sankce, izolace a zmrazení ruských účtů,“ dodal s tím, že Kyjev dnes prožil další bezesnou noc. Při ruských útocích zahynulo sedm lidí a dalších 20 jich utrpělo zranění.
Bez ohledu na to, kdy a jak bude dosaženo míru na Ukrajině, ruský imperialismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost. Při zahájení porady ekonomických a vědeckých diplomatů v pražském Černínském paláci to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud chce Česko efektivně prosazovat své zájmy v zahraničí, nelze podle něj přehlížet bezpečnost. Porada potrvá do konce týdne.
Putin proti ČR i dalším evropským státům zahájil energetickou válku, chtěl tyto země svým vydíráním přimět zavřít oči nad bezprávím a ustoupit jeho geopolitickým ambicím, míní ministr.
„Současně zesílily kybernetické útoky na naši kritickou infrastrukturu. Po celé Evropě přibyly případy žhářských útoků a sabotáží. Čelíme nárůstu informačních vlivových operací s cílem polarizovat našI společnost a podlomit jednotu a akceschopnost Evropské unie a NATO,“ uvedl Lipavský.
„Z nedávných zkušeností už dobře víme, že jedna událost na druhém konci světa může zásadním způsobem ovlivnit naši výrobu a export. Také proto se společně s našimi spojenci musíme více zaměřovat na zabezpečení dopravních tras a kritické infrastruktury,“ poznamenal ministr.
