Kdo vyhrává bitvu o naše zdraví? Vobořil o kouření Čechů i tvrdém souboji silných průmyslů
Zatímco jeden průmysl má podporu lékařů a pojišťoven, druhý naráží na odpor, přestože jeho směřování může také zachraňovat životy. Někdejší národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil v rozhovoru pro Epicentrum upozorňuje, že nejde o spor vědeckých dat, ale o zákulisní válku mezi farmaceutickým a tabákovým průmyslem, která se vede o zdraví i peníze nás všech.
„Tam žádný velký rozdíl není. Jenom kdo to vyrábí,“ řekl Jindřich Vobořil k rozdílu mezi farmaceutickými náhradami nikotinu a produkty tabákového průmyslu, jako jsou elektronické cigarety. Zdůraznil, že souboj o to, co bude oficiálně podporováno jako pomoc při odvykání, se vede mezi dvěma silnými průmyslovými hráči. „Spoustu věcí, které chceme prosadit odborně, tak nám do cesty někdo postaví legální nástroje, často ale ne úplně etického boje těchto industrií mezi sebou,“ uvedl.
Produkty farmaceutických firem podle Vobořila obsahují nižší dávky nikotinu. „Většinou mají kolem 4 mg nikotinu, zatímco výrobky tabákového průmyslu jsou silnější,“ popsal Vobořil rozdíl. Na trhu samozřejmě existují i silnější varianty. Zároveň upozornil, že právě i díky napodobení kouře mají alternativní produkty pro kuřáky větší přitažlivost. „Kouření má jako celá řada věcí v našem životě ten rituální rozměr,“ vysvětlil s tím, že rituály se často mění hůř než fyzická závislost.
V některých zemích mají alternativy k cigaretám jiný status než v Česku. „Velká Británie pracovala s elektronickými cigaretami jako s něčím, co považovala za zdravotně prospěšné, a hradila to ze zdravotního pojištění,“ uvedl Vobořil. U nás ale podle něj převládá vliv farmaceutického průmyslu.
Změnit by to podle něj mohlo větší zapojení lékařů do podpory odvykání. „Ve chvíli, kdybychom na to navázali bonifikace a body pro lékaře, tak debata bude uplně jiná,“ domnívá se. Varoval, že v současnosti se podpora produktů často neodvíjí od jejich účinnosti, ale od toho, kdo je vyrábí.
Největší bitva
Největší bitva se podle Vobořila odehrála v předešlých letech v rámci vyjednávání o daňovém balíčku. „Byl bych nejradši, kdyby spotřební daně na alternativy nebyly, ale bylo potřeba nějaké zavést,“ uvedl. Podle něj však nebyl hlavním cílem výběr daní, ale správné nastavení rozdílů mezi klasickými cigaretami a jejich náhražkami. „Pak byla bitva o to, jak budou daně vysoké. Vzhledem k tomu, aby bylo výhodné pro kuřáka si koupit raději alternativy,“ vysvětlil s tím, že právě cenová dostupnost může být klíčem k přesvědčení části kuřáků, aby zvolili méně škodlivou cestu.
Kouřící děti a nezodpovědný argument
Na námitku, že alternativní produkty často užívají i děti, odpověděl: „Pokud máme 11 % kouřících dětí a v příští generaci budou mít jenom 6 % a dalších 5 % budou lidé, kteří už budou začínat na alternativách, tak je to pořád pro mě harm reduction.“
Za chybu považuje i opakování argumentu, že o dlouhodobých dopadech alternativních výrobků nemáme dostatek dat. „Přijde mně strašně nezodpovědné, ať je to farmaceutický průmysl, lékaři nebo vlády, opakovat tuhle větu a nemít studie, nedávat na ně finanční prostředky,“ uvedl.
O polovinu méně rakovin plic
Ve Švédsku se počet kuřáků klasických cigaret podařilo zredukovat pod 5%. Jejich výsledky považuje Vobořil za klíčové: „Úmrtí a předčasná úmrtí na srdeční onemocnění klesla. Lidé se opravdu dožívají výrazně delšího věku a jejich život je kvalitnější.“ Připomněl i pokles výskytu rakoviny plic, a to až o apolovinu.
Zatímco ve Švédsku funguje přísný společenský dohled nad užíváním návykových látek včetně alkoholu, v Česku taková ochota chybí. „Tam je společenský tlak na závislosti mnohonásobně vyšší,“ uvedl Vobořil. V Česku je podle něj podobná regulace zatím nemyslitelná. „My to tady nechceme, v té střední Evropě je velká nevole nejen politiků, ale obecně veřejnosti k čemukoli takto přísnému,“ řekl. Přesto podle něj dochází i u nás ke změnám. „Nějakých 10 % či možná už 15 % lidí přešlo z kouření klasických cigaret na alternativy,“ uzavřel.
