„Extrémně se obávám o své bezpečí.“ Ruská novinářka s nápisem „NE VÁLCE“ přiznala strach
Ruská novinářka a televizní produkční Marina Ovsjannikovová, která v pondělí s protiválečným transparentem vtrhla do hlavního vysílání ruské státní televize, se obává o svou bezpečnost. Doufá však, že její manifest otevře oči Rusům zaslepeným propagandou, napsala agentura Reuters.
„Za svým činem si stojím, ale teď jsem pochopila škálu problémů, které musím vyřešit, a samozřejmě se extrémně obávám o své bezpečí,“ řekla v rozhovoru s agenturou Ovsjannikovová.
„Rozhodně se necítím jako hrdinka ... Opravdu chci věřit, že tato oběť nebyla nadarmo, že lidé procitnou,“ dodala k protestu, za který ji ocenili i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Francie jí ve světle hrozícího postihu nabídla konzulární pomoc.
Ovsjannikovová nemá v plánu utéct z Ruska, doufá ale, že nebude obviněna z trestného činu. Ruský soud jí v úterý udělil pokutu 30 000 rublů (6000 korun), podle agentury RIA Novosti trest padl za porušení pravidel pro pořádání veřejných akcí. Zatím není zcela jasné, zda bude čelit ještě nějakému dalšímu - závažnějšímu obvinění.
Novinářka uvedla, že chtěla udělat něco víc, než jen protestovat proti válce - měla v úmyslu i přímo oslovit ruské občany. „Nebuďte jako zombie; neposlouchejte tuhle propagandu; naučte se analyzovat informace; naučte se vyhledávat jiné zdroje než jen ruskou státní televizi,“ řekla Ovsjannikovová.
Ruští poslanci začátkem března jednomyslně schválili zavedení trestní odpovědnosti s možností uložit až 15 let vězení za dezinformace a za to, co ruské úřady vyhodnotí jako lživé zprávy o ruské armádě. Přísné tresty hrozí také za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k protiruským sankcím. Moskva invazi na Ukrajinu označuje jako „zvláštní vojenskou operaci“ s cílem „demilitarizovat a denacifikovat“ Ukrajinu.
Chvála, královské pocty a opakování jeho vlastních sloganů – Severoatlantická aliance udělala vše pro to, aby byl americký prezident Donald Trump spokojen a alianci se na dnes skončeném summitu v Haagu podařilo udržet pohromadě, píše ve své analýze agentura Reuters. Povedlo se to, ale summit se z velké části vyhnul složitým, avšak zásadním tématům, jako jsou válka na Ukrajině, strategie vůči Rusku či pravděpodobné stahování amerických jednotek z Evropy. Dříve či později se jimi NATO tak či tak bude muset zabývat, míní agentura. Donald Trump prohlásil, že jeho první setkání se Zelenským od konce dubna „nemohlo být lepší“. Ukrajina se od února 2022 brání ruské agresi a Trump se od svého lednového nástupu do funkce snaží docílit ukončení války. Zatímco Zelenskyj již dříve souhlasil s vyhlášením bezpodmínečného příměří, Putin si klade řadu podmínek a podle mnoha analytiků o rychlý konec války neusiluje. „Podle mě je skvělá chvíle to ukončit. Budu mluvit s Vladimirem Putinem, abych viděl, jestli to můžeme ukončit,“ řekl Trump po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem. Uvedl také, že Spojené státy uvidí, zda budou moci poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany Patriot, které je však podle Trumpa „velmi těžké získat“. Právě o ně Kyjev usiluje, aby se mohl efektivněji bránit sílícím ruským raketovým útokům.
