Přijde Putin o smrtící drony? Írán pomalu couvá z dodávek důležitých zbraní
Mychajlo Podoljak prohlásil, že kvůli diplomatickému tlaku a veřejným nepokojům není pro Teherán pomoc Moskvě prioritou. Írán přitom Rusko zásoboval smrtícími drony, které pak Kreml nasadil při útocích na Ukrajině. Spekulovalo se i tom, že chce Rusku poslat balistické rakety. Napsal o tom deník The Guardian.
Írán dosud nedodal balistické rakety Rusku a možná tak neučiní v důsledku diplomatického tlaku a vlastních vnitropolitických nepokojů, řekl poradce prezidenta Volodymyra Zelenského.
Mychajlo Podoljak také řekl Guardianu, že ruským silám došla první várka íránských bezpilotních letounů, a že ve svých zásobách mají pouze dostatek vlastních řízených střel na „dva nebo tři“ další masové útoky proti Ukrajině.
Rusko se snažilo doplnit svůj arzenál tak, že udělali nabídku na nákup íránských raket. Tajemník bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev navštívil Teherán v listopadu a údajně měl na svém nákupním seznamu rakety.
Podoljak ale řekl, že dohoda ještě neprošla. „Írán se dostal pod obrovský diplomatický tlak a protesty také zvýšily tlak na vládu,“ řekl Guardianu ze své kyjevské kanceláře.
„Vláda začíná ztrácet kontrolu nad íránskou společností a jejich vnitřní domácí problémy narůstají. Proto prostě nemají čas na jednání s Ruskem. Není to jejich priorita," sdělil Podoljak.
2 400 smrtících dronů
Na samostatném brífinku se západní představitelé do značné míry shodli s Poldojakovými poznámkami a zdůraznili, že Rusko během dvou měsíců vyčerpalo své zásoby íránských bezpilotních letounů, většinou ve vlnách útoků namířených proti ukrajinské energetické síti.
Jeden západní představitel pod podmínkou zachování anonymity v úterý uvedl, že Rusku „došly“ íránské bezpilotní letouny asi před dvěma až třemi týdny a „předpokládá obnovení zásob“.
Írán podle Ukrajiny zpočátku dodal až 2400 svých dronů, které byly použity při smrtících útocích na města jako Kyjev a Záporoží.
Západní vlády se také domnívají, že Írán neučinil rozhodnutí o tom, zda dodat Rusku rakety, což částečně odráží, jak dalece chce být Teherán vtažen do ukrajinské války.
„Írán si bude chtít pečlivě promyslet, čeho se dopustí, ale dojde také k hlubšímu rozhovoru o tom, k jakým dohodám Íránci a Rusové dospějí," dodal představitel.
Podoljak řekl, že věří, že stále probíhají rozhovory mezi Moskvou a Teheránem ohledně raket. „Jednání probíhají, ale k dnešnímu dni nebyly do Ruska převezeny žádné rakety," uvedl.
Kritika Macrona
Podoljak dále prohlásil, že Ukrajina se zahraniční pomocí také pracuje na tom, aby byla její elektrická síť odolnější a přepracovala ji tak, aby usnadnila jednomu regionu s přístupem k energii pomáhat jinému, který byl odříznut. Pondělní nálety způsobily řadu výpadků elektřiny, ačkoli tamní ministr energetiky Herman Galuščenko v úterý řekl, že energetický deficit bude do konce dne z velké části obnoven.
Podoljak, blízký spolupracovník Volodymyra Zelenského, byl také ostře kritický k sobotním poznámkám Emmanuela Macrona, ve kterých francouzský prezident navrhl, že Západ by měl nabídnout „záruky Rusku“, pokud bude Vladimir Putin souhlasit s mírovými jednáními.
„Je to docela divné, když se nesnažíte pomoci oběti, a je zcela jasné, kdo je zde obětí, ale přemýšlíte, jak uspokojit vraha," uzavřel prezidentský poradce Podoljak.
Několik desítek lidí se dnes sešlo před americkým velvyslanectvím v Praze, aby vyjádřilo nesouhlas s tlakem USA na Ukrajinu ohledně ukončení rusko-ukrajinské války. Protest nazvaný „Ne Mnichovu 2025: Neprodávejte Ukrajinu!“ se uskutečnil také v Brně, Jičíně, Opavě, České Lípě, Teplicích a Přerově. Akce, na kterou dohlížela policie, vyvrcholila symbolickým kruhem rozsvícených světel a zpěvem ukrajinské a české hymny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že je připraven se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem projednat citlivé body amerického návrhu k ukončení rusko-ukrajinské války. Jednání by se podle něho měli účastnit i Evropané.
V projevu na virtuálním jednání takzvané koalice ochotných, jehož kopii viděla agentura Reuters, naléhal na evropské lídry, aby vypracovali rámec pro nasazení zahraničních sil na Ukrajině a pokračovali v podpoře Kyjeva tak dlouho, dokud Rusko neprokáže ochotu ukončit válku proti Ukrajině. Tu vede od února 2022.
Konečně existuje šance dosáhnout skutečného pokroku směrem k trvalému míru mezi Ukrajinou a Ruskem, uvedl dnes při zahájení videokonference takzvané koalice ochotných francouzský prezident Emmanuel Macron. K setkání zemí podporujících Ukrajinu bránící se ruské vojenské agresi se podle něj připojí také americký ministr zahraničí Marco Rubio, informovala agentura AFP. Britský premiér Keir Starmer na úvod jednání uvedl, že jeho země v příštích dnech poskytne Ukrajině další střely.
„Absolutní podmínkou pro trvalý mír je řada robustních bezpečnostních záruk, a to nejen na papíře,“ uvedl francouzský prezident na začátek jednání. Napadená země podle něj už zažila řadu nesplněných slibů při opakovaných ruských agresích, a proto jsou pevné záruky nezbytné.
