Kam uteče Putin, když prohraje válku? Ve hře jsou země oblíbené Hitlerovými nacisty!
Podle bývalého spolupracovníka ruského prezidenta Vladimira Putina Abbáse Galliamova už má politik evakuační plán, kam by se stáhl v případě nevyhrané války proti Ukrajině. Původně prý Kreml uvažoval o Putinově odchodu do Číny, nyní však otočil a jako vhodné místo považuje Latinskou Ameriku, konkrétně Venezuelu.
„Pokud jde o dobu trvání armádní operace, no, samozřejmě, to může být dlouhý proces,“ nechal se v tomto týdnu slyšet ruský prezident Vladimir Putin, který koncem února vyvolal vojenský konflikt na ukrajinském území. V posledních týdnech se okupantům moc nedaří. A to může vést Putina k myšlenkám, kam by se v případě vojenského neúspěchu zašil.
Abbás Galliamov, bývalý autor projevů Vladimira Putina, tento týden na sociální síti Telegram uvedl, že Kreml na „Noemově arše“ pracuje už od jara. „Vůdcovo okolí nevylučuje, že prohraje válku a ztratí moc. Pak se bude muset někam urgentně evakuovat,“ tvrdí Galliamov, jenž pro Putina pracoval v letech 2008-2010. Informace má prý z velmi důvěrného zdroje.
Původně prý Kreml plánoval „uklidit“ v případě neúspěchu Putina do Číny, z návrhu však sešlo. „Číňané jsou příliš sebevědomí a příliš opovrhují ostatními, zejména ztroskotanci a poraženci,“ doplnil Galliamov. Dle jeho informací je novou připravovanou oblastí možného úprku ruského prezidenta Latinská Amerika, konkrétně Venezuela a Argentina.
Na možný přesun Putina do Venezuely dohlíží Igor Sečin, šéf největší ruské ropné společnosti Rosněfť. Ten má údajně dobré vztahy s tamním prezidentem Nicolásem Madurem. Podle Galliamova se Sečin v létě do Venezuely přestěhoval a dlouhodobě pracuje na projektu „Noemova archa“.
Prezident Petr Pavel podporuje zavedení administrativních odvodů do armády. Podle něj by jí pomohl získat přehled, s kým a na jaké pozice může počítat v případě mobilizace. Upozornil, že jde jen o administrativního úkon, který neznamená obnovení vojenské základní služby. Novinářům to dnes řekl prezident v Liberci.
Pavel připomněl, že základní vojenská služba byla v České republice zrušená před více než 20 lety. „Dnes jsme ale v situaci, kdy vidíme, že forma budování záloh prostřednictvím dobrovolnosti, tedy aktivních záloh úplně nepostačuje, ale zároveň ztrácíme schopnost i pro případnou mobilizaci,“ uvedl prezident.
Americký prezident Donald Trump, německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer dnes po telefonu hovořili o stavu jednání o příměří na Ukrajině. Podle mluvčího německé vlády se shodli, že nastal rozhodující okamžik pro Ukrajinu a pro společnou euroatlantickou bezpečnost. Podle Londýna evropští lídři ocenili mírové úsilí Spojených států.
„Čtyři šéfové států a vlád jednali o stavu rozhovorů o příměří na Ukrajině. Intenzivní práce na mírovém plánu by měla v nadcházejících dnech pokračovat,“ uvedl mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Dodal, že Trump, Merz, Macron a Starmer se shodli, že „jde o rozhodující okamžik pro Ukrajinu a pro společnou bezpečnost v euroatlantickém prostoru“.
Ukrajinská armáda dnes uvedla, že odrazila mechanizovaný útok ruských vojsk na Pokrovsk, napsala agentura Reuters s odvoláním na obránce tohoto důležitého města v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Rusové nicméně dosáhli postupu v sousedním Myrnohradu, kde se zvětšila „země nikoho“, a také severně od Pokrovska, uvedla agentura Unian s odvoláním na analytiky projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě.
Zatímco Moskva od počátku prosince tvrdí, že ruští vojáci úplně dobyli Pokrovsk, podle ukrajinského armádního velení jeho vojáci nadále ovládají asi 13 kilometrů čtverečních na severu města.
