Kyjev opakovaně oznamuje nálezy masových hrobů se zavražděnými civilisty na územích, která osvobodila ukrajinská armáda. Podobná zjištění, i nálezy improvizovaných mučíren, šokovaly světové veřejné mínění už na jaře po stažení ruských vojsk od Kyjeva.
Jakákoliv mírová dohoda musí obsahovat skutečné a trvalé záruky pro Ukrajinu a naopak nesmí omezovat její armádu, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v Evropském parlamentu. Trumpovu snahu o dosažení míru mezi Ukrajinou a Ruskem přivítala.
Spojené státy po konzultacích s ruskými činiteli v uplynulých dnech připravily osmadvacetibodový plán počítající s významnými ústupky ze strany Kyjeva. Minulý týden o úpravách návrhu, který řada zemí i odborníků vnímala jako proruský, jednali v Ženevě představitelé USA, Ukrajiny i evropských zemí. Po těchto jednáních podle Trumpa dokument doznal blíže neupřesněných úprav.
Von der Leyenová uvedla, že vítá úsilí vedené prezidentem Trumpem o dosažení míru. „Po měsících diskusí je důležité, že začaly práce na skutečném textu. Samozřejmě víme, že bude zapotřebí dalšího úsilí. Ale věřím, díky práci Ukrajiny, Spojených států a nás Evropanů v posledních dnech v Ženevě, že nyní máme výchozí bod,“ uvedla v projevu před europoslanci.
Zároveň nastínila priority Evropské unie při dalších mírových jednáních. „Prioritou je, aby jakákoliv dohoda přinesla spravedlivý a trvalý mír. A aby zajistila skutečnou bezpečnost Ukrajiny a Evropy. Jako svrchovanému státu nemohou být Ukrajině ukládána omezení týkající se jejích ozbrojených sil, která by ji zanechala zranitelnou vůči budoucímu útoku,“ řekla šéfka EK.
Ukrajina podle ní potřebuje pevné, dlouhodobé a věrohodné bezpečnostní záruky. Dohoda rovněž musí zachovávat suverenitu Ukrajiny včetně toho, aby si mohla zvolit zahraničněpolitický směr, kterým se bude chtít vydat. „Budoucnost Ukrajiny je v Evropské unii,“ zopakovala.
Americký vyslanec Steve Witkoff v říjnu radil poradci ruského prezidenta, jak má Vladimir Putin vést hovor s prezidentem USA Donaldem Trumpem o mírovém plánu pro Ukrajinu. Vyplývá to z přepisu hovoru s Putinovým poradcem pro zahraniční politiku Jurijem Ušakovem, o němž informuje agentura AP a který zveřejnila agentura Bloomberg. Bílý dům pravost přepisu nezpochybnil.
V hovoru ze 14. října Witkoff Ušakovovi mimo jiné radil, aby Putin pogratuloval Trumpovi za dojednání příměří v Pásmu Gazy. Dále měl Putin zdůraznit, že Rusko Trumpův plán pro Gazu podporuje a že americký prezident je mužem míru. „V tu chvíli to bude opravdu dobrý hovor,“ řekl podle přepisu americký vyslanec.
Trump označil Witkoffův postup za standardní vyjednávání. „Musí to prodat Ukrajině a musí to prodat Rusku,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. Dodal, že tak to dělají všichni, kteří chtějí docílit nějaké dohody.
Podle Kremlu je únik telefonních hovorů mezi představiteli USA a Ruska pokusem o zmaření mírových jednání o válce na Ukrajině. Podobně se vyjádřil i Ušakov, který na otázku ruského novináře, proč byl hovor zveřejněn, řekl, že se jedná o pokus překazit jednání s USA. „Je nepravděpodobné že se tak stalo za účelem zlepšení vztahů,“ uvedl ruský poradce pro zahraniční politiku.
Rusko v noci útočilo na Ukrajinu dvěma střelami a 90 drony, obrana 72 dronů zlikvidovala, uvedl Kyjev. Moskva hlásí sestřel 33 ukrajinských dronů.
Zobrazit celý online
Ruská vojska vpadla na Ukrajinu na Putinův rozkaz 24. února a rozpoutala tím největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si už podle odhadů vyžádal desítky tisíc životů a miliony lidí vyhnal z domovů.
„Každý, kdo je na frontové linii, každý z vás je pro mne a pro všechny spoluobčany hrdina,“ prohlásil dnes Putin a děkoval vyznamenaným za službu vlasti a „věrnost ideálům, které v každé době sjednocovaly Rusko“.
Ruské útoky ukrajinskou energetickou infrastrukturu jsou podle Putina odvetou za ukrajinské počínání. Rusko dlouho po vypuknutí války tvrdilo, že neútočí na civilisty a civilní objekty, ačkoliv média zveřejnila řadu důkazů svědčících o opaku. Masivní útok proti ukrajinské infrastruktuře podnikly ruské síly v říjnu, podle Putina v reakci za poškození mostu, spojujícího Rusko s anektovaným Krymem. Putinův mluvčí mezitím připustil, že útoky, které uvrhly miliony Ukrajinců do tmy a zimy, mají Kyjev donutit, aby přijal ruské podmínky.
„Teď je spousta rozruchu kvůli našim útokům na energetickou infrastrukturu sousední země. Ano, děláme to. Ale kdo si začal? Kdo zaútočil na Krymský most? Kdo vyhodil do povětří elektrické vedení z jaderné elektrárny u Kurska,“ řekl Putin, který podle ruských označil „za genocidu“ přerušení dodávek vody do Doněcka, jedné z hlavních bašt Ruska na východě Ukrajiny.