Ukrajinský vojenský expert pro Blesk: Masakry civilistů svědčí o válečné „síle“ Rusů! Na vojenské cíle si netroufnou
Kdy skončí válka na Ukrajině a jak se změní bezpečnostní systém v Evropě? Na to a mnohem víc se pro Blesk.cz ptala ukrajinská novinářka Natalja Aharkovová Mykoly Beleskova, známého stratéga, ukrajinského vojenského analytika a výzkumníka z Národního institutu strategických studií Ukrajiny.
Celý svět je nyní ohromen sílou ukrajinské armády. Obyvatelé země jsou hrdí na své vojáky, kteří agresorovi, který je před týdny napadl, dávají jasnou odpověď. Ruští okupanti nadále „lezou ze všech stran“ a snaží se přilákat i Bělorusy, Kazachy nebo Čínu. Odborníci mají na vývoj situace ale rozdílné názory. Ti, kteří říkali, že okupace Ukrajiny bude trvat dva dny, teď otočili. To nejhorší prý teprve přijde. Optimisté zase tvrdí, že nastal zlom a vítězství Ukrajiny se blíží. A jak to vidí Mykola Beskov?
Kdy přijde vítězství Ukrajiny?
Samozřejmě nemohu říct, kdy přesně to přijde. Na jednu stranu souhlasím s tím, že Rusové stále mají ofenzivní potenciál, protože nezůstávají na místě. Během 20 dnů války ale byla částečně nebo úplně zničena čtvrtina všech praporově-taktických skupin, které Rusko na začátku této fáze války soustředilo poblíž Ukrajiny. Stále ale zůstává možnost nějaké vážné akce z obou stran. Z toho důvodu si myslím, že jsme ještě nedosáhli ani zlomového bodu. Situace ještě není plně stabilizovaná a k žádnému průlomu, jako je dokončení první útočné fáze, zatím nedošlo.
Zároveň ale částečně souhlasím s těmi optimističtějšími odhady. Už jsme jako Ukrajinci ukázali, jak umíme bojovat. Za 3 týdny jsme Rusům zničili až čtvrtinu jejich nasazeného materiálu. Navíc jsme vyvinuli skvělou taktiku, získali podporu od západních partnerů a jasně demoralizujeme ruskou armádu. Ve výsledku ale není důvod k tomu povolit. Ale na druhou stranu máme řadu ukazatelů, které nám se zdrženlivým optimismem přibližují, jak by se boje na Ukrajině mohly dále vyvíjet.
Jak hodnotíte aktuální situaci na ruské frontě? Poradce šéfa ukrajinského prezideta Oleksij Arestovyč denně zdůrazňuje, že Rusové kontrolují jen některé silnice, nikoli regiony a osady.
Je potřeba správně vnímat celou situaci. Byl jsem asi jeden z prvních, kdo 25. února řekl, že nepřijmeme mapy, které ukazují, že Rusové po začátku války ovládají velká ukrajinská území. Protože ve skutečnosti ruské síly nestačí současně vést útočné operace ve více směrech. Souhlasím také s tím, že se kontrolují převážně silnice. A dokonce i v těch vytyčených bodech, kam se zdánlivě dostali, v Chersonské oblasti, v Záporoží, Luhanské oblasti, se Rusové setkávají s aktivním nebo alespoň pasivním odporem.
Nejbolestivější pro Ukrajince je, že vzdušný letecký prostor není nad jejich zemí stále uzavřen. Ruské rakety jsou nejsilnější válečnou zbraní jak pro civilisty, tak i pro infrastrukturu. Zahraniční experti už ale dříve varovali, že takových raket je v Rusku okolo tisíce. Západ čeká, až všechny tyto rakety zasáhnou ukrajinská města, a tím částečně odzbrojí Rusko? Věříte, že ty rakety docházejí?
Střely jako Eskendery, balistické a řízené střely už opravdu podle mne dochází. Ruská armáda jich může mít řádově tisíc až dva, ale více asi ne. Rusko je na tom v tomto ohledu jednoznačně hůř, než třeba Američané, kteří mají zhruba sedm až osm tisíc relevantních raketových systémů.
Důkazem toho všeho je, že Rusové začali získávat a používat starší raketové systémy Point-U ze skladovacích základen. To, že Rusové používají řízené a balistické střely proti civilnímu obyvatelstvu, je na jedné straně tragédie, válečný zločin, ale na druhou stranu to taky znamená, že tyto rakety nebudou použity v operacích. Takže prioritní vojenské cíle pak nebudou moci být asi z čeho zničeny, což je paradoxní logika. Hlavní věcí ale zůstává, že Ukrajinci musí zachovat svůj bojový potenciál. Oni musí Rusku vzdorovat a ovládat klíčová města a silnice. To, že Rusové dokážou bojovat pouze s civilním obyvatelstvem, nikoli s armádou, ukazuje, jakou mají válečnou úroveň.
Co se ještě musí stát, aby byl uzavřen vzdušný prostor nad Ukrajinou?
Těžko říct, co ještě Rusko musí udělat, k jakým zločinům se ještě musí uchýlit. Od 24. února se objevilo mnoho příkladů, které jasně nahrávají tomu, aby se vzdušný prostor nad Ukrajinou uzavřel. Dochází k humanitární katastrofě. Existuje něco jako humanitární intervence, kterou Západ praktikoval v 90. a 20. století, aby zachránil civilní obyvatelstvo před takovými katastrofami. Ale na druhou stranu, všechno nemůže být hned najednou. Západ nám hojně pomáhá jak ekonomicky, humanitárně, tak i vojenskou technikou. Hlavní pomoc Ukrajině je samozřejmě v podobě sankcí, které mají Rusko oslabit. Západ je podle mého nyní schopen efektivně kompenzovat mezeru v mocenských zdrojích a naklonit misky vah ve prospěch Ukrajiny.
Problém, který děsí svět, je obsazení jaderných elektráren Rusy. Je nějaká naděje, že se podaří zastavit vzdorovité chování Rusů? Šlo by do elektráren přivést specialisty z Mezinárodní agentury pro atomovou energii? Možná znáte i příklady ze světa, kdy byly takové problémy vyřešeny mírovou cestou.
Je pro mě těžké uvádět takové příklady. Boje, které začaly v roce 1945, kdy začala jaderná éra, zasáhly především méně rozvinuté země a regiony, spíše než ty s existujícími jadernými zařízeními, která by byla terčem nepřátelských akcí. Co by mohlo udělat mezinárodní společenství? To je poměrně těžká otázka. Na druhou stranu, pokud ze sebe Rusové udělají opravdové hlupáky, což vyústí v katastrofu, bude to katastrofa pro všechny, včetně Ruska. Odkud vítr ve správný čas zavane, se prostě neví. Myslím, že je to trochu odrazuje od činů, které mohou mít fatální následky. Rusové si asi uvědomují, že Záporožská jaderná elektrárna je nedaleko Ruska a kdyby se něco stalo, může se to dotknout hlavně příhraničních ruských oblastí.
Aby došlo k ukončení války, musí existovat podle mého souhlas obou válčících stran. Pak jsou tu například i mírové jednotky OSN, ale ty mají velmi, velmi lehké zbraně. I Rusko má příklady, kdy se dohodli a souhlasili s principiální dohodou mezi stranami a zavládlo příměří. Proto, když si vzpomenu na příklad z 90. let, na příklad Bosny a Hercegoviny, pochybuji, že se najdou země, které budou připraveny vyslat své lidi uprostřed horké fáze konfliktu do války. Je proto velmi těžké si představit, že nějaká mezinárodní koalice zasáhne na straně Ukrajiny, jako tomu bylo v 90. letech.
O stavu ruské armády jsme již mluvili. Říká se, že je jedna z nejsilnějších na světě a teď prochází určitým úpadkem a demoralizací. Dala by se ta aktuální situace k něčemu přirovnat?
Trochu mi to připomíná zimní válku SSSR s Finskem v letech 1939 až 1940. Formálně Rusko mělo poměrně silné ozbrojené síly, hodně železa, modernizované zbraně a také tanky či letadla. Jenže se ukázalo, že to všechno nedokážou efektivně využít. Já v tom tu paralelu vidím. Navíc ruská armáda zahájila akce, na které nemá lidi. Protože 200 000 vojáků je velmi málo na úkoly, které začaly. Navíc ti nemají relevantní zkušenosti. Abyste mohli provádět vysoce kvalitní útočné operace, musíte mít alespoň 2 roky zkušeností s rozsáhlou válkou. Například Wehrmacht přešel z tažení v Polsku na 2 roky do útoku na SSSR. Sovětský svaz šel také 2 roky před tím.
Nejedná se ale jen o logistiku, ale i opravy dílů a tak dále. Rusové sice hodně investovali do železa, ale nemají už takový dostatek paliva, munice a potravin. Myslím, že se přecenili. Ve skutečnosti byli ruští politici uvedeni v omyl nebo uvěřili pohádkám o tom, jak to jejich noblesní armáda zvládne.
Kvůli tomu válka trvá již téměř 3 týdny a Rusko dosud nedosáhlo svých klíčových cílů: porážky hlavních ukrajinských sil, dobytí klíčových měst. Nyní tedy jejich špatné výpočty hrají na ukrajinské straně.
Nyní existuje mnoho předpovědí, že se do bojů zapojí Bělorusové, Kazaši a Číňani. Jaká je vaše prognóza?
Nemyslím si, že Číňané budou bojovat. Rusko očekává od Číny další logistickou pomoc. Zapojení Kazachstánu, pokud vím, není na pořadu dne. A Bělorusko je pod velkým tlakem, ale v tomto případě se bavíme o 10 praporech taktických skupin, které by se k Rusku přidaly. Což není mnoho a myslím, že bychom to zvládli.
Jak se podle vás změní bezpečnostní systém ve světě po vítězství Ukrajiny?
Pokud pomůžeme Rusku zbavit se nemoci, jako je imperialismus, bezpečnost v Evropě a ve světě se jistě změní. To bude znamenat větší stabilitu, bezpečnost a méně konfliktních situací. Jak se bude Rusko dále vyvíjet, je jiná otázka. Pokud ale pochopí hodnotu svých ambicí a možnost jim čelit, bude to změna v celém evropském bezpečnostním systému. Myslím, že vítězství Ukrajiny bude mít pozitivní dopad na bezpečnostní otázku na celém kontinentu.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Pro dnešek zprávy z války na Ukrajině končíme.
Vedení ukrajinské Doněcké oblasti, kde se dlouhodobě odehrávají nejtěžší boje s ruskou armádou, dnes upozornilo, že do Pokrovsku už se nedostane humanitární ani zdravotnická pomoc. Informoval o tom server Ukrajina. K Pokrovsku se od jihu blíží ruská vojska.
Šéf vojenské správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin řekl, že v Pokrovsku, který měl před začátkem ruské invaze asi 60 000 obyvatel, zůstává 1370 lidí. „Dojet do města je prakticky nemožné, proto se tam vydáváme jedině s vojáky a prosíme je, aby pomohli s evakuací lidí,“ řekl Filaškin. „Není možné do města dovézt humanitární ani zdravotnickou pomoc. Nepřítel téměř každý den ostřeluje a ničí město Pokrovsk,“ uvedl také.
Americký prezident Donald Trump se chce osobně sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, píše dnes list The New York Times (NYT). Schůzka by se podle dvou zdrojů, na které se list odvolává, mohla uskutečnit už příští týden. Následovat pak má jednání obou prezidentů s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Trump to podle NYT v dnešním telefonátu sdělil evropským lídrům.
