„Extrémně se obávám o své bezpečí.“ Ruská novinářka s nápisem „NE VÁLCE“ přiznala strach
Ruská novinářka a televizní produkční Marina Ovsjannikovová, která v pondělí s protiválečným transparentem vtrhla do hlavního vysílání ruské státní televize, se obává o svou bezpečnost. Doufá však, že její manifest otevře oči Rusům zaslepeným propagandou, napsala agentura Reuters.
„Za svým činem si stojím, ale teď jsem pochopila škálu problémů, které musím vyřešit, a samozřejmě se extrémně obávám o své bezpečí,“ řekla v rozhovoru s agenturou Ovsjannikovová.
„Rozhodně se necítím jako hrdinka ... Opravdu chci věřit, že tato oběť nebyla nadarmo, že lidé procitnou,“ dodala k protestu, za který ji ocenili i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Francie jí ve světle hrozícího postihu nabídla konzulární pomoc.
Ovsjannikovová nemá v plánu utéct z Ruska, doufá ale, že nebude obviněna z trestného činu. Ruský soud jí v úterý udělil pokutu 30 000 rublů (6000 korun), podle agentury RIA Novosti trest padl za porušení pravidel pro pořádání veřejných akcí. Zatím není zcela jasné, zda bude čelit ještě nějakému dalšímu - závažnějšímu obvinění.
Novinářka uvedla, že chtěla udělat něco víc, než jen protestovat proti válce - měla v úmyslu i přímo oslovit ruské občany. „Nebuďte jako zombie; neposlouchejte tuhle propagandu; naučte se analyzovat informace; naučte se vyhledávat jiné zdroje než jen ruskou státní televizi,“ řekla Ovsjannikovová.
Ruští poslanci začátkem března jednomyslně schválili zavedení trestní odpovědnosti s možností uložit až 15 let vězení za dezinformace a za to, co ruské úřady vyhodnotí jako lživé zprávy o ruské armádě. Přísné tresty hrozí také za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k protiruským sankcím. Moskva invazi na Ukrajinu označuje jako „zvláštní vojenskou operaci“ s cílem „demilitarizovat a denacifikovat“ Ukrajinu.
Především od představitelů největších evropských zemí na mezinárodní konferenci pro obnovu Ukrajiny v Římě dnes několikrát jasně zaznělo, že Ruskem napadenou zemi nenechají ani padnout, ani agresorovi napospas. Novinářům to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Podle hlavy státu vrcholní představitelé řady států ujišťovali, že budou pokračovat ve vojenské, finanční, materiální podpoře tak, aby Ukrajina uhájila maximum ze svého území. „Že budeme vyvíjet větší tlak na Rusko, aby se konečně rozhodlo zúčastnit se mírových jednání. V okamžiku, kdy bude dosaženo mírové dohody, že začne bez jakéhokoliv zdržení poválečná obnova Ukrajiny,“ podotkl Pavel. Už to považuje za dostatečný argument pro byznysovou sféru, ale i pro garanční agentury, aby se investic do rekonstrukce země nebáli. „Protože to bude proces, který bude mít velkou politickou podporu,“ dodal. Na Rusko je třeba pomocí sankcí vyvíjet větší tlak, prohlásila dnes italská premiérka Giorgia Meloniová novinářům po zahájení mezinárodní konference o obnově Ukrajiny. Premiérka také podle agentury ANSA přivítala rozhodnutí Spojených států zúčastnit se vůbec poprvé jednání takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Cesta je pro nás jasná: pokračovat v podpoře Ukrajiny a zároveň nadále vyvíjet či spíše zvyšovat tlak na Rusko, především pomocí sankcí,“ řekla podle Reuters Meloniová, po jejímž boku stál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Evropská komise dnes oznámila finanční podporu Ukrajině ve výši 2,3 miliardy eur (57 miliardy Kč) na obnovu země po škodách způsobených ruskou invazí. Balík pomoci se skládá z 1,8 miliardy eur ve formě úvěrových záruk a 580 milionů eur ve formě grantů od mezinárodních a bilaterálních veřejných finančních institucí, uvedla předsedkyně komise Ursula von der Leyenová na mezinárodní konferenci v Římě o rekonstrukci Ukrajiny.
