Náměstek Černochové: Exodus ruských mozků pokračuje. A čím vede Putin Rusko ke kolapsu
Odsun ruských vojáků z Chersonu je jednoznačně významným a symbolickým vítězstvím, žádný dramatický dopad na další vývoj války s největší pravděpodobností ale mít nebude. Hovořil o tom v pondělním Epicentru náměstek ministryně obrany pro řízení sekce obranné politiky. Upozornil ale i na kroky Vladimira Putina, které zapříčiňují masový odliv ruských mozků a potenciálně i kolaps celého Ruska.
Kromě vývoje na bojišti a na globální scéně je podle experta na mezinárodní vztahy a bezpečnost také potřeba sledovat i samotný vývoj ruské společnosti uvnitř. „To znamená, co se z Ruska stává interně. A tam je ten obrázek velice, velice pochmurný. Aby Putinův režim mohl ruskou agresi na Ukrajině vést, tak stále více transformuje ruskou společnost směrem k nějaké společnosti totalitní,“ varuje Jan Jireš.
„Neříkám, že je v tuto chvíli Rusko totalitní společnost v tom klasickém smyslu, ale opravdu řada těch kroků, které Putinův režim učinil, a možná bude činit tím více, čím hůře ta válka bude probíhat, tak skutečně postupnými kroky přetváří Rusko vnitřně na totalitní společnost. A jak nás historie učí posledních sta let, tak dříve nebo později pravděpodobně povede ke kolapsu té společnosti, protože kromě jiného všechny tyto kroky velice významně přispěly k tomu obrovskému exodu, zejména mladých, schopných a vzdělaných Rusů, do zahraničí,“ komentoval gigantický odliv mozků za poslední půlrok.
„Samozřejmě nejsme schopni úplně přesně vyčíslit, kolik Rusů uteklo z Ruska - z různých důvodů. Naposled kvůli tomu, aby se vyhnuli té zářijové mobilizaci, ale jsou to minimálně vyšší statisíce Rusů, na kterých by prostě každá společnost stavěla svoji budoucnost, čili to všechno povede k nějaké asi postupné vnitřní paralýze, zkostnatění a neflexibilitě té společnosti, která se prostě dříve nebo později musí projevit jejím kolapsem,“ popsal Jireš.
Extrémně nebezpečné jaderné výhrůžky
Ruská jaderná rétorika je z jeho pohledu extrémně nebezpečná a znepokojivá. „Nic takového jsme neslyšeli nejenom od konce studené války, ale dokonce ani v průběhu studené války. (…) To, co Rusové říkají v těch posledních měsících, je v zásadě bezprecedentní. Je to něco, co jsme 50 let neslyšeli, takže z tohohle pohledu je to pochopitelně extrémně znepokojivé. Je to nebezpečné už proto, že v takové atmosféře se třeba potom zvětšuje prostor pro nějakou chybu nebo nějaký omyl, takže na jednu stranu je to, jak říkám, velice špatné,“ uvedl.
Ale vzápětí dodal, že si na druhou stranu nemyslí, že by se Rusko k takovému kroku odhodlalo. „Nemyslím si to jenom já, ale i většina analytiků. Koneckonců například pro Čínu, která stále ještě, byť jaksi velice opatrně, Rusko podporuje, tak určitě použití jaderné zbraně by bylo naprosto nepřijatelné,“ vysvětlil náměstek pro obrannou politiku ministryně Jany Černochové.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Při nočních ruských útocích na Kyjev zahynul americký občan a dalších 16 lidí bylo zraněno, uvedl podle agentury AFP kyjevský starosta Vitalij Kličko. Většina zraněných je hlášena v Solomjanské čtvrti, kde dron zasáhl vícepatrovou obytnou budovu. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko podle agentury uvedl, že ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket.
Dronový útok zasáhl vrchní patro obytné budovy v Solomjanské čtvrti a zranil nejméně 11 lidí. Záchranné týmy zasahovaly v dalších třech kyjevských čtvrtích. Ruská armáda podle Klička na město útočila ze tří směrů, píše agentura Reuters.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ruský špion Arťom Zinčenko, kterého estonské úřady před několika lety předaly Moskvě v rámci výměny zadržených zpravodajců, uprchl zpět do Estonska a požádal zde o politický azyl. Jako důvod uvedl nesouhlas s ruskou invazí na Ukrajinu, uvedla dnes estonská veřejnoprávní stanice ERR.
„24. únor pro mě zničil vše, co bylo mezi mnou a mým státem,“ řekl Zinčenko deníku Eesti Päevaleht s odkazem na datum zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Situace v Rusku se podle něj v posledních letech čím dál více zhoršuje. „Viděl jsem, že tu vládne režim se všemi aspekty totality,“ dodal.
potvrzení toho, co jsem psal před pár dny výše přímo členem sovětské rozvědky..