Přijde Putin o smrtící drony? Írán pomalu couvá z dodávek důležitých zbraní
Mychajlo Podoljak prohlásil, že kvůli diplomatickému tlaku a veřejným nepokojům není pro Teherán pomoc Moskvě prioritou. Írán přitom Rusko zásoboval smrtícími drony, které pak Kreml nasadil při útocích na Ukrajině. Spekulovalo se i tom, že chce Rusku poslat balistické rakety. Napsal o tom deník The Guardian.
Írán dosud nedodal balistické rakety Rusku a možná tak neučiní v důsledku diplomatického tlaku a vlastních vnitropolitických nepokojů, řekl poradce prezidenta Volodymyra Zelenského.
Mychajlo Podoljak také řekl Guardianu, že ruským silám došla první várka íránských bezpilotních letounů, a že ve svých zásobách mají pouze dostatek vlastních řízených střel na „dva nebo tři“ další masové útoky proti Ukrajině.
Rusko se snažilo doplnit svůj arzenál tak, že udělali nabídku na nákup íránských raket. Tajemník bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev navštívil Teherán v listopadu a údajně měl na svém nákupním seznamu rakety.
Podoljak ale řekl, že dohoda ještě neprošla. „Írán se dostal pod obrovský diplomatický tlak a protesty také zvýšily tlak na vládu,“ řekl Guardianu ze své kyjevské kanceláře.
„Vláda začíná ztrácet kontrolu nad íránskou společností a jejich vnitřní domácí problémy narůstají. Proto prostě nemají čas na jednání s Ruskem. Není to jejich priorita," sdělil Podoljak.
2 400 smrtících dronů
Na samostatném brífinku se západní představitelé do značné míry shodli s Poldojakovými poznámkami a zdůraznili, že Rusko během dvou měsíců vyčerpalo své zásoby íránských bezpilotních letounů, většinou ve vlnách útoků namířených proti ukrajinské energetické síti.
Jeden západní představitel pod podmínkou zachování anonymity v úterý uvedl, že Rusku „došly“ íránské bezpilotní letouny asi před dvěma až třemi týdny a „předpokládá obnovení zásob“.
Írán podle Ukrajiny zpočátku dodal až 2400 svých dronů, které byly použity při smrtících útocích na města jako Kyjev a Záporoží.
Západní vlády se také domnívají, že Írán neučinil rozhodnutí o tom, zda dodat Rusku rakety, což částečně odráží, jak dalece chce být Teherán vtažen do ukrajinské války.
„Írán si bude chtít pečlivě promyslet, čeho se dopustí, ale dojde také k hlubšímu rozhovoru o tom, k jakým dohodám Íránci a Rusové dospějí," dodal představitel.
Podoljak řekl, že věří, že stále probíhají rozhovory mezi Moskvou a Teheránem ohledně raket. „Jednání probíhají, ale k dnešnímu dni nebyly do Ruska převezeny žádné rakety," uvedl.
Kritika Macrona
Podoljak dále prohlásil, že Ukrajina se zahraniční pomocí také pracuje na tom, aby byla její elektrická síť odolnější a přepracovala ji tak, aby usnadnila jednomu regionu s přístupem k energii pomáhat jinému, který byl odříznut. Pondělní nálety způsobily řadu výpadků elektřiny, ačkoli tamní ministr energetiky Herman Galuščenko v úterý řekl, že energetický deficit bude do konce dne z velké části obnoven.
Podoljak, blízký spolupracovník Volodymyra Zelenského, byl také ostře kritický k sobotním poznámkám Emmanuela Macrona, ve kterých francouzský prezident navrhl, že Západ by měl nabídnout „záruky Rusku“, pokud bude Vladimir Putin souhlasit s mírovými jednáními.
„Je to docela divné, když se nesnažíte pomoci oběti, a je zcela jasné, kdo je zde obětí, ale přemýšlíte, jak uspokojit vraha," uzavřel prezidentský poradce Podoljak.
Podívejte se na nové snímky z vojenského cvičení NATO v Polsku.
Evropský parlament otevře v Kyjevě své stálé zastoupení kvůli lepší spolupráci s Ukrajinou. Uvedla to předsedkyně EP Roberta Metsolaová v projevu k ukrajinským poslancům. Metsolaová také podle médií ocenila, že ukrajinský parlament přijal zákony obnovující nezávislost protikorupčních orgánů.
„Tento týden otvíráme stálé zastoupení Evropského parlamentu zde v Kyjevě, abychom byli přítomni na Ukrajině a spolupracovali s vámi každý den,“ řekla šéfka EP. „Jsme tu s vámi a jsme tu proto, abychom zůstali. Říkáme, že nikdy nebudete sami. Až přijde mír, budeme nadále stát spolu s vámi, až se zotavíte (z války) a budete znovu budovat (svou zemi),“ slíbila.
Dolní komora ruského parlamentu schválila odstoupení Ruska od Evropské úmluvy o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Informovaly o tom dnes ruské tiskové agentury i nezávislý server Meduza. Návrh příslušného zákona před časem Státní dumě předložil prezident Vladimir Putin. Jedná se o úmluvu Rady Evropy (RE), ze které bylo Rusko vyloučeno v březnu 2022 po vpádu na Ukrajinu.
Kreml potřebu odstoupit od úmluvy zdůvodňuje tím, Rusko od roku 2023 není zastoupeno v Evropském výboru pro zabránění mučení, protože Rada Evropy zablokovala volbu nového člena z Ruské federace, a nemůže se tak podílet na práci monitorovacího mechanismu. Moskva proto tvrdí, že je diskriminována.
