Kam uteče Putin, když prohraje válku? Ve hře jsou země oblíbené Hitlerovými nacisty!
Podle bývalého spolupracovníka ruského prezidenta Vladimira Putina Abbáse Galliamova už má politik evakuační plán, kam by se stáhl v případě nevyhrané války proti Ukrajině. Původně prý Kreml uvažoval o Putinově odchodu do Číny, nyní však otočil a jako vhodné místo považuje Latinskou Ameriku, konkrétně Venezuelu.
„Pokud jde o dobu trvání armádní operace, no, samozřejmě, to může být dlouhý proces,“ nechal se v tomto týdnu slyšet ruský prezident Vladimir Putin, který koncem února vyvolal vojenský konflikt na ukrajinském území. V posledních týdnech se okupantům moc nedaří. A to může vést Putina k myšlenkám, kam by se v případě vojenského neúspěchu zašil.
Abbás Galliamov, bývalý autor projevů Vladimira Putina, tento týden na sociální síti Telegram uvedl, že Kreml na „Noemově arše“ pracuje už od jara. „Vůdcovo okolí nevylučuje, že prohraje válku a ztratí moc. Pak se bude muset někam urgentně evakuovat,“ tvrdí Galliamov, jenž pro Putina pracoval v letech 2008-2010. Informace má prý z velmi důvěrného zdroje.
Původně prý Kreml plánoval „uklidit“ v případě neúspěchu Putina do Číny, z návrhu však sešlo. „Číňané jsou příliš sebevědomí a příliš opovrhují ostatními, zejména ztroskotanci a poraženci,“ doplnil Galliamov. Dle jeho informací je novou připravovanou oblastí možného úprku ruského prezidenta Latinská Amerika, konkrétně Venezuela a Argentina.
Na možný přesun Putina do Venezuely dohlíží Igor Sečin, šéf největší ruské ropné společnosti Rosněfť. Ten má údajně dobré vztahy s tamním prezidentem Nicolásem Madurem. Podle Galliamova se Sečin v létě do Venezuely přestěhoval a dlouhodobě pracuje na projektu „Noemova archa“.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
O zahraniční aktiva ruské ropné společnosti Lukoil projevil zájem rakouský podnikatel Bernd Bergmair, dřívější majitel Pornhubu - totiž byl v minulosti většinovým vlastníkem mediální skupiny MindGeek zahrnující pornografický internetový portál Pornhub.
Spojené státy v říjnu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvalily na Lukoil nové sankce, které firmu přiměly k rozhodnutí prodat zahraniční aktivity. Podle dřívějších informací agentury Reuters už o tyto aktivity projevilo zájem několik podniků, včetně amerických ropných gigantů ExxonMobil a Chevron. Americké ministerstvo financí v listopadu zájemcům povolilo jednat s Lukoilem o převzetí jeho zahraničních aktivit do 13. prosince. Případná transakce by vyžadovala souhlas ministerstva.
Divize Lukoil International GmbH, která má pod kontrolou zahraniční aktiva Lukoilu, sídlí ve Vídni. Vlastní například rafinerie v Evropě, podíly v ropných polích v Kazachstánu, Uzbekistánu, Iráku a Mexiku či stovky čerpacích stanic po celém světě. Hodnota těchto aktiv se na základě údajů z loňského roku odhaduje na 22 miliard dolarů (zhruba 455 miliard Kč), píše Reuters.
