„Jsou to maniaci, milují zabíjení. Znásilnili i matku s dcerou.“ Dezertér promluvil o zvěrstvech Rusů
Nikita Čibrin v září opustil armádu a utekl z Ruska, dezertér pobývá ve Španělsku, kde žádá o azyl. Už několikrát mluvil s tiskem, v dalším ze svých interview tentokrát se stanicí CNN popsal chování svých spolubojovníků. Označil je za maniaky, kteří si libují v zabíjení. Jeho bývalá jednotka je obviněna z masakrů v Buči.
„Viděl jsem je utíkat, později mi řekli, co udělali. Byli to násilníci, znásilnili matku a její dceru,“ popsal Čibrin jeden ze zážitků z války. Dodal, že jeho velitel jen pokrčil rameny, když se o zločinu svých mužů dozvěděl. Dvojici mužů zbytek jednotky surově zbil, jinak však potrestáni nebyli. „Žádné vězení, jen vyhazov z armády,“ doplnil Čibrin. Rus pochází z Jakutska a sloužil u 64. motostřelecké brigády. Tato jednotka je nechvalně známá svými válečnými zločiny na Ukrajině, kromě Buči zvěrstva páchali v dalších vesnicích a městech severně od Kyjeva.
Do Evropy se dostal přes Kazachstán a Bělorusko, svoje výpovědi o „řeznících z Buči“ doplnil vojenskými dokumenty, které potvrzují, že sloužil pod Azatbekem Omurbekovem. Právě tento muž velel vojákům páchající nepředstavitelná zvěrstva na ukrajinské půdě. Čibrin se připravuje podat svědectví před mezinárodním tribunálem, nadále trvá na tom, že on sám žádný válečný zločin nespáchal.
Přímý rozkat: Vraždit
„Měli jsme přímý rozkaz vraždit – vojáky i civilisty,“ řekl o své jednotce. „Když měl někdo telefon, mohli jsme střílet,“ podle něj nejsou pochyby o tom, že muži z jeho jednotky zabíjeli neozbrojené civilisty. Těch největších zvěrstev svědkem nebyl, nicméně s novináři sdílel popisy znásilnění a rabování. „Brali si, co se jim líbilo, ani to neskrývali a netajili se tím. Ukradená auta prodali v Bělorusku. Panovalo tu přesvědčení, že když něco ukradnete, je to v pořádku. A jestli váš při tom nikdo nechytí, je ještě lepší,“ objasnil.
Čibrin nepochybuje, že Rusko válku prohraje, obává se však, že to bude stát obrovský počet lidských životů. „Rusko se nezastaví, dokud nepotečou řeky krve, dokud všichni neumřou. Vojáci jsou potrava pro děla pro ruské vedení, nemají pro ně respekt,“ podotkl. „Samozřejmě i tak Rusko prohraje, jak by také ne, celý svět podporuje Ukrajinu. Myslet si, že by Rusko mohlo vyhrát, může jen hlupák. Mysleli si, že Kyjev dobyjí během tří dnů a dnes je kolikátý den? 290? 294? Mysleli, že je na Ukrajině uvítají s otevřenou náručí a květinami. Místo toho Ukrajinci řvali: Táhněte do p*dele a házeli Molotovovy koktejly,“ shrnul Čibrin.
„Lhali nám.“
„Střílejte a pak můžete jít. To nám řekli, neměli jsme žádný výcvik, jen zbraň, cíl a 5 tisíc nábojů. Nejsem voják z povolání, pracoval jsem v kanceláři, předtím jako trávníkář,“ svěřil se. Nedostatečný výcvik se projevil okamžitě po překročení ukrajinských hranic, tatam bylo chvástání Rusů, že „jsou jako Rambo“. „Byli tam kluci, co říkali, že střílení Ukrajinců půjde hravě. Když se vrátili z fronty, ani nemluvili, ani se nemohli lidem podívat do očí. Viděli válku a porážku, viděli smrt svých druhů. Uvědomovali si, že se válka nedaří, utéct ale nemohli,“ vylíčil.
„Naše první reakce? Nejdřív jsme velitele poslali kčertu. Do války jsme nechtěli. Řekli nám, že budeme mít problémy, že nás zavřou, že potrestají naše rodiny. Mě zbili, posadili do speciálního vozu, dveře se nedaly otevřít zevnitř a odvezli mě na Ukrajinu,“ další měsíce pak cestoval mezi frontou a Ruskem. Jeho jednotka se z oblasti severně od Kyjeva stáhla v březnu a vrátila se do Běloruska.
„V době studené války Spojené státy a jejich spojenci v mnohém překonaly Sovětský svaz. Dnes, tváří v tvář NATO a EU, nemá Rusko šanci. Musíme však zůstat jednotní,“ řekla na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Rusko podle ní v loňském roce utratilo na zbrojní výdaje více než celá Evropská unie, utrácí na armádu více než na zdravotnictví, vzdělávání či sociální služby. „Připravuje se na dlouhotrvající agresi. Neutrácíte tolik na vojenské vybavení, kdybyste ho nechtěli používat,“ dodala v debatě věnované nadcházejícímu summitu NATO, který se bude konat 24. a 25. června v Haagu.
Slovenská policie na pokyn úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) provedla razie patrně v souvislosti s darováním vojenského materiálu bránící se Ukrajině. Podle slovenských médií kriminalisté zadrželi bývalého šéfa jedné ze slovenských zbrojovek a chtěli zadržet také exministra obrany Jaroslava Nadě, který je ale na dovolené v Kanadě.
Podle portálu Aktuality.sk se EPPO zabývá slovenským nákupem a následným darováním munice na Ukrajinu, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Slovensku část jeho vojenské pomoci věnované sousední zemi proplatila EU.
„Čekal jsem takovéto divadýlko už několik měsíců. Potřebují překrývat svou neschopnost, ožebračování občanů a zlodějiny, tak hledají témata,“ komentoval Naď policejní akci. Dodal, že do vlasti se vrátí v závěru června a bude vyšetřovatelům k dispozici.
Počet obětí ruského útoku na Kyjev z noci na úterý vzrostl na 26, píše Ukrajinska pravda poté, co záchranáři z trosek vyprostili další mrtvá těla.
Čibrin byl na Ukrajině zraněn, s poraněnými zády musel do vojenské nemocnice v Rusku, ale v květnu ho přinutili vrátit se na frontu, tentokrát do Charkovské oblasti. Týdny strávil v lesích kolem města Izjum. Zde se mu naskytla možnost utéct, naskočil do nákladního vozu, co se vracel do Ruska. Nebyl jediný, kdo tímto způsobem utekl. Na hranicích se vymluvil na zranění a další měsíc zase strávil v nemocnici. „Do speciální léčebny by mě poslali jen s dokumenty, takhle mě nutili podepsat dokument, že se vrátím do války,“ to však Rus odmítl.
V druhé polovině září pak Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. „Přátelé mě urgovali, ať se někde ukryju,“ odjel tak skoro přes celou zemi do Petrohradu, původně byl umístěn v Chabarovsku. V Petrohradu našel spojence, co mu pomohli dostat se do Kazachstánu, pak odjel do Evropy a do Španělska. Čibrin je plně odhodlaný mluvit o věcech, které na Ukrajině viděl a zažil, dokonce napsal válečný protestsong.
