Lipavský by se s Lavrovem setkal. Putinův muž mezitím vyhrožuje: Zaútočíme na dodávky zbraní!
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) by se s ruským šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem setkal, pokud by bylo třeba. Řekl to v pořadu Blesk Zpráv Epicentrum. „To je práce diplomata potkávat své protějšky,“ vysvětlil Lipavský. Lavrov mezitím vyrukoval s další sérií silných vyjádření, pohrozil, že konvoje zbraní na Ukrajinu se stanou legitimním terčem ruské armády. Zabránit hodlá především dodávce systémů protivzdušné obrany S-300. Zároveň řekl, že Moskva nikdy nepřijme vidění světa, kterému dominují Spojené státy.
„Nemám problém se potkávat s ministry zahraničí, to je práce diplomata potkávat své protějšky. Ukrajinský ministr zahraničí se také potkal se svým protějškem Lavrovem během války. Ruku si nepodali, já to chápu,“ odpověděl Lipavský na otázku, zda by kývnul na schůzku s ruským ministrem zahraničí.
„Ale když se setkaly delegace, které na běloruském území na té pracovní úrovni jednají o humanitárních koridorech, tak si ruce podali. Nevím, za jakých okolností a kdy může proběhnout takové jednání. Pro mě je důležité podpořit Ukrajinu, stát za Ukrajinou, protože jinak budeme nést ty náklady ještě vyšší,“ pokračoval Lipavský.
Zahraniční náklad jako legitimní cíl
Lavrov je vnímán jako jeden z nejbližších mužů ruského prezidenta Vladimira Putina, pravidelně do světa pouští oficiální ruské postoje k invazi na Ukrajinu, kterou nazývá „speciální vojenskou operací“. V jeden moment dokonce se zcela vážným výrazem řekl, že Rusko Ukrajinu nenapadlo.
V pátek přišel s dalšími silnými vyjádřeními. V rozhvoru s prokremelskou zpravodajskou televizí RT (dříve Russia Today) pohrozil, že ruská armáda bude útočit na dodávky zbraní na Ukrajinu.
„Dali jsme jasně najevo, že jakýkoli náklad, který vstoupí na území Ukrajiny a který budeme považovat za náklad zbraní, se stane legitimním cílem. To je naprosto jasné,“ citovala ruského ministra zahraničí agentura RIA Novosti. Lavrov podle ní také řekl, že Moskva nedovolí především dodávky raket S-300 Kyjevu, o které žádá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Slovensko v uplynulých dnech předběžně vyjádřilo ochotu předat Ukrajině svůj systém S-300, pokud za něj Bratislava dostane odpovídající náhradu.
Podle ruského ministra zahraničí Moskva nikdy nepřijme vidění světa, kterému dominují Spojené státy. Je to Západ, který svými sankcemi uvalenými na Rusko v souvislosti s jeho invazí na Ukrajinu zavírá před Ruskem dveře, řekl. Tvrdil také, že ruské hospodářství západní sankce přežije a vyjde z nich posíleno.
Spojené státy chtějí, aby svět vypadal jako salon, v němž o všem rozhodují Američané, míní Lavrov. Podle něj je ale na světě mnoho států, které nechtějí přijímat rozkazy od „strýčka Sama“.
Lavrov rovněž popřel čtvrteční informace německého deníku Bild, podle nichž se letadlo se šéfem ruské diplomacie z neznámých příčin otočilo v polovině cesty do Pekingu a vrátilo se zpět do Moskvy.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes zahájil obnovenou hudební soutěž Intervize. Má představovat protiváhu mezi Rusy populární soutěže Eurovize, z níž bylo Rusko vyloučeno kvůli invazi na Ukrajinu. Intervize se účastní zástupci z více než 20 zemí, informovala agentura DPA.
Podle šéfa Kremlu usilují všechny země o svobodný rozvoj a zachování své identity. „Právě úcta k tradičním hodnotám a k rozmanitosti kultur je základní myšlenkou soutěže a inspiruje účastníky k uměleckým výkonům," řekl Putin na úvod soutěže, která se koná před zhruba 11 000 diváky v moskevské koncertní hale Live Arena.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že od Spojených států očekává uvalení silných sankcí na Rusko. Evropa podle něj svůj příslib zvýšit tlak na Rusko plní.
Evropská komise v pátek představila nový, devatenáctý sankční balík proti Rusku. Zavádí v něm sankce na dalších 118 lodí z takzvané ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Omezení se poprvé zaměří také na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
