„Je to válečný zločinec.“ Biden se obul do Putina, USA posílají Ukrajině další pomoc. Kreml zuří
Prezident Spojených států Joe Biden dnes nazval ruského prezidenta Vladimira Putina válečným zločincem. Učinil tak veřejně poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Americká administrativa se dosud podobnému označení vyhýbala, protože jej považovala za právní termín, který by bylo možné použít až po řádném vyšetření počínání ruské armády na Ukrajině. Mluvčí Kremlu Dmytrij Peskov krátce poté označil Bidenovy poznámky za nepřijatelnou a neodpustitelnou rétoriku.
„Je to válečný zločinec,“ řekl Biden na adresu Putina při odchodu z akce věnované boji proti násilí na ženách jedné z přítomných novinářek. Podobná slova v minulosti použili i jiní světoví lídři i některé mezinárodní organizace, z úst vysokého amerického činitele, natož prezidenta, však zazněla poprvé.
„Prezident mluvil od srdce a vycházel z toho, co jste viděli v televizi, tedy barbarské činy brutálního diktátora,“ prohlásila krátce po Bidenově poznámce mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Dodala, že ministerstvo zahraničí USA nadále vyšetřuje, zda lze počínání ruských vojsk na Ukrajině kvalifikovat jako válečné zločiny.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že dodávky Ukrajině ze strany Spojených států pokračují. Je tak podle něj zjevné, že Kyjev nespěchá se třetím kolem mírových jednání, zatímco Moskva je na ně připravena. Podle Ukrajiny i řady západních představitelů ale ve skutečnosti Rusko příměří nechce.
Stovky tisíc lidí na Ukrajině jsou postiženy posttraumatickou stresovou poruchou, miliony dalších pak jinými obtížemi v oblasti duševního zdraví. Na dnešním briefingu v Praze to řekl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. České organizace, například Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví nebo SANAE, uskutečňují projekty přímo na místě na pomoc obyvatelům zasaženým válkou.
„Ukrajina je země, která ještě před pár lety měla 40 milionů obyvatel. Dneska jich na Ukrajině žije zhruba 28 milionů. Je to země, která registruje 1,5 milionu válečných veteránů,“ řekl Kopečný. „A zároveň je to země, kde jsou stovky tisíc lidí velmi výrazně postiženy posttraumatickou stresovou poruchou a miliony lidí jsou postiženy jinými obtížemi v oblasti duševního zdraví,“ dodal. Čísla se podle něj mohou rychle zvyšovat, neboť například když se válečný veterán vrátí k rodině, to, jak zvládá traumata z války, poté může rozkládat rodinu i celé komunity.
Plán obnovy pro Ukrajinu by měl být postavený podobně jako Marshallův plán po druhé světové válce na bázi především úvěrů doplněných granty. Na dnešním briefingu v Praze to řekl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O potřebě nového Marshallova plánu pro Ukrajinu hovořil minulý týden na konferenci v Římě i prezident Petr Pavel. Česko bylo podle Kopečného jednou ze tří zemí zastoupených prezidentem, kromě Pavla to byli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezidentka Moldavska Maia Sanduová.
Západní země i ukrajinské úřady obviňují Rusko z toho, že zejména v ukrajinských městech cíleně míří na civilní cíle a způsobují tak úmrtí stovek lidí nezapojených do bojů včetně mnoha dětí. Pobouření vyvolal například letecký útok na porodnici v Mariupolu nebo útok na Záporožskou jadernou elektrárnu. Dnes ukrajinští činitelé informovali, že Rusko bombardovalo budovu divadla v Mariupolu, kde se skrývaly stovky lidí před nálety.
Moskva od začátku popírá, že by mířila na civilní cíle a tvrdí, že provádí přesně mířené útoky jen na vojenskou infrastrukturu.
Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu dnes nařídil Rusku okamžité zastavení jeho válečných operací na Ukrajině jak požadoval Kyjev, který u soudu napadl tvrzení Moskvy, že na východě Ukrajiny dochází ke „genocidě“ rusky mluvícího obyvatelstva.
Biden počastoval Putina tvrdým výrazem již v minulosti. Loni v březnu řekl, že souhlasí s tím, že lze označit ruského prezidenta za „zabijáka“. Moskva tehdy reagovala pobouřeně a na krátký čas povolala ke konzultacím svého velvyslance ve Washingtonu. Rusko později zařadilo USA společně s Českou republikou na svůj seznam nikoliv přátelských zemí. Na ten pak začátkem letošního března nově přibyly všechny země Evropské unie, Ukrajina a dvě desítky dalších států, které po začátku ruské invaze na Ukrajinu zavedly proti Rusku sankce nebo se k nim připojily.
