Kam uteče Putin, když prohraje válku? Ve hře jsou země oblíbené Hitlerovými nacisty!
Podle bývalého spolupracovníka ruského prezidenta Vladimira Putina Abbáse Galliamova už má politik evakuační plán, kam by se stáhl v případě nevyhrané války proti Ukrajině. Původně prý Kreml uvažoval o Putinově odchodu do Číny, nyní však otočil a jako vhodné místo považuje Latinskou Ameriku, konkrétně Venezuelu.
„Pokud jde o dobu trvání armádní operace, no, samozřejmě, to může být dlouhý proces,“ nechal se v tomto týdnu slyšet ruský prezident Vladimir Putin, který koncem února vyvolal vojenský konflikt na ukrajinském území. V posledních týdnech se okupantům moc nedaří. A to může vést Putina k myšlenkám, kam by se v případě vojenského neúspěchu zašil.
Abbás Galliamov, bývalý autor projevů Vladimira Putina, tento týden na sociální síti Telegram uvedl, že Kreml na „Noemově arše“ pracuje už od jara. „Vůdcovo okolí nevylučuje, že prohraje válku a ztratí moc. Pak se bude muset někam urgentně evakuovat,“ tvrdí Galliamov, jenž pro Putina pracoval v letech 2008-2010. Informace má prý z velmi důvěrného zdroje.
Původně prý Kreml plánoval „uklidit“ v případě neúspěchu Putina do Číny, z návrhu však sešlo. „Číňané jsou příliš sebevědomí a příliš opovrhují ostatními, zejména ztroskotanci a poraženci,“ doplnil Galliamov. Dle jeho informací je novou připravovanou oblastí možného úprku ruského prezidenta Latinská Amerika, konkrétně Venezuela a Argentina.
Na možný přesun Putina do Venezuely dohlíží Igor Sečin, šéf největší ruské ropné společnosti Rosněfť. Ten má údajně dobré vztahy s tamním prezidentem Nicolásem Madurem. Podle Galliamova se Sečin v létě do Venezuely přestěhoval a dlouhodobě pracuje na projektu „Noemova archa“.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
